8 C 187/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A , zastoupený Jméno žalované B , advokátem se sídlem Anonymizováno 2. Jméno advokáta , narozená Datum narození advokáta , bytem Adresa advokáta , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem se sídlem Anonymizováno o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím I. Žaloba, v níž se žalobce po žalovaných domáhal, aby mu rukou společnou a nerozdílnou zaplatili , částka, se zákonným úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit prvnímu žalovanému na náhradu nákladů , částka, , ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce prvního žalovaného.III. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradu nákladů , částka, , ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce druhé žalované.IV. Soud přiznává České republice – Okresnímu soudu v , adresa, právo na náhradu nákladů státu ve výši , částka, , a to na vrub žalobce, s tím, že z této částky již není žalobce ničeho dlužen při použití části nespotřebované zálohy na doplacení nákladů státu v rozsahu , částka, .V. Soud navrátí žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku zbytek nespotřebované zálohy ve výši , částka, . Soud ukládá žalobci procesní povinnost, aby sdělil bankovní spojení, včetně jména majitele bankovního účtu a jeho data narození, popřípadě názvu majitele účtu a jeho identifikační číslo.

1. Žalobce se domáhal, aby mu žalovaní zaplatili solidárně 600 tis. Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení, protože mu nevrátili zápůjčku, kterou jim poskytl podle smlouvy z , datum, na dobu do , datum, , přičemž oba žalovaní v písemné smlouvě, opatřené ověřenými podpisy, potvrdili přijetí částky. Pokud žalovaní odmítají důvod závazku a mají námitky proti smlouvě, žalobce je odmítá; k žádné manipulaci s listinou nedošlo. Po prvním jednání žalobce změnil odůvodnění předání zapůjčené částky tak, že v rozsahu 100 tis. Kč plnil na účet označený prvním žalovaným dne , datum, , tedy na bankovní účet , č. účtu, , a ve dnech 5. a , datum, předal prvnímu žalovanému ve svém bydlišti částku 2 x 250 tis. Kč. Žalobce nabyl přesvědčení, že má dostatek listin, z nichž lze dovodit předání částek, a právní důvod takového jednání. Jednak odkazuje na písemnou smlouvu o půjčce s úředně ověřenými podpisy žalovaných, jednak na podepsané příjmové doklady a na směnku, na nichž je podpis prvního žalovaného, který také zápůjčku v rozsahu 600 tis. Kč převzal; lze to dále dovodit z mimosoudní komunikace obou účastníků, zejména přes whatsapp. , jméno FO, jde o podpisy na pokladních dokladech a na směnce, lze připomenout závěr znaleckého posudku, že pravost nelze vyloučit z důvodu padělání, nýbrž z důvodu jednoduchosti podpisu. Jestliže by soud dospěl k závěru, že žalobě nelze zcela vyhovět, nechť alespoň uloží povinnost vydat bezdůvodného obohacení v rozsahu 100 tis. Kč, které žalobce prokazatelně odeslal na bankovní účet označený prvním žalovaným.

2. První žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože je smlouva o půjčce nicotná, neplatná, neb je nepravdivá. Žalovaný byl od února 2022 do května 2022 zaměstnán v , právnická osoba, ., ovládané žalobcem jako jednatelem a společníkem, přičemž žalobce vydíral žalovaného kvůli jeho podmíněnému upuštění od trestu zákazu řízení motorových vozidel, jenž mu byl uložen zdejším soudem pod zn. , spisová značka, . Smlouva je simulovaným jednáním, kdy nedává smysl, aby si žalovaný půjčoval peníze převodem na účet a ve stejný den je musel vracet. Žalovaný nemá s konkrétním účtem u , právnická osoba, nic společného a nezná jeho majitele. K naplnění reálnosti zápůjčky nedošlo, protože peníze nebyly žalovanému předány. Jestliže soud provedl dokazování navrženými listinami, a provedl též zn. posudek, nebylo zjištěno, že k tíži žalovaného prokazovaly předání peněz. Žalobě nelze vyhovět ani po vyslechnutí svědka , jméno FO, , neboť finanční toky vč. částky 100 tis. Kč souvisely se vztahem mezi obchodní společností svědka a jeho manželky , právnická osoba, , a obchodí společností žalobce , právnická osoba, ., která pro , jméno FO, stavěla rodinný dům. Alternativní posouzení částky 100 tis. Kč jako bezdůvodné obohacení k tíži žalovaného rovněž nepřichází do úvahy, neboť částku vůbec nezískal.

