8 C 152/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 9. 12. 2022 do zaplacení a částky , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 9. 12. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal náhrady škody i nemajetkové újmy, které mu měla být způsobena v řízení vedeném , právnická osoba, , adresa, , v němž byl jako řidič obviněn ze spáchání přestupku a zavinění dopravní nehody, k níž došlo v únoru 2020. Jelikož řízení mělo trvat , Anonymizováno, dní, konkrétně od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , kdy správní orgán obdržel policejní spis, do 17. 5. 2022, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, byla jeho délka nepřiměřená. Kromě toho se městský úřad dopustil řady pochybení, které žalobce ve své žalobě podrobně přiblížil, ačkoli věc nebyla složitá a na průtazích se sám žalobce nepodílel, a protože význam přestupkového řízení byl pro něj citelný, má nárok na náhradu takto způsobené nemajetkové újmy. Při určení její výše vyšel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, publikovaného pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „stanovisko Cpjn 206/2010“), a s ohledem na délku řízení, jenž bylo navíc „mimořádným excesem právního státu“, uvažoval o částce , částka, jako o částce základní, přičemž její polovina podle stanoviska Cpjn 206/2010 by nebyla kvůli několikanásobně překročené lhůtě spravedlivým zadostiučiněním. Naopak, kvůli okolnostem případu by měla být navýšena, a to alespoň o 50 %. Se zohledněním inflace jde celkem o částku , částka, , přičemž žalovaná nárok na náhradu nemajetkové újmy sice uznala, avšak uspokojila jej pouze co do částky , částka, , proto se žalobce domáhal v rámci tohoto nároku zaplacení , částka, spolu s úroky z prodlení ode dne 9. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , neboť nárok u žalované uplatnil dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Dále se žalobce domáhal náhrady škody ve výši , částka, také spolu s těmito úroky z prodlení, neboť za zastupování v přestupkovém řízení vynaložil celkem , částka, a , částka, za odborné vyjádření, přičemž žalovaná v rámci tohoto nároku neuhradila ničeho.

2. Žalovaná potvrdila, že žalobce své nároky nejdříve uplatnil u ní, přičemž dospěla k závěru, že lze přiznat odškodnění pouze co do části nároku na náhradu nemajetkové újmy a vyplatila mu proto částku ve výši , částka, . Zrekapitulovala průběh daného přestupkového řízení a uvedla, že žalobce nevynaložil žádné finanční prostředky na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí, ani na nápravu nesprávného úředního postupu, kromě toho u jednotlivých faktur není zřejmé, za co konkrétně byly vyúčtovány. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, řízení bylo zahájeno až dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , celková jeho délka tedy činila 1 rok, 8 měsíců a 14 dnů, která je ovšem nepřiměřená. S přihlédnutím ke složitosti případu, procesní aktivitě účastníků řízení, postupu správního orgánu a významu řízení pro žalobce měla ve smyslu stanoviska Cpjn 206/2010 za to, že je třeba vyjít z částky , částka, jako částky základní, pro první dva roky je však nutné vycházet z poloviny, tj. z částky , částka, , z níž pro uvedenou dobu přestupkového řízení vychází částka, která již byla žalobci žalovanou uhrazena. Z těchto důvodů navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Soud pro prokázání rozhodných skutečností provedl následující dokazování.

