6 C 166/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalované: 1) Jméno zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 2) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 3) Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 zastoupené obecným zmocněncem Jméno zainteresované osoby 4/0 , Datum narození zainteresované osoby 4/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k nemovitým věcem, pozemku p.č. st. 96, jehož součástí je stavba č.p. 2, rodinný dům, pozemku p.č. st. 227 a pozemku p.č. , hodnota, , vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě nemovitých věcí, a to pozemku p.č. st. 96, jehož součástí je stavba č.p. 2, rodinný dům, pozemku p.č. st. 227 a pozemku p.č. , hodnota, , vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, , zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou z , datum, se žalobkyně vůči žalovaným domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňuje zejména tím, že se snažila domluvit s žalovanými na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nicméně jednání k ničemu nevedla. Dále uvádí, že vůle všech spoluvlastníků ponechat předmětné nemovitosti v rodině se neprosadila, dřívější spoluvlastníci z rodiny žalovaných učinili opak. Nemovité věci jsou přitom v havarijním stavu a neochota žalovaných znemožňuje předmětné nemovitosti zrekonstruovat a řádně užívat. Účastníci se nedohodli na odkupu podílu. Z uvedených důvodů žalobkyně navrhla zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem s nařízením prodeje těchto nemovitostí v dražbě.

2. Žalované se vyjádřily k žalobě písemně podáním z , datum, a svoji argumentaci dále rozvinuly na čl. 48–49 spisu. Žalované předně poukazují na svůj vztah k nemovitým věcem, které jsou předmětem spoluvlastnictví s tím, že na jejich otci byla spáchána křivda.Namítají snížení hodnoty nemovitých věcí jednak v důsledku spáchané křivdy a jednak v důsledku uvažovaného prodeje v dražbě. Žalované dále popisují okolnosti vniknutí zástupce žalobkyně do nemovitých věcí a vznáší výhradu, že absentuje souhlas spoluvlastníků s nabytím spoluvlastnického podílu žalobkyní. Dále žalované poukazují na komunikaci mezi účastníky před podáním žaloby s tím, že žalobkyně žalovaným navrhla za odkup jejich spoluvlastnických podílů diametrálně odlišnou cenu, než kterou sama od žalovaných požaduje. Žalované dovozují, že žalobkyně v tomto postupuje úmyslně a zneužívá právo. Žalované, mají za to, že zrušení spoluvlastnictví je na újmu žalovaným, kdy újmu spatřují jednak s ohledem na citový vztah k nemovitým věcem, a dále shledávají případnou újmu majetkovou, pokud by v dražbě nebylo dosaženo dostatečného výtěžku. S ohledem na svoje osobní a majetkové poměry se ohrazují proti nabídce žalobkyně, která požadovala za odkup svého spoluvlastnického podílu částku , částka, . Žalované se dále vyjadřují k hospodaření se společnou věcí. Závěrem konstatují, že pokud žalobkyně nechce setrvat ve spoluvlastnictví, nechť svůj podíl prodá tak, jak jej získala.

3. V dané věci ze shodných tvrzení účastníků, které dokládá rovněž výpis katastru nemovitosti, vyplývá, že u předmětných nemovitých věcí jsou účastníci spoluvlastníky, kdy žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 3/8 a zbývající podíl stejným dílem 5/24 vlastní každá z žalovaných. Ze shodných tvrzení účastníků, což je doloženo i fotografiemi na čl. 14–15, vyplývá, že nemovité věci uvedené ve výroku I tohoto rozsudku nejsou reálně dělitelné.

4. Dále z výpovědi žalovaných vyplynulo, že nemají dostatečné finanční prostředky na to, aby odkoupily spoluvlastnický podíl žalobkyně. Žalované doložily shodné tvrzení účastníků, že mezi nimi probíhala písemná komunikace před podáním žaloby, na základě které usilovali o společném prodeji nemovitých věcí a byly i činěny rovněž nabídky k odkupu spoluvlastnických podílů. Ze shodných tvrzení účastníků rovněž vyplývá, že tato snaha k výsledku nevedla. Ze shodných tvrzení účastníků rovněž vyplývá, že žalobkyně nechce setrvat ve spoluvlastnictví, a proto žádá jeho zrušení a vypořádání shora uvedenou žalobou.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalobkyně podanou žalobou ve spojení s učiněnými nabídkami na odkup spoluvlastnického podílu nepostupuje v rozporu s ustanovením § 8 občanského zákoníku, dle kterého zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany a dále, zda zrušení spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem nebrání ustanovení § 1140 odst. 2, část věty druhé in fine občanského zákoníku, dle které spoluvlastník nesmí žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

6. K okolnostem osobních a majetkových poměrů, jakož i k okolnostem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s nařízením prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě se při výkladu shora citovaných ustanovení vyjádřila judikatura vyšších soudů (srov. například usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 2773/16, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , kdy obdobně vyznívá rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .)

7. Z uvedených rozhodnutí vyplývá, že zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pro zjevné zneužití práva se v obecné rovině může prosadit tam, kde by se jednalo o důvody, které by neopodstatňovaly zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu uvedených v § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, ale šlo by ze strany spoluvlastníka domáhajícího se zrušení spoluvlastnictví o zjevné zneužití práva. Za zneužití práva lze považovat výkon práva rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáváno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo je nepatrný zájem na jeho výkonu, respektive se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany.

