8 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno 00 Anonymizováno 1 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 2 236 844,10 Kč s příslušenstvím, 95 068,98 Kč s příslušenstvím a 754 199,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, , na náhradě nákladů řízení státu částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, sestávající z bezdůvodného obohacení žalované ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a náhrady tvrzené škody ve výši , částka, . Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo (dále též „smlouva“), jejímž předmětem bylo zhotovení střechy včetně dodávky a montáže střešních oken zn. , Anonymizováno, v obci , adresa, (dále jen „dílo“), jehož výstavbu žalobkyně v rámci developerského projektu provádí, a to za cenu díla ve výši , částka, . Žalovaná se smlouvou zavázala nejpozději do , datum, převzít staveniště (etapa 1), nejpozději do , datum, zahájit provádění díla (etapa 2) a nejpozději do , datum, dílo řádně dokončit a předat (etapa 3). Jelikož se však žalovaná opakovaně dostávala do prodlení s prováděním díla, byl termín pro dokončení a předání díla na základě dohody účastníků řízení posunut do , datum, . Žalobkyně žalované poskytla nejprve dne , datum, zálohu na cenu díla ve výši 50 % ceny díla, tj. částku , částka, , a následně dne , datum, další část zálohy ve výši , částka, . Žalobkyně tedy na cenu díla zálohově uhradila celkem , částka, . V průběhu provádění díla však bylo zjištěno, že žalovaná dílo neprovádí řádně, dílo vykazovalo vady a nedostatky a žalovaná jej prováděla v rozporu se svými povinnostmi. Na zjištěné nedostatky byla žalovaná opakovaně žalobkyní i stavebním dozorem upozorňována a vyzývána k jejich odstranění, k čemuž však nedošlo. Jelikož současně žalovaná nedodržela ani prodloužený termín pro dokončení a předání díla a žalobkyni opakovaně uváděla v omyl, odstoupila žalobkyně ke dni , datum, z důvodů jak vadného provádění díla, tak opakovaného prodlení s odstraněním vad, resp. neodstraněných vad díla, od smlouvy, přičemž odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno téhož dne. Žalobkyně rovněž žalovanou vyzvala k vrácení uhrazených záloh dle smlouvy v celkové výši , částka, a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,05 % ceny díla za každý den prodlení žalované v období od , datum, do , datum, , tj. celkem , částka, . Žalobkyně si následně nechala zpracovat znalecký posudek za účelem posouzení technického stavu provedených prací ke dni odstoupení od smlouvy, z jehož závěrů vyplynulo, že byla zjištěna řada závažných pochybení žalované a vadně provedených prací, pročež je většinu díla nutné rozebrat a předělat, neboť bez celkové demontáže je dílo řádně neopravitelné. Podle žalobních tvrzení tudíž provedené plnění nemá pro žalobkyni reálnou využitelnost a jeho hodnota je nulová. Žalobkyně proto s ohledem na nutnost dosud provedené práce odstranit a provést dílo znovu uzavřela dne , datum, dodatek č. , hodnota, ke smlouvě, jímž se zhotovitel , právnická osoba, , který předtím prováděl hrubou stavbu bytového domu, zavázal provést dílo ve stejném rozsahu jako žalovaná, a to za cenu díla , částka, . Žalobkyně se tak vůči žalované domáhala rovněž náhrady vzniklé škody ve výši , částka, odpovídající výši rozdílu mezi cenou díla realizovaného zhotovitelem , právnická osoba, (, částka, ) a cenou díla, za kterou měla dílo provést žalovaná (, částka, ), neboť tento rozdíl odpovídá zvýšeným nákladům žalobkyně na provedení díla.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a uvedla, že žalobkyně byla v prodlení s předáním staveniště (etapa 1), k němuž došlo až 2,5 měsíce po termínu uvedeném ve smlouvě, a z tohoto důvodu tak nemohlo být dílo provedeno a předáno ve smluvně stanoveném termínu. Prodlení žalobkyně s předáním staveniště vyplývalo ze skutečnosti, že společnost , právnická osoba, , která prováděla hrubou stavbu, tuto dokončila a předala opožděně. V této souvislosti žalované vznikla škoda ve výši , částka, odpovídající ušlému zisku žalované z provozní činnosti za 2,5 měsíce trvání prodlení žalobkyně, neboť se v této době nemohla zavázat k činnosti na jiném projektu (tuto tvrzenou škodu však neuplatnila k započtení na nárok žalobkyně, ani ji neuplatnila jako vzájemný nárok). Nadto nebyl železobetonový skelet stavby proveden správně, což vedlo k dalšímu prodlení v trvání 3 až 4 týdnů. Žalovaná rovněž poukázala na absenci prováděcího projektu stavby a špatné navržení a provedení úžlabí a okapu. Žalovaná tak výzvu k převzetí staveniště obdržela teprve v polovině července roku 2021, a to pouze ve vztahu k bloku A, přičemž bloky B a C byly předány až o další měsíc později. Příprava střechy byla provedena neodborně a žalované bylo oznámeno, aby skelet sama opravila, zabrousila a dobetonovala, což vedlo ke vzniku vícenákladů na straně žalované. Lešení bylo postaveno pouze na 10 % stavby, což je v rozporu se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a žalované nebyl v rozporu se smlouvou vyčleněn prostor pro složení materiálu, což vedlo k dalšímu zdržení. Technický dozor nebyl nikdy na střeše, kde by provedl kontrolu skeletu. Rovněž kvůli chybě hlavního dodavatele chyběly prostupy pro větrací komínky. Bylo tedy rozhodnuto o provrtání skeletu, čímž byla hrubě porušena izolace provedená žalovanou a došlo k zatékání do budovy. Žalovaná dle pokynů provedla záklop, za který jí však žalobkyně uhradila pouze částku ve výši , částka, , přestože žalovaná za dřevo zaplatila , částka, a provedené práce na záklopu nebyly žalobkyní uhrazeny vůbec. Co se týká objednávky oken, tuto žalovaná řádně provedla, ale jelikož se na staveništi s ohledem na nulové zabezpečení kradlo, nenechala daná okna na staveniště složit. Odstoupení od smlouvy považuje za neplatné, neboť nebyly dány důvody pro odstoupení a tyto rovněž nebyly v odstoupení dostatečně specifikovány. Jelikož však bylo následně dokončeno hlavním dodavatelem, zanikla smlouva pro nemožnost plnění. Znalecký posudek předložený žalobkyní je nepoužitelný pro nepřípustné ovlivňování znalce žalobkyní a rovněž s ohledem na to, že znalec zkoumal pouze výsledný stav, nikoliv to, co tomu předcházelo a kdo je za to odpovědný. Hodnota žalovanou provedeného díla před odstoupením od smlouvy odpovídá minimálně výši dle nabídky žalované (příloha č. , hodnota, smlouvy). Jelikož tedy žalovaná neporušila žádnou právní povinnost a nemohlo tudíž dojít ke vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, považuje žalovaná nárok na náhradu škody za nedůvodný. , adresa, zhotovitel přitom žalovanou zapracovaný materiál neodstranil, ale naopak pokračoval v pracích navazujících na zapracovaný materiál provedený žalovanou. Cena díla dle přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o dílo uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, byla účelově navýšena. Stejně tak žalovaná nesouhlasí ani s uplatněným nárokem na smluvní pokutu, neboť žalovaná neporušila ani žádnou smluvní povinnost. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobkyně v rámci své repliky k vyjádření žalované připustila, že k předání staveniště skutečně došlo až v polovině července roku 2021, a to na základě dohody účastníků řízení a společnosti , právnická osoba, Současně byl z tohoto důvodu rovněž prodloužen termín pro provedení díla o dva měsíce, tj. do , datum, , přičemž k odstoupení od smlouvy došlo teprve dne , datum, . Železobetonový skelet budovy A měl skutečně nedokonalosti, nicméně tato otázka byla projednána mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a došlo k dohodě, podle níž měla nedostatky odstranit žalovaná na náklady společnosti , právnická osoba, Žalovaná žalobkyni nikdy neupozornila na žádné okolnosti, které by měly mít za následek nemožnost řádného provedení díla, a rovněž si nevyžádala žádný pokyn žalobkyně, ale naopak v provádění díla bez dalšího pokračovala. Pokud jde o výškové nuance, na tyto sice žalovaná žalobkyni upozornila, avšak nikdy netvrdila, že by výškový rozdíl znemožňoval řádné provedení díla, a sdělila, že tento nedostatek lze vyřešit kontralatěmi. Stran tvrzené absence prováděcí dokumentace žalobkyně odkázala na smlouvu, podle níž si žalovaná před podpisem smlouvy veškerou dokumentaci prostudovala, nevznesla vůči ní žádné námitky, a veškeré později zjištěné vady či nedostatky jdou k její tíži. Nadto žalobkyně ani neměla zákonnou povinnost předložit žalované prováděcí dokumentaci. Stejně tak bylo podle smlouvy úkolem žalované zajistit zařízení staveniště, přičemž žalobkyně poskytla žalované celý prostor staveniště včetně jeho okolí, kde mohla žalovaná veškerý potřebný materiál složit. Před provedením prostupů nebyla žalobkyně žalovanou upozorněna na nevhodnost plánovaného postupu. Pouhá objednávka oken žalovanou neprokazuje, že by tato mohla s okny disponovat či k nim dokonce nabyla vlastnické právo. Nadto objednávka oken proběhla až v červnu roku 2021, tj. pět měsíců po uhrazení zálohy žalobkyní, z níž měla být okna zakoupena, a žalovaná kupní cenu za okna nikdy nezaplatila, pročež byla její objednávka stornována. Důvody pro odstoupení od smlouvy byly dány a v odstoupení od smlouvy pregnantně vyloženy. Hodnota žalovanou provedeného díla byla nulová, přičemž v rámci místního šetření bylo žalované znalcem sděleno, že bude třeba celé dílo strhnout a provést znovu, vůči čemuž žalovaná ničeho nenamítala. Společnost , právnická osoba, , která střechu provedenou žalovanou následně demontovala a znovu provedla, nicméně ponechala a opravila povlakové krytiny v hodnotě , částka, , část tepelné izolace v hodnotě , částka, a část řeziva v hodnotě , částka, . Z tohoto důvodu tedy žalobkyně vzala žalobu v části týkající se nároku na vydání bezdůvodného obohacení částečně zpět o částku odpovídající součtu výše uvedených hodnot znovupoužitého materiálu, tj. o částku , částka, , a nadále požadovala zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že ze strany , právnická osoba, jí byla nakonec vyúčtována částka o , částka, nižší než byla uvedena v dodatku č. , hodnota, smlouvy o dílo, a proto v tomto rozsahu rovněž vzala zpět svou žalobu v části týkající se nároku na náhradu škody. Jelikož však postupem žalované došlo ke vzniku vícenákladů s ohledem na zdražení a nutnost provedení prací nad rámec prací, které měla provést žalovaná, trvala i nadále z titulu náhrady škody na zaplacení částky ve výši , částka, .