4. Ze spisu , právnická osoba, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 3. 2020 byl správnímu orgánu postoupen spis Policie České republiky sp. , Anonymizováno, způsobit dopravní nehodu. Dne , Anonymizováno, byla pověřena oprávněná úřední osoba, dne , jméno FO, bylo řízení proti , jméno FO, vyloučeno k samostatnému řízení a dne , Anonymizováno, vypracoval správní orgán oznámení o zahájení správního řízení, které žalobci doručil dne , Anonymizováno, Usnesením ze dne , Anonymizováno, byl ustanoven znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který dne , Anonymizováno, vypracoval znalecký posudek č. , hodnota, . Správní orgán poté dne , Anonymizováno, vypracoval další oznámení o zahájení řízení vůči žalobci, které mu doručil dne 2. 11. 2020. Dne , Anonymizováno, se dostavil žalobce, aby se seznámil se znaleckým posudkem a pořídil si kopii spisu, termín k vyjádření mu byl stanoven do , Anonymizováno, a k jeho žádosti mu byl prodloužen do 30. 11. 2020, vyjádření žalobce podal dne 30. 11. 2020 a doplnil jej dne , Anonymizováno, Usnesením ze dne 23. 12. 2020 správní orgán rozhodl o žádosti žalobce o poskytnutí kopie usnesení o vyloučení věci k samostatnému projednání a dne 6. 1. 2021 ho znovu předvolal žalobce k jednání dne , Anonymizováno, Žalobce dne 15. 1. 2021 požádal o přerušení řízení, protože ke Krajskému soudu v Praze podal žalobu na vyslovení nicotnosti usnesení správního orgánu o vyloučení řízení proti , jméno FO, k samostatnému řízení, a dne , Anonymizováno, požádal o náhradní termín jednání, jelikož byl v karanténě. Žalobu žalobce odmítl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 1. 2021, č. j. , spisová značka, , a žalobce byl správním orgánem opětovně předvolán dne 3. 2. 2021 k jednání dne 17. 2. 2021. Toho dne se již konalo jednání u správního orgánu, jehož se žalobce účastnil spolu se svou zástupkyní, která dne 9. 3. 2021 požádala o prodloužení lhůty k vyjádření se ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť spisový materiál, který poskytl městský úřad prostřednictvím digitálního úložiště, byl poškozený a nebylo jej možné otevřít. Toto vyjádření učinila dne , Anonymizováno, , dále , Anonymizováno, vzala zpět návrh na výslech , jméno FO, , trvala ale na výslechu žalobce. , právnická osoba, , adresa, poté dne , Anonymizováno, rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, uznal žalobce vinným spácháním přestupků podle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 361/2000 Sb., uložil mu pokutu ve výši , částka, a povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalobce se proti rozhodnutí dne 5. 5. 2021 prostřednictvím své zástupkyně odvolal, přičemž součástí obsáhlého podání bylo i odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 2. 5. 2021. Spis byl dne 17. 5. 2021 postoupen Krajskému úřadu Středočeského kraje jako odvolacímu orgánu, který dne 9. 12. 2021 vydal rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, jímž rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 19. 4. 2021 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Z odůvodnění mj. plyne, že správní orgán prvního stupně nepostupoval zcela v souladu s právními předpisy, nevypořádal se se všemi námitkami žalobce, nepředvolal k výslechu znalce, ačkoli to bylo nezbytné, a nebyly také naplněny podmínky pro vyloučení řízení proti , jméno FO, k samostatnému projednání. Proto napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné zrušil. Spis byl dne 17. 12. 2021 vrácen , právnická osoba, , adresa, , který dne 17. 1. 2022 předvolal k jednání na den 2. 2. 2022 svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , zástupkyně žalobce dne 20. 1. 2022 navrhla, aby byl vyslechnut i žalobce a svědkyně , jméno FO, . Při jednání dne 2. 2. 2022 byli vyslechnuti , jméno FO, , , jméno FO, a žalobce, k čemuž se dne 15. 2. 2022 vyjádřila zástupkyně žalobce. Správní orgán dne 23. 2. 2022 předvolal , jméno FO, a , jméno FO, jako další svědky k jednání dne 16. 3. 2022. U tohoto jednání byla vyslechnuta , jméno FO, , , jméno FO, se bez omluvy nedostavil, proto byl dne 22. 3. 2022 opětovně předvolán k jednání dne 6. 4. 2022, přičemž dne 19. 3. 2022 se vyjádřila zástupkyně žalobce, která navrhla zastavení řízení. Správní orgán dne 5. 4. 2022 předvolal k jednání dne 14. 4. 2022 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . , jméno FO, byl vyslechnut při jednání dne 6. 4. 2022, znalec se z jednání dne 14. 4. 2022 kvůli , podezřelý výraz, důvodům omluvil. Dne 13. 4. 2022 se opět vyjádřila zástupkyně žalobce a dne 28. 4. 2022 vydal správní orgán usnesení č. j. , Anonymizováno, jímž bylo řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastaveno. Právní moci nabylo dne 18. 5. 2022.

