6 C 68/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně insolvenční správkyně dlužníka: právnická osoba , IČ: číslo sídlem adresa zastoupená advokátkou Mgr. Ing. jméno příjmení , IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec zastoupená advokátem jméno příjmení , IČO sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Řízení o žalobě žalobkyně v části, kterou se domáhá na žalované, aby na účet majetkové podstaty dlužníka zaplatila částku [částka], se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na účet majetkové podstaty dlužníka částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba žalobkyně, pokud se jí domáhá, aby žalovaná na účet majetkové podstaty dlužníka zaplatila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobou z [datum] se žalobkyně, která je insolvenční správkyně dlužníka [právnická osoba] domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že na základě kupních smluv uzavřených mezi dlužníkem a žalovanou v době od [datum] do [datum] se dlužník zavázal k plnění ve formě dodávek pekárenských výrobků žalované. Dlužník pekárenské výrobky žalované dodal, o čemž byly vystaveny dlužní listy. V návaznosti na dodání zboží vystavil dlužník faktury, na základě níž měla žalovaná zaplatit sjednanou kupní cenu za dodané zboží. Celková výše neuhrazených pohledávek dle žalobkyně činí [částka], po zohlednění dvou dílčích úhrad před podáním žaloby. Žalobkyně již v žalobě předeslala, že pokud jde o oznámení o započtení vzájemných pohledávek v rozsahu částky [částka], zde byl zápočet proveden po zjištění úpadku dlužníka, avšak nebyly splněny podmínky ustanovení § 140 insolvenčního zákona.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě nejprve namítla, že žalobkyně dostatečně netvrdí a neprokazuje existenci právního vztahu, o který opírá svůj nárok, kdy dle žalované citované kupní smlouvy nejsou ničím doloženy. Dále žalovaná poukazuje na zápočet vzájemných pohledávek s tím, že ve zbývající části nároku došlo k zániku pohledávky dlužníka splněním, k němuž došlo [datum], to jest ještě před podáním žaloby.

3. Žalobkyně v replice z [datum] zohledňuje úhradu žalované ve výši [částka] s tím, že navrhla v tomto rozsahu ohledně jistiny řízení zastavit k zpětvzetí. Dále pokud jde o smluvní vztah mezi účastníky, žalobkyně uvedla, že mezi účastníky nebyly uzavírány kupní smlouvy na jednotlivé dodávky zboží, ale obchodování probíhalo tak, že mezi dlužníkem a žalovaným byla učiněna dohoda o ceně jednotlivých výrobků a následně docházelo elektronickou komunikací k objednávkám zboží, přičemž dodání zboží nebylo žalovaným rozporováno. Kupní cena byla sjednání v rámci ceníku, kdy jednání o ceně probíhalo prostřednictvím emailu. Je přitom zřejmé, že žalovaná by si nevyzvedla neobjednané zboží. Žalobkyně má dále za to, že žalovaná své závazky vůči dlužníkovi fakticky uznala provedeným zápočtem. Ohledně zápočtu přitom žalobkyně setrvala na své argumentaci, že je v rozporu s ustanovením § 140 insolvenčního zákona.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. Z předložených daňových dokladů a dodacích listů ve spojení s předloženou emailovou korespondencí a výslechem společníka žalované společnosti vyplývá, že v rozhodném období od [datum] do [datum] dlužník dodal žalované pekárenského výrobky označení v dodacích listech a následně ve fakturách, a to za cenu dohodnutou v emailové komunikaci na základě ceníku. Mezi účastníky ostatně nebylo sporu, že fakturované zboží dlužník žalované dodal a že mezi dlužníkem a žalovanou byla sjednána kupní cena za toto zboží na základě ceníku dohodnutého přes emailovou komunikaci. Konkrétně pak z dodacích listů a vystavených daňových dokladů vyplývá, že žalovaná po předchozí domluvě převzala dodávky na pekárenské výrobky, u nichž byla dlužníkem vystavena faktura [číslo] na částku [částka] se splatností [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum], dále faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum] a faktura [číslo] na částku [částka] splatná [datum].

