6 C 83/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Mydlou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení ulice a číslo , PSČ obec a číslo o částka s příslušenstvím

I. Žaloba žalobců z [datum] pokud se na žalované domáhají zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] vzniklých od [datum] do [datum], celkem ve výši [částka] a zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] vzniklých od [datum] do [datum] celkem ve výši [částka], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V rámci svých žalobních tvrzení žalobci uvedli, že v souvislosti s výstavbou základové desky svého rodinného domovu uzavřeli s [jméno] [příjmení], [datum narození], smlouvu o dílo, jejímž prostřednictvím se [jméno] [příjmení] zavázal zhotovit pro žalobce základovou desku za smluvenou částku ve výši [částka]. [jméno] [příjmení] přitom žalobcům uvedl bankovní účet č. [bankovní účet] jakožto svůj účet, pročež žalobci byli po celou dobu v dobré víře, že tento účet je účtem [jméno] [příjmení]. Proto na tento bankovní účet zaslali dne [datum] částku [částka]. [příjmení] [jméno] [příjmení] nabídl žalobcům možnost výhodně investovat do stavebního materiálu částku ve výši [částka], s čímž žalobci souhlasili. [jméno] [příjmení] přitom žalobce požádal, aby tuto částku zaslali na různé účty, mj. také opět na bankovní účet č. [bankovní účet], na který tudíž žalobci zaslali dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Teprve poté žalobci zjistili, že předmětný bankovní účet je bankovním účtem žalované, nikoliv [jméno] [příjmení], a tudíž mají za to, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť tato si musela být i s ohledem na poznámku k platbě„ [příjmení] [jméno]“ vědoma toho, že není oprávněna tyto finanční prostředky přijmout, resp. si je ponechat. Na základě výzvy k vydání bezdůvodného obohacení následně žalovaná žalobcům uhradila dne [datum] částku ve výši [částka] a totožnou částku poté v rámci další platby dne [datum], přičemž tyto platby lze dle žalobního návrhu považovat za uznání dluhu. Žalobci tedy mají za to, že ze strany [jméno] [příjmení] a žalované byli úmyslně uvedeni v omyl, a jelikož měli v úmyslu plnit na výstavbu svého rodinného domu, resp. investovat v rámci investiční nabídky [jméno] [příjmení], a nikoliv plnit ve prospěch žalované, domáhají se po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] spolu s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že předmětný nárok neuznává. Žalobce b) dle vyjádření žalované od počátku věděl, že majitelkou předmětného bankovního účtu je žalovaná, jelikož byl na tuto skutečnost v minulosti upozorněn doporučeným dopisem a SMS zprávami. [jméno] [příjmení] současně prostřednictvím žalované odeslal žalobci b) částku v celkové výši [částka]. Následně žalovaná doplnila, že částka připsaná na její účet byla určená pro [jméno] [příjmení], což plynulo mj. i ze zprávy pro příjemce, a jemuž žalovaná veškeré finanční prostředky rovněž předala. [jméno] [příjmení] žalovanou požádal o zaslání částky [částka] zpět na účet žalobce b) s tím, že zbylou částku ve výši [částka] uhradil již v květnu letošního roku. Žalovaná se tedy dle svého vyjádření na úkor žalobců nijak neobohatila, neboť žalobci užili bankovní účet žalované jako platební místo pro poskytnutí finančních prostředků [jméno] [příjmení]. Rovněž není pravdou, že by žalovaná po podání žaloby uhradila žalovanou jistinu, neboť platby provedl [jméno] [příjmení], nikoliv žalovaná.

3. Žalobci následně s ohledem na to, že dle svého vyjádření od žalované obdrželi celkem dvě platby ve výši [částka] a [částka], vzali svou žalobu částečně zpět co do jistiny, pročež soud v tomto rozsahu řízení zastavil. Žalobci však nadále trvali na úhradě přirostlých zákonných úroků z prodlení spolu s náhradou nákladů řízení.

4. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tento pro žalobce stavěl dům. Je pravdou, že od žalobců obdržel finanční prostředky, jednalo se o částku v celkové výši přibližně [částka]. Zhruba [částka] svědek prostavěl a [částka] žalobcům vrátil. Žalobci od počátku věděli o jeho trestní minulosti, i to, že je svědek v insolvenci, a proto nemá vlastní číslo účtu. Proto se dohodli, že žalobci budou finanční prostředky posílat mj. na bankovní účet žalované, u níž svědek v té době bydlel. Svědek se se žalovanou domluvil, že nechá na její účet zaslat peníze od žalobců, jimž staví dům, přičemž se jednalo o zálohu na základovou desku, na jejíž výstavbu svědek poskytnuté finanční prostředky rovněž použil. Nějaké peníze mu poté žalovaná vybrala z bankomatu a nějaké svědek posílal zpět žalobcům, přičemž rovněž požádal žalovanou, aby zhruba [částka] poslala žalobcům zpět sama. Úhrady po podání žaloby ve prospěch žalobců provedl svědek sám. Žalobce b) rovněž posílal peníze i na další účty dle pokynů svědka, přičemž žalobce b) věděl o tom, že tyto účty nepatří svědkovi. To ostatně vyplývá i z textové komunikace mezi svědkem a žalobcem b). Pokud jde o spolupráci svědka se žalobci, svědek uvedl, že ještě v lednu letošního roku na stavbě pracoval, ale poté jej žalobce b) vyzval, aby mu okamžitě vrátil klíče spolu s plány nemovitosti.

5. Z otisku obrazovky zachycujícího textovou komunikaci mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem b) z února roku 2022 vyplývá, že žalobce b) [jméno] [příjmení] sdělil, že má k dispozici [částka], načež [jméno] [příjmení] uvedl celkem 4 čísla bankovních účtů s konkrétními částkami, kdy na účet žalované měla být zaslána částka ve výši [částka]. Do zprávy pro příjemce přitom mělo být dle pokynů [jméno] [příjmení] uvedeno„ [příjmení] [jméno]“. [jméno] [příjmení] rovněž žalobci b) sdělil, že„ všem čtyřem napsal, aby to dnes čekali“ a„ snad se jim to načte ještě dnes,“ načež žalobce b) reagoval slovy„ [jméno] tak snad to pochopi“.

6. Z jednotlivých potvrzení o provedení platby vyplynulo, že z bankovního účtu žalobce b) byla ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] zaslána částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka].

7. Z předžalobní výzvy označené jako„ Výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ ze dne [datum] včetně podacího lístku soud dále zjistil, že žalobci žalovanou před podáním žaloby vyzvali k úhradě částky ve výši [částka], a to z titulu bezdůvodného obohacení s tím, že v případě neuhrazení této částky budou žalobci svůj nárok vymáhat soudní cestou.

8. Z historie pohybů na běžném účtu žalobce b) dále vyplynulo, že na tento účet byly z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] připsány dne [datum] a [datum] částky ve výši [částka], tj. částka v celkové výši [částka]. V případě pozdější platby je v poznámce uvedeno„ meisner jan“.

9. Z poštovních poukázek se dále podávalo, že [jméno] [příjmení] uhradil dne [datum] ve prospěch bankovního účtu žalobce b) částku ve výši [částka] s uvedením účelu platby„ [anonymizováno]“ a dne [datum] provedl totožnou operaci se shodným účelem platby ohledně částky [částka].