5. Z kopie regionálního týdeníku Raport ze dne , právnická osoba, . 2020 soud zjistil, že prostřednictvím krátké zprávy „Přehlédl Peugeota“ byli jeho čtenáři informováni o tom, že blíže neurčený třicetiletý řidič Opelu Vectra z , adresa, nedal dne 28. 2. 2020 na křižovatce v Huřvinách přednost automobilu Peugeot 206, došlo k čelnímu střetu obou vozidel, což kromě majetkové škody mělo za následek lehké zranění pasažérky Opelu, přičemž jeho řidič uvedl, že Peugeot přijíždějící po hlavní silnici přehlédl.

6. Z osmi faktur (č. 2021/000027, 2021/000044, 2021/000080, 2021/000115, 2022/000027, 2022/000044, 2022/000061 a 2022/000157) a z čestného prohlášení ze dne 4. 11. 2022 měl soud za prokázáno, že žalobce uhradil své zástupkyni za právní služby a zastupování ve zmíněném přestupkovém řízení postupně celkem , částka, , a to mj. za úkony vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 18. 3. 2021 a odvolání ke krajskému úřadu dne 5. 5. 2021.

7. Z faktury č. , Anonymizováno, z potvrzení o odchozí úhradě měl soud dále za prokázáno, že žalobce uhradil dne 5. 5. 2021 , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , za odborné vyjádření ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, částku , částka, .

8. Z uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí ze dne 9. 6. 2022, vyjádření žalované k žádosti o odškodnění ze dne 30. 11. 2022 a z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobce uplatnil dne 9. 6. 2022 u žalované nárok na náhradu škody i nemajetkové újmy, způsobené shora tvrzeným nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím, v němž argumentoval obdobně jako v následné žalobě, a že žalovaná při taktéž obdobné argumentaci konstatovala porušení práva a poskytla mu finanční satisfakci ve výši , částka, , která mu byla vyplacena dne 7. 12. 2022.

9. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť měl pro posouzení a rozhodnutí věci (tj. nároku na náhradu tvrzené škody a nemajetkové újmy způsobené žalobci v uvedeném přestupkovém řízení a nikoli např. posouzení jeho případné viny za danou dopravní nehodu) dostatek podkladů a další důkazní prostředky by tak již nemohly přinést další zásadní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud poté posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

10. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), stát odpovídá za škodu, kterou způsobily orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“).

11. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , b) nesprávným úředním postupem.

12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

13. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

14. Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

15. Podle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

16. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu (odst. 1). Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3).

18. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odst. 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odst. 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

19. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, řízení z moci úřední je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi uvedenému v § 27 odst. 1 doručením oznámení nebo ústním prohlášením, a není-li správnímu orgánu tento účastník znám, pak kterémukoliv jinému účastníkovi. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.

20. Podle § 71 správního řádu správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu (odst. 1). Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny (odst. 3).

21. Především platí, že za škodu i za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu státní moci odpovídá stát – tzn. Česká republika. Její odpovědnost podle zákona č. 82/1998 Sb. je sice odpovědností objektivní, bez ohledu na zavinění, které se nemůže zprostit, musí k tomu však být kumulativně splněny tři podmínky: 1) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2) vznik škody nebo nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody nebo nemajetkové újmy. Jde-li o nezákonné rozhodnutí, je tato podmínka naplněna tehdy, bylo-li dané rozhodnutí zrušeno či změněno pro nezákonnost (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. , spisová značka, , publikován pod č. 35/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

22. Podmínkou pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je dále jeho předchozí uplatnění u příslušného úřadu, který jedná jménem státu a který poškozenému do šesti měsíců od uplatnění jeho nárok plně neuspokojí. Smyslem této zákonné úpravy je, aby byl nárok uspokojen již v rámci předběžného projednání a jen tehdy, když se tak nestane, aby ve věci rozhodl soud (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. , spisová značka, , a ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. , spisová značka, , č. 11/2010 a 37/2015 Sbírky).