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní tudíž soud řízení svým usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , co do částek , částka, a , částka, zastavil. Řízení tak nadále bylo vedeno pro částky ve výši , částka, (bezdůvodné obohacení), , částka, (smluvní pokuta) a , částka, (náhrada škody), přičemž pro posouzení rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování.

5. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, mezi žalovanou jako zhotovitelem a žalobkyní jako objednatelem soud zjistil, že se žalovaná předmětnou smlouvou zavázala pro žalobkyni zhotovit střechu včetně dodávky střešních oken zn. Velux na základě odsouhlasené nabídky na akci „, právnická osoba, Kněžívka II“ v obci , adresa, . Žalovaná se zavázala dílo provést v souladu s projektovou dokumentací, stavebním povolením, nabídkou, podle harmonogramu výstavby, pokynů žalobkyně a specifikace uvedené ve smlouvě. Žalovaná rovněž prohlásila, že před podpisem smlouvy převzala dokumentaci pro provedení stavby, v níž neshledala žádné vady, nesrovnalosti, nepřesnosti, omyly či nedostatky, přičemž jakékoliv později zjištěné vady či jiné okolnosti jdou k její tíži. Vybudování zařízení staveniště bylo úkolem žalované (čl. 1). K převzetí staveniště (etapa 1) mělo dojít nejpozději dne , datum, , k zahájení provádění díla (etapa 2) nejpozději dne , datum, a k řádnému dokončení a předání díla (etapa 3) nejpozději dne , datum, , přičemž nedodržení termínů bylo důvodem pro uplatnění smluvních sankcí včetně práva na odstoupení od smlouvy. Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bylo povinností žalované. V případě chybného pokynu žalobkyně byla žalovaná povinna žalobkyni písemně upozornit. V případě provádění díla žalovanou v rozporu se svými povinnostmi byla žalobkyně oprávněna dožadovat se neprodleného odstranění vad a řádného provádění díla. Na nedostatky měla být žalovaná upozorněna zápisem ve stavebním deníku a v případě jejich neodstranění v přiměřené době byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit, pokud by postup žalované nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy (čl. 2). Cena díla byla stanovena ve výši , částka, bez DPH. Pro případ nedodržení termínu etapy 2 nebo 3 se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení, přičemž uhrazením smluvní pokuty nebylo dotčeno právo žalobkyně na náhradu škody (čl. 6). Právo žalobkyně odstoupit od smlouvy bylo sjednáno rovněž pro případ, že by žalovaná přes upozornění nedodržovala technologické postupy, dodávka v průběhu plnění smlouvy vykazovala nedostatky v kvalitě a jakosti, žalovaná nedodržovala harmonogram výstavby a pro další případy hrubého porušení smlouvy. Za újmu způsobenou jednáním či opomenutím subdodavatele žalované odpovídá žalovaná. Odstoupit od této smlouvy bylo možné z důvodů stanovených ve smlouvě nebo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to písemnou formou s uvedením důvodů odstoupení od smlouvy. Od smlouvy bylo možné odstoupit pro podstatné porušení smlouvy, jímž se rozumí zejména (a) neodstraní-li žalovaná v průběhu plnění závazku vady své činnosti, na něž byla písemně upozorněna žalobkyní, a to ve lhůtě stanovené žalobkyní, která nesmí být kratší než 14 dnů (čl. 8.2.1.), nebo (b) provádí-li žalovaná přes opakované písemné upozornění činnosti dle smlouvy neodborně nebo v rozporu se smlouvou, právními předpisy, technickými normami a doporučeními profesních komor (čl. 8.2.2.). Dalším důvodem odstoupení od smlouvy byly také zjevné průtahy provádění díla nebo jednotlivé etapy či milníku dle harmonogramu výstavby, kdy je zjevné, že dílo či jeho jednotlivá etapa nebudou žalovanou dokončeny v řádném termínu (čl. 8.4.)

6. Z potvrzení o platbě soud dále zjistil, že žalobkyně uhradila na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, .

7. Z objednávky č. OBJ-120-21-16941 vystavené dne , datum, se podávalo, že žalovaná objednala u společnosti , právnická osoba, . okna a související zboží za částku v celkové výši , částka, .

8. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že uvedená objednávka byla ze strany žalované zrušena pro nedostatek finančních prostředků, a proto odběr zboží podle objednávky nikdy neproběhl.

9. Z otisků obrazovky zachycujících komunikaci prostřednictvím aplikace WhatsApp proběhlé v období od , datum, do , datum, vyplynulo, že jednatel žalované , jméno FO, byl opakovaně upozorňován na nekvalitní provedení jednotlivých prací (terasa, fólie, izolace, zakončení střechy), vyzýván ke zjednání nápravy a urgován ohledně postupu prací. Jednatel žalované s výtkami souhlasil, opakovaně přislíbil nápravu a termín dodání oken opakovaně posunoval a uváděl důvody na straně subdodavatele.

10. Z odstoupení od smlouvy ze dne , datum, se podávalo, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uvedeného dne od smlouvy odstoupila, a to z důvodu podstatného porušení smlouvy, resp. jejích článků 7.3 a 8.2.1, 8.2.2. a 8.

4. Žalobkyně konkrétně uvedla, že žalovanou prováděné dílo vykazuje nedostatky v kvalitě a jakosti a současně žalovaná dílo provádí v rozporu se svými právy a povinnostmi, na což byla ze strany žalobkyně a technického dozoru opakovaně upozorňována zápisy ve stavebním deníku, zprávami v aplikaci WhatsApp a telefonicky. Žalobkyně rovněž podotkla, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k odstranění vad a provádění díla řádným způsobem, a to mj. na každém kontrolním dni zápisem ve stavebním deníku. K žádné nápravě však ani přes poskytnutí dodatečné lhůty nedošlo. Dílo rovněž nebylo dokončeno a předáno ani v náhradním termínu, když původně byl termín stanoven do , datum, a tento byl následně na základě dohody účastníků řízení posunut do , datum, . Žalobkyně rovněž žalovanou vyzvala k vrácení uhrazených záloh ve výši , částka, a úhradě smluvních pokut ve výši , částka, , a to do 7 dnů ode dne odeslání odstoupení od smlouvy. Dle přiložené doručenky datové zprávy bylo odstoupení od smlouvy žalované doručeno dne , datum, .

11. Ze soupisu provedených prací předloženého žalovanou vyplynuly jednotlivé práce, které měly být žalovanou na předmětném díle provedeny.

12. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, doručené žalované dne , datum, vyplynulo, že žalobkyně žalovanou opětovně vyzvala k vrácení poskytnutých záloh ve výši , částka, jakožto bezdůvodného obohacení a úhradě smluvní pokuty ve výši , částka, , a to v případě obou nároků do , datum, .

13. Z emailové zprávy zaslané dne , datum, zástupcem žalobkyně soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že zástupce žalobkyně znalci sdělil, že s ohledem na to, že jim nebyl předložen hrubopis znaleckého posudku ke schválení, nebyly zaevidovány jejich komentáře a nedostalo se jim adekvátní reakce, považuje znalcem vyhotovený znalecký posudek za bezpředmětný. Znalci bylo rovněž sděleno, že k úhradě faktury dojde za podmínek, o nichž byl již znalec dříve informován. Současně zástupce žalobkyně popřál znalci hodně úspěchů, pokud se budu pokoušet žalobkyni vnutit svůj „nezávislý“ znalecký posudek. Tento e-mail byl nicméně zaslán až v období následujícím nejen vypracování níže uvedeného znaleckého posudku, ale také až po odstoupení od předmětné smlouvy o dílo.

14. Z druhé předžalobní výzvy ze dne , datum, , jež byla žalované doručena téhož dne, se podávalo, že žalobkyně žalovanou znovu vyzvala k vrácení poskytnutých záloh a úhradě smluvní pokuty a nad rámec toho rovněž k náhradě způsobené škody ve výši , částka, odpovídající zvýšeným nákladům žalobkyně na zhotovení díla, a to v případě všech tří nároků do , datum, .

15. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní jakožto objednatelem a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jakožto zhotovitelem, včetně soupisu prací a rekapitulace členění soupisu prací vyplynulo, že společnost , právnická osoba, se zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo spočívající v provedení stavebních prací na předmětném bytovém domě v rozsahu podle projektové dokumentace zpracované svědkem , jméno FO, , a to za cenu ve výši , částka, bez daně z přidané hodnoty. , adresa, termín pro zahájení provádění díla byl stanoven ke dni , datum, (etapa 1) a dílo mělo být dokončeno a předáno do , datum, .

16. Z dodatku č. , hodnota, k výše uvedené smlouvě o dílo ze dne , datum, uzavřeného dne , datum, mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, dále vyplynulo, že mezi uvedenými smluvními stranami došlo k rozšíření předmětu díla a společnost , právnická osoba, se zavázala pro žalobkyni zhotovit střechu včetně dodání a montáže střešních oken na předmětném bytovém domě, a to za cenu , částka, bez daně z přidané hodnoty. Celková cena díla činila po rozšíření díla , částka, bez daně z přidané hodnoty.

17. Z předložené části stavebního deníku, pokrývající však zcela rozhodné období, vyplynulo, že dne , datum, proběhlo betonování střechy bloku A a kontrolní den, přičemž podle zápisu měl zhotovitel projednat s dodavatelem střechy nutnost povrchové úpravy před pokládkou. Dne , datum, bylo do stavebního deníku zaznamenáno, že na budovách B a C byly odstraněny nedostatky povrchu a na budově A byla dokončena penetrace a probíhá dočištění. Dle zápisu ze dne , datum, byla na budovách , právnická osoba, a C zjištěna asymetrie a křivost střešního monolitu a bude muset dojít k vyrovnání příložkami na kontralatě, přičemž náklady na montáž a materiál budou účtovány podle provedených prací společnosti , právnická osoba, Ze stavebního deníku nevyplývá, že by žalovaná žalobkyni upozornila na nemožnost provedení díla, nevhodnost sjednaného postupu, nebo že by si od žalobkyně vyžádala závazný pokyn k dalšímu postupu. Ze stavebního deníku rovněž vyplývá, že žalovaná byla opakovaně upozorňována na nedostatečné provedení izolace, špatné provedení otvorů pro střešní okna, nutnost urychlení prací, jejichž zpoždění mělo negativní vliv i na navazující profese, zatékání do budovy, zpožděnou montáž oken, dále bylo požadováno odstranění a nové provedení hydroizolace střechy, nasazení kvalifikovaných pracovníků atp., přičemž četnost výtek se postupem času zcela zjevně zvyšovala. Došlo rovněž k posunu termínů provádění prací. Dne , datum, byl do stavebního deníku zanesen požadavek okamžitého zahájení prací a provedení oprav střechy a k , datum, podle stavebního deníku práce na střeše neprobíhaly a stanovené termíny nebyly splněny. Práce na střeše byly opět zahájeny dne , datum, . Podle zápisů o počasí nebyla alespoň po dobu působení žalované na stavbě teplota pod bodem mrazu.

18. Z fotodokumentace předložené žalovanou jsou patrné nerovnosti betonového krovu, také zatékání do budovy, způsob provedení izolace prostupů a pokládání izolace a dále zvlnění krycí fólie.

19. Na fotodokumentaci označené jako „Příloha č. 1_fotografie ze stavby-provedení , právnická osoba, (žalovaný)“ je zachycen stav provádění díla, kdy na části střechy jsou instalovány izolační desky a na části je již realizováno bednění. Z fotodokumentace je rovněž patrné položení vrstev poničené izolace a výrazná nerovnost, nerovné laťování střechy i úžlabí, srolování fólie v úžlabí, nedoléhající tepelná izolace, propíchání parotěsné fólie hřeby, její nerovnost a poničení, poničená izolace na terase, osazení latě do stěny, nedoléhání izolace ke štítu budovy, významné spáry mezi jednotlivými izolačními deskami, užívání malých odřezků a zbytků desek, zapěnění okolo prostupů, odchlípnutí hydroizolace od podkladu, zatékání do objektu, pokládání desek tak, že na sebe v jednotlivých vrstvách přiléhaly spáry.

20. Fotodokumentace označená jako „Příloha č. 2_fotografie ze stavby-nové provedení střechy“ poté zachycuje postup prací v rámci provedení střechy společností , právnická osoba, , tj. položení nového laťování, nové položení izolačních desek, zaizolování prostupů parotěsnými páskami, nové provedení úžlabí a provedení nového bednění.

21. Z jednotlivých faktur vystavených žalobkyni ze strany společnosti , právnická osoba, vyplynulo, že žalobkyni byla společností , právnická osoba, za provedené stavební práce vyfakturována částka v celkové výši , částka, . Z ní je výslovně jako související se zhotovením střechy však označena částka jen v celkové výši , částka, (č. l. 284, 287 a 289 spisu).

22. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek pro žalobkyni jakožto investora vypracoval projektovou dokumentaci týkající se projektu Kněžívka. , právnická osoba, byl v rámci autorského dozoru zhruba patnáctkrát, přičemž v rámci realizace střechy byl na stavbě přibližně čtyřikrát nebo pětkrát. Jeho úkolem bylo pomoci investorovi v případě nejasností nebo problémů. Hlavním dodavatelem stavby byla pravděpodobně společnost , právnická osoba, , z jejíž strany si svědek není vědom žádných problémů či pochybení. , právnická osoba, byl přítomen v době, kdy již na střeše byla lepenka a tepelná izolace. Je irelevantní, zda jsou prostupy realizovány před nebo po dokončení střešního pláště, neboť i v případě dodatečné realizace je možné izolaci následně doplnit a spravit. Tato otázka nicméně nespadá do jeho odbornosti, on neřeší technologický postup, tj. kdy se prostup realizuje, ale pouze to, aby byl prostup realizovaný a zaizolovaný. Kromě svědkem vyhotovené projektové dokumentace existuje ještě výrobní, resp. realizační dokumentace, což je další z více stupňů dokumentace, ale tu svědek nevypracoval. Stavbu lze mít vyprojektovanou do nejmenších detailů, avšak v takovém případě by byla cena projektu astronomická a nadto to není potřeba a zákon uvedené nevyžaduje. Když měl při návštěvě stavby pocit, že je nějaký problém, upozornil na něj společnost , právnická osoba, a ta jeho připomínky vždy vzala v potaz. Pokud jde o střechu, ví o tom, že docházelo ke komunikaci ohledně toho, že ne vše jede podle plánu. Stavební dozor na stavbě vykonával svědek , jméno FO, .

