6 C 60/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození obec - ulice a číslo , PSČ , obec část obce : b) celé jméno žalobkyně , datum narození ulice a číslo , PSČ , obec : c) celé jméno žalobkyně , datum narození část obce a číslo , PSČ , obec : d) celé jméno žalobce , datum narození ulice a číslo , PSČ , obec a číslo část obce : e) celé jméno žalobce , datum narození ulice a číslo , PSČ , obec a číslo část obce : f) celé jméno žalobkyně , datum narození Za Tesárnou 871, PSČ , obec : g) celé jméno žalobkyně , datum narození ulice a číslo , PSČ , okres : h) celé jméno žalobce , datum narození Konrádova 2, PSČ , obec část obce i) celé jméno žalobce , datum narození ulice a číslo , PSČ , obec část obce j) celé jméno žalobkyně , datum narození ulice a číslo , PSČ , obec a číslo , všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení jméno , Ph.D. sídlem adresa o vydání náhradního pozemku <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“):</b> <b>1. Žalovaná, Česká republika – Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ SPÚ“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu:</b> <b>-) parc. [číslo] k. ú. [obec],</b> <b>-) parc. [číslo] v k. ú. [obec],</b> <b>-) parc. [číslo] v k. ú. [obec]</b> <b>2. Žalobci jsou oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě.</b> <b>3. Žalobci mají na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu města Brno, ze dne 10. 6. 2009, [číslo jednací], ze dne 8.12.2010, [číslo jednací], a ze dne 20.5.2020, [číslo jednací], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobců v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.</b> <b>4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům pozemky:</b> <b>-) parc. [číslo] k. ú. [obec],</b> <b>-) parc. [číslo] v k. ú. [obec],</b> <b>-) parc. [číslo] v k. ú. [obec],</b> <b>a žalobci tyto pozemky do svého vlastnictví přijímají, a to tak, že</b> <b>žalobce a) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce b) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce c) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce d) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce e) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce f) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce g) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce h) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce i) nabývá podíl o velikosti id. [číslo],</b> <b>žalobce j) nabývá podíl o velikosti id. [číslo].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci vůči žalované domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalované z uzavření smlouvy o převodu pozemků parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec], okres [okres], parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec], okres [okres], parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec], okres [okres], parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec], okres [okres], parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec], okres [okres], parc. [číslo] nacházející se v k.ú. [obec] u [obec], okres [okres], a to k uspokojení jejích restitučního nároku z rozhodnutí citovaných ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobci již v podané žalobě poukázali mj. na chybné ocenění restitučních nároků, z čehož dovozují opodstatněnost podané žaloby, neboť žalovaná je ve vztahu k uspokojení jejich restitučního nároku liknavá až svévolná.

2. Vzhledem ke zjištěným překážkám převoditelnosti žalobci vzali zpět žalobu, pokud jde o náhradní pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], kdy řízení bylo k zpětvzetí zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 12.11.2021 č.j. [číslo jednací] a následně bylo řízení zastaveno ke zpětvzetí žalobců rovněž usnesením ze dne 16.6.2022 č.j. [číslo jednací], a to ohledně náhradních pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [obec].

3. Žalobci se v mezidobí domáhali podáním ze dne [datum] změny žaloby, kterou soud usnesením č.j. [číslo jednací] ve výroku II. ze dne [datum] nepřipustil. K důvodům nepřipuštění změny žaloby soud odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení s tím, že podotýká, že žalobci podali k uspokojení svých restitučních nároků rovněž žaloby u Okresní soudu [obec] – venkov a u Okresního soudu v Břeclavi, kdy pozemky označení jako náhradní k uspokojení restitučních nároků žalobců zcela postačují, přičemž z písemných vyjádření žalované vyplývá, že pozemky označené žalobci v jejich podání ze dne [datum] nejsou vhodné k uspokojení restitučního nároků žalobců, neboť byly označeny jednak překážky převoditelnosti těchto pozemků a rovněž souběžně vedená řízení jiných restituentů s dříve podanými žalobami.

4. K žalobě se žalovaná vyjádřila podáním ze dne [datum] doplněném podáním ze dne [datum]. Žalovaná jednak vyjádřila nesouhlas s argumentací žalobců ohledně její liknavosti a svévole. Dále označila žalobu za předčasnou s tím, že podle mínění žalované žalobci podali žádost o přecenění až dne [datum]. Dále žalovaná namítla nesrozumitelnost podané žaloby s tím, že nebyla jasně vyjádřena hodnota restitučního nároku žalobců, kdy vyjádřila rovněž nesouhlas se spojením více restitučních nároků žalobců žalobou v jedno řízení s navrhovaným petitem znějícím na nahrazení projevu vůle žalované ve prospěch spoluvlastnictví žalobců u náhradních pozemků.