23. První otázkou, kterou bylo zapotřebí vyřešit, tak bylo to, zda žalobce nárok uplatnil nejdříve u příslušného úřadu, tj. u Ministerstva dopravy § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., obě strany však v tomto mezi sebou neměly sporu, kromě toho tato skutečnost plyne z provedeného dokazování.

24. Po zvážení věci soud dospěl k závěru, že je dána (objektivní) odpovědnost státu, a to podle § 3 odst. 1 písm. c), ve spojení s § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., když šlo o nesprávný úřední postup , právnická osoba, , adresa, , jakožto orgánu územního samosprávného celku při výkonu přenesené státní správy, spočívající mj. v průtazích řízení. Zcela zřetelně nemůže v dané věci být ve smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. dovozována odpovědnost za nezákonné rozhodnutí, když usnesení ze dne , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , jímž bylo přestupkové řízení zastaveno, nebylo zrušeno či změněno pro nezákonnost. Evidentně však ve věci docházelo k průtahům, když po zahájení řízení dne 4. 9. 2020 bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno až dne 19. 4. 2021 a také rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo vydáno až dne 9. 12. 2021, ačkoli spisový materiál mu byl postoupen již dne 17. 5. 2021, čímž došlo k porušení § 71 odst. 3 správního řádu (v obou případech jde o dobu značně překračující obvykle nejdéle přípustnou dobu 60 dnů a v prvním případě byl znalecký posudek zpracován dokonce ještě před zahájením řízení). Skutečnost průtahů a tedy nesprávného úředního postupu ostatně uznala i žalovaná a proto také kromě konstatování porušení práva poskytla žalobci zadostiučinění, jakkoli podle názoru soudu nedostatečné.

25. Soud v projednávané věci přisvědčil řadě námitek žalované, jak dále rozvedeno, nemůže však souhlasit s tím, že by náklady za zastoupení nemohly představovat škodu (újmu na majetku), když to takto výslovně stanoví § 31 zákona č. 82/1998 Sb., ovšem za předpokladu, že šlo o hotové výdaje a odměnu za zastupování, které byly vynaloženy účelně a s cílem dosáhnout nápravy nesprávného úředního postupu. V této věci přitom nesprávný úřední postup nepředstavují jen evidentní průtahy, ale rovněž i chybný postup správního orgánu prvního stupně, jak konstatoval odvolací správní orgán. Za účelně vynaložené náklady za zastoupení v tomto ohledu soud proto považuje dva úkony, které učinila zástupkyně žalobce – vyjádření ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a samotné odvolání ke krajskému úřadu, jehož součástí bylo i odborné vyjádření, jelikož nevyslechnutí znalce k jeho zpochybněnému posudku bylo jednou z vad, které odvolací správní orgán městskému úřadu vytkl. Ostatní úkony byly úkony obvyklými a k nápravě nesprávného úředního postupu v daném řízení již přímo nesměřovaly (u průtahů by mohlo jít např. o podnět nadřízenému správnímu orgánu k opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 1 správního řádu), proto je soud, avšak jen ve smyslu uplatněného nároku na náhradu škody, za účelně vynaložené nepovažoval. Lze dodat, že rozhodně nemůže být nesprávným úředním postupem už samotné zahájení přestupkového řízení, jelikož šlo o úřední povinnost po postoupení spisu ze strany policie, a když pouhé zahájení řízení přirozeně nijak nepředjímá jeho výsledek.