23. Z výpovědi svědka , jméno FO, st. vyplynulo, že svědek byl zaměstnán u žalované do jara roku 2022 a jednatelem žalované je jeho syn. Se synem se kvůli žalovanému projektu rozhádali a příliš se nestýkají. Na předmětné stavbě působil jako vedoucí party, nicméně není stavař. K realizaci střechy mělo dojít zhruba v březnu roku 2021, ale byly tam odklady zhruba dva a půl nebo tři měsíce, jelikož stavba nebyla na stavbu střechy připravena. Po tu dobu nebyla žalovaná schopna najít pro své zaměstnance najít jinou práci, neboť jednak nebylo možné sehnat narychlo materiál, jednak nějakou dobu trvá příprava zakázky před zahájením prací, jednak nebylo zřejmé, kdy bude možné práce pro žalobkyni zahájit. Před nástupem na stavbu svědek jezdil na kontrolní dny a poté byl na stavbě v podstatě denně. Když měli nastoupit k realizaci, byl stav stavby neodpovídající, železobetonový plášť byl proveden pouze na bloku A, ale byl ve špatném stavu a nebylo možné na něj položit izolaci, jejíž provedení již bylo v gesci žalované. Zaměstnanci společnosti , právnická osoba, se snažili nerovnosti a nuance vyřešit zalitím prohlubní, resp. vylitím další vrstvy betonu a následně broušením, s čímž pomáhali i zaměstnanci žalované, přičemž v důsledku řešení závadného stavu železobetonové konstrukce došlo k dalšímu zpoždění o tři až čtyři týdny. Ani tak se však nepodařilo podklad vyrovnat, což však bylo zřejmé již předem a žalovaná na to v rámci kontrolního dne v ústní formě upozorňovala. Posunem termínů přišla žalovaná o nejlepší měsíce sezóny a posléze již nebyli schopni ve stanoveném ani v posunutém termínu střechu realizovat. Problémem bylo rovněž počasí, kdy v důsledku ranních mrazů nebylo možné například do 10 hodin, ale někdy až do oběda, na střechu vylézt a pracovat, jelikož byla namrzlá. K protokolárnímu předání a převzetí staveniště nedošlo a staveniště bylo předáno ve 3 etapách (budovy , právnická osoba, a C), jelikož budovy B a C nebyly v době předání budovy A vůbec dostavěné. Předáno bylo staveniště s tím, že existují nedodělky, které budou odstraněny, k čemuž nikdy nedošlo. Poté zaměstnanci žalované začali penetrovat, přestože upozorňovali zástupce společnosti , právnická osoba, i žalobkyně, že je to špatně, že střecha nebude v plném rozsahu plnit svou funkci, pod hydroizolací bude vznikat kondenzát, ale bylo jim řečeno, že už se to udělat musí, není jiná možnost, a případné následky ponese společnost , právnická osoba, Špatně provedený podklad nicméně následně zásadně protahoval práce, v důsledku čehož žalované vznikly vícenáklady, a způsoboval jejich nekvalitu, neboť např. deska položená na nerovném podkladu se kolébala, a rovněž v betonu ani nedržely šrouby a při bouřce z budovy A polovina střechy odlétla. Žalovaná nicméně následně lepila hydroizolace, provedla pokládku tepelné a zvukové izolace, přetažení fólií a kotvení přes hranoly. Do již hotové izolace jim však začali dělat šest nebo sedm prostupů, které pravděpodobně nebyly zahrnuty v projektové dokumentaci, přičemž v takovém případě se již nedá skladba opravit, aby byla v požadované kvalitě. Následně do stavby vcelku masivně zatékalo. Žalovaná provedla opravu a upozorňovala na to, že se jedná o dočasné řešení, a bude třeba část střechy rozebrat a kompletně předělat. V rozporu s dohodou bylo lešení pouze okolo 10 – 15 % stavby nebo nějaké její části a neustále docházelo k jeho přesunu, což komplikovalo provádění prací, a stejně tak nebylo možné na stavbu navézt materiál, který musel být složen ve skladu v , adresa, , a následně musel být převážen na stavbu. , právnická osoba, nebyl (kromě prvního dne) ani jeřáb, kterým měl být materiál složen na střechu, a proto musel být z podstatné části přenášen, čímž žalované rovněž vznikaly vícenáklady. Koordinace na stavbě byla žalostná a koordinátorem celé stavby byl svědek , jméno FO, , který byl zástupcem společnosti , právnická osoba, Žalovaná rovněž provedla vyrovnání budovy B, kde byl sice lepší stav (hladkost) betonu, ale výškový rozdíl budovy byl až 10 cm. Střešní okna byla ze strany žalované objednána a připravena na dodávku, nicméně problémem bylo nedostatečné zabezpečení stavby, kde docházelo ke krádežím, a rovněž na stavbě nebyl prostor, kde by bylo možné okna uskladnit. Žalovaná byla urgována, aby střešní okna odebrala, ale stavba ještě nebyla na montáž připravena, přestože již byla zařízena i montážní parta. Aby bylo možné okna namontovat, byl třeba ještě alespoň měsíc práce. Nicméně pro montáž tří až čtyř oken by bylo možné stavbu připravit během čtyř dnů. Svědek však připustil, že žalobkyni bylo v nějaký konkrétní den přislíbeno, že montážní parta je již na cestě a dorazí v určitý čas, ale v takovém případě by pravděpodobně provedli jen lemování. Při kontrolních dnech na střeše nikdo nebyl až do doby, kdy „už to bylo špatné všemi směry“. Svědek , jméno FO, byl na střeše až v říjnu nebo listopadu. Se svědkem nebyl při kontrolním dnu na střeše nikdo. K odstoupení od smlouvy poté došlo někdy v listopadu. V době ukončení prací byla položena budova A a B, na budově B se dělalo vyrovnání a bylo navezeno dřevo na další vyrovnání, které na stavbě zůstalo. Na budově C byla izolace, skladba, vata i zvukový polystyren. Souběžně se zaměstnanci žalované na stavbě působili i zaměstnanci společnosti , právnická osoba, , kteří prováděli jiné práce na budově. Poté, co zaměstnanci žalované opustili stavbu, se svědek jezdil zhruba jednou týdně podívat, jak realizace střechy vypadá. Nejprve byla střecha zhruba měsíc ve stejném stavu a poté se dodělávala. Na budově A byly pravděpodobně nějaké plachty. Svědek neviděl, že by došlo k sundání střechy novým zhotovitelem a má za to, že nástupci žalované plynule navázali a dodělávali střechu po žalované. Svědek v jednom týdnu viděl, že střecha je stále ve stejném stavu, v jakém ji zanechali, a na střeše byly věci, které tam ponechali, a následující týden již bylo na střeše bednění. Není přitom možné za několik dní sundat celou střechu a zhotovit ji znovu až do fáze bednění. Svědek , jméno FO, je zástupcem společnosti, která prováděla prostupy vzduchotechniky na střechu. Do stavebního deníku psal za žalovanou svědek, popř. jeho syn nebo koordinátor stavby a oni to podepisovali, přičemž ve stavebním deníku byly zachyceny rovněž poznámky ohledně chybně provedeného skeletu, prodlení, problémům s přilnavostí a neodstranění vad, na které žalovaná upozorňovala. , právnická osoba, nebyly vyřešeny detaily říms, na což upozornili, a to také vyvolalo potřebu víceprací. Syn svědka byl na stavbě přítomen zhruba třikrát týdně a společně konzultovali detaily. Některé otázky rovněž svědek řešil s projektantem a žádal jej rovněž o detaily určitých věcí. , právnická osoba, se pohybovalo 3 až 12 pracovníků žalované. Byli opakovaně upozorňováni na nedostatečný počet pracovníků na stavbě. Problémem však nebyl počet pracovníků, ale skutečnost, že tito by neměli co dělat, neboť další úseky nebyly připraveny a na jeden úsek jde dát pouze omezený počet osob. Záloha na cenu díla byla poskytnuta podle dohody, neboť žalobkyně chtěla, aby se materiál nakoupil s předstihem, jelikož v té době jeho cena strmě rostla.

24. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že na stavbě , právnická osoba, působil jako technický dozor stavebníka, a to od počátku stavby v roce 2020 až do jejího dokončení v roce 2022. Úkolem žalované bylo zhotovit střešní plášť, měla na základě dohody provést vyrovnávku střechy na budově A prostřednictvím betonové stěrky, kde železobetonový skelet nebyl v dobrém stavu, a dále hydroizolaci, zateplení, laťování a střešní krytinu (plechování) spolu se střešními okny. Bloky B a C byly v přijatelném stavu a nevyžadovaly vyrovnávku. Činnost žalované nicméně byla „jedna velká katastrofa“, svědek nic podobného nezažil a žalovanou zejména prostřednictvím svědka , jméno FO, , který ji zastupoval, opakovaně upozorňoval na nedostatky v jejich práci, a to ústně, formou emailové komunikace, zprávami v aplikaci WhatsApp a zápisy ve stavebním deníku. Žalovaná neměla odborné pracovníky, tito se navíc často střídali, nedodržovali BOZP a nebyl nikdo, kdo by je na stavbě vedl. Když něco udělali, museli to nechat sundat a udělat znovu. Svědek žalovanou na neodbornost personálu opakovaně upozorňoval. To vedlo k tomu, že žalobkyně i na nátlak svědka se žalovanou rozvázala smlouvu o dílo z důvodu katastrofálního stavu díla a nedodržování dohod a termínů, a poté střechu realizovala společnost , právnická osoba, spolu se svým subdodavatelem. Střecha byla dokončena na jaře roku 2022. V důsledku toho však došlo také ke zdržení jiných řemesel. Žalovaná nesplnila v podstatě nic a muselo se to celé sundat a udělat znovu. V době ukončení působení žalované na stavbě bylo provedeno zhruba 50 % objemu díla, resp. střechy. , právnická osoba, nebyl žádný generální dodavatel, a tudíž všechny společnosti, které na stavbě působily, vystupovaly samy za sebe. Celou stavbu koordinovali zástupci společnosti , právnická osoba, , zejména pánové Sejtko, , jméno FO, a Makarenko. Zařízení staveniště si prováděla každá společnost sama na určeném místě, kam si např. umístila buňku nebo kontejner na uskladnění nářadí. Žalovaná si však žádné zařízení stanoviště nezřídila a v určeném prostoru nechala poházený materiál. Již před nástupem žalované byla stavba zpožděna, ale jednalo se zhruba o měsíc. Staveniště se předávalo po blocích, přičemž nejdříve byl předán blok A. Kontrolní dny se konaly jednou týdně, přičemž v jejich rámci se prošla celá stavba, udělal se zápis, domluvil se další postup prací a souhrn toho, co je třeba opravit. Když byly prováděny práce na střeše, byl svědek při kontrolním dnu opakovaně také na střeše. Zástupci žalované se neúčastnili každého kontrolního dne. Žalovaná špatně položila a poničila izolaci, byly tam křivosti, chybné bylo laťování i přiložkování, v podstatě vše bylo špatně. Ze strany žalované byla opakovaně přislíbena náprava a ve vztahu k dodání střešních oken neustále posouvala termín dodání. , adresa, poté byla dodána jinou společností, neboť ze strany žalované nedošlo ani k jejich objednání, přestože bylo z jejich strany přislíbeno několik termínů dodání a montáže oken. Žádná společnost v průběhu stavby neupozornila na nedostatky v dokumentaci. V průběhu realizace byly dodělávány dva až tři prostupy do střešního pláště, nicméně dodělání prostupu není pro odbornou firmu žádný problém. Žalovaná však provedla zaizolování prostupů v obdobné kvalitě jako zbytek díla. Zajištění prostupů bylo úkolem žalované. Žalovaná měla na stavbě zhruba čtyři až pět pracovníků, ale nebylo to pravidelné, neboť např. tři dny pracovali, poté na stavbě za žalovanou 14 dní nikdo nebyl, a následně se objevili úplně jiní pracovníci. Po odchodu žalované byl zpracován znalecký posudek a poté bylo dílo provedené žalovanou kompletně odstraněno a uděláno znovu, neboť za dílo provedené žalovanou by nikdo nepřevzal záruku. Neví o tom, že by byl nějaký materiál při nové realizaci střechy opětovně použit. Staveniště bylo oplocené, nicméně oplocení bylo možné snadno překonat. Budova byla v době realizace střechy žalovanou již uzamykatelná. Neví o tom, že by žalovaná upozorňovala na absenci zbudování kompletního lešení. Okolo budovy nicméně lešení postaveno bylo, neboť se dělalo zateplení, průběžně se posouvalo, a byla domluva, že žalovaná lešení rovněž využije pro své potřeby. Bylo smluveno, že když se bude dělat zateplení, bude žalovaná dělat danou část střechy, nicméně problémem bylo, že žalovaná nedodržovala stanovené termíny.

25. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že na stavbě předmětného bytového domu působil jakožto zaměstnanec společnosti , právnická osoba, coby subdodavatele montáže vnitřních inženýrských sítí, tj. vody, topení, kanalizace a vzduchotechniky, pro společnost , právnická osoba, , právnická osoba, působil zhruba od zimy roku 2021 po dobu více než jednoho roku. Úkolem žalované byla montáž střechy a s jejím zástupcem se vídali na kontrolních dnech. S žalovanou byla celá řada problémů, nedodržovaly se termíny a posouval se harmonogram, což se řešilo každé pondělí, kdy probíhaly kontrolní dny. Zástupci žalované na kontrolní dny zpočátku chodili pravidelně a později, když začaly problémy, a žalovaná odkládala termín nástup, neustále přislibovala nástup pracovníků za den, týden, dva týdny, avšak bezvýsledně, zástupci žalované se také na kontrolní dny přestali dostavovat. Svědek byl zhruba na 90 % kontrolních dnů. Nakonec žalovaná ze stavby odešla, protože nedodržovala termíny a sliby, a střechu dokončovaly jiné společnosti. Zaměstnanců žalované byl pokaždé jiný počet a docházelo i k prodlením, kdy na střeše nepracoval nikdo. Problém s lidmi byl po celou dobu a na konci už na střeše nepracoval vůbec nikdo. , adresa, problémem, který se řešil v rámci kontrolních dnů, byla rovněž kvalita pracovníků z technického hlediska. Každé dílo by mělo mít vlastní stavební deník a hlavní stavební deník vedl svědek , jméno FO, . O plánové realizaci prostupů, kterou asi prováděla společnost , právnická osoba, spolu s generálním dodavatelem, věděli všichni subdodavatelé, a prostupy byly provedeny řádně, jinak by budova nebyla zkoulaudována. Nepamatuje si, že by se řešily problémy se železobetonovým skeletem. Prodlení žalované s prováděním díla a celkový posun harmonogramu stavebních prací mělo negativní dopad v podstatě na všechny subdodavatele, neboť jednotlivé profese jsou na sobě závislé. Konkrétně společnost , právnická osoba, nemohla v dohodnutém termínu realizovat kotelnu a nemohla dělat ani omítky a podlahy, za což jí byla rovněž uložena pokuta. Po odchodu žalované ze stavby žalobkyně urgentně sháněla nového zhotovitele střechy, což byl ovšem problém, jelikož společnosti kvůli zárukám nechtějí dodělávat dílo po jiných zhotovitelích. , adresa, zhotovitel odstranil vady střechy, kterých bylo hodně, a střechu dodělal. Nějaký materiál byl ze střechy odstraněn určitě a v jednu dobu hodně foukalo, v důsledku čehož se část střechy rozletěla. Svědek byl na stavbě zhruba tři až čtyři dny v týdnu a nevšiml si, že by po odchodu žalované ze stavby došlo k sundání celé střechy.

26. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek na objektu působil jako v pořadí již třetí asistent stavbyvedoucího, nicméně stavbyvedoucího viděl pouze jednou, a proto na stavbě jako stavbyvedoucí fakticky působil on. Rovněž byl zástupcem pana Makarenka ve věcech technických, vše jakožto subdodavatel pro společnost , právnická osoba, , která byla generálním dodavatelem stavby. Společnost svědka byla rovněž dodavatelem lešení na stavbě. , právnická osoba, nebyla šťastně nastavena spolupráce generálního dodavatele, subdodavatelů a investorů, jelikož někteří subdodavatelé měli smlouvu přímo s investorem, což působilo problémy. Funkci technického dozoru vykonával svědek , jméno FO, . Při nástupu žalované byla stavba již v určitém zpoždění. Žalovaná nastupovala ve fázi stavby, kdy byly zabetonované šikminy a stropy, které sloužily jako nosná konstrukce střechy. Při kontrole rovinatosti byly zjištěny výrazné odchylky od rovinatosti, tzn. že tam byly jámy a další nerovnosti. Střecha byla technicky složitá a žalovaná neměla na stavbě vždy dostatek pracovníků. Dle svědka bylo potřeba na stavbě s ohledem na rozsáhlost střechy zhruba 10 až 12 pracovníků, ale reálně se tam pohybovalo 3 až 8 pracovníků žalované. Počet pracovníků varioval a docházelo také k jejich střídání. Jedna z částí střechy se s ohledem na zjištěné nerovnosti dovyrovnávala betonem, což prováděl generální dodavatel formou subdodávek, a zbytek se na základě ústní dohody žalované a generálního dodavatele vyrovnal přiložkováním a podkládáním na náklady generálního dodavatele, popř. se v menší míře využívalo také zbroušení. Žalovaná ve stavebním deníku potvrdila převzetí dvou ze tří střech a následně přistoupila k práci, aby se vše urychlilo. Poté žalovaná začala s realizací střechy. Ze strany technického dozoru byly připomínky ke kvalitě práce žalované a k počtu osob na stavbě a docházelo rovněž ke zpoždění v dodávkách materiálu. Po nástupu žalované došlo k dalšímu zpoždění stavby. Důvodem pro ukončení prací žalované na stavbě bylo pravděpodobně zpoždění a to, v jakém stavu střecha byla. Některé vady byly snadno opravitelné, ale některé bylo třeba sepsat jako závady a odstranit. Nejednalo se však o nic zásadního, parta tří nebo čtyř lidí by byla schopna nedostatky odstranit během necelého týdne. Po odchodu ze stavby svědek ještě na stavbě demontoval lešení, přičemž střechu dodělávala společnost , právnická osoba, , dělali kontralatě, celoplošné bednění a následně oplechování, tj. falcové plechy a jejich montáž. V podstatě pokračovali po žalované. , právnická osoba, byly vedeny tři nebo čtyři stavební deníky generálního dodavatele, resp. tři nebo čtyři jeho díly, kdy po vyčerpání počtu stránek je založen nový deník, který je v podstatě dalším dílem stavební deníku. Záznamy do stavebního deníku prováděl na denní bázi svědek a v průběhu kontrolního dne i kdokoliv z přítomných. Řada záležitostí se však řešila prostřednictvím emailu. Stavební deník svědek předal panu Makarenkovi. Do stavebního deníku se zaznamenávalo počasí, subdodavatelé či jejich počet, počet pracovníků a námitky. Současně má zpravidla vlastní stavební rovněž každý ze subdodavatelů, nicméně jelikož žalovaná měla smlouvu přímo se žalobkyní, svědek její stavební deník neviděl. Za žalovanou se kontrolních dnů účastnili její zástupci pravidelně, svědek byl téměř na každém kontrolním dnu. Svědek byl na střeše několikrát a vizuální kontrolu střechy prováděl i technický dozor. Na kontrolních dnech se vždy řešily termíny a počet nasazených pracovníků i u jiných subdodavatelů a ve vztahu k žalované se v jednom období denně kontroloval počet pracovníků včetně jejich příjezdu a odjezdu, neboť zaměstnanci žalované někdy přijeli v 9 nebo 10 hodin a poté odjeli již ve 14 hodin, nebo nedorazili vůbec, přestože přislíbili, že v daný den přijedou. Ohledně kvality provedených prací žalovanou se řešily hlavně asfaltové pásy. Něco se zapisovalo do stavebního deníku a něco se vyřešilo jen na místě. Některé z vytčených vad nebyly žalovanou vůbec odstraněny. Jednalo se přitom i o zásadní věci, kdy např. v místech, kde byly jámy nebo kaverny, bylo třeba asfaltový pás více natavit, a problémy nastaly i po provrtání otvorů pro prostupy, poté to nebylo správně natavené a docházelo k zatékání. Některé problémy se opakovaly dvakrát nebo třikrát. Lešení kolem domu nebylo kompletní, jelikož se v některých částech ještě prováděly zemní práce, a současně na stavbě docházelo k problémům s koordinací prací. Subdodavatelé skladovali materiál jednak před domem a jednak na zadním dvoře či na terase. , jméno FO, tvrdil, že mu ukradli jednu nebo dvě palety lepenky. Za působení svědka byla stavba vykradena dvakrát nebo třikrát, včetně buňky svědka a nářadí instalatérů za , částka, . Skladba střechy, jejíž realizace byla v gesci žalovaná, spočívala v parotěšné vrstvě (asfaltový pás), tepelné izolaci (tvrzená vata), střešní membráně, kontralatích, celoplošném bednění a falcové střeše. Svědek ze stavby odešel ještě před jejím dokončením zhruba v době, kdy stavbu opustila i žalovaná. V té době byla aplikována parotěsná vrstva a byla rovněž pravděpodobně realizována tepelná. Při vichřici bylo pár kusů vaty strženo.

27. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, z oboru stavebnictví, stavební odvětví se specializací pokrývačství, tesařství a klempířství – střechy, který splňoval podmínky § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vypracovaného dne , datum, soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , vyplynulo, že žalovanou realizované dílo je zjevně poruchové, nejen za deště střechou kolem prostupů zatéká, konstrukce zateplení je vadně zhotovená, fólie od UV záření zteřilá, konstrukce odvětrávání nepovolená a část střechy v úžlabí v rozporu s normou neodvětraná. Detaily jsou prováděny vadně, bez projektu a dílo nad betonovým krovem provedeno neodborně, zcela laicky a nepečlivě. Postup zhotovení je chaotický bez dokončujících detailů. Většinu střešního díla je třeba rozebrat a předělat. Bez celkové demontáže je dílo neopravitelné, a proto je třeba odstranit stávající latění včetně fólie, zateplení a jiných konstrukcí a dílo zastřešení zhotovit od odborného založení krovu znovu. Místní šetření bylo provedeno dne , datum, .

28. Z výslechu soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že původně zpracování znaleckého posudku zadala žalovaná, ale před zahájením místního šetření se účastníci řízení dohodli, že znalec posudek udělá pro žalobkyni, načež žalobkyně vypracování posudku u znalce písemně objednala. Při místním šetření byli přítomni majitelé, stavbyvedoucí, technický dozor a za zhotovitele (žalovanou) otec a syn, tj. celkem zhruba 6 osob. Znalec je vyučeným klempířem, pokrývačem a tesařem s pětadvacetiletou praxí, takže hned poznal, že provedení díla bylo velmi zjednodušeno. , právnická osoba, byla vada ohledně úžlabí a samotné provedení úžlabí nebylo vůbec provedeno odborníky a nebylo řádně odvětráno, což vytváří ideální podmínky pro růst hub. Chyba byla rovněž v betonu, kdy byl chybně proveden betonový krov, který nebyl v rovině. Povolená odchylka u krovu je ± 1 centimetr na 10 metrů a v daném případě byla odchylka 6 centimetrů. Znalci bylo řečeno, že zhotovitel skeletu i zhotovitel střechy věděli o vadě spočívající v provedení skeletu a bylo domluveno, že to opraví ten, kdo to potom převzal. Vady skeletu bylo možné vyřešit. Takové řešení by nebylo finančně náročnější, ale časově náročnější ano, jelikož beton musí 3 až 4 dny tvrdnout. Izolace byla provedena chybně, s ohledem na svislé položení izolace měly být zhuštěny kontralatě, aby mohla být izolace přichycena, což však provedeno nebylo, a tudíž izolace při chůzi pérovala, což je vážná chyba. Technologie položení izolace, resp. kontralatí, je na dodavateli, resp. zhotoviteli. Pokud by byla oprava provedena tak, že by se části střech srovnaly a přenesly, bylo by možné zhruba 80 % materiálu využít znovu i po rozebrání střechy, neboť například tepelné prvky jsou dimenzovány na kontakt s kondenzátem, a proto vystavení dešti atp. nemohlo vést k jejich zničení. Při sundání celé střechy dolů by došlo ke zničení minimálně poloviny materiálu. Materiál i beton byly v pořádku, pouze zpracování bylo vadné. Nelze přitom říci, jaký by byl rozdíl v časové náročnosti sundání celé střechy a při srovnání a přesunu, neboť to záleží na kvalitě lidí. , adresa, problémem byl vznik dutin a s tím související kondenzace. Při prohnutí 6 centimetrů se z kontaktní fólie stane polokontaktní a dojde ke ztrátě jejích vlastností. Výsledné provedení znalec označil za zmetek. Se svými závěry v rámci místního šetření přítomné seznámil a mladší z , jméno FO, mu poté vysvětloval, že takhle se to dělá, nicméně bylo vidět, že má na to velice chabé znalosti. Znalec se rovněž podrobně vyjádřil k jednotlivým fotografiím uvedeným ve znaleckém posudku. K fotografii č. , hodnota, poukázal na absenci zavětrování a provedení označil za „prasečinu“. K fotografiím č. , hodnota, a 5 připomněl chybné odvedení vody a z toho vyplývající zatékání vody do objektu. Pracovní postup zachycený na fotografii č. , hodnota, znalec označil za dětskou hru. K fotografii č. , hodnota, znalec uvedl, že vystavením fólie UV záření dojde ke zkrácení živnosti ze 70 let na 20 až 30 let. Na fotografii č. , hodnota, upozornil na „vlnobití“, tj. zásadní nerovnost střechy. Oblepení komínu je nutné udělat společně s kladením fólie, jedná se o její součást. Pokud by střecha zůstala v provedení, které je zachyceno ve znaleckém posudku, byla by největším problémem kondenzace vodních par a vznik plísní, neboť střecha nebyla odvětraná. Dům by byl z tohoto důvodu neobyvatelný pro malé děti a alergiky. Menší prostup z kuchyně nebo z klimatizace byl dělán dodatečně až po zhotovení střešního pláště. Dodatečné zbudování prostupů je „prasečina jako hrom“, jelikož se tím zničí veškeré parozábrany a hydroizolace, a takový postup pak vyžaduje opravu se všemi jejími důsledky. Doplňková hydroizolační vrstva, tj. fólie na vrchu, musí být před každým prostupem odvodněná, avšak zhotovitel střechy navedl vodu k prostupům, což je podle znalce také „prasečina“. Pokud jde o email, který znalci zaslal zástupce žalobkyně, tento znalec obdržel po zaslání hrubopisu znaleckého posudku, tj. vlastních zjištění posudku bez formálních náležitostí. Znalec nicméně zástupci žalobkyně sdělil, že buď budou v posudku veškeré vady, nebo posudek vůbec nevydá. Zástupce žalobkyně nakonec uznal, že je vhodné, aby byly v projektu zahrnuty mj. i vady projektu, a vše mu bez problému zaplatil.

29. Pro úplnost soud již jen dodává, že z dalších provedených důkazů nezjistil žádné rozhodné skutečnosti nebo tyto pouze již učiněná zjištění duplovaly. V případě důkazů navržených, avšak neprovedených soud konstatuje, že se jednalo o důkazní návrhy nadbytečné, neboť skutkový stav byl provedených dokazováním dostatečně věrohodně zjištěn, aby věc mohla být posouzena a rozhodnuta (navržené výslechy jednatelů žalobkyně a žalované, resp. obchodního partnera žalobkyně byly jednak s ohledem na ostatní shora uvedené výslechy nadbytečné, jednak vzhledem k úzkým vazbám na obě strany řízení by už jen z tohoto důvodu nemohly být hodnoceny jako věrohodné; obdobně nadbytečné byly kvůli výslechu svědka , jméno FO, , resp. i , jméno FO, také výslechy zaměstnanců společnosti , právnická osoba, ; další znalecký posudek soud zadávat nemusel, neboť posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl pro něj dostatečně věrohodným a znalec jej při svém výslechu přesvědčivě obhájil; stavební deník či jiné listiny ze strany společnosti , právnická osoba, již byly také vzhledem k uvedenému nadbytečné, ostatně nebyly pro soud s ohledem na změny ve struktuře společnosti dosažitelné, když jediným společníkem a také jednatelem se od , datum, stal , jméno FO, , bytem v Ruskem okupovaném Doněcku). Žalobkyní uplatněné nároky soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

30. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

31. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

32. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

33. Podle § 2004 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odst. 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odst. 2).

34. Podle § 2005 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře (odst. 1). Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění (odst. 2).

35. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

36. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

38. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1). Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (odst. 2).

39. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

40. Soud po zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná jakožto zhotovitel zavázala pro žalobkyni jakožto objednatele zhotovit střechu včetně dodávky a montáže střešních oken zn. Velux na bytovém domě Kněžívka v obci , adresa, , a to za cenu díla ve výši , částka, bez daně z přidané hodnoty. Žalobkyně následně žalované uhradila dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku , částka, , tj. částku v celkové výši , částka, . Termín dokončení a předání díla byl stanoven ke dni , datum, a následně byl na základě dohody účastníků řízení s ohledem na zpoždění harmonogramu stavby posunut na , datum, . Ani v takto prodlouženém termínu však nebyla stavba ze strany žalované dokončena. Žalobkyně následně od smlouvy o dílo dne , datum, odstoupila, a to pro podstatné porušení smlouvy spočívající v nedostatečné kvalitě a jakosti prováděného díla, provádění díla žalovanou v rozporu s jejími povinnostmi, neodstranění vad ve stanoveném termínu, a nedodržování harmonogramu stavby, a žalovanou vyzvala k vrácení bezdůvodného obohacení, úhradě smluvní pokuty, a následně ještě nad rámec uvedeného k náhradě způsobené škody.

41. Zásadní otázkou v řízení tudíž bylo, zda ze strany žalobkyně došlo k platnému odstoupení od smlouvy o dílo, resp. zda byly naplněny důvody pro odstoupení od smlouvy. Soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy bylo platné. Pokud jde o formální náležitosti, obsahuje odstoupení od smlouvy řádnou identifikaci díla i smlouvy, od níž žalobkyně odstoupila, a rovněž konkrétní výtky k porušení jednotlivých smluvních ustanovení žalovanou, přičemž odstoupení od smlouvy bylo žalované rovněž řádně doručeno.

42. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalovanou prováděné dílo vykazovalo zcela zjevně celou řadu podstatných vad, které odstoupení od smlouvy jednoznačně odůvodňovaly. V této souvislosti byl zásadním důkazem znalecký posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a podpůrně rovněž předložená fotodokumentace, stavební deník a výslechy jednotlivých svědků. Ze znaleckých závěrů , tituly před jménem, , jméno FO, jasně vyplynulo, že kvalita provedení díla žalovanou byla nedostatečná a dílo vykazovalo celou řadu podstatných vad. Konstrukce zateplení byla vadně zhotovená, došlo ke zteření fólie, část střechy v úžlabí byla neodvětraná, konstrukce odvětrávání nepovolená, a do budovy též zatékalo. Dílo bylo provedeno chaoticky, bez dokončujících detailů, neodborně a nepečlivě. Znalec celkové provedení díla označil za zmetek a některé úkony žalované dokonce jako „prasečinu“. Soud přitom neměl žádných důvodů o znaleckých závěrech , tituly před jménem, , jméno FO, pochybovat, neboť místní šetření bylo provedeno bezprostředně po odstoupení od smlouvy o dílo mj. i za účasti účastníků řízení a znalec dokázal v rámci svého výslechu znalecké závěry obhájit. Pokud jde o email zaslaný dne , datum, zástupcem žalobkyně znalci, tento nestrannost či nezávislost znalce nijak nezpochybňuje, neboť k jeho zaslání došlo až poté, co byl hrubopis znaleckého posudku (tj. vlastní zjištění bez formálních náležitostí) dokončen a k dalším změnám již nedošlo, což ostatně vyplývá i z toho, že čistopis znaleckého posudku stále zmiňuje vady projektu a skeletu.

43. Se závěry znalce ostatně koreluje i fotodokumentace obsažená jednak ve znaleckém posudku a jednak předložená žalobkyní, z níž jsou na první pohled zřejmé zásadní nerovnosti, poničení izolačních desek, nedoléhání izolace, zatékání do objektu atp. Ostatně i slyšený svědek , jméno FO, , který na stavbě působil jako technický dozor stavebníka, označil působení žalované na stavbě jako „jednu velkou katastrofu“, a o nekvalitním provádění prací svědčí též výpověď faktického stavbyvedoucího svědka , jméno FO, a zaměstnance dalšího ze subdodavatelů, svědka , jméno FO, .

44. O věrohodnosti výpovědi obou těchto svědků soud neměl žádných pochybností, neboť jednak nejsou se žalobkyní přímo spojeni a jednak jejich výpovědi zcela korelovaly s ostatními provedenými důkazy. Naproti tomu svědek , jméno FO, je otcem jednatele žalované a také bývalým zaměstnancem žalované, což soud při hodnocení věrohodnosti zohlednil.

45. Ze strany žalované docházelo kromě vadného provádění díla rovněž k podstatnému prodlení při zhotovení díla, které mělo být po odkladu původního termínu (k tomu viz níže) dokončeno a předáno nejpozději do , datum, . V řízení sice bylo prokázáno, že také ze strany generálního dodavatele stavby, tj. společnosti , právnická osoba, , došlo ke zpoždění při provádění díla spočívajícího ve zhotovení železobetonového skeletu stavby, pročež stavba byla žalované předána teprve v polovině července roku 2021, tj. zhruba o 10 týdnů později oproti původnímu harmonogramu stavby. Soud nicméně podotýká, že na podkladě těchto skutečností došlo na základě dohody účastníků řízení k posunutí termínu dokončení a předání díla žalovanou o dva měsíce, tj. do , datum, , přičemž žalovaná práce nedokončila ani do , datum, , kdy bylo od smlouvy ze strany žalobkyně odstoupeno. Žalovaná tudíž měla dle původního harmonogramu dílo zhotovit během tří měsíců, avšak fakticky jej nebyla schopna provést ani za téměř čtyři měsíce, které měla reálně k dispozici, a v jejichž rámci provedla podle svědka , jméno FO, pouze zhruba 50 % díla. Prodlení i generálního dodavatele tudíž nebylo překážkou pro závěr soudu o prodlení žalované s prováděním díla.

46. Stran žalovanou tvrzené nepřízně počasí a s tím související nemožnosti provádění prací ze stavebního deníku nevyplynulo, že by teplota v době, kdy byla žalovaná na stavbě přítomna, klesla pod bod mrazu, a žalovaná v této souvislosti soudu žádné důkazy ke svým tvrzením nepředložila. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, nadto shodně potvrdili, že žalovaná měla na stavbě vysoce proměnlivý počet pracovníků, kteří se často střídali a neměli potřebné znalosti a kvalifikaci, a kteří v některých dnech přijeli na stavbu až v 9 nebo 10 hodin a následně ze stavby odjížděli již ve 14 hodin, popř. na stavbě několik dnů i týdnů žádný pracovník žalované přítomen nebyl. Žalovaná přitom rovněž žalobkyni i stavební dozor po opakovaných výtkách z jejich strany směřujících ke kvalitě prováděných prací a dodržování harmonogramu stavby opakovaně uváděla v omyl ohledně dalšího postupu prací, neboť z komunikace v aplikaci WhatsApp vyplynulo, že žalovaná několikrát přislíbila montáž střešních oken v konkrétní den i čas s tím, že montážní parta je již na cestě, přestože objednávka oken byla podle sdělení společnosti , právnická osoba, . stornována pro nedostatek financí ze strany žalované, a i svědek , jméno FO, připustil, že žalovanou byly přislíbeny konkrétní termíny montáže střešních oken za situace, kdy k montáži oken bylo možné přistoupit až zhruba za další měsíc.

47. Stejně tak soud nepřisvědčil obraně žalované spočívající ve vadách díla železobetonového skeletu provedeného generálním dodavatelem, o jejichž existenci v řízení nebylo žádných pochyb, a které měly mít podle žalované vliv na prodlení i na kvalitu díla prováděného žalovanou. Ze stavebního deníku a z výpovědi svědka , jméno FO, totiž vyplynulo, že žalovaná vady skeletu s generálním dodavatelem stavby projednala, a došlo k dohodě o tom, že tyto budou odstraněny generálním dodavatelem v součinnosti se žalovanou, a to na náklady generálního dodavatele. Následně bylo do stavebního deníku dne , datum, zaznamenáno, že na budovách B a C byly odstraněny nedostatky povrchu a na budově A byla dokončena penetrace a probíhalo dočištění. Dne , datum, poté byla podle zápisu zjištěna asymetrie a křivost s tím, že bude muset dojít k vyrovnání příložkami. Žalovaná nicméně následně dílo prováděla a ze stavebního deníku ani jiných provedených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyni písemně upozornila na nemožnost provedení díla či nevhodnost sjednaného postupu, resp. že by si vyžádala závazný pokyn k dalšímu postupu, jak jí ukládal čl. 2 smlouvy o dílo. Nadto i znalec uvedl, že mu bylo sděleno, že zhotovitel skeletu i střechy o vadě skeletu věděli, s tím, že je opraví ten, kdo stavbu poté převzal (tj. žalovaná), a že vady skeletu byly odstranitelné.

48. S ohledem na vše uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že žalovanou prováděné dílo vykazovalo podstatné vady, které žalovaná ani přes opakovaná upozornění neodstranila, a současně byla žalovaná s prováděním díla v podstatném prodlení, což jí bylo ze strany technického dozoru stavebníka a žalobkyně opakovaně vytýkáno. K námitce žalované stran chyb v projektové dokumentaci soud pro stručnost pouze odkazuje na čl. 1 smlouvy o dílo, dle nějž žalovaná před podpisem smlouvy převzala dokumentaci pro provedení stavby, nezjistila v ní žádné vady, nesrovnalosti atp., a jakékoliv později zjištěné vady jdou k její tíži. Rovněž k namítanému nedostatečnému zajištění lešení je třeba podotknout, že z provedených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni na tuto okolnost písemně upozornila či ji jakkoliv v písemné formě vytkla. Stejný závěr platí i o tvrzeném nevyčlenění prostoru pro skladování materiálu žalované žalobkyní a v této souvislosti soud rovněž poukazuje na výpověď svědka , jméno FO, , který uvedl, že všichni subdodavatelé si zařizovali zařízení staveniště sami (což ostatně vyplývá i ze smlouvy o dílo) a rovněž měli vyčleněn prostor pro skladování svého materiálu. Ohledně dodatečného zhotovení prostupů z provedeného dokazování vyplynulo, že o nutnosti jejich zhotovení byli všichni subdodavatelé předem vyrozuměni. I kdyby přitom soud přisvědčil námitce žalované, která v řízení vyvrácena nebyla, že v případě dodatečného zhotovení prostupů již nelze střechu plnohodnotně zaizolovat, nebylo by takové zjištění s ohledem na množství a rozsah vad díla, resp. s ohledem na prodlení žalované s prováděním díla, v řešené věci nijak rozhodující.

49. Shrnuto, dílo prováděné žalovanou vykazovalo řadu podstatných vad a žalovaná byla s jeho dokončením a předáním žalobkyni v prodlení, což zcela jednoznačně odůvodňovalo odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo podle § 2001 o. z. s ohledem na naplnění smluvních důvodů pro odstoupení od smlouvy zakotvených v čl. 7.3, 8.2.1, 8.2.2. a 8.4. smlouvy o dílo (nedodržování technologických postupů, nedostatky v kvalitě a jakosti, nedodržování harmonogramu výstavby, neodstranění vad a neodborná činnost i přes upozornění, zjevné průtahy v provádění). Žalovaná přitom byla oprávněna odstoupit od smlouvy podle § 2004 odst. 1 věta druhá o. z. ve vztahu k celému plnění, neboť podle znaleckých závěrů bylo třeba většinu žalovanou provedeného díla rozebrat a předělat a zhotovit od odborného založení krovu znovu, jelikož bez celkové demontáže bylo dílo neopravitelné. Ani částečné plnění díla žalovanou tudíž nemělo pro žalobkyni význam a řádně učiněné odstoupení od smlouvy se tak vztahuje k celému plnění.