3. Druhá žalovaná rovněž navrhla žalobu zamítnout, protože tvrzenou smlouvu neuzavřela, peníze v té době nepotřebovala, ani by nebyla jako důchodkyně schopna 600 tis. Kč v krátké lhůtě splatit; a ani nemá nic společného s účtem, kam měly být peníze poukázány; peníze jí nebyly předány. Žalovaná nezná žalobce, nikdy se s ním nesetkala. Smlouva je neplatná pro svou neurčitost a nesrozumitelnost. Pokud byl měla být smlouva platná, týkala by se pouze prvního žalovaného. Ve smlouvě je rozpor v čase, tedy zda měly být peníze poskytnuty před jejím uzavřením, nebo až , datum, . Zároveň je nesmyslné, aby byla zápůjčka splatná v den , datum, , kdy měla být podle smlouvy poskytnuta. Žalobce se žalovanou nikdy nekomunikoval o její úvěruschopnosti. Významná k povšimnutí je též změna žalobních tvrzení ohledně způsobu předání peněz, jež sama vyvolává otázky o jejich věrohodnosti. Z dokazování se podává, že listiny, jimiž chtěl žalobce prokázat předání peněz prvnímu žalovanému, nenesou pravý podpis příjemce. Pokud jde o částku 100 tis. Kč, zaslanou bezhotovostně, zpochybnil první žalovaný pravost komunikace, v jejímž rámci měl předmětný účet označit za místo pro předání zápůjčky. Druhá žalovaná je tedy přesvědčena, že má být vůči ní žaloba zcela zamítnuta.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:

5. Z výpovědi žalovaného: poznali se s žalobcem při stavebních zakázkách; žalovaný tehdy pro něho působil načerno, pral peníze. , adresa, tis. Kč se týká doby, kdy již žalovaný pro žalobce jako zaměstnanec nepracoval, a zároveň žalobce si potřeboval ještě žalovaného udržet pro dokončení některých zakázek; pro tok peněz. Smlouva vypadala původně jinak, , jméno FO, si ji psal u sebe doma; trval na tom, že se zaručí i druhá žalovaná, jako matka prvního žalovaného. Žalobce tlačil na prvního žalovaného skrze pokuty, jeho trestní minulost, vydíral jej, ačkoli mu ze zakázek naposílal přes 4 mil. Kč. Smlouva měla být o tom, že žalobce zafinancuje nějakou stavbu a žalovaný bude mít provizi z dokončení zakázky. Mělo to být s ověřeným podpisem. Matka se měla zaručit, aby žalovaný neutekl. V době přípravy nebyl žalovaný schopen reálně uvažovat, žil ve velkém stresu a strachu ze žalobce. Žalobce přinesl smlouvu v obálce, žalovaný ji viděl, zavolal své matce, která mu vyšla vstříc. Následně jel do , adresa, na poštu, kde zadní stranu podepsali, a jel vrátit smlouvu Burlemu, který ji podepsal doma. Následně se nedělo nic, resp. , jméno FO, požadoval provize, pokuty, načež se žalovaný hecnul a v červenci 2023 s ním ukončil spolupráci. , jméno FO, mu žádných 600 tis. Kč nepředal; naopak mu žalovaný po tři léta zasílal peníze, které inkasoval z řízení st. zakázek. , jméno FO, na něho ihned tlačil, aby mu peníze poslal.