8. Již samotná podstata spoluvlastnického poměru je povahy věci spojena vždy s nutností vědomí, že o společných záležitostech týkajících se společných věcí rozhodují vždy spoluvlastníci, kteří namnoze nemusí vystupovat jednotně a mohou zastávat i odlišné názory, a stejně tak si každý ze spoluvlastníků musí být vědom, že druhý spoluvlastník může kdykoliv uplatnit právo na zrušení spoluvlastnictví, nejsou-li splněny předpoklady odkladu zrušení spoluvlastnictví. Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení vypořádání spoluvlastnictví je nutno vždy nahlížet primárně také z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví dle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že zákonem stanovenými výjimkami jsou reflektovány toliko dočasné okolnosti dle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitost zcela výjimečnou.

9. V posuzované věci soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a v souladu s výše citovanými ustanoveními je na místě rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví. Žalobkyně nehodlá setrvat ve spoluvlastnictví s žalovanými, přičemž s ohledem na nemožnost reálného dělení věci, jakož i na neschopnost žalovaných odkoupit spoluvlastnictví podíl žalobkyně, nezbývá než vypořádat zrušené spoluvlastnictví nemovitým věcem jejich prodejem ve veřejné dražbě.

10. K výhradám žalovaných soud uvádí, že s ohledem na výše citovanou judikaturu nelze dovodit, že by žalobkyně měla povinnost nabídnout žalovaným za odkup jejich spoluvlastnických podílů obvyklou cenu. Z tvrzení žalobkyně, jakož i z příloh připojených k vyjádření žalovaných je zřejmé, že žalobkyně nehodlá setrvat nadále ve spoluvlastnictví s žalovanými. Soud konstatuje, že nařízením prodeje nemovitých věcí v dražbě nejsou žalované poškozeny, neboť tímto rozsudkem je zohledněno jejich právo na přiměřenou náhradu v podobě odpovídajícího podílu výtěžku prodeje nemovitých věcí v dražbě. V souladu s výše citovanou judikaturou je třeba žalovaným připomenout, že jako spoluvlastnice si museli být vědomi toho, že spoluvlastnictví je možné v návrhu žalobkyně zrušit a vypořádat, a to i tím způsobem, který žalobkyně navrhla podané žalobě.

11. Žalobkyně přitom nelze klást k tíži, že žalované, respektive členové jejich širší rodiny, neudrželi nemovité věci v rámci spoluvlastnictví jako tzv. rodinný majetek. V řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobkyně při nabytí svého spoluvlastnického podílu porušila zákon, kdy na tomto místě je třeba odmítnout výhradu žalovaných, že žalobkyně měla dosáhnout při nadbytí svého spoluvlastnického podílu souhlasu ostatních spoluvlastníků. Takovou podmínku při nabytí spoluvlastnického podílu totiž zákon neupravuje. V dané věci rovněž nebyly tvrzeny, natož doloženy podmínky pro odklad spoluvlastnictví. Jiný výsledek řízení nemůže přivodit ani namítaný vztah žalovaných předmětným nemovitostem, neboť bylo na žalovaných, pokud v tomto ohledu nechtějí utrpět citovou újmu, aby učinily opatření směřující k tomu, že nemovité věci zůstanou ve spoluvlastnictví jejich rodinných příslušníků. K jinému výsledku řízení nemůže vést ani žalovanými tvrzená křivda spáchaná na jejich otci, neboť tato okolnost nic nemění na tom, že žalobkyně je spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí a má právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podanou žalobou. Konečně k výhradám žalovaných, aby žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl prodala, je třeba konstatovat, že žalované se žalobkyně nemohou jakožto spoluvlastníka jednoduše zbavit. Žalobkyně je spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, svědčí jí nabývací titul, čemuž žalované nezabránily, a proto na místě, aby strpěly uplatněný nárok žalobkyně v podobě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Znovu je třeba konstatovat, že za situace, kdy žádná z žalovaných neprojevila ochotu a schopnost odkoupit spoluvlastnický podíl žalobkyně za odpovídající cenu, nastupuje v rámci způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nařízení prodeje nemovitých věcí ve veřejné dražbě, a to v souladu s ustanovením § 1147 část věty druhé občanského zákoníku. S ohledem na skutečnost, že žalované nejsou solventní k úhradě spoluvlastnického podílu žalobkyně, soud nenařizoval dražbu výlučně mezi spoluvlastníky.

12. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku a spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem zrušil a v rámci vypořádání nařídil prodej těchto nemovitých věcí v dražbě s rozdělením výtěžku prodeje mezi účastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

13. S ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v daném řízení se jedná o tzv. iudicium duplex, tedy o situaci, kdy každý z účastníků může žádat o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Této skutečnosti si byla žalobkyně plně vědoma, kdy již v podané žalobě navrhovala, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Pro úplnost soud konstatuje, že tento rozsudek je exekučním titulem pro prodej předmětných nemovitých věcí v dražbě. Na druhou stanu ale mají žalované stále časový prostor pro to, aby se prodeji nemovitých věcí v dražbě vyhnuly tím, že poskytnou součinnost žalobkyni k prodeji nemovitých věcí mimo dražbu, například prostřednictvím realitní kanceláře. Do doby prodeje nemovitostí v dražbě mají žalované rovněž stále možnost odkupu spoluvlastnického podílu žalobkyně za dohodnutou cenu tak, aby neutrpěly případnou citovou újmu.