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k zániku žalované pohledávky na základě oznámení o započtení vzájemných pohledávek ve vztahu k částce [částka], a dále jakým způsobem lze zohlednit vystavené dobropisy dlužníkem, a to opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum], kde je označeno zdanitelné plnění [datum] a rozpis faktur: [číslo], [číslo], [číslo], dále opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] a rozpisem faktur: [číslo], [číslo], a dále opravný daňový doklad [číslo] na částku - [částka] s datem vystavení [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] a rozpisem faktur: [číslo], [číslo], [číslo], a [číslo].

6. Soud k tomu vyslechl jako svědka společníka žalované [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], který s odkazem na předložené listiny vypověděl, že již [datum] dlužník vystavil opravný daňový doklad obsahující slevu z kupní ceny označenou jako bonus 23 % v uvedeném období na částku [částka], kdy tato sleva se počítala v souladu s ceníkem z produktů: rohlík a houska. Mezi dlužníkem a žalovanou byla v rámci ujednání o kupní ceně dohodnuta sleva z uvedených produktů, a to na základě odebraného množství za kalendářní měsíc, a to v sazbě 23 % z těchto vybraných produktů. Žalovaná slevu na základě opravného daňového dokladu odečítala z poslední faktury, která předcházela vystavení opravného daňového dokladu, nicméně byla oprávněna slevu odečíst v podstatě z jakékoliv faktury. Na podporu své výpovědi svědek poukázal na obdobný model také u [právnická osoba] spol. s r.o., kde z předložené faktury [číslo] vyplývá, že byla započtena úhrada dobropisu a fakturovaná částka byla ponížena o dohodnutou slevu, a to na základě obratu u produktu rohlík 43 g, rohlík slaný a rohlík makový. Z listin předložených svědkem dále vyplývá, že slevu odečetl z fakturované částky, jak to vyplývá z výpisu z bankovního účtu, kde ve zprávě pro příjemce je sleva označená odečtem z fakturované částky. Konkrétně se jedná o platbu s datem [datum], kde je odečtena částka [částka], a dále o platbu z [datum], kde je odečtena mimo jiné částka [částka], odpovídající vystaveným opravným daňovým dokladům. Dále svědek doplnil, že mezi dlužníkem a žalovanou na základě obratového bonusu došlo k ujednání o nižší kupní ceně, nikoliv o tom, že by žalované měla vznikat nějaká nová pohledávka. Svědek totiž s ohledem na rabat u žalované společnosti vysvětlil, že bez dohodnuté slevy by kupní cena uvedená přímo ve fakturách nebyla pro žalovanou akceptovatelná.

7. Žalobkyně ohledně vystavených opravných daňových dokladů argumentovala, že tyto měly založit žalované společnosti toliko novou pohledávku, případně způsobilou k započtení, s tím, že dle žalobkyně se nejednalo o součást ujednání přímo o kupní ceně. Žalobkyně k tomuto svému tvrzení v zákonné lhůtě navrhla výslech svědků, avšak při jednání soudu sdělila, že již na výslechu svědků netrvá s tím, že si je vědoma následku v podobě neunesení důkazního břemene. S ohledem na uvedené procesní stanovisko žalobkyně soud konstatuje, že má z výpovědi výše uvedeného svědka, která je v souladu s provedenými listinnými důkazy za prokázané, že opravné daňové doklady vystavené dlužníkem jsou výrazem dohodnuté slevy v rámci ujednání o určení kupní ceny, tak že dlužník je na základě dohodnutých dodávek oprávněn požadovat pouze kupní cenu sníženou o dohodnutý obratový bonus.

8. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 2079 odst. 1 a 2080 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že mezi dlužníkem a žalovanou byla platně uzavřena kupní smlouva, kterou se dlužník zavázal dodat žalované společnosti požadované pekárenské výrobky, a žalovaná se zavázala uhradit sjednanou kupní cenu. Z doložené emailové komunikace vyplývá, že žalovaná odebírala od dlužníka pekárenské výrobky na základě dohodnuté kupní ceny, přičemž ještě před dodáním pekárenských výrobků byla žalovaná seznámena s podmínkami kupní smlouvy. To jest, bylo jí známo, jaká cena bude za zboží požadována a jakým způsobem bude zboží dodáno. Parametry dodávaného zboží dlužníkem vyplývají z žalobkyní předložených dodacích listů, kde kupní cena odpovídá doloženým ceníkům, na které je odkazováno v emailové komunikaci. Z uvedené emailové komunikace, jakož i z předložených dodacích listů ve spojení s daňovými doklady je zcela nepochybné, že žalovaná i dlužník věděli, o jaké zboží má žalovaná zájem, kdy evidentně navazovali na svou spolupráci z minulosti, jak to vyplývá z listiny datované [datum] doložené svědkem. Z provedených důkazů je zřejmé, že si účastníci jasně sjednali, co je předmětem kupní smlouvy, i za jakou cenu bude zboží dlužníkem dodáno. Kupní smlouva tak byla platně uzavřena a účastníkům z ní vzešla práva i povinnosti. Dále bylo v řízení prokázáno, že dlužník splnil svou povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy a pekárenské výrobky žalované dodal. O uzavření kupní smlouvy svědčí také skutečnost, že po dodání zboží žalovaná nijak nereklamovala dodané zboží, nikdy dlužníka neupozornila, že by bylo dodáno jiné zboží, než požadovala. Dlužník tak byl oprávněn vystavit shora označené faktury. Pokud pak žalovaná neuhradila kupní cenu ve lhůtě stanovené vystavenými fakturami, dostala se do prodlení se splněním svého závazku.

9. Oproti podané žalobě nicméně soud zohlednil vystavené opravné daňové doklady dlužníkem. Konkrétně u faktury [číslo] splatné [datum] s uvedením zdanitelného plnění [datum] je třeba odečíst z fakturované částky [částka] částku vtělenou do opravného daňového dokladu [číslo] to - [částka], kdy z citovaného opravného daňového dokladu vyplývá, že se vztahuje k posledně citované faktuře, a to na základě shodně uvedeného údaje o zdanitelném plnění [datum], jakož i shodného označení faktury [číslo] v rozpisu faktur. Vzhledem k tomu, že ještě před splatností posledně citované úhrady byla žalovanou uhrazena zbývající částka [částka], je třeba dospět k závěru, že žalovaná z posledně citované faktury nedluží ničeho. Dále pokud jde o fakturu [číslo] splatnou [datum], zde je třeba opět vyjít z vystavených opravných daňových dokladů dlužníkem [číslo] na částku - [částka], a dále [číslo] znějící na částku - [částka] Celkem tedy [částka]. [příjmení] [částka] představuje dohodnutou slevu z kupní ceny, na kterou žalované vznikl nárok, a kterou žalovaná uplatnila u faktury [číslo]. Skutečnost, že žalovaná slevu uplatnila u posledně citované faktury a nikoliv u předchozích faktur citovaných v článku II. žaloby není v rozporu s ujednáním o způsobu určení kupní ceny dohodnutým mezi dlužníkem a žalovanou, naopak je ve prospěch dlužníka, neboť žalovaná byla ve skutečnosti oprávněna na základě obratového bonusu, to jest slevy kupní ceny, snížit úhradu již na základě předchozích faktur dlužníka, a snížit tak běžící zákonný úrok z prodlení již od [datum]. Postup žalované, která dohodnutou slevu odečetla až z faktury [číslo] tak není v neprospěch dlužníka.

10. Dále ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že u faktury [číslo] došlo k úhradě dlužné částky [částka], avšak až dne [datum], to jest po splatnosti uvedené faktury stanovené na [datum]. Soud vzhledem ke zpětvzetí soud řízení o žalobě žalobkyně zastavil podle § 96 občanského soudního řádu ohledně částky [částka], jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. Vzhledem k výše citovaným opravným daňovým dokladům soud dále zamítl žalobu ohledně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

