6 C 72/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částka <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou ve smyslu jejího upřesnění domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka]. Žalobkyně uzavřela jakožto kupující se žalovaným jakožto prodávajícím dne [datum] kupní smlouvu, na jejímž základě měla nabýt vlastnické právo k nemovitostem v katastrálním území Hořesedly, obci [obec]. Žalobkyně dle svých žalobních tvrzení uhradila žalovanému na základě předmětné kupní smlouvy mj. i částku ve výši [částka] jako zálohu na kupní cenu. Žalovaný však nezajistil, aby mohlo dojít k převodu předmětu koupě dle kupní smlouvy, pročež byla soudním exekutorem vydána dražební vyhláška o provedení elektronické dražby předmětných nemovitých věcí. Žalovaný tedy porušil svou povinnost zakotvenou v kupní smlouvě spočívající v převedení předmětných nemovitostí na žalobkyni, pročež žalobkyně dne [datum] od kupní smlouvy pro její podstatné porušení odstoupila. V důsledku odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy je tedy žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou zálohu na kupní cenu ve výši [částka], čemuž však dobrovolně nevyhověl, a proto se žalobkyně obrátila na soud.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jakožto prodávající a žalovaným jakožto kupujícím dne [datum] (podpisy účastníků řízení byly úředně ověřeny teprve dne [datum], resp. [datum]) soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k nemovitým věcem ve vlastnictví žalovaného nacházejících se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, konkrétně pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] orná půda. Mezi účastníky byla sjednána kupní cena ve výši [částka], která měla být uhrazena celkem ve třech částech, a to tak, že část kupní ceny ve výši [částka] uhradí žalobkyně za účelem uhrazení závazků žalovaného na úschovní účet, a části kupní ceny ve výši [částka] a [částka] poté zašle v určených termínech na blíže neurčený bankovní účet, přičemž žalovaný byl povinen ve stanovené lhůtě předložit doklady o zaplacení svých exekucí váznoucích na převáděných nemovitostech, k čemuž měl použít uvedené části kupní ceny. Kupní smlouva dále zakotvuje také smluvní pokutu ve výši [částka], kterou je žalovaný povinen uhradit žalobkyni v případě, že neprovede ve stanoveném termínu vyplacení exekucí a nezajistí podání návrhu na jejich výmaz. Žádné sankční ujednání vůči žalobkyni smlouva neobsahuje. Současně předmětná kupní smlouva zahrnuje také odkládací podmínku, dle níž právní následky smlouvy nastanou teprve v okamžiku, kdy dojde k vyplacení všech váznoucích exekucí vedených vůči žalovanému.

5. Z jednotlivých potvrzení o úhradě se dále podávalo, že žalobkyně uhradila na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je paní [jméno] [příjmení], dne [datum] částku ve výši [částka] s poznámkou pro příjemce:„ ZÁLOHA [příjmení] [jméno] Č.1 – [celé jméno žalovaného] [číslo pasu]“, dne [datum] částku ve výši [částka] s poznámkou pro příjemce:„ ZÁLOHA [příjmení] [jméno] Č.2 – [celé jméno žalovaného]“ a dne [datum] částku ve výši [částka] s poznámkou pro příjemce:„ ZAPLACENÍ KUPNÍ SMLOUVY“, tj. částku v celkové výši [částka].

6. Z dražební vyhlášky o provedení elektronické dražby nemovitých věcí ze dne [datum] soud dále zjistil, že soudním exekutorem byla uvedeného dne nařízena dražba výše uvedených nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, jejíž zahájení bylo stanoveno na [datum].

7. Z odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně s ohledem na výše uvedenou dražební vyhlášku od kupní smlouvy odstoupila s odůvodněním, že žalovaný nezajistil, aby mohlo dojít k převodu nemovitostí, čímž zmařil kupní smlouvu a podstatným způsobem ji porušil. Současně byl žalovaný v rámci odstoupení od kupní smlouvy vyzván k úhradě zálohy, resp. části kupní ceny ve výši [částka]. Žalobkyně však nijak nedoložila, že žalovanému bylo odstoupení od kupní smlouvy doručeno.

8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

9. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

10. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

11. Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Podle § 2128 věty první o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560.

13. Podle § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

15. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Soud na podkladě výše uvedených důkazů založených ve spisovém materiálu dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena písemná kupní smlouva, přičemž předmětem koupě byly nemovité věci žalovaného jakožto prodávajícího, a to za ujednanou kupní cenu a se stanoveným mechanismem její úhrady, který bezesporu směřoval k umoření závazků žalovaného vymáhaných v rámci exekučních řízení. Kupní smlouva přitom obsahovala odkládací podmínku, dle níž právní následky, tj. účinky smlouvy nastanou teprve okamžikem, kdy dojde k vyplacení všech exekucí vůči žalovanému. Žalobkyně zaslala na bankovní účet, jehož majitelkou je [jméno] [příjmení], finanční prostředky v úhrnné výši [částka], přičemž v poznámce plateb ve výši [částka] a [částka] jednoznačně specifikovala, že se jedná o finanční prostředky týkající se uzavřené kupní smlouvy se žalovaným. Předmětné nemovitosti se však následně staly předmětem elektronické dražby, pročež se žalobkyně rozhodla od kupní smlouvy pro její podstatné porušení spočívající ve zmaření převodu předmětu koupě na její osobu odstoupit, aniž by však soudu doložila, že odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno.

17. Soud s ohledem na výše uvedené v prvé řadě podotýká, že předmětná kupní smlouva je bezesporu platná, neboť obsahuje veškeré podstatné náležitosti kupní smlouvy dle § 2079 o. z., byla dodržena také písemná forma vyžadovaná pro koupi nemovitých věcí ustanovením § 2128 o. z. ve spojení s § 560 o. z., a současně z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti svědčící pro závěr o její neplatnosti (viz § 580 a násl. o. z.).

18. V řešeném případě však bylo zásadní otázkou, zda je kupní smlouva nejen platná, ale také účinná, a zda tedy zakládá stranám, resp. účastníkům řízení zamýšlená práva a povinnosti. V případě negativního závěru soudu o účinnosti kupní smlouvy by totiž bylo třeba jednotlivá plnění ze strany žalobkyně ve prospěch žalovaného posoudit nikoliv jako plnění ze smlouvy (tj. úhradu kupní ceny), resp. jako bezdůvodné obohacení plněním z právního důvodu, který s ohledem na žalobkyní tvrzené odstoupení od kupní smlouvy odpadl (k tomu viz níže), ale jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Teprve okamžikem účinnosti smlouvy je totiž naplněna vůle smluvních stran, a tudíž teprve tímto okamžikem dochází ke vzniku právního důvodu ve smyslu § 2991 o. z.

19. Stran účinnosti smlouvy v obecné rovině platí, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti zpravidla ve stejném okamžiku. Výjimkou z tohoto pravidla je však mj. také situace, kdy si strany sjednaly (nebo zákon stanoví) tzv. odkládací podmínku ve smyslu § 548 odst. 2 o. z. spočívající v tom, že právním jednáním (smlouvou) zamýšlené následky nastanou teprve tehdy, dojde-li ke splnění stanovené podmínky. V mezidobí mezi uzavřením smlouvy a splněním odkládací podmínky je tudíž předmětné právní jednání platné, avšak nikoliv účinné, v důsledku čehož nezakládá žádné právní následky (k tomu srov. obdobně [příjmení], Vladimír. § 548 (Podmínka). In: [příjmení], [jméno], VÝTISK, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. [číslo]).

20. Taktomu přitom bylo i v projednávaném případě. Předmětná kupní smlouva jednoznačně stanovila, že právní následky (tj. účinnost) smlouvy nastanou teprve okamžikem, kdy budou vyplaceny veškeré exekuce vůči žalovanému. Citované ustanovení kupní smlouvy je tak odkládací podmínkou ve smyslu § 548 o. z., v jehož důsledku byla účinnost smlouvy odložena do doby úhrady exekucí žalovaného.

21. Je pravdou, že konstrukce kupní smlouvy je poněkud neobratná, jelikož účinnost smlouvy podmiňuje úhradou exekuovaných částek, k jejichž zaplacení však mají být použity finanční prostředky získané z prodeje předmětných nemovitostí na základě smlouvy. Tato rozpornost však jednak nemá žádný vliv na platnost sjednané odkládací podmínky ani smlouvy jako celku, a nadto lze smysl a účel odkládací podmínky v daném případě logicky dovodit výkladem. Z textace kupní smlouvy je zřejmé, že účastníci řízení v době uzavření kupní smlouvy nevěděli, jaká je konkrétní výše exekučně vymáhaných závazků žalovaného. Současně je také třeba zohlednit, že kupní smlouva zakotvuje smluvní sankci v podobě smluvní pokuty pouze vůči žalovanému, zatímco ve vztahu k žalobkyni žádné sankční ujednání (smluvní pokutu, rozšíření důvodů pro odstoupení žalovaného od kupní smlouvy) nestanovuje. S ohledem na tyto skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že účelem zakotvení odkládací podmínky do kupní smlouvy byla ochrana žalobkyně jakožto kupující, která se odkladem účinnosti kupní smlouvy chránila pro případ, kdy by bylo zjištěno, že výše exekučně vymáhaných závazků žalovaného je příliš vysoká, popř. pokud by žalovaný exekuované částky z poskytnutých prostředků neuhradil.

22. K úhradě exekucí vedených vůči žalovanému nicméně nedošlo, což plyne mj. také z dražební vyhlášky. Z tohoto důvodu tedy nedošlo ani ke splnění odkládací podmínky a v důsledku toho ani k nabytí účinnosti smlouvy a platnému vzniku závazku. Pokud tedy žalobkyně žalovanému poskytla finanční částky v celkové výši [částka], nejednalo se z její strany o úhradu kupní ceny, ale o plnění bez právního důvodu. Pochybnosti přitom v daném případě nevyvolávají ani úhrady finančních prostředků žalobkyní na bankovní účet jiného majitele, neboť v poznámce pro příjemce je účel platby jednoznačně specifikován, a to v případě platby ve výši [částka] dokonce číslem popisným rodinného domu, který byl jakožto součást pozemku rovněž zahrnut v předmětné transakci. Skutečnost, že finanční prostředky byly zaslány na účet třetí osoby, přitom není pro posouzení věci relevantní, neboť dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že i v případě plnění na bankovní účet náležející třetí osobě se může ochuzená strana domáhat plnění pouze po druhé smluvní straně, nikoliv po majiteli účtu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011).

23. Z tohoto důvodu tedy soud dospěl k závěru, že se žalovaný v důsledku plnění žalobkyně v jeho prospěch bez právního důvodu bezdůvodně obohatil, a proto je povinen v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. žalobkyni vydat, oč se obohatil, resp. to, co mu bylo plněno. Na danou situaci přitom nelze aplikovat výluku z povinnosti vydat bezdůvodné obohacení zakotvenou v ustanovení § 2992 o. z. spočívající v předčasné splnění dluhu, neboť žalobkyni s ohledem na neúčinnost kupní smlouvy žádný dluh nevznikl, a nebylo jej tedy možné ani (byť předčasně) splnit. Jelikož přitom žalobkyně žádala o přiznání částky ve výši [částka], tj. částky odpovídající pouze zlomku bezdůvodného obohacení žalovaného, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.

24. Pouze pro úplnost soud podotýká, že se blíže nezabýval otázkou odstoupení žalobkyně od předmětné kupní smlouvy, neboť tato okolnost jednak nebyla s ohledem na výše uvedené právní posouzení případu zdejším soudem relevantní, a nadto žalobkyně vůbec neprokázala, že odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno (k této povinnosti strany odstupující od smlouvy srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1374/98).

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. Přestože byla žalobkyně ve věci zcela úspěšná a náležela by jí tedy plná náhrada nákladů řízení, žalobkyně nedoložila, že by alespoň 7 dnů před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění. Z tohoto důvodu tedy soud postupoval podle § 142a o. s. ř. a contrario a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

26. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud žádného důvodu.