8 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A , sídlem Adresa žalobce A , zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Jméno advokáta A /8, 11800 Praha 1 – Jméno advokáta B , proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , trvale bytem Adresa žalované , o 46 778 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení , částka, s příslušenstvím, protože získala podle úvěrové smlouvy z , datum, (číslo smlouvy , Anonymizováno, ) částku 30 tis. Kč od společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , ale splatila své závazky jen v rozsahu , částka, . Žalovaná se zavázala splatit vedle jistiny též kapitalizované úroky a poplatky za zpracování zápůjčky a za komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, . Úvěrující zkoumal úvěruschopnost žalované řádným způsobem, když vycházel v dobré víře z údajů předaných spotřebitelem s vědomím, že v případě nepravdivosti by se spotřebitel vystavil nebezpečí tr. stíhání pro tr. čin úvěrového podvodu. Údaje zanesl úvěrující do tzv. zákaznické karty, přičemž spotřebitel potvrdil svým podpisem, že předložil listiny, z nichž se podávala validita dodaných údajů. Tento postup vyhodnotil Krajský soud v , adresa, pod zn. , spisová značka, jako řádný a dostatečný. Žalobce nabyl pohledávky za žalovaným postupní smlouvou z , datum, .

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: pokud , právnická osoba, poskytl žalované úvěr 30 tis. Kč za , částka, na základě smlouvy o úvěru z , datum, číslo , hodnota, (smlouva o úvěru, RPSN 137,8%), a vycházel přitom z údajů od úvěrované spotřebitelky, že má středoškolské vzdělání, že má příjem z důchodu/jiné veřejné podpory 15 tis. Kč měs., bydlí jako spolubydlící, má automobil, jiný úvěr nemá, očekává běžné měsíční výdaje 4,5 tis. Kč. Úvěr si ale bere na neočekávané výdaje (zákaznická karta). Žalobce jako právní nástupce úvěrujícího nepředložil nic, tedy žádné listiny, jimiž by si úvěrující ověřil tvrzení spotřebitelky (nedostatek důkazních návrhů, postupní smlouva se seznamem pohledávek, dopis o postoupení pohledávky). Žalovaná na tento úvěr splatila , částka, (tvrzení žalobce, tabulka umoření ke smlouvě, předžalobní výzva s poštovním podacím lístkem).

4. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o.z.).

5. Podle §§ 86 a 87 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, žePosouzení úvěruschopnosti spotřebitele(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

6. Podle § 588 oz. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

8. Žalobce sice prokázal, že právní předchůdce poskytl žalované úvěr 30 tis. Kč na základě úvěrové smlouvy, nicméně nepředložil více, než interně zpracovanou zákaznickou kartu, z níž se podávají rozhodné skutečnosti k příjmu a výdajům spotřebitele, avšak bez důkazu, z něhož by bylo možné validitu zákaznické karty ověřit. Rozsudek Krajského soudu v , adresa, žádné skutkové okolnosti nepřináší, a jde-li o právní výklad, má zdejší soud za to, že zákaznická karta ve světle většinové judikatury ke shora citované právní úpravě nepostačí. Řádnost postupu úvěrujícího musí vyvěrat nejen z údajů získaných od spotřebitele, nýbrž i z kriticky ověřených skutečností, např. výplatní páskou, výpisem z účtu, nájemní smlouvou, jinými úvěrovými smlouvami, atd.; to vše za účelem zhodnocení možností a schopností splatit nově nabízený úvěr (zde nadto dva úvěry).

9. Žalobce se jednání neúčastnil, nemohl tedy získat poučení podle § 118a o.s.ř., aby označil další důkazy o řádnosti postupu úvěrujícího, a to vše při vědomí, že soud žádal listiny k řádnému postupu úvěrujícího již v rámci přípravy jednání (v předvolání k jednání).

10. Soud tedy dovodil neplatnost smluvy o úvěru, kdy ve spojení s prokázanou úhradou , částka, , jak se podává z tabulky umoření (sloupeček s „splátka úvěru“), činí dluh žalované podstatně nižší částku, než jak byla žalována, tedy 30 tis. – 19612,92 = , částka, . V daném rozsahu soud žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. (neplatnost smlouvy), a přiznal též zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., ovšem od data jiného, než žalobce navrhl. Jestliže soud dospěl k závěru, že žalovaný dluží žalobci plnění z titulu bezdůvodného obohacení, počal s prodlením až první den po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění, jež mu byla novým věřitelem poskytnuta v předžalobní výzvě, tedy od , datum, .

11. Ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch žalované převážil úspěch žalobce, ale náklady žalované nevyšly najevo.

13. Lhůtu k plnění určil soud obecnou (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), aniž by zjistil důvod k jinému určení.