10. Z komunikace mezi žalobci a [jméno] [příjmení] předložené k důkazu k nahlédnutí vyplývá, že mezi jmenovanými bylo dohodnuto zhotovení základové desky domu a následně také stavby domu, přičemž ohledně financování výstavby jsou zde komunikovány investice [jméno] [příjmení], jak je naznačeno v žalobě. Dále z komunikace vyplývá, že spolupráce na výstavbě trvala až do ledna 2023. Ze sdělení žalobce b) z [datum] vyplývá, že věděl o exekucích [jméno] [příjmení] a že se domáhá vůči jmenovanému (nikoli po žalované) vrácení svých peněz. [jméno] [příjmení] také žalobci b) minimálně již [datum] sdělil skutečnosti týkající se jeho trestní minulosti. Z komunikace vyplývá, že žalobkyně a) připravovala [datum] smlouvu mezi jmenovanými ohledně stavby základové desky, následně [datum] připravovala pracovní smlouvu ohledně společného investování prostřednictvím firmy. Z komunikace dále vyplývá, že mezi žalobcem b) a [jméno] [příjmení] probíhala komunikace ohledně opravy chaty, kdy [datum] žalobce b) sděluje, že toto zaplatí. Dne [datum] požádal [jméno] [příjmení] o platbu ve výši [částka] výslovně na účet žalované, což žalobce b) akceptoval. Z komunikace žalobce b) z [datum] vyplývá, že platba byla určena na plot chaty zmíněné výše. Dne [datum] žalobce b) potvrdil, že plot má hotový. Žalobce b) akceptoval i žádost [jméno] [příjmení] o zaslání částky [částka] dne [datum] výslovně na účet žalované. Dne [datum] [jméno] [příjmení] připomíná, že o [částka] žádal, aby vyřešil půjčku.

11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám odst. 2).

13. Podle § 2995 o. z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

14. Podle § 1954 o. z. k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

15. Soud tedy na podkladě výše uvedeného dospěl k následujícím skutkovým závěrům. V daném případě je zřejmé, že mezi žalobci a [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o dílo, na jejímž základě se [jméno] [příjmení] zavázal zhotovit pro žalobce přinejmenším základovou desku jejich rodinného domu, a současně žalobce b) využil investiční nabídky [jméno] [příjmení] a rozhodl se jeho prostřednictvím investovat do stavebního materiálu za účelem financování a realizace celkové stavby domu. S ohledem na majetkovou situaci [jméno] [příjmení], který se v dotčené době nacházel v insolvenčním řízení, kdy na jeho majetek byly v minulosti nařízeny exekuce, přičemž jmenovaný obeznámil žalobce rovněž se svou trestní minulostí, žalobci akceptovali pokyn [jméno] [příjmení], že finanční prostředky budou zasílány nikoliv na bankovní účet [jméno] [příjmení], ale na bankovní účty třetích osob, aby tyto prostředky mohly být následně prostavěny, resp. proinvestovány, a nedošlo k jejich zajištění v rámci insolvenčního řízení. Žalobci na základě této dohody postupně zaslali dle pokynů [jméno] [příjmení] část finančních prostředků v celkové výši [částka] na bankovní účet žalované, a to vždy s poznámkou„ [jméno] [příjmení]“.

16. Pokud přitom žalobci tvrdili, že nevěděli o tom, že majiteli bankovních účtů, v jejichž prospěch platby prováděli, včetně bankovního účtu žalované, jsou třetí osoby, bylo toto tvrzení vyvráceno výpovědí [jméno] [příjmení], která odpovídá provedeným listinným důkazům. Žalobci si byli vědomi, že peníze zasílají na účty jiných osob. [jméno] [příjmení] totiž žalobci b) sdělil, že všem čtyřem napsal, aby to (platbu) dnes čekali, na což žalobce b) kontroval přáním, že to (tyto osoby) snad pochopí. U výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který vypovídal po zákonném poučení o následcích křivé svědecké výpovědi, nebyly zjištěny skutečnosti, které by jeho výpověď znevěrohodňovaly. Z komunikace mezi ním a žalobci vyplývá, že žalobci byli obeznámeni o poměrech svědka, přičemž poskytnutá plnění žalobců odpovídají jejich vzájemné dohodě, kdy žalobce b) pravidelně kontroloval práce a plnění poskytnutá [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že [jméno] [příjmení] byl s žalovanou na využití jejího bankovního účtu pro tyto účely předem domluven, a žalovaná finanční prostředky skutečně [jméno] [příjmení] bezezbytku předala. Základová deska přitom byla ze strany [jméno] [příjmení] skutečně realizována, stejně tak stavba plotu na chatě žalobce b), což podtrhuje závěr o tom, že tento finanční prostředky zaslané žalobcem b) prostřednictvím bankovního účtu žalované skutečně obdržel a následně prostavěl. Ostatně sami žalobci dokládají, že [jméno] [příjmení] prostavěl částku [částka], tedy více, než bylo požadováno žalobou v dané věci. Pokud jde o první platbu ve výši [částka] z potvrzení o transakci doloženého žalobci vyplývá, že platba byla zaslána jako záloha na základovou desku.

