7 C 24/2023

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl předsedkyní senátu Mgr. et Mgr. Evou Pechlátovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa : 2) celé jméno žalovaného , datum narození t. č. Věznice Mírov, obec a číslo , PSČ obec o zaplacení částka s příslušenstvím ve vztahu k druhému žalovanému příjmení pro uznání: I. Řízení se co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zastavuje. II. Žaloba se v části, aby první žalovaný zaplatil žalobci částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zamítá. III. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému náklady řízení ve výši částka k rukám Mgr. jméno příjmení , advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Druhý žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku. VI. Druhý žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rakovníku soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se po obou žalovaných domáhal zaplacení shora uvedené částky, která představuje škodu spočívající v neoprávněném odběru elektřiny v nemovitosti – odběrném místě obec a číslo , neboť dne datum kontrolou číslo (D02) bylo zjištěno, že ve shora uvedeném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému napojení na hlavní domovní vedení, které bylo vtaženo do vnitřních prostor objektu, kde na něm byly osazeny AES svorky, z těch vyvedeny vodiče CY 4x16 mm2, které sloužily k napájení objektu neměřenou elektřinou. Neoprávněný odběr byl zjištěn za přítomnosti orgánů činných v trestním řízení a tehdy byl i neoprávněný odběr elektřiny ukončen a dodávka elektřiny do odběrného místa byla přerušena. V trestním řízení byl 2.žalovaný odsouzen kromě trestného činu dle § 205 tr.zákoníku i za zvlášť závažný zločin dle § 283 odst.1, odst.3 písm. c), odst.4 písm.c) tr. zákoníku a s tím související náhradě škody poškozené právnická osoba v částce částka (minimální škoda za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrných místech adresa , a obec č.p.69). Uvedl, že první žalovaný je vlastníkem uvedeného objektu a tento byl v trestním řízení obžaloby zproštěn. Škoda spočívající v neoprávněně odebrané elektřině byla zjištěna podle prokazatelně zjištěných údajů, nikoliv na základě výpočtů pro využití fiktivních hodnot dle § 9 odst. 3 – 8 vyhl. č. 82/2011 Sb. Uvedené spotřebiče a jejich počty byly zjištěny v rámci šetření trestné činnosti. Uvedenou částku pak tvoří rovněž i náklady, které musel žalobce vynaložit na zjištění existence neoprávněného odběru, které žalobce musel zaplatit externí společnosti, která neoprávněné odběry zjišťuje. Tato částka činí částka včetně DPH. V době, kdy byla žaloba podána, nenabyl rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 74 T 1/2021 ze dne 27.10.2002, právní moci. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 20.4.2023 č.j. spisová značka , kdy bylo soudem žalobci coby poškozenému přiznáno za neoprávněný odběr minimální částka, a to částka , kdy bylo zjištěno, že jedna lampa o výkonu 600 W, svítící 1 hodinu má 0,6 kWH, 80 lamp o výkonu 600 W, svítící 1 hodinu = 0,6 * 80 = 48 kWh. Když 80 lamp svítí 12 hodin 48 * 12 = 576 kWh, 65 dnů svítí 73 lamp 12 hodin = 37 440 kWh. Vynásobeno příznivější cenou ( částka ) = částka .

2. O uvedenou částku částka včetně příslušenství vzal ještě před jednáním žalobce žalobu zpět a soud postupem podle § 96 občanského soudního řádu v této části řízení zastavil, a to aniž by bylo třeba zjišťovat procesní stanovisko ostatních účastníků. Žalobce v žalobě uvádí, že žalobu podává proti oběma žalovaným proto, že v případě prvního žalovaného se jedná o vlastníka nemovitosti, s nímž byla uzavřena smlouva o odběru elektrické energie. Z uvedeného důvodu žalobce má za to, že první žalovaný je ve věci rovněž pasivně legitimován a navíc v době podání žaloby nebylo ještě trestní řízení pravomocně skončeno.