12. Žalobkyně jednak neunesla důkazní břemeno, pokud jde o její tvrzení ohledně povahy vystavených opravných daňových dokladů, které měly dle žalobkyně založit novou pohledávku, případně způsobilou k zápočtu. Tvrzení žalobkyně přitom ani neodpovídá provedeným listinným důkazům, kdy z opravných daňových dokladů je zřejmé, že neobsahují žádné protiplnění ze strany žalovaného, jsou vystaveny na zápornou částku, a je v nich přímo uvedeno, k jakým fakturám dlužníka se opravný daňový doklad vztahuje, což koresponduje rovněž výpovědí výše jmenovaného svědka. Opravné daňové doklady tedy nesvědčí o založení žádného nového nároku. Nelze z nich dovodit ani žádné plnění žalované, které by bylo způsobilé založit novou pohledávku, případně způsobilou k započtení. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že vystavené opravné daňové doklady jsou výrazem ujednání o způsobu určení kupní ceny mezi dlužníkem a žalovanou, kdy tyto opravné daňové doklady obsahují obratový bonus představující dohodnutou slevu z kupní ceny, takže žalovaná byla oprávněná fakturovanou cenu za dodané zboží na základě vystavených opravných daňových dokladů snížit.

13. Ve zbývajícím rozsahu soud nicméně podané žalobě vyhověl, a to z důvodu, že nelze přisvědčit argumentaci žalované stran provedeného zápočtu. Žalovaná své tvrzení opírá o listinu označenou jako oznámení o zápočtu vzájemných pohledávek datovanou [datum], to jest po úpadku dlužníka, který byl zjištěn již [datum], jak vyplývá z žalobkyní doloženého usnesení insolvenčního soudu z [datum]. V tomto ohledu je třeba vyjít z ustanovení § 140 insolvenčního zákona, které upravuje přípustnost započtení v odst. 2 a 3, mimo jiné tak, že dle odst. 3 písmeno a) citovaného ustanovení není započtení přípustné, jestliže dlužníkův věřitel se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem.

14. K zákazu započtení se vyjádřil Nejvyšší soud již v rozhodnutí publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 63/2018, kde konstatoval, že započtení pohledávek lze po dobu trvání účinku rozhodnutí o úpadku uskutečnit pouze za podmínek uvedených v § 140 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, přičemž u pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou bude vyplývat nepřípustnost započtení zpravidla již z nemožnosti dostát v podmínce uvedené v § 140 odst. 3 písmeno a) insolvenčního zákona, kdy tyto pohledávky nebudou přihlášeny do insolvenčního řízení. Na citované rozhodnutí Nejvyšší soud odkázal rovněž v dalším rozhodnutí publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem R 92/2018. Citované závěry jsou rovněž v souladu s odbornou literaturou, dle které je nezbytné, aby se věřitel ohledně započitatelné pohledávky stal přihlášeným věřitelem. Věřitelé tímto postupem zajišťují větší právní jistotu při případném zpochybňování účinnosti započtením vzájemných pohledávek, a to nejen ze strany insolvenčního správce. Je tedy nutné, aby se věřitel v souladu s citovaným ustanovením § 140 odst. 3 písmeno a) insolvenčního zákona stal ohledně započtených pohledávek přihlášeným věřitelem, tak aby splnil požadavky insolvenčního zákona, přičemž tento postup vyžaduje, aby věřitel nejprve pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil, poté provede jednostranný zápočet vzájemných pohledávek a až následně přihlášku pohledávky co do již započtených pohledávek vezme částečně zpět, neboť provedeným zápočtem vzájemné pohledávky věřitele a dlužníka zanikly (obdobně srovnej: Započtení v insolvenčním řízení od autora Mgr. [jméno] [příjmení], publikováno dne [datum] na webovém portálu [webová adresa] a shodně také Započtení pohledávek v insolvenčním řízení od autora Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], publikováno dne [datum] tamtéž).