6. Z výpovědi žalobce: žalovaný si půjčil peníze, protože měl dluhy. Mezi žalovaným a sp. Aliot sice proběhly toky peněz, ale nemají s půjčkou nic společného. K předání peněz došlo jednak tak, že 2 x 250 tis. Kč předal žalobce doma, a 100 tis. Kč poskytl na bankovní účet, který označil žalovaný přes Whatsapp; přičemž nebylo známo, že jde o účet p. , jméno FO, . Pro něho sice žalobce prováděl stavbu, ale půjčka s ní neměla nic společného. Jestliže je ve smlouvě účet žalobce u KB, bylo to míněno tak, že se na něj má půjčka vrátit. , adresa, x 250 tis. Kč se předalo v jeden, nebo dva dny po sobě, v hotovosti, v zahradním altánu v bydlišti žalobce. Manželka žalobce viděla, že má připravené balíčky peněz. Žalobce má doma trezor s větší hotovostí. Žalovaný si takto přijel pro peníze dvakrát, nebo třikrát. Žalobce věděl, že musí mít od žalovaného podepsané listiny o předání peněz, a směnku, a také smlouvu, kde je i podpis matky žalovaného. Žalovaný potřeboval peníze na splacení milionových dluhů, ale nyní jeho věřitelé chodí pohledávky akorát vysvětlovat na policii. Historicky proběhly finanční toky se sp. Aliot, stavělo se X staveb, přičemž žalovaný neměl svůj účet; posílal to přes tchyni z , adresa, . Ty částky však nemají s půjčkou nic společného. Smlouva mohla být vytvořena tři dny před předáním peněz; žalovaný si pro ni přijel domů k žalobci. S panem , jméno FO, si musel žalobce vysvětlit vybrané finanční zálohy na stavbu domu, které dostala sp. Aliot na st. materiál, což vyřizoval žalovaný. Peníze přišly, a žalobce pak musel v DEK vysvětlovat, že byly použity na materiál. Žádný soudní spor se o to nevedl, žalobce jen dané vysvětlil na výzvu právního zástupce pana , jméno FO, . Pokud jde o zdroj k těm 500 tis. Kč v hotovosti, má žalobce dvě firmy s měsíčním obratem 1 mil. Kč, dále má příjem z práce na záchrance, a má také úspory, z prodeje nemovitosti. Žalobce má pořád k dispozici 600 nebo 700 tis. Kč. Žalobce je rozvedený, žije s bývalou manželkou. Žalobce neví, jestli došlo mezi žalovaným a panem , jméno FO, k nějakému narovnání. Za žalovaného hradila sp. Aliot sociální a zdravotní odvody do jeho insolvence. Žalobce si nevzpomněl přesně, v jakých bankovkách předal těch 2 x 250 tis. Kč, ale zřejmě v pěti-, nebo dvoutisícovkách; peníze měl v trezoru. Žalovaný podepisoval doklady o předání peněz před žalobcem; grafologické posouzení to prokáže. Matka žalovaného nebyla nikdy při předání peněz.

7. Pokud žalobce předložil smlouvu o půjčce s úředně ověřenými podpisy prvního žalovaného k , Anonymizováno, a k témuž datu druhé žalované, tak se zjišťuje z této smlouvy, že žalobce měl postavení věřitele, zatímco žalovaní postavení dlužníků. Ve smlouvě se nachází odkaz na starý občanský zákoník 40/1964 a uvádí se, že předmětem smlouvy je poskytnutí finanční půjčky od věřitele dlužníkům, sjednání způsobu úhrady, zajištění a závazek dlužníka půjčku řádně a včas splatit, věřitel prohlašuje, že za ostatních podmínek smlouvy poskytl dlužníkovi půjčku , částka, , a to nejpozději do , datum, na bankovní účet u , právnická osoba, , č. účtu, . Půjčka je sjednána na dobu určitou do , datum, a dlužník se zavazuje ji uhradit nejpozději do doby sjednané touto smlouvou. Dále je zde pod článkem II prohlášení, že dnešního dne půjčil , Jméno žalobce A, , Jméno žalované A, a plní , Jméno advokáta, , částka, , což tito potvrzují podpisy (smlouva o půjčce). Majitelem účtu u KB je právě žalobce (potvrzení KB).