17. Takto zjištěný skutkový stav posléze soud právně hodnotil následovně. Soud v prvé řadě podotýká, že dle ustálené judikatury platí, že:„ aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy svědčí zásadně toliko smluvním stranám, ledaže jsou naplněny aplikační předpoklady některého z ustanovení, jež umožňují tuto zásadu prolomit, zejména § 2995 o. z.; je tomu tak z důvodu vzájemné spjatosti práv a povinností stran smlouvy, které mezi sebou dobrovolně založily právní poměr, a měly by tudíž nároky odvíjející se od dotčeného kontraktu (ať již na vydání protiplnění, nebo na vrácení poskytnutých hodnot coby bezdůvodného obohacení v případě vadnosti či zrušení daného právního důvodu) uplatňovat jedna vůči druhé“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2505/2019).

18. Z tohoto judikaturního závěru vyplývá, že:„ plnění poskytnuté na základě určitého (byť třeba později odpadnuvšího) právního důvodu mezi dvěma subjekty na bankovní účet třetí osoby vymezený coby platební místo nelze pokládat za bezdůvodné obohacení majitele tohoto účtu na úkor osoby peníze zasílající. Zaplacení určité částky na účet třetí osoby u peněžního ústavu představující sjednané platební místo s úmyslem dostát smluvenému závazku je totiž třeba pokládat za plnění druhé smluvní straně, a nikoliv majiteli účtu. Takováto platba směřuje ke splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé, nezakládá právní vztah mezi osobou zasílající peníze a majitelem účtu a v důsledku její realizace v podstatě nabývá plnění osoba odlišná od subjektu, pro nějž byl zřízen bankovní účet“ (srov. tamtéž, dále srov. závěry formulované v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3487/2020, kde byla řešena otázka osoby pasivně legitimované k vydání bezdůvodného obohacení v případě plnění na základě pokynu oprávněného na účet třetí osoby).

19. Na podkladě výše uvedených judikaturních závěrů Nejvyššího soudu je tedy zřejmé, že pokud žalobci, resp. žalobce b), zaslali podle pokynů [jméno] [příjmení] jakožto druhé smluvní strany na bankovní účet žalované finanční prostředky v uvedené výši, nejednalo se o bezdůvodné obohacení žalované, ale o plnění [jméno] [příjmení] jakožto druhé smluvní straně, přičemž bankovní účet žalované představoval pouze platební místo ve smyslu § 1954 o. z. Samotná nevědomost žalobců o tom, kdo je majitelem bankovního účtu, na nějž plnili, přitom není pro závěr soudu o platném ujednání platebního místa bez dalšího určující (viz tamtéž). V dané věci přitom z provedeného dokazování vyplývá, že žalobci věděli, že platby jsou zasílány na bankovní účet třetí osoby. Žalovaná tedy v dané věci není s ohledem na výše uvedené závěry pasivně legitimovaná.