15. Pokud žalobkyně poukazuje na praxi jiného věřitele, v případě insolvenčního řízení dlužníka, je třeba konstatovat, že praxe tohoto dlužníka u přihlášky P10 odpovídá právě citovaným závěrům judikatury a odborné literatury, kdy věřitel započitatelné pohledávky se nejprve stal přihlášeným věřitelem, jeho přihláška nebyla odmítnuta, následně provedl úkon započtení a nakonec přistoupil ke zpětvzetí řádně podané přihlášky. Oproti tomu žalovaná se v insolvenčním řízení dlužníka řádně přihlášeným věřitelem nestala, jak to vyplývá z usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum], které doložila žalobkyně. Z tohoto usnesení vyplývá, že insolvenční soud podle § 185 věta první a druhá insolvenčního zákona odmítl přihlášku žalované z důvodu, že k přihlášce pohledávky se na návrh insolvenční správkyně nepřihlíží, neboť žalovaná na výzvu insolvenční správkyně neopravila svoji přihlášku ve lhůtě dle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona. Citované usnesení obsahuje řádné poučení o možnosti podání opravného prostředku; žalovaná však nechala lhůtu k odvolání marně uplynout. S ohledem na uvedené je pak bezpředmětná argumentace žalované, že dle jejího mínění insolvenční správkyně nepostupovala správně, kdy dle názoru žalované měla postupovat shodně jako u přihlášky P10. Žalovaná měla svou argumentaci uplatnit v insolvenčním řízení prostřednictvím řádného opravného prostředku. Jestliže této možnosti nevyužila, je pro soud v dané věci rozhodující, že v rozporu s ustanovením § 140 odst. 3 písmeno a) insolvenčního zákona se žalovaná přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení dlužníka nestala, neboť její přihláška byla odmítnuta. Započtení provedené žalovanou na základě oznámení z [datum] tak podle § 140 odst. 3 písmeno a) insolvenčního zákona není přípustné, což má za následek, že pohledávka dlužníka v rozsahu uvedeném v započtení uplatněná žalobou nezanikla.

16. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o částku [částka], která odpovídá dlužné částce z faktur splatných [datum], dále z obou faktur splatných [datum], a dále zbývá z faktury [číslo] uhradit částku [částka]. V souladu s ustanovením 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z citovaných částek, neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou těchto faktur, přičemž úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po splatnosti faktur. To platí také ohledně faktury [číslo] která byla uhrazena žalovanou až [datum] a je tedy na místě přiznat zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná, pokud jde o nárok označený ve výroku III. tohoto rozsudku. Pokud jde o nárok označený ve výroku I. tohoto rozsudku, soud dospěl k závěru, že žalobkyně zpětvzetím zavinila zastavení řízení, kdy již před podáním žaloby mohla zjistit, že částka [částka] byla dne [datum] uhrazena. Ve zbývající části odpovídající částce [částka] byla žalobkyně převážně úspěšná, což odpovídá 43,84 % (rozdíl mezi 71,92% úspěchu a 28,08 % neúspěchu). Žalobkyně má právo na náhradu nákladů za zastoupení advokátem. Odměna za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, je vypočtena z tarifní hodnoty [částka] a činí celkem [částka] po připočtení režijního paušálu [částka] ke každému úkonu právní služby (§ 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Odměna za další úkony právní služby: sepis žaloby, sepis vyjádření ve věci z [datum] a 2x účast na ústním jednání, je vypočtena z tarifní hodnoty [částka] a činí celkem [částka] po připočtení režijního paušálu [částka] ke každému úkonu právní služby (§ 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Náklady žalobkyně dále tvoří cestovní výdaje za cestu zástupkyně žalobkyně k ústním jednáním. Cestovné v prvním případě činí [částka] a je vypočteno na základě vzdálenosti 122 km, cena benzinu činí [částka] litr při spotřebě 6,30 dle technického průkazu užitého vozidla, sazba základní náhrady činí [částka]. Ve druhém případě při stejné vzdálenosti a spotřebě činí náklady celkem [částka], vypočteno z ceny benzinu [částka] litr a sazby základní náhrady [částka]. U každé jízdy náleží žalobkyni náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. Z celkové výše nákladů řízení [částka] žalobkyni přísluší 43,84 %, tj. částka [částka]. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. činí lhůta k zaplacení 3 dny od právní moci tohoto rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů uhradit k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala.

18. O povinnosti žalované k úhradě odpovídající části soudního poplatku s ohledem na její převážný neúspěch bude vzhledem k osvobození žalobkyně od soudních poplatků rozhodnuto samostatným usnesením.