8. Jestliže vyzval žalobce žalovaného k úhradě požadované částky před podáním žaloby, byl odmítnut s tím, že žalovaný popírá nárok z titulu zápůjčky. První žalovaný odkazuje na tzv. veškeré platby, které prošly jeho jménem na účty žalobce, jak soukromé, tak firemní, kdy si žalobce peníze přisvojoval a dělal, že neexistují. Rovněž neposkytl informace o svém černém a lichevním podnikání. Zástupce druhé žalované odpověděl, že žalovaná nemá se smlouvou o půjčce nic společného, žádné peníze nepřevzala, ani neměla přístup k tvrzenému bankovnímu účtu (předžalobní výzva, email prvního žalovaného z , datum, , odpověď druhé žalované ze , datum, ).

9. Ve sp. , právnická osoba, . IČO , IČO, působí žalobce jako jednatel a jediný společník (výpis z OR). První žalovaný byl zaměstnán u sp. Aliot na základě pracovní smlouvy s , datum, na pozici technik. Pracovní poměr vznikl od , datum, (pracovní smlouva a výměr).

10. Žalobce odeslal bezhotovostně částku , Anonymizováno, s poznámkou pro sebe: , jméno FO, půjčku, a s poznámkou pro příjemce: , jméno FO, (detail bezhotovostní platby a výpis z účtu KB).

11. Z elektronické komunikace mezi žalobcem a žalovaným se podávají žádosti prvního žalovaného, aby mu žalobce poskytl peníze na vyřešení nějaké záležitosti ohledně dek stavebnin, ohledně 200 tis. Kč, přičemž žalobce se bránil, že nemá peníze a ať to žalovaný v deku nějak zařídí. Součástí komunikace je i otázka částky 100 tis. Kč a podpisu smlouvy mezi účastníky, a to i v souvislosti s podpisem ze strany druhé žalované, jakožto matky prvního žalovaného: po odeslání částky 100 tis. Kč následuje odpověď: jestli velkej frajer Dane. A z další SMS komunikace účastníků: z , datum, od prvního žalovaného. Ahoj, prosím tě, budeš se chtít nějak potkat, dořešit tu Slovanku? Následuje odpověď. Dobře OP ti poštu, cirka do hodiny. Jsi schopen dostat dnes do Rajfky aspoň tu stovku, zbytek nějak pořešíme, až to podepíšeme. Ty mi dáváš Dane, jako kdybych byl nějaký podvodník. To netvrdím, já je taky dostanu, až podepíšu směnku a smlouvu a k tomu občanský průkaz prvního žalovaného (elektronická komunikace mezi žalobcem a prvním žalovaným čl. 70-71 p.v. a čl. 106-123).

12. K předání částek 2 x 250 tis. Kč předložil žalobce dva pokladní doklady, každý na , částka, s účelem platby: půjčka, a to ze dne , datum, a , datum, , a dále směnku vlastní na , částka, z , datum, , na níž je první žalovaný označen a podepsán jako směnečný dlužník na řad žalobce. Jako směnečný ručitel je zde uvedena druhá žalovaná, ale bez podpisu (příjmové podkladní doklady, směnka).