3. První žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že byl druhým žalovaným zmanipulován ke koupi nemovitosti, a to v době, kdy byl psychicky ve velmi špatném stavu, neboť kupní smlouva byla uzavřena měsíc poté, co mu zemřel syn. Uvedl, že vlastnictví nemovitosti chápal jako pouze formální, neboť kupní cenu nemovitosti platil druhý žalovaný, který prvního žalovaného se kterým se přátelil, k uzavření kupní smlouvy přemluvil proto, že sám byl cizinec bez možnosti nabýt nemovitosti v ČR a navíc měl i problémy rodinného charakteru se svojí manželkou a nemovitosti nabývat nechtěl. Tedy že první žalovaný byl druhým žalovaným zneužitý. Prvnímu žalovanému nic nebylo známo o dalším osudu nemovitosti, tedy o tom, že druhý žalovaný tam zřídil pěstírnu konopí. Dne datum bylo obhájci prvního žalovaného doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, číslo jednací ze 4.6.2020, kterým bylo žalovanému číslo kladeno za vinu jednání, které bylo kvalifikováno podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 trestního zákoníku ve formě účastenství. Dle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, v jednočinném souběhu se zvlášť závažným zločinem účast na organizované zločinecké skupině ve smyslu § 361 odst. 1 – 3 trestního zákoníku. Proti tomu obhájce podal stížnost. Následně bylo dne datum Městským státním zastupitelstvím v  obec vydáno usnesení, kterým napadené usnesení o zahájení trestního stíhání prvního žalovaného bylo zrušeno a věc vrácena policejnímu orgánu k dalšímu šetření a opětovně již první žalovaný obviněný nebyl. V trestním řízení, které se vedlo u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 T 1/2021, vystupoval pouze jako svědek. Je tedy evidentní, že se 1.žalavoaný žádného trestného činu nedopustil a to ani neoprávněného odběhu elektřiny.

4. Dle § 153a o.s.ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu uplatňován uznal.

5. Druhý žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to přesto, že mu bylo zasláno usnesení Okresního soudu v Rakovníku, č.j. 7 C 24/2023-64 ze dne 10.7.2023, které mu bylo doručeno datum a kterým byl vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení se písemně vyjádřil k věci samé a k žalobě, která mu byla doručena dne datum 2.žalovanému bylo uloženo, aby sdělil soudu, zda nárok v žalobě uznává a případně zda ho uznává jen zčásti nebo co do základu. Byl poučen o tom, že jestli nárok uplatněný v žalobě uzná, že soud rozhodne ve věci samé rozsudkem pro uznání podle § 153a občanského soudního řádu. Byl poučen o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a nebo soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, případně pakliže by neuznal, byl povinen tvrdit na svou obranu rozhodující skutečnosti a označit a doložit k jejich prokázání důkazy. Ve lhůtě 30 dnů zůstal druhý žalovaný nečinný. Soud proto ve vztahu ke druhému žalovanému rozhodl rozsudkem pro uznání podle shora uvedeného § 153a občanského soudního řádu.

6. Z plné moci evidenční číslo PM číslo ze dne datum , lze zjistit, že žalobce zmocnil NTL Forensics k tomu, aby kromě jiného prováděl kontrolu odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ustanoven § 51 – 53 energetického zákona včetně zamezení jejích pokračování.

7. Z protokolu o kontrole odběrného místa z datum se zjišťuje, že byla provedena kontrola číslo za přítomnosti Policie ČR na adrese odběrného místa obec a číslo a bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč byl v pořádku zaplombovaný, hlavní jistič 3x 25 A-B. Elektroměr výrobní číslo byl v pořádku. Byly měřeny rozdílné průtoky proudu HDS/HJ (hlavní domovní skříň). Napojení bylo z hlavního domovního vedení v díře ve zdi za elektroměrovým rozvaděčem. HDV kabel AYKY 4x 16 mm, odjištěno v HDS pojistky závitové, opravované 3x35A a neměřená odbočka, laněné vodiče, CY 4x16 mm, spojeno svorkami. Laněné vodiče pokračovaly pak husím krkem na jistič 3x63 A-C v pěstírně a do dalších prostor pěstírny. V průběhu kontroly byl demontován elektroměr. Neměřená odbočka byla vystřižena a odebrána. Na místě nalezené druhy a počty spotřebičů Policie ČR zadokumentovala.

8. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa z datum bylo zjištěno, že byl nalezen odběr bez měřícího zařízení. Neměřený vývoj z HD, čímž došlo k neoprávněnému odběru. Byla přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa obec a číslo . Demontáž elektroměru a neměřených vývodů. Vše bylo zaplombováno a to za stavu 15 292 kWh (T1).