20. V dané věci přitom nelze aplikovat ustanovení § 2995 o.z.. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že se žalovaná obohatila, neboť bylo prokázáno, že předmětné finanční prostředky předala [jméno] [příjmení]. Dále z tvrzení žalobců vyplývá, že byla prostavěna větší částka, než která je nárokována v dané věci žalobou. Provedeným dokazováním rovněž nebylo prokázáno, že by žalobci byli [jméno] [příjmení] přivedeni k plnění lstí, neboť bylo prokázáno, že žalobci byli informováni o poměrech [jméno] [příjmení], souhlasili s provedením stavebních prací za úplatu, na průběh prací žalobce b) dohlížel. Žalobce b) rovněž souhlasil s investiční nabídkou [jméno] [příjmení] za účelem výstavby celého domu. Žalobce b) tento souhlas učinil poté, kdy s [jméno] [příjmení] realizoval úspěšně dřívější investici do stavebního materiálu. Žalobce b) s [jméno] [příjmení] rovněž dohodl opravu chaty za úplatu. Žalobce b) rovněž akceptoval žádost [jméno] [příjmení] o zaslání částky [částka] zřejmě jako zápůjčky za účelem úhrady dluhu [jméno] [příjmení]. S ohledem na výše uvedené nelze dospět k závěru, že žalobci byli k plnění přivedeni lstí, a nelze dospět ani k závěru, že plnění žalobců vedlo k bezdůvodnému obohacení žalované.

21. Pro úplnost soud podotýká, že úhradu jistiny žalované částky v průběhu řízení nelze považovat za uznání dluhu žalovanou ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., jak tvrdili žalobci, a to již jen proto, že úhrada byla provedena [jméno] [příjmení], nikoliv žalovanou, které tudíž nelze tyto úhrady a případné z toho plynoucí právní následky vůbec přičítat.

22. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] včetně DPH. Tyto náklady sestávají z nákladů právního zastoupení žalované advokátem, jemuž náleží za úkony provedené před částečným zastavením řízení odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení a písemné podání ve věci samé ze dne [datum]. Za účast advokáta u jednání dne [datum] již advokátovi náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod. 4. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (přirostlé úroky z prodlení požadované jako samostatný nárok), tj. odměna ve výši [částka]. K takto stanovené odměně advokátu náleží rovněž celkem 3 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.

24. Advokátovi dále náleží náhrada cestovních výdajů v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] z jeho sídla ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]) ke zdejšímu soudu. Dle mapového portálu [webová adresa] činí celková advokátem ujetá vzdálenost 130 km, a tudíž při kombinované spotřebě vozidla dle technického průkazu 6,9 l [číslo] km a ceně motorové nafty [částka] ve smyslu vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném ke dni provedení cesty činí náhrada za spotřebované palivo částku ve výši [částka]. K této částce je třeba připočíst náhradu za amortizaci vozidla ve výši [částka] km ve smyslu § 1 písm. b) citované vyhlášky, tj. částku v celkové výši [částka]. Soud tedy advokátovi přiznal na náhradě hotových výdajů v souvislosti s uskutečněnou cestou ke zdejšímu soudu částku v celkové výši [částka]. Současně soud advokátovi přiznal podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu také náhradu za promeškaný čas strávený touto cestou, a to v rozsahu 5 půlhodin, tj. v částce [částka], neboť zpáteční cesta dle citovaného mapového portálu trvá 2 hodiny a 10 minut. Dále byly náklady právního zastoupení žalované ve výši [částka] podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku [částka]. Žalobcům tak bylo uloženo, aby žalované zaplatili na náhradě nákladů řízení částku v uvedené výši, a to v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího právního zástupce. Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. Pouze pro úplnost soud podotýká, že v daném případě je nerozhodné, že řízení bylo z převážné části pro uhrazení žalované jistiny zastaveno, neboť toto zastavení jednak nebylo způsobeno chováním žalované, ale [jméno] [příjmení], a zejména žaloba nebyla podána důvodně. Z těchto důvodu soud žalobcům uložil, aby žalované nahradili náklady řízení v plné výši.