5. Na závěr řízení žalovaná podáním ze dne [datum], jakož i při posledním ústním jednání dne [datum], učinila nespornou výši restitučního nároku žalobců pokud jde o částku [částka]. Ze strany žalované přitom ve vztahu k pozemkům citovaným ve výrokové části tohoto rozsudku nebyly tvrzeny žádné překážky převoditelnosti a nevyplývají ani z obsahu spisu. Hodnota náhradních pozemků citovaných ve výroku tohoto rozsudku přitom zcela jednoznačně nepřesahuje výše vyčíslený restituční nárok žalobců, jak to vyplývá ze znaleckého posudku na čl. 272 a následující spisu, ve spojení s výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Sporná tak zůstala pouze otázka liknavosti, případně svévole žalované.

6. K tomu soud na základně provedeného dokazování zjistil, že žalobci se již žádostí ze dne [datum] obrátili na Pozemkový fond České republiky ohledně přecenění nevydaných pozemků, přičemž na listině je označeno razítko Pozemkového fondu včetně data a čísla jednacího. Žalovaná k této listině při ústním jednání konaném dne [datum] (čl. 196 spisu) sdělila pouze to, že nemá informace o tom, že by tuto žádost evidovala. Již na tomto místě je tedy třeba odmítnout argumentaci žalované o tom, že by žaloba byla předčasná, neboť z citované listiny je zřejmé, že žalobci se na žalovanou, respektive její právní předchůdkyni obrátili ohledně řádného ocenění restitučního nároku již v roce 2009 a nikoli jak účelově interpretuje žalovaná až v souvislosti žádostí o přecenění v roce 2021. Z výše uvedeného navíc vyplývá, že žádost o přecenění žalobců byla důvodná, neboť žalovaná nakonec restituční nárok žalobců, pokud jde o jeho výši v drtivé většině uznala, učinila tak však až v samém závěru tohoto řízení před soudem. Dále pokud jde o posouzení liknavosti žalované soud z provedeného dokazování zjistil, že restituční nárok žalobců dosud není uspokojen, a to přesto, že žalobci se aktivně zúčastnili veřejných nabídek žalované, jak to vyplývá z Protokolu o vyhodnocení výzvy na čl. 198-203 spisu, kdy žalobci se účastnili ještě dalších veřejných nabídek, jak to označili při ústním jednání dne [datum]. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 979/2021 lze tak uzavřít, že restituční nárok žalobců nebyl dosud řádně uspokojen zejména z důvodů, že tento nebyl žalovanou řádně oceněn, přičemž na závěru o liknavosti žalované nic nemění skutečnost, že teprve v závěru daného řízení přistoupila k přecenění drtivé části restitučního nároku žalobců. Dále s ohledem na závěry vyjádřené v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3039/20 je třeba konstatovat, že žalobcům nic nebrání žádat převod náhradních pozemků do podílového spoluvlastnictví, kdy liknavost žalované lze dovodit již ve vztahu jen k některým z žalobců a není tedy podstatné, že menší část restitučního nároku vznikla žalobcům až na základě posledně citovaného rozhodnutí ve výroku tohoto rozsudku z nedávné doby. Podstatné pro posouzení nároku žalobců na nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků k uspokojení jejich restitučního nároku je naopak to, že žalobcům již od roku 2009 svědčí restituční nárok, který dosud nebyl řádně uspokojen a to zejména z důvodu chybného ocenění výše tohoto restitučního nároku ze strany žalované.

7. Na uvedených závěrech nic nemění ani závěry formulované v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 822/2021, neboť toto posledně citované rozhodnutí vychází ze skutkově odlišné situace, kdy se restituenti neúčastnili veřejných nabídek žalované a svůj nesouhlas s oceněním restitučního nároky projevili až v průběhu řízení před soudem. Z dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2957/2021 a sp. zn. 28 Cdo 3747/2021 naopak vyplývá, že na danou věc lze i nadále stáhnout závěry formulované v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 979/2021. K liknavosti žalované soud podotýká, že ani při ústním jednání dne [datum] žalovaná vlivem administrativního pochybení nedisponovala kartami restituentů-žalobců, které by obsahovaly řádnou výší jejich restitučního nároku.

8. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že žalobcům svědčí restituční nárok minimálně [částka] 492, [částka] přičemž hodnota náhradních pozemků dle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], činní u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [částka], u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [částka], u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] činí hodnota pozemku [částka], u pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] jejich hodnota činní [částka]. Celková hodnota náhradních pozemků ve výši [částka], tedy zjevně nepřesahuje hodnotu restitučního nároku žalobců. Pokud jde o ocenění pozemků označených územně plánovací dokumentací jako budoucí rezerva s určením pro plochy bydlení v parkovém prostředí, tyto jsou dle zjištění znalce v současné době využívány jako zemědělské, kdy znalec přesvědčivě vysvětlil, z jakých důvodů tyto pozemky ocenil dle § 14 odst. 3 vyhlášky MF [číslo] v ceně [částka] za m2. Závěry znalce jsou rovněž v souladu se závěry, které formuloval Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4304/2015, dle kterých vymezení uzemní rezervy podle § 36 odst.

1. Stavebního zákona je toliko dočasným opatřením pro případ, že dané území bude prověřeno pro účel zvažovaného záměru s pozitivním výsledkem.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dle jen„ Zákon o půdě“), a to jeho ustanovení § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 1, § 11a odst. 13.

10. Z ustálené judikatury k citovaným ustanovením vyplývá, že osoby, jimiž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, byť jinak právem na výběr pozemku, který má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou, pokud žalovaná neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit jako liknavé, či dokonce svévolné (obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.9.2010, sp zn. 28 Cdo 3893/2008, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02 a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III ÚS 495/05). Tento výklad není dotčen ani vložením ustanovení § 11a upravujícího proces převodu náhradních pozemků oprávněným osobám dle zákona o půdě (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.11.2009, sp. zn. 28 Cdo 3453/2007, případně nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 125/10), ani sukcesí žalované do práv a povinností do Pozemkového fondu České republiky (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.6.2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014). Uvedený postup v situaci, kdy oprávněná osoba v důsledku nedostatku postupu žalované není s to dosáhnout uspokojení svého nároku na vydání náhradních pozemků dle Zákona o půdě, nelze považovat za diskriminační vůči jiným restituentům, jelikož je jím pouze dán průchod soukromoprávnímu principu, podle něhož práva náležejí bdělým (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2015, sp. zn. 28 Cdo 1324/2014).

11. Jak již bylo výše uvedeno soud dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady, za nichž se žalobci mohou v dané věci domáhat, aby byla žalované povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, neboť postup žalované vůči žalobcům lze kvalifikovat jako liknavý a svévolný. Liknavost ve vztahu k žalobcům lze spatřovat, kromě výše uvedeného rovněž již v dlouhodobosti rozhodování o vydání či nevydání pozemků. Znovu je třeba konstatovat, že liknavý a svévolný přístup ve vztahu k žalobcům u žalované spočívá také v tom, že žalovaná neevidovala restituční nárok žalobců ve správné výši a to ani k žádosti žalobců z roku 2009, přičemž drtivou část restitučního nároku žalobců žalovaná přecenila teprve v samotném závěru tohoto řízení. Žalovaná přitom měla dostatek času i informací proto, aby již s ohledem na žádost žalobců z roku 2009 evidovala jejich restituční nároky v řádné výši. Nesprávným oceněním restitučního nároku žalobců ze strany žalované bylo žalobcům defakto znemožněno poskytnutí adekvátní ekvivalentní náhrady za nevydané pozemky. Žalobci doložili, že se účastnili veřejných nabídek žalované, to však nevedlo k reálnému uspokojení jejich restitučních nároků.

12. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků citovaných ve výrokové části tohoto rozsudku, a to do podílového spoluvlastnictví žalobců v souladu s žalobním návrhem.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci zcela úspěšným žalobcům náleží plná náhrada nákladů řízení. Pokud jde o část řízení, která byla ze zpětvzetí žalobců zatavena, vyšlo až teprve v rámci soudního řízení najevo, že dotčené pozemky trpí některou z překážek převoditelnosti, přičemž řízení o žalobě žalobců na nahrazení projevu vůle žalované k převodu náhradních pozemků je řízením, kde soud není vázán návrhem žalobců, neboť úprava právního vztahu vyplývá přímo ze zákona. Žalobcům v uvedeném rozsahu nelze přičítat procesní zavinění na zastavení řízení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a přiznal žalobcům plnou náhradu nákladů řízení.