9. Z oznámení, které žalobce zaslal prvnímu žalovanému dne datum se zjišťuje, že první žalovaný byl uvědomen o tom, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na odběrném místě distribuce číslo – obec a číslo a byly mu sděleny skutečnosti dokládající neoprávněný odběr, které byly zjištěny kontrolou uvedeného odběrného místa datum . První žalovaný byl uvědomen o tom, jaká byla v objektu spotřeba elektrické energie a i o celkové výši škody včetně DPH. První žalovaný byl vyzván k tomu, aby sdělil relevantní skutečnosti k posouzení správnosti výpočtu náhrady škody nebo jiné informace, které by na výpočet měly vliv, a to do 20 dnů ode dne odeslání tohoto oznámení.

10. Z výpočtu spotřeby elektrické energie odborným odhadem z instalovaných spotřebičů bylo zjištěno, že neoprávněný odběr měl počít od datum a skončit datum , tedy 463 dnů a bylo prokázáno, že energie za uvedenou dobu spotřebovaná činila 333 360,00 kWh a to při typické spotřebě ventilace 2,400 kWh a zavlažovacího čerpadla 0,020 kWh a kdy bylo zjištěno, že počet fází neoprávněného odběru byly 3, výpočtové jištění 25. Nyní spotřeba 82,8 kWh. Celková spotřeba 38,336 MWh. Průřez 6 mm2, denní spotřeba 142,416 kWh. Celková spotřeba 65,939 MWh. Tedy celková vypočtená spotřeba za uvedené období činila 342,268 MWh.

11. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny se zjišťuje, že počátek neoprávněného odběru byl datum a konec datum , tedy celkem 463 dnů. Celková spotřeba za uvedené období činila číslo , číslo kWh x 1,0 x 4, částka (bez DPH) za 1 kWh byla zjištěna náhrada škody dle § 9 odst. 10 vyhl. č. 82/2011 Sb. ve výši částka bez DPH, tedy 1 955 975,02 včetně DPH a celkové náklady dle § 9 odst. 12 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši částka , tedy celkem částka .

12. Z čestného prohlášení z datum vystaveného společností žalobce vyplynulo, že částka částka společnosti právnická osoba a právnická osoba , byla uhrazena, a to datum .

13. Z faktury variabilní symbol vystavené dne datum se zjišťuje, že žalobce uvedenou fakturu vystavenou na částku bez DPH částka (s DPH na částku částka ) zaslal prvnímu žalovanému. Splatnost uvedené faktury nastala dne datum .

14. Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení distribuční soustavy nízkého napětí číslo se zjišťuje, že uvedená smlouva byla uzavřena datum mezi žalobcem coby provozovatelem distribuční soustavy a prvním žalovaným coby zákazníkem, a to na odběr elektrické energie do odběrného místa obec a číslo , č. odběrného místa číslo , EAN: číslo .

15. Z předžalobní upomínky – výzvy k úhradě z datum se zjišťuje, že žalobce vyzval prvního žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka . Uvedená předžalobní upomínka byla zaslána i druhému žalovanému, což dokládají kopie dodejek.

16. Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. spisová značka ze dne 27.10.2022 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. spisová značka ze dne 20.4.2023 se zjišťuje, že uvedené rozhodnutí nebylo právní moci datum . Z uvedených rozsudků se zjišťuje, že první žalovaný byl odsouzen za trestný čin spočívající ve spáchání skutku, který spočíval v tom, že organizoval a rozhodujícím způsobem řídil a sám se podílel na neoprávněném pěstování omamné látky konopí a následné výrobě drogy marihuana s tím, že do své dispozice zajistil kromě jiného i nemovitost na adrese obec a číslo , a to tak, že na žádost druhého žalovaného tuto první žalovaný dne datum koupil. Sám druhý žalovaný koupi nemovitosti financoval. Poté nemovitost užíval, zřídil z nich indoor pěstírny konopí, vybavené technologickými prostředky v podobě výbojek, ventilací, vzduchotechniky, botanickými prostředky v podobě živných roztoků. Dále se uvádí, že se v přesně nezjištěné době neoprávněně napojil na hlavní domovní vedení, které bylo vtaženo do vnitřních prostor objektu, osadil AES svorky, ze kterých vyvedl vodiče CY 4x16mm2, které sloužily k napájení prostor objektu sloužících k pěstování konopí a výrobě marihuany neměřenou elektřinou a takto za využití neoprávněného napojení. Za období nejméně od ledna 2020 do datum odebral elektrickou energii v množství nejméně 37 440 kWh v hodnotě nejméně částka , kterou neuhradil. Z rozsudku lze zjistit počty kusů ventilátorů, lamp, výbojek, které se v prostorách objektu nacházely. Dále lze z rozsudku zjistit, že žalobce byl podle § 229 odst. 2 trestního řádu odkázán se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody vůči obžalovanému celé jméno žalovaného na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění rozsudku lze zjistit, že neoprávněný odběr elektřiny v  obec druhý žalovaný doznal. Uvedl, že tam měl automatické zalévání, elektřinu sám zařizoval, zapojoval, a to tzv.„ na černo“ a že platil i zálohy na elektřinu v objektu.

