8 C 144/2026

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A, sídlem Adresa žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B, advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, trvale bytem Adresa žalovaného, o 14 452 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částka s příslušenstvím, jako vrácení částky, kterou mu poskytla na základě neplatné úvěrové smlouvy společnost právnická osoba., IČO IČO. Úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostně v hodnotě částka za 40% měsíčně. Žalovaný zůstal dlužen na jistině částka. Měl-li by soud za to, že úvěrová smlouva platně uzavřena nebyla, nechť přizná nárok žalobci z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce nabyl pohledávku postoupením pohledávky na základě smlouvy ze datum. Žalovaný se nevyjádřil. Sodu věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, protože měl u obou účastníků za to, že nemají proti takovému postupu námitek (§ 115a o.s.ř.). Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: právní předchůdce žalobce právnická osoba., IČO IČO poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet čslo č. účtu částku 15 tis. Kč dne datum, aniž by řádně doložil, že zkoumal jeho úvěruschopnost. Roční procentní sazba nákladů činila 5556%. Úvěrovaný se zavázal prostředky vrátit libovolně, resp. každý měsíc min. 15% dlužné jistiny s příslušenstvím. Žalobce doložil, že nabyl pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z datum. Soud přihlédl k výkladu Evropského soudního dvora ve věci předběžné otázky sp.zn. C-679/18, položené mu Okresním soudem v adresa, podle něhož je soud členského státu Evropské unie povinen přihlížet z úřední povinnosti k tomu, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost úvěrovaného dostatečným způsobem, a pokud nezkoumal, aby vyvodil následky podle národního práva, což v poměrech českého práva znamená neplatnost úvěrové smlouvy (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 2991 o.z. platí, že (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Žalobce neprokázal dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Prakticky k tomu nebyly předloženy žádné relevantní listiny, pročež zřejmě žalobce již v žalobním formuláři uvedl, že soud může uplatněný nárok posoudit podle pravidel bezdůvodného obohacení. Nadto byl úvěr poskytnut za extrémní, tedy nemravný náklad 5556 % ročně. Soud tedy z úřední povinnosti dovodil, že se původní věřitel nedostatečně zabýval úvěruschopností žalovaného. Pak posoudil smlouvu jako neplatnou a přiznal žalobci nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., a to ve výši nesplacené jistiny částka, a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., nicméně až od doručení žaloby, protože nebyl přiložen žádný relevantní důkaz k odeslání předžalobní výzvy (potvrzení soukromé slovenské společnosti má obdobou validitu, jako by si potvrzení vystavil věřitel sám). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II); prakticky jde o zamítnutí rozdílu v příslušenství, kdy jej žalobce žádal přiznat od datum, zatímco jej soud přiznal až od datum. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když poměrně úspěšnějšímu žalobci přiznal ještě plnou náhradu nákladů, neboť částečné zamítnutí žaloby zasahuje jen do příslušenství pohledávky. Náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku částka, a z nákladů za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tedy 3 x částka za převzetí věci, sepis žaloby a sepis upomínky, a k tomu 3 x částka jako paušální náhrada hotových výdajů podle téhož předpisu, a 21% dph částka; celkem tedy částka, jež musí žalovaný zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 o.s.ř. Lhůty k plnění určil soud obecné třídenní podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení neshledal. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze. Nesplní-li žalovaný povinnosti podle rozsudku řádně a včas, bude je moci oprávněný žalobce vymoci návrhem na výkon rozhodnutí, nebo exekučním návrhem.