50. Řádným odstoupením od smlouvy o dílo tak došlo k odpadnutí právního důvodu, na jehož základě žalobkyně žalované uhradila zálohu v celkové výši , částka, , a žalovaná je tedy podle § 2993 o. z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení. Jestliže ovšem žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu ve vztahu k tomuto nároku na vydání bezdůvodného obohacení zpět co do částky , částka, odpovídající hodnotě materiálů, které byly dodány žalovanou a následně znovupoužity při novém zhotovení střechy, soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši pouze , částka, , když výše tohoto nároku byla stanovena jako rozdíl žalobkyní uhrazených záloh a hodnoty materiálu, o níž byla žaloba částečně vzata zpět a řízení v tomto rozsahu zastaveno.

51. Pro úplnost soud podotýká, že z citovaného ustanovení § 2993 o. z. vyplývá povinnost vzájemného vrácení poskytnutého plnění oběma stranami. Dle ustálené judikatury nicméně platí, že soud je povinen v řízení prověřit, zda je žalobou uplatněné právo na vrácení plnění provázáno s restituční povinností žalobce pouze k námitce, v níž bude žalovaný tvrdit, že jeho povinnost k plnění má být podmíněna tím, že i jemu bude vráceno plnění, které žalobci poskytl, resp. tím, že mu má být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li vrácení plnění dobře možné (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žádná taková námitka však žalovanou v průběhu řízení vznesena nebyla, když žalovaná svou procesní obranu založila mj. pouze na tom, že hodnota jí poskytnutého díla je minimálně ve výši podle nabídky žalované, a předložila nekonkrétní soupis provedených prací, avšak neučinila procesně relevantní námitku směřující k vzájemnému vypořádání poskytnutých plnění. Z tohoto důvodu se tedy soud nijak podrobněji nezabýval případnou restituční povinností žalobkyně, a s ohledem na výše uvedené závěry uložil žalované povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v žalobkyní uplatněné výši.

52. Soud dále žalobkyni v plném rozsahu vyhověl i ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení s dokončením a předáním díla. , adresa, termín pro dokončení a předání díla byl na základě dohody účastníků řízení posunut do , datum, , avšak žalovaná v tomto termínu dílo neprovedla. Žalobkyni tak v souladu s citovaným článkem smlouvy o dílo ve spojení s § 2048 odst. 1 o. z. náleží smluvní pokuta ve výši , částka, denně (0,05 % × , částka, ), a to za období od , datum, do , datum, , tj. za celkem , hodnota, dnů. Celková výše smluvní pokuty tak činí , částka, , kterou je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit s ohledem na své prokázané prodlení s prováděním díla.

53. Co se týká zákonných úroků z prodlení ve vztahu jak k nároku na vrácení bezdůvodného obohacení, tak k nároku na zaplacení smluvní pokuty, žalobkyně žalovanou k jejich úhradě vyzvala v rámci odstoupení od smlouvy, které bylo žalované doručeno dne , datum, , a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání. Žalovaná byla tedy povinna plnit nejpozději do , datum, a počínaje dnem , datum, se dostala do prodlení. Od tohoto dne tedy žalobkyni náleží úroky z prodlení podle § 1968 o. z. z částek , částka, a , částka, ve výši podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

54. Konečně soud žalobkyni přiznal i nárok na náhradu škody způsobené porušením smluvní povinnosti žalovanou podle § 2913 o. z. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaná opakovaně a závažným způsobem porušila své smluvní povinnosti, pročež byla žalobkyně nucena odstoupit od smlouvy o dílo a zajistit zhotovení střechy jiným zhotovitelem.

55. Jelikož dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o dílo byl mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, uzavřen téměř jeden rok po uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky řízení, došlo v mezidobí i vzhledem k vývoji na trzích k nárůstu cen materiálů a práce, což se následně promítlo do zvýšené ceny díla provedeného společností , právnická osoba, Žalobkyně tudíž po odstoupení od smlouvy o dílo se žalovanou uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, dodatek č. , hodnota, smlouvy o dílo ze dne , datum, , jíž byl původní předmět díla rozšířen o zhotovení střechy, a došlo také k navýšení ceny díla z původní částky ve výši , částka, bez daně z přidané hodnoty na částku , částka, bez daně z přidané hodnoty. Za zhotovení střechy se tak žalobkyně zavázala uhradit společnosti , právnická osoba, částku , částka, . Jelikož přitom podle smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, se žalovanou byla žalobkyně povinna uhradit za dílo částku ve výši pouze , částka, , činil rozdíl v ceně díla , částka, . Fakticky však žalobkyně za nové zhotovení střechy uhradila pouze částku ve výši , částka, , neboť ze strany společnosti , právnická osoba, byla vyfakturována částka o , částka, nižší než uvedené v dodatku č. , hodnota, , a proto ve zbylém rozsahu žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.

56. Žalobkyně tudíž byla nucena uhradit za nové zhotovení střechy částku o , částka, (, částka, – , částka, ) vyšší, než kolik činila cena tohoto díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi řízení. A protože nutnost vynaložení těchto vícenákladů žalobkyní vyplývala z porušení smluvních povinností žalovanou, je žalovaná povinna způsobenou škodu podle § 2913 o. z. nahradit, a to v souladu s § 2951 odst. 1 o. z. v penězích, neboť jiný způsob náhrady v daném případě nepřipadá v úvahu.

57. Pokud jde o úroky z prodlení, žalobkyně žalovanou k náhradě škody vyzvala v rámci druhé předžalobní výzvy ze dne , datum, doručené žalované téhož dne, a to ve lhůtě do , datum, . Žalovaná se tedy dostala do prodlení počínaje dnem , datum, a od tohoto dne rovněž žalobkyni náleží zákonné úroky z prodlení, jejichž výše byla i v tomto případě stanovena stejně jako ve vztahu k nárokům na vrácení bezdůvodného obohacení a zaplacení smluvní pokuty.

58. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti soud stanovil v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal žádných důvodů.

59. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty. Tyto náklady sestávají ze žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a dále z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Advokátovi náleží za úkony provedené do právní moci usnesení zdejšího soudu o zastavení řízení co do částek , částka, a , částka, , tj. do , datum, , odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze 12 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednání soudu dne , datum, , , datum, (09:04 – 12:11 hodin, tj. 2 úkony), , datum, (09:10 – 12:55 hodin, tj. 2 úkony), , datum, a , datum, (09:10 – 11:12 hodin, tj. 2 úkony) a podání ze dne , datum, ].

60. Za účast advokáta při jednání soudu dne , datum, , tj. po právní moci usnesení zdejšího soudu o částečném zastavení řízení, advokátovi náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši , částka, , neboť tato částka po částečném zastavení řízení představovala předmět řízení. Za účast při jednání soudu dne , datum, tak advokátovi náleží odměna ve výši , částka, , neboť při jednání došlo kromě vyhlášení rozsudku rovněž k přednesu závěrečných řečí, a proto není na místě přiznat advokátovi mimosmluvní odměnu ve výši ½ ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, ale v plné výši podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.

61. V souvislosti s poskytnutými úkony právní služby advokátovi podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží rovněž celkem , hodnota, režijních paušálů po , částka, , tj. částka ve výši , částka, . Advokátovi dále náleží náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestami advokáta, resp. jeho substituta, z jeho sídla (, adresa, ) ke zdejšímu soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, a zpět. Advokát v rámci vyúčtování nákladů řízení doložil celkem , hodnota, jízdních dokladů po , částka, , pročež mu podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu náleží náhrada cestovních nákladů ve výši , částka, . Co se týká náhrady za promeškaný čas, každá z těchto šesti cest (včetně cesty zpáteční) trvá hromadnou dopravou zhruba 3 hodiny a 15 minut. Advokátovi tak podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu náleží náhrada za promeškaný čas v rozsahu 42 půlhodin (čili v rozsahu 7 půlhodin za každou cestu, včetně cesty zpáteční), tj. v částce , částka, .

62. Takto stanovené náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši , částka, podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. byly dále zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku , částka, . Soud tedy výrokem II rozsudku žalované uložil, aby žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatila částku , částka, . Lhůta ke splnění povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení byla určena rovněž v obecné třídenní lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

63. Pokud jde o výrok III rozsudku, stát v průběhu řízení platil náklady řízení spočívající jednak v odměně a náhradě cestovného znalce v souvislosti s jeho účastí u jednání konaného dne , datum, v celkové výši , částka, a jednak v náhradě cestovného svědka , jméno FO, ve výši , částka, v souvislosti s jeho účastí u jednání soudu konaného dne , datum, , tj. částku v celkové výši , částka, . Jelikož byla žalovaná ve věci zcela procesně neúspěšná a současně u ní nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů řízení státem vynaloženou částku. Protože ovšem při vyhlášení rozsudku došlo ke zřejmé nesprávnosti spočívající v uložení náhrady pouze části celkové výše nákladů řízení státu, postupoval soud analogicky podle § 166 o. s. ř. a i bez návrhu výši náhrady nákladů řízení státu stanovil v plné výši. Žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení státu zaplatit rovněž v obecné třídenní lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť ani v tomto případě ke stanovení jiné lhůty soud neshledal žádné důvody, a to na bankovní účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , tel. číslo, .