17. Z usnesení Městského státního zastupitelství v  obec spisová značka ze dne 30.10.2020 se zjišťuje, že ke stížnosti prvního žalovaného bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání proti prvnímu žalovanému, a to pro skutek kvalifikovaný jako zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, který měl být spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny v jednočinném souběhu se zločinem účast na organizované zločinecké skupině.

18. S ohledem na shora provedené důkazy má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne datum na odběrném místě adresa , která byla ve vlastnictví prvního žalovaného došlo ke kontrole odběru elektřiny společností právnická osoba , kterou k tomuto žalobce zmocnil a za uvedenou činnost jí žalobce zaplatil částka . V odběrném místě byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Uvedená kontrola byla provedena na žádost Policie ČR a tato také byla na místě kontroly přítomna. Bylo zjištěno, že byly naměřeny rozdílné průtoky proudu hlavní domovní skříně. Napojení bylo z hlavního domovního vedení v otvoru ve zdi za elektroměrovým rozvaděčem vybudováno tak, že HDV (hlavní domovní vedení) bylo vtaženo do vnitřních prostor objektu, kde na něm byly osazeny AES svorky a z nich vyvedeny vodiče CY 4x16mm2, které sloužily k napájení objektu neměřenou elektřinou. kabel 4x16mm2 byl druhým žalovaným umístěn tak, aby byla vytvořena neměřená odbočka z hlavní domovní skříně, laněné vodiče pokračovaly husím krkem na jistič 3x63 A-C v pěstírně konopí. Dne datum byla dodávka elektrické energie do odběrného místa zastavena. Policie ČR zajistila na předmětném místě různá čerpadla, větráky, lampy a to v přesných počtech, které sloužily žalobci ke stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr, kde bylo nalezeno 40 lamp s vysokotlakými výbojkami, 4 ventilátory a teplota byla zjištěna 21,3 oC v místnosti číslo . V místnosti číslo se nacházelo 40 lamp s vysokotlakými výbojkami, 2 čerpadla, 4 ventilátory a teplota 13,4 oC. V objektu bylo zajištěno celkem 88 kusů závěsných svítidel o jmenovitém příkonu 600W jejichž vlastníkem první žalovaný nebyl. Všechny tyto spotřebiče byly napojeny na neměřenou elektřinu. Druhý žalovaný, který nemovitostí disponoval a sám neoprávněný odběr elektřiny zajistil, byl v trestním řízení shledán vinným a byl pravomocně odsouzen a to narozdíl od prvního žalovaného, který se v nemovitosti nezdržoval a který v trestním řízení vystupoval v pozici svědka.

19. Důkazy navržené prvním žalovaným a to výpis z účtu u právnická osoba za období od datum do datum soud neprovedl, protože by ve vztahu ke shora uvedeným zjištěným skutečnostem byly nadbytečné, neboť z rozsudku z trestního řízení vyplynulo, že první žalovaný zálohy na energie neplatil.

20. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. – energetický zákon, při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jisticího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 9 vyhl. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody. Podle § 1, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

21. S ohledem na to, že bylo jednoznačně zjištěno, že konkrétní osobou, která neoprávněně odebírala elektřinu, nebyl první žalovaný, nýbrž druhý žalovaný, který se k tomu v trestním řízení doznal, za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen a bylo mu již i uloženo část škody žalobci zaplatit, byla žaloba proti prvnímu žalovanému zamítnuta. Naopak ve vztahu k druhému žalovanému soud rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť žalovaný se ve 30-ti denní lhůtě od doručení usnesení Okresního soudu č.j. číslo jednací ze dne 10.7.2023, tak jak k tomu byl vyzván, k věci nevyjádřil, a to přesto, že byl poučen o možnosti rozhodnout rozsudkem pro uznání v případě, že zůstane nečinný. Usnesení bylo druhému žalovanému doručeno dne datum , poslední den 30denní lhůty uplynul dne datum .

22. Nárok na úrok z prodlení je dán §§ 1968 a 1970 o.z., když splatnost nároku je vázána na výzvu (fakturu) žalobkyně podle ustanovení § 1958 odst.2 o.z.. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Vzhledem k tomu, že v souzeném případě je evidentní, že ačkoli mezi prvním žalovaným a žalobcem byl uzavřený smluvní odběratelsko-právní vztah, tak nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr prvního žalovaného, neboť tady jsou okolnosti, které dokládají, že první žalovaný elektřinu neodebral, ani sám neumožnil odběr ve prospěch jiných osob, tedy druhého žalovaného, což bylo evidentně jednoznačně prokázáno v trestním řízení. Soud proto ve vztahu k prvnímu žalovanému žalobu zamítl, když bylo prokázáno, že škodu zavinil druhý žalovaný (viz. rozsudky NS ČR ze dne 17.12.2003 sp.zn. spisová značka , sp.zn. spisová značka ze dne 27.1.2010)

24. O nákladech účastníků řízení soud rozhodl za situace, kdy první žalovaný byl ve věci plně úspěšný a tomuto vznikly účelně vynaložené náklady řízení představované odměnou za právní zastoupení., výše které je stanovena dle § 8 odst.1, §7 odst. 6 vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za následující úkony: přípravu a převzetí věci, vyjádření žalovaného ze dne datum , nahlédnutí do spisu dne datum včetně jízdného ve výši částka za cestu obec – obec a zpět – 136 km celkem a s tím související náhrada za promeškaný čas za pět půlhodin po částka (jedna cesta v trvání 1hod.8 minut), dne datum účast na jednání v trvání od číslo hod do 12.40 hod. tedy za dva úkony a jízdné částka za cestu obec – obec a zpět viz shora včetně náhrady za promeškaný čas opět částka , tedy při sazbě mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 16 520 z tarifní hodnoty částka č a částka - režijní náklady za jeden úkon, činí náklady 1.žalovaného za pět úkonů právní služby včetně náhrady režijních nákladů částka včetně jízdného to zvýšeno o 21% (§ 137 odst.3 o.s.ř.) částka .

25. Odměnu za poradu s klientem dne datum však první žalovaný nedoložil a za úkon spočívající ve vyjádření k žalobě o které soud prvního žalovaného nežádal, soud prvnímu žalovanému odměnu nepřiznal, neboť teprve relevantní vyjádření podané až dne datum prvním žalovaným bylo reakcí na výzvu soudu.

26. Ve vztahu ke druhému žalovanému a žalobci pak druhý žalovaný byl plně neúspěšný a náklady ve věci úspěšného žalobce v tomto případě byly ve výši cestovného ve výši částka a dále dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou 254/2015 Sb., za tři úkony (předžalobní výzvu, žalobu a účast na jednání), vždy po částka za jeden úkon, částka částka , tedy celkem částka .

27. Lhůtu k plnění ve výrocích III. – IV. soud uložil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..

28. Podle § 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatníkem poplatků za řízení před soudem prvního stupně je navrhovatel, není-li dále stanoveno jinak. Dle § 3 téhož zákona, je-li navrhovatel v řízení od poplatků osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle § 11 odst. 2, písm. r) zákona je od poplatku osvobozen poškozený trestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku. Dle položky 1, sazebníku poplatků, který je přílohou k uvedenému zákonu o soudních poplatcích, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než částka do 40 mil. Kč činí soudní poplatek 5 % z této částky. V daném případě 5 % z uvedené částky činí částka , kterou soud jakožto povinnost uložil druhému žalovanému zaplatit České republice.