14. Náklady žalobců se stávají z nákladů za zastoupení advokátem, které představuje odměna za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis podání z [datum] k výzvě soudu, sepis podání z [datum], které vedle zpětvzetí obsahuje i vyjádření k převoditelnosti pozemků označených v žalobě, účast na 3 ústních jednání soudu), kdy tarifní hodnota byla stanovena podle ocenění žalobcům vydaných náhradních pozemků ve výši [částka] (obdobně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1515/2020) v souladu s § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 3 vyhlášky č. 117/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dle jen„ advokátní tarif“). Hodnota jednoho úkonu činí [částka]. Za sepis odvolání ze dne [datum] a [datum], kterým bylo vyhověno, dále náleží žalobcům náhrada nákladů za odměnu v poloviční výši dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu po [částka]. Zástupkyně zastupoval celkem 10 žalobců, odměna za společné úkony právní služby tak dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí celkem [částka].

15. Soud konstatuje, že nepřiznal žalobcům náhradu nákladů za sepis podání z [datum] a z [datum], neboť tak učinila jejich zástupkyně bez výzvy soudu a argumentaci vtělenou do tohoto podání mohla přednést při ústním jednání soudu, které je přiznaným úkonem právní služby. Stejně tak soud nepřiznal náhradu nákladů za sepis podání z [datum] a [datum], neboť se týkají změny žaloby, kterou soud nepřipustil, když žalobci mj. neoznačili vhodné pozemky a k uspokojení svého restitučního nároku a naopak v dalších žalobách označili vhodné pozemky v dostatečné výši. Soud nepřiznal žalobcům náhradu ani za doložení účasti žalobců ve veřejných nabídkách z [datum], neboť na toto poukázala jejich zástupkyně při ústním jednání, které je přiznaným úkonem právní služby. Soud nepřiznal odměnu za porady zástupkyně se žalobci. První porada je datována ještě před prvním ústním jednáním, tedy než žalobci byli ze strany soudu vyzvání dle § 118a o.s.ř., a již s ohledem na fázi řízení nelze tuto poradu označit za účelné bránění práva. Druhá (která je navíc datována již měsíc po první poradě) a třetí porada jsou datovány vždy před následující ústní jednání, na nichž však žalobci žádný zásadní procesní úkon neučinili (na rozdíl od návrhu na změnu žaloby podáním již z [datum]). Nelze tedy dospět k závěru, že uvedené porady představují úkon účelného uplatňování nebo bránění práva v daném řízení.

16. Náhradu nákladů dále představují hotové výdaje v paušální výši [částka] za 9 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4. advokátního tarifu, tedy celkem [částka]. Dále žalobcům náleží náhrada za cestovné za cestu jejich zástupkyně z [obec] do [okres] a zpět (celkem 132 km) na 1. a 3. ústní jednání automobilem o spotřebě 6,57 l nafty na 100km a 2. ústní jednání automobilem o spotřebě 6,4 l benzinu na 100 km. Při druhé jízdě byl doložen nákup pohonných hmot za 37,50 Kč/litr, při třetí ve výši [částka]. Jízdné včetně amortizace činí [částka] + [částka] + [částka], tj. celkem [částka]. Zástupci žalobců náleží rovněž náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po [částka] podle § 14 advokátního tarifu, tj. [částka]. Dále náklady zastoupení žalobců jsou zvýšeny o 21 % DPH z výše uvedených nákladů ve výši [částka], kterou je zástupce žalobců povinen odvést, neboť je jejím plátcem. Žalobci rovněž náleží náhrada za vypracované znalecké posudky, které byly předmětem dokazování, a to jednak v doložené [částka] ohledně nevydaných pozemků dle faktury z [datum], kdy tato úhrada s ohledem na obsah a rozsah znaleckého posudku není zjevně nepřiměřená, a lze ji tak považovat za účelně vynaložený náklad řízení, přičemž z obsahu spisu vyplývá, že dosud tato částka nebyla přiznána v jiném řízení, a dále v částce [částka] ohledně náhradních pozemků, dle faktury z [datum] (polovina za přípravné práce [částka] a [částka] za vypracování znaleckého posudku, dále 21% DPH), kdy ani tato úhrada není zjevně nepřiměřená. Celkem tak soud přiznal částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1., část věty před středníkem o.s.ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena k rukám zástupce žalobců podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

18. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1. o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení, kdy žalobci měli plný úspěch proti žalované, která ve věci zcela neúspěšná, právo na náhradu nákladů řízení, a to za znalečné s ohledem na výslech znalce při ústním jednání dne [datum]. Výše těchto nákladů jakož i lhůta k zaplacení bude v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 část věty druhé za středníkem o.s.ř. určena v samostatném usnesení.