26. Rovněž nelze akceptovat vyčíslení této škody ze strany žalobce, neboť jak opět výslovně stanoví zákon, náklady za zastoupení je pro účely náhrady škody třeba určit podle advokátního tarifu. Ten pak stanoví, že mimosmluvní odměna při zastupování ve správním řízení včetně řízení o přestupcích činí částku , částka, za jeden úkon právní služby, k čemuž je třeba přičíst i paušální náhradu hotových výdajů ve výši , částka, (§ 7 bod 3, § 10 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V dané věci tedy při dvou úkonech právní služby jde o částku , částka, , jakkoli měl soud za prokázáno, že žalobce za své zastoupení v přestupkovém řízení uhradil více, jak shora uvedeno. Důvodnou součástí nároku žalobce na náhradu škody nicméně jsou podle názoru soudu dále náklady vynaložené na též shora zmíněné odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, v řádně prokázané výši , částka, , neboť i ty byly vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu.

27. Posouzení přiměřené náhrady nemajetkové újmy již bylo pro soud komplikovanější, ačkoli základ tohoto nároku žalovaná uznávala. Vyplývá to z okolnosti, že shora citované ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb. je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudní praxe byla v tomto směru nicméně sjednocena zmíněným stanoviskem Cpjn 206/2010, na nějž navazuje bohatá judikatura a od kterého ani zdejší soud nemá důvodu se odchylovat, jakkoli má za to, že konkrétní rozpětí při určení základní částky náhrady již vzhledem k plynutí času ne zcela odpovídá současné ekonomické situaci.

28. Bez ohledu na to z něj ovšem vyplývají obecně platné závěry, kterými je i zdejší soud vázán. Především platí, že při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy v řízení je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti správního orgánu. Okamžik, kdy došlo k zahájení řízení, vyplývá zpravidla ze zákona, v tomto případě z ustanovení § 46 odst. 1 správního řádu, což znamená, že zahájeno bylo dne 4. 9. 2020 a nikoli 10. 3. 2020, jak se mylně domníval žalobce. Konečným okamžikem řízení je pak okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno, v tomto případě tedy usnesení o zastavení řízení, které nabylo právní moci dne 18. 5. 2022. Z toho vyplývá, že řízení trvalo 621 dní.

29. Při posuzování přiměřenosti této délky je nutno vzít v úvahu dvě, často protichůdné, složky práva na spravedlivý proces, jednak právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a současně požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Tuto otázku je tedy nutné posuzovat vždy ve vztahu ke konkrétním okolnostem individuálního případu, ovšem v tomto případě jdou obě „ruku v ruce“, neboť zákon zde správnímu orgánu ukládá povinnost vydat rozhodnutí ve stanovené lhůtě. Kromě tohoto kritéria, jež tedy bylo naplněno, jak shora uvedeno, bylo ovšem zapotřebí posoudit i další kritéria demonstrativně uvedená v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., neboť ta ve smyslu stanoviska Cpjn 206/2010 ovlivňují to, zda a případně o kolik bude navýšena základní částka zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu.

30. Složitost řízení je objektivní kategorií, odráží se v ní procesní komplikace a skutkové či hmotněprávní složitosti případu. V posuzované věci podle názoru soudu šlo o složitější případ, ve kterém byl vypracován znalecký posudek, bylo vyslechnuto několik svědků a věc se dostala také k odvolacímu správnímu orgánu.

31. Chování poškozeného je naproti tomu kritériem subjektivním, které může na délku řízení působit jak negativně, pokud jsou aktivity účastníka spíše obstrukčního či vysloveně kverulačního charakteru, kdy např. nereaguje na výzvy soudu či se jinak úmyslně snaží řízení protahovat, tak i naopak pozitivně, pokud využívá dostupné procesní prostředky k odstranění průtahů v řízení. V daném případě bylo jednání žalobce, jak vyplývá shora ze spisového materiálu, zcela řádné, neboť přestože nevyužil shora zmíněný podnět nadřízenému správnímu orgánu, nebyl pasivní, svá práva hájil pomocí obvyklých procesních nástrojů a řízení nijak negativně neovlivnil (to, že řízení nakonec muselo být z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastaveno, mu nemůže být kladeno za vinu, jde spíše o přímý důsledek právní úpravy, kterou jistě nelze vykládat v tom smyslu, že by obviněný z přestupku měl na svá procesní práva raději rezignovat).

32. Postup orgánů veřejné moci je rovněž důležitým kritériem, resp. může být rozhodujícím, pokud se na jejich straně objeví bezdůvodná nečinnost, svévole, neochota či úplná neschopnost věc posoudit a rozhodnout, což bezpochyby vede ke zbytečným prodlevám. Jak již bylo shora uvedeno, oba správní orgány se nechovaly nijak svévolně, avšak značně překročily zákonné lhůty k vydání rozhodnutí, což ovšem musí jít k tíži státu.

33. Význam předmětu řízení pro poškozeného je také důležitým subjektivním kritériem, podle stanoviska Cpjn 206/2010 do této kategorie spadá , podezřelý výraz, řízení, zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka, dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, osobní stav či rodinněprávní vztahy, zejména řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a věci výživného, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu. Dalšími typovými hledisky jsou věk a , podezřelý výraz, stav účastníka řízení. V projednávané věci byl tudíž význam řízení pro žalobce poměrně nižší, neboť nešlo o , podezřelý výraz, řízení, které má nepochybně významnější dopady do života obviněného, a jeho věk či , podezřelý výraz, stav tuto okolnost také nijak podle zjištění soudu neovlivnily. Jde-li o medializaci případu, jednak z provedené krátké zprávy v týdeníku Raport nevyplývá, že by žalobce mohl být jen základě toho ztotožněn, jednak by i případná znalost nepřekročila hranice regionu a v neposlední řadě nešlo o nějaké bulvární a hranici dobrých mravů překračující, ale o obvyklé zpravodajství odpovídající veřejnému zájmu.

34. Shrnuto, ve prospěch nároku žalobce na náhradu způsobené nemajetkové újmy hovoří jak celková délka řízení, ovlivněná průtahy ze strany správních orgánů, tak relativní složitost věci i řádný postup žalobce v řízení. Naproti tomu význam řízení samotného je podle názoru soudu pro něj spíše zanedbatelný a postup správních orgánů kromě nedodržení zákonné lhůty k vydání rozhodnutí také nevykazoval žádné podstatné vady. Soud proto nakonec dospěl k závěru, že bude na místě základní částku zadostiučinění navýšit o 30 %, jelikož stanovisko Cpjn 206/2010 umožňuje navýšení zásadně o nejvýše 50 %, což je závěr, který soud bez dalšího akceptuje.

35. Nejvyšší soud nicméně v tomto stanovisku, které bylo přijato už v roce 2011, dospěl také k závěru, že základní částka, z níž se má při určování výše přiměřeného zadostiučinění vycházet, se pohybuje mezi , částka, až , částka, za jeden rok řízení, resp. , částka, až , částka, za jeden měsíc řízení. V danou dobu měly tyto částky určitou hodnotu, během plynutí času ovšem došlo k reálnému poklesu hodnoty peněz a nyní, po více než 10 letech proto již tuto dřívější hodnotu nepochybně nepředstavují. Jde o okolnost, kterou nelze pominout, ale je třeba ji naopak podle přesvědčení soudu při určování přiměřeného zadostiučinění patřičně zohlednit. Na druhou stranu nelze zcela opustit východiska stanoviska Cpjn 206/2010, neboť všechny české soudy z něj při rozhodování tohoto typu žalob vycházejí a platí také, že každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích (§ 13 o. z.). Zdejší soud proto po zralé úvaze dospěl k závěru, že ačkoli posuzovaný případ není nijak zvláště výjimečný, základní částka pro určení přiměřeného zadostiučinění bude , částka, za jeden rok řízení. Půjde o částku, která bude představovat zhruba onu hodnotu, jakou měla částka , částka, v době zaujetí zmíněného stanoviska, které současně nebude tímto rozhodnutím negováno (k jeho změně by podle názoru zdejšího soudu v tomto ohledu dojít mělo, přičemž jako vhodný se mu jeví princip pravidelného navyšování podle zveřejňovaných výsledků národního hospodářství, jaký např. používá Metodika k náhradě nemajetkových újem na zdraví podle § 2958 občanského zákoníku, avšak učinit tak může pouze Nejvyšší soud, a přirozeně jen pokud bude stejného názoru).

36. Zdejší soud rovněž nemá důvodu se jakkoli odchylovat od dalšího závěru stanoviska Cpjn 206/2010, podle nějž první dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, neboť jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá a bylo by tedy nesprávné, pokud by i počáteční doba řízení, kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou, byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. V daném případě jde tedy jen o , částka, , resp. po navýšení o 30 %, jak shora zdůvodněno, činí tato částka , částka, za jeden rok řízení, přičemž trvalo-li dané řízení 621 dní, činí celková náhrada způsobené nemajetkové újmy částku , částka, . Po zohlednění již žalovanou uhrazených , částka, pak soud na tomto nároku přiznal , částka, .

37. V této souvislosti soud musí upozornit, že určil-li žalobce základní částku pro prvních 238 dní (tedy nikoli pro první dva roky ve smyslu stanoviska Cpjn 206/2010) trvání předmětného přestupkového řízení částkou , částka, , od níž pak odvíjel další navyšování podle rozhodných kritérií a také zohlednění inflace, dopustil se ve své úvaze početní chyby, neboť i přes to, že ve vzorci „20000/365*238/2“ (str. 11 žaloby) uvedl dělení dvěma, ve výsledku se to již neprojevilo. Částka, ke které by takto dospěl, by totiž po zaokrouhlení správně činila pouze , částka, , což by ovšem vedlo k mnohem nižší náhradě, než byla nakonec vyčíslená částka , částka, .

38. Závěrem lze konstatovat, že jak již bylo shora podrobně zdůvodněno, žalobce prokázal jak nesprávný úřední postup, tak vznik škody i nemajetkové újmy na jeho straně, stejně tak příčinnou souvislost mezi nimi. Soud souhlasí i s tím, že v tomto případě nepostačuje pouhé konstatování porušení práva a je proto třeba přiznat přiměřené zadostiučinění v penězích. Jeho žaloba je však důvodná jen co do , částka, na náhradě škody a pouze co do , částka, na náhradě nemajetkové újmy, celkem tedy co do , částka, . Z těchto důvodů soud rozhodl tak, jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno, když žalobce má s ohledem na uplynutí šestiměsíční doby pro předběžné projednání ke dni 9. 12. 2022 nárok také na zákonné úroky z prodlení (§ 26 zákona č. 82/1998 Sb., § 1968 a § 1970 o. z.), a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve smyslu zásady úspěchu ve věci, neboť v tomto případě sice žalobce prokázal existenci příčinné souvislosti mezi porušením práva a vznikem újmy a dosáhl satisfakce podle zákona č. 82/1998 Sb. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. , spisová značka, , publikováno pod č. 40/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), avšak základ jeho nároků žalovaná uznala ještě před podáním žaloby, konstatovala porušení práva a poskytla mu i částečnou finanční satisfakci, takže řízení se vedlo v zásadě již jen o výši náhrady. Současně soud nemohl přehlédnout, že žalobce i přes upozornění na zřejmě pouze početní chybu setrval na petitu žaloby, tak jak byla podána, takže sám významným dílem přispěl k poměrné úspěšnosti žalované. Žalobce byl tudíž úspěšný co do 13 % a žalovaná proto co do 87 %, takže celkový její úspěch činí 74 %.

40. Paušální náhrada nákladů řízení nezastoupené žalované činí podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. , částka, za každý z šesti úkonů (pouze dvě písemná podání ze dne 28. 7. 2023 a 14. 11. 2023, protože podání ze dne 24. 11. 2023 neshledal soud účelným, dále příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem ve dnech 2. 11. 2023 a 14. 12. 2023), což by celkem činilo , částka, , avšak s ohledem na shora uvedený poměrný úspěch ve věci byla žalované přiznána částka , částka, .41. , adresa, k plnění byla v obou případech určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když v řízení nebyl zjištěn důvod pro stanovení lhůty delší nebo pro plnění ve splátkách.