8 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 43 305 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 257 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 257 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 48 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení 43 305 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za užívání pozemků parc. č. St. 148, St. 150, St. 161, St. 167 a St. 168 a části pozemku parc. [číslo] všech zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná, která je vlastnicí staveb bez č. p./č. e., nacházejících se na daných pozemcích, tyto pozemky v období od [datum] do [datum] užívala, aniž by ji k tomu opravňovala smlouva a aniž by za toto užívání žalobkyni platila. Výši náhrady za užívání citovaných pozemků o výměře 3 455 m2 (parc. č. St. 148, St. 150, St. 161, St. 167 a St. 168) a 11 321 m2 (parc. [číslo]) žalobkyně stanovila na základě interních metodických pokynů, podle nichž nájem pozemků evidovaných jako zastavěná plocha a nádvoří má činit 2 Kč za m2 na rok a u pozemků evidovaných jako ostatní plocha 1 Kč za m2 na rok.

2. Jednáno ve věci bylo v nepřítomnosti žalované za podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), která se sice k žalobě nejprve písemně vyjádřila, ale jak k prvnímu jednání dne [datum], tak k na její žádost odročenému jednání dne [datum] se již přes řádné předvolání nedostavila (omluva ze dne [datum] byla opožděná). Soud ji tudíž nemohl ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvat, aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení o tom, že předmětné pozemky neužívá, jelikož„ celý objekt“ pronajala obecně prospěšné [právnická osoba] (Birds park, a že žalobkyni za pozemky ročně platí. Kvůli této procesní pasivitě žalované soud tedy vycházel jen z listinných důkazů, které ve věci navrhla žalobkyně.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí shora uvedených pozemků parc. č. St. 148 o výměře 850 m2, St. 150 o výměře 548 m2, St. 161 o výměře 281 m2, St. 167 o výměře 1 737 m2, St. 168 o výměře 39 m2 a [číslo] o výměře 11 671 m2 (pozemek parc. [číslo] jako ostatní plocha, zbylé pozemky jako zastavěná plocha a nádvoří), přičemž na pozemcích parc. č. St. 148, St. 150, St. 167 a St. 168 se nachází stavby bez č. p./č. e., které jsou ve vlastnictví žalované.

4. Z pachtovní smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně propachtovala MUDr. [příjmení] [příjmení] část shora uvedeného pozemku parc. [číslo] o výměře 350 m2, a to na dobu neurčitou s ročním pachtovným ve výši 500 Kč.

5. Z výňatku z metodických pokynů žalobkyně z [datum] soud zjistil, že užívání jejích pozemků, evidovaných jako zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha, bude řešeno uzavřením nájemní smlouvy, přičemž nájemné je třeba stanovit minimálně ve výši 2 Kč za m2 na rok u zastavěné plochy a nádvoří a 1 Kč za m2 na rok u ostatní plochy.

6. Z výzvy k zaplacení úhrady ze dne [datum] a dokladu o doručení soud zjistil, že žalobkyně žalovanou ještě před podáním žaloby vyzvala, aby do [datum] uhradila za užívání shora uvedených pozemků částku 43 305 Kč. Tuto výzvu si žalovaná převzala dne [datum].

7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

8. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

9. Podle § 2999 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

10. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná je vlastníkem staveb na shora uvedených pozemcích, které tím užívá, aniž by za toto užívání žalobkyni cokoli hradila (podle vlastního tvrzení je dokonce pronajímá třetí osobě). Vzhledem k tomu, že mezi účastnicemi nebyla v tomto směru uzavřena jakákoli smlouva, jde ze strany žalované o bezdůvodné obohacení v podobě bezplatného užívání zmíněných pozemků, neboť takto získává majetkový prospěch bez právního důvodu. Jde-li o výši peněžité náhrady, má soud za to, že požadované 2 Kč za m2 na rok u zastavěné plochy a nádvoří a 1 Kč za m2 na rok u ostatní plochy vyhovuje požadavkům ustanovení § 2999 věta první o. z., když je takto určená náhrada zjevně minimální, rozhodně nižší, než 500 Kč na rok za 350 m2, jako je tomu u zčásti propachtovaného pozemku parc. [číslo].

11. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. od [datum], kdy je žalovaná podle shora uvedené předžalobní výzvy v prodlení, ve výši ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Co do částky 48 Kč s uvedeným příslušenstvím ovšem žalobu zamítnul, neboť období od [datum] do [datum] činí 866 dnů a shora uvedená náhrada v daném případě činí 49,95 Kč na den (u pozemků evidovaných jako zastavěná plocha a nádvoří o celkové výměře 3 455 m2 činí roční náhrada 6 910 Kč, u pozemku evidovaného jako ostatní plocha a užívaného ve výměře 11 321 m2 roční náhrada činí právě 11 321 Kč, dohromady tedy za rok 18 231 Kč). Oprávněnost žaloby tudíž soud shledal jen co do částky 43 257 Kč s příslušenstvím.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že ve věci zčásti úspěšné žalobkyni náleží přesto plná náhrada nákladů řízení, neboť její neúspěch v rozsahu 48 Kč s příslušenstvím je ve vztahu k uplatněné pohledávce ve výši 43 305 Kč s příslušenstvím zcela zanedbatelný. Přiznána tak byla paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč za každý ze sedmi úkonů (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], dvakrát příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum]) podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy jde o částku 2 100 Kč.

14. Soud naproti tomu žalobkyni nepřiznal požadované cestovné ve výši 841,90 Kč, neboť tento nárok lze nezastoupenému účastníkovi přiznat jen tehdy, nejen pokud jeho výši doloží, ale pokud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nepostupuje podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Zákon totiž ponechává na nezastoupeném účastníkovi, zda jako náhradu nákladů řízení bude uplatňovat hotové výdaje, jež mu skutečně vznikly a které také doložil, nebo zda bude uplatňovat náhradu hotových výdajů v paušální výši, aniž by musel dokládat jejich skutečnou výši (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 9. 2018, sen. zn. 104 VSPH 641/2018). Jinými slovy, u náhrady nákladů řízení nezastoupeného účastníka nelze tyto možnosti kombinovat a je na účastníkovi, aby si vybral, zda bude požadovat paušální náhradu těchto nákladů, nebo náhradu ve skutečné výši, kterou ovšem musí v uplatněném rozsahu doložit. V tomto případě žalobkyně jak v žalobě, tak při jednáních uplatnila paušální náhradu nákladů řízení podle citované vyhlášky, která je ostatně vyšší, než doložené hotové výdaje pouze v podobě cestovného. Soud proto postupoval podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., jak shora uvedeno.

15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách.