8 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že část pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí, vyznačena v geometrickém plánu pro rozdělení, č. plánu [číslo], vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], a ověřeného zeměměřickým inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, dne [datum] pod č. PGP [číslo] jako pozemek parc. [číslo] o výměře 82 m2, ostatní plocha, náležela ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], tj. ke dni [datum], do společného jmění manželů [jméno] [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno žalobce], narozeného [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 34 355 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal určení, že shora uvedené nemovitosti patřily ke dni úmrtí jeho manželky [jméno] [příjmení] [datum] do společného jmění manželů. Uvedl, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] spolu nabyli do vlastnictví pozemek parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí, z něhož byl následně vydělen pozemek parc. č. st. [číslo], a vlastnické právo manželům svědčilo do dubna 2018, kdy jej darovali synovi [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalované město je pak vlastníkem sousedícího pozemku parc. [číslo] přičemž žalobce spolu se svou manželkou byli v uvedeném období uživateli části tohoto pozemku, vymezeného prostřednictvím citovaného geometrického plánu jako pozemek parc. [číslo] tudíž jej vydržením nabyli do svého společného jmění, když jej užívali v nezměněném rozsahu stejně jako předchozí vlastníci. Daná část pozemku byla oplocena a manželé jeho hranici nijak neměnili, ani nerozšiřovali. Žalované město až dne [datum] jejich synovi sdělilo, že byla zjištěna nesrovnalost v daném oplocení, avšak k vydržení vlastnického práva došlo již po uplynutí desetileté zákonné doby v roce 2007. [příjmení] o mimosoudní vyřešení věci byly neúspěšné, proto se žalobce obrátil na soud s žalobou na určení vlastnického práva, když naléhavý právní zájem shledal v okolnosti, že bez rozhodnutí soudu by bylo popřeno jeho dědické právo po zemřelé manželce, neboť by nemohl být proveden vklad do katastru nemovitostí, ani dodatečné projednání dědictví.

2. Žalované město navrhlo zamítnutí žaloby, neboť je sice nesporné, že žalobce s manželkou užívali a jejich syn dodnes užívá část pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaného, ale držitelé nemohli být v dobré víře, že tato část je i přes oplocení součástí jejich pozemku parc. [číslo]. Jednak vybočení pozemku u jednotné linie ulice je natolik markantní a neobvyklé, že je nepřehlédnutelné. Jednak že územní souhlas městského úřadu ze dne [datum] obsahuje mapu, ze které jsou jasně vidět hranice pozemků, včetně předmětné části pozemku parc. [číslo] že to samé je ještě lépe seznat z geometrického plánu jakožto součásti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum]. Jednak že v důsledku digitalizace katastrálních map v roce 2010 došlo ke změně výměry pozemků žalobce a jeho manželky, což muselo vyvolat jejich povinnost nového daňového přiznání. A nakonec že podle územního plánu města je daný pozemek parc. [číslo] veden jako komunikace, proti čemuž žádný z účastníků nevznesl námitku. S ohledem na vše uvedené si tedy museli být vědomi, že připlocená část ulice není součástí pozemku parc. [číslo] že tedy užívají cizí pozemek. Žalované město také nesouhlasilo s tím, že by byl dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, když se na daném místě nachází jen zpevněná část jako vjezd do garáže. Jestliže by došlo k vyklizení, dobudovaný chodník, na čemž má naopak zájem žalované město, by nijak tento vjezd nenarušil a žalobce by žádnou škodu neutrpěl.

3. Strany mezi sebou učinily nesporným, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí a že vlastníkem pozemku parc. [číslo] tamtéž, je syn žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], který vlastnické právo nabyl na základě darovací smlouvy, uzavřené mezi ním a žalobcem a jeho manželkou dne [datum]. Ke zjištění ostatních rozhodujících skutečností soud provedl následující dokazování.

4. Z ohledání na místě samém dne [datum] zjistil, že dřevěné oplocení předmětného pozemku, s vjezdem na prostor před garáží, přesně navazuje na oplocení sousedícího pozemku parc. [číslo]. Teprve tato linie mezi oplocením a veřejnou komunikací postupně ustupuje ve prospěch chodníku. Prostor před garáží na pozemku parc. [číslo] je zpevněn dlaždicemi i štěrkem a umožňuje parkování několika vozidel.

5. Ze tří videozáznamů byla zjištění z ohledání potvrzena k datu pořízení videozáznamů v roce 2002. Výjimkou byly pouze vzrostlé jehličnaté stromy, které se tehdy nacházely přímo u oplocení, naopak se na daném pozemku ještě nenacházela garáž, vjezdová vrata na pozemek byla tehdy dřevěná a plot drátěný, ačkoli jinak vedl ve stejných místech, jako tomu bylo při ohledání na místě samém. Identický stav zachycovaly i dvě fotografie, z toho jedna datovaná k roku 2009.

6. Z geometrického plánu [číslo] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a ověřeného dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení] pod [číslo] vyplynulo, že mezi pozemky parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí je vyznačen pozemek parc. [číslo] o výměře 82 m2, přičemž tento pozemek zcela zasahuje do pozemku parc. [číslo].

7. Z notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], sepsaného dne [datum], soud zjistil, že jím byla zachycena kupní smlouva, kterou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Nové Strašecí převedli za kupní cenu 60 000 Kč své podíly na této nemovitosti, spolu s veškerým příslušenstvím a součástmi, zejména ploty, venkovními úpravami a porosty, jak je uvedeno ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení] [číslo] na žalobce a jeho manželku.

8. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum], soud zjistil, že jím byl oceněn shora uvedený pozemek parc. [číslo] na částku 27 250 Kč. Jednalo se o pozemek v zastavěné části obce v ulici [ulice], rovinatý, oplocený, osázený porosty, vedený jako zahrada. Plot byl veden v celé délce bez podezdívky, pletivo bylo ocelové. Plot byl ve špatném stavu, ocelové prvky byly napadeny korozí, místy byl vychýlen ze svislého směru.

9. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po zemřelé manželce žalobce [jméno] [příjmení] byl majetek nepatrné hodnoty, náležející do společného jmění manželů, vydán žalobci, který se postaral o pohřeb, a řízení bylo zastaveno, a z úředního potvrzení notářky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplynulo, že zůstavitelka nezanechala pořízení pro případ smrti a jediným dědicem ze zákona byl v daném řízení žalobce.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] staršího soud zjistil, že byť nyní žije v Kladně, stále se občas zdržuje i v [obec], kde již žije jeho syn, a s žalobcem má normální sousedské vztahy. Do [obec] začal jezdit před 50 lety za bývalou manželkou, později byl dům v sousedství žalobce přestaven a zhruba od roku 1974 tam začal bydlet. Žalobce se svou rodinou tam také stavěli, pravděpodobně to bylo někdy po revoluci v roce 1990. Dům žalobce byl poslední v ulici, silnice na [obec] tam tehdy ještě nebyla. Tento dům byl už tehdy oplocen, později byl postaven nový plot, ale ve stejných místech, jako byl původní plot.

11. Ze sdělení žalovaného města ze dne [datum], adresovaného synovi žalobce, soud zjistil, že žalované město syna žalobce vyzvalo, aby vyklidil a odstranil stavbu oplocení na pozemku města parc. [číslo] kam došlo k faktickému posunutí jeho pozemku parc. [číslo] neboť tuto část pozemku město potřebuje, když [ulice] ulice musí splňovat parametry řádné komunikace.

12. Z leteckých měřičských snímků z roku 1954 soud žádná relevantní zjištění s ohledem na jejich neostrost a značnou vzdálenost k tvrzeným předmětným pozemkům neučinil. Zjištěný skutkový stav poté soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

13. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tzn. v daném případě tvrzeného vydržení vlastnického práva k roku 2007 zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ obč. zák.“).

14. Podle § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

15. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

16. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

17. Žalobce svůj nárok opíral o tvrzení, že spolu s manželkou v letech 1997 až 2018 drželi a užívali předmětnou část pozemku parc. [číslo] o výměře 82 m2, označovanou shora jako pozemek parc. [číslo] přičemž vzhledem ke všem okolnostem byli v dobré víře, že jde o součást pozemku parc. [číslo] který nabyli na základě shora uvedené kupní smlouvy ze dne [datum], a z tohoto důvodu došlo v roce 2007 k vydržení vlastnického práva. Žalované město namítalo, že v dobré víře být nemohli, přičemž soud jako relevantní v tomto ohledu shledal pouze námitku, že vybočení pozemku u jednotné linie ulice je natolik markantní a neobvyklé, až je nepřehlédnutelné, protože ostatní námitky se vztahovaly až k době následující po roce 2007, kdy mělo dojít k vydržení. Tudíž by se jimi zabýval pouze tehdy, a v tomto směru také prováděl další důkazy (kromě sdělení města ze dne [datum], kdy zjevně nejpozději došlo k narušení dobré víry aktuálního držitele), pokud by nedospěl k závěru, že k vydržení došlo již po uplynutí nepřetržité desetileté doby, jež měla začít plynout roku 1997.

18. V posuzovaném případě však právě k takovému závěru dospěl. Bylo totiž jednak prokázáno, že žalobce spolu s manželkou v roce 1997 nabyli do společného jmění manželů daný pozemek parc. [číslo] že jej také užívali, jednak že jeho tehdejší oplocení vedlo ve stejných místech, jako je tomu dnes, tedy včetně předmětné části pozemku parc. [číslo]. Takové zjištění jasně vyplývá jak z uvedené kupní smlouvy a znaleckého posudku, tak ze zmíněných videonahrávek a fotografií, které korespondují zjištěním soudu učiněným při ohledání na místě samém, tak z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] staršího, jehož věrohodnost nebyla nijak zpochybněna. V řízení ostatně nebyl označen žádný důkaz, který by mohl toto tvrzení žalobce vyvrátit, a tvrzení žalovaného o tom, že jde o nepřehlédnutelné vybočení z linie ulice, naopak uvedené důkazy nepotvrzují, neboť oplocení předmětného pozemku navazuje na oplocení sousedícího pozemku (také nelze přehlédnout, že v době, kdy se žalobce s manželkou stali vlastníky zmíněného pozemku, jejich nemovitost byla poslední v ulici, na niž v dané době současná silnice na [obec] ještě nenavazovala). Jestliže tedy žalobce se svou manželkou nakládali s předmětnou částí pozemku žalovaného města v rozhodném období od roku 1997 až minimálně do roku 2007 jako s vlastní, neboť teprve roku 2018 pozemek parc. [číslo] darovali svému synovi, přičemž v řízení nebylo prokázáno nic, kvůli čemuž by nebyli v dobré víře v to, že jim tato část pozemku patří, nelze než uzavřít, že minimálně v tomto rozhodném období byli oprávněnými držiteli, a že tudíž v roce 2007 vlastnické právo ke shora označenému pozemku parc. [číslo] vydrželi.

19. S ohledem na to, že v řízení bylo rovněž prokázáno, že jediným dědicem pozůstalé manželky [jméno] [příjmení] byl žalobce, má soud rovněž za daný naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva (§ 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“), neboť v tomto ohledu není rozhodné, jaký charakter má předmětná nemovitost a zda by vybudováním chodníku mohla žalobci vzniknout škoda, jak se domníval žalovaný, ale to, že bez rozhodnutí o určení vlastnického práva by nemohlo dojít jak k dodatečnému projednání dědictví ve vztahu k dotčené části pozemku parc. [číslo] v [obec], tak ke vkladu do katastru nemovitostí.

20. Z uvedených důvodů soud může uzavřít, že nárok žalobce na určení, že dotčená část daného pozemku náležela ke dni úmrtí manželky žalobce do společného jmění manželů, je dán, a proto jeho žalobě zcela vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 3 100 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemná podání nebo návrhy ve věci samé ze dne [datum] a [datum], účast na ohledání na místě samém dne [datum] a na jednání před soudem dne [datum] a [datum]), dále mu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý tento úkon, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu cesty z jeho sídla na místo ohledání a zpět, což činí celkem 200 Kč, a cestovné podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 260 Kč (32 km při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km).

22. Soud naproti tomu nepřiznal dvojnásobnou odměnu za podání žaloby, jak bylo požadováno, když nemá za to, že by ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu šlo o mimořádně obtížnou věc, neboť nebylo nutno použít cizí právo či cizí jazyk, případně o věc časově náročnou. Stejně tak neshledal, že by měl být přiznán úkon právní služby spočívající v nahlížení a prostudování spisu dne [datum], neboť vyjádření k žalobě bylo zástupci žalobce doručeno a spis neměl mimořádný rozsah, tudíž nešlo o analogickou situaci prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování nebo při založení enormního množství listin. Soud v tomto případě tedy vyšel z principu, že za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nepřináleží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. (mimo soudního poplatku), tak jde o částku 34 355 Kč, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění k rukám zástupce žalobce bylo určeno ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.