13. Žalovaný prokazoval bohaté finanční toky mezi ním a žalobcem, resp. ve prospěch sp. Aliot bankovními výpisy, resp. potvrzeními o vkladu částek: vklad žalovaného , částka, ze , datum, na účet u , právnická osoba, a dále vklad , částka, , datum, u , právnická osoba, a dále vklad , částka, , datum, u , právnická osoba, a dále vklad , částka, , datum, u , právnická osoba, a dále vklad , částka, na účet u , právnická osoba, , datum, , a na tentýž , částka, , datum, , dále na tentýž , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , datum, vklad , částka, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, , dále , částka, , datum, . Další obdobné finanční toky prokazoval žalovaný kopiemi obrazovek internetového bankovnictví za období březen 2021 – prosinec 2022 (potvrzení o vkladech, části internetového bankovnictví účtu matky přítelkyně žalovaného).

14. Znalkyně , tituly před jménem, Helena Hornchová dospěla k závěru, že nelze objektivně rozhodnout mezi tím, jestli jsou sporné podpisy pravé, anebo padělané, a to proto, že pokud jde o směnku, tak podpis je poměrně nekvalitní, roztřesený, poměrně jednoduchý, představovaný parafou s tím, že je málo rezistentní proti padělání, pokud jde o podpisy na příjmových pokladních dokladech, tak ty jsou problematické proto, že pomocí mikroskopického zkoumání bylo zjištěno, že jsou na listiny vkopírovány. Nejedná se tedy o originální prvopisy podpisů. Pokud jde o srovnávací materiál, tento je naprosto dostatečný s tím, že ukazuje na variabilitu podpisu prvního žalovaného, byť ten je jinak, je představován jednoduchou parafu. Směnečná listina byla v originále, s rukopisným psaním na papír, kdežto příjmové pokladní doklady vlastně v nějaké formě tisku, ale nelze říci, zda ve scanu, nebo v tisku; to by musel říct jiný znalec. Jde o tištěnou formu dokladů. Měla-li by se znalkyně vyjádřit k pravosti podpisu, vyjádřila by se ke kopii. Pak by ale nemohla vyloučit technický způsob padělání. Ani ostatní rukopisné zápisy na dokladech nejsou originální. Částka a datum byly vyplněny rukou, ale nejde o originální zápisy; zase jde o nějakou formu tisku na pokladních dokladech. Směnka je původní, originál, se sporným podpisem. Srovnávací materiál je vyhovující z hlediska kvality, času, kvantity. V pravděpodobnosti pravosti podpisu se vůbec nepohybujeme, jsme v nerozhodném závěru, což je uprostřed. Pak teprve přichází míra pravděpodobnosti nízká, střední, vysoká, anebo kategorický závěr. Znalkyně dospěla k nerozhodnému závěru, protože mezi dvěma hypotézami nelze objektivně rozhodnout. Závěr nelze upřesnit, a to ani směrem k nízkému stupni pravděpodobnosti pravého podpisu. Je to dáno hlavně stavbou sporných podpisů. Podpisy jsou zafixovány, mají graficky nenáročnou stavbu, jsou velmi malého rozsahu, nejsou rezistentní vůči padělání. Člověk trochu graficky zručný dokáže tyto podpisy napodobit. S ohledem na velkou variabilitu podpisových zvyklostí pana , jméno FO, nelze vyloučit ani hypotézu, že se někdo trefil do té variability. Variabilitu znalkyně dovodila ze srovnávacího materiálu. Hlavním problémem nebyla kopie listiny, nýbrž stavba podpisů. Kopie omezila závěr jen v tom, že nelze říci, zda šlo o prvopis, nebo technický padělek. Znalkyně nepředpokládá, že i kdyby se dohledaly originály, že by bylo možné závěr upřesnit. Znalec z oboru zkoumání listin by se mohl vyjádřit ke vzniku listiny, tedy je-li pořízena z originálu, prošla tiskárnou, nebo jde o padělek, kam byly doscanovány podpisy; nicméně takový závěr by neměl vliv na závěr znalkyně o pravosti podpisu. , adresa, je menší stavba podpisu, čím je menší grafická náročnost, tím to znalkyni omezuje. Ten podpis nemá potom dostatek identifikačních znaků, aby bylo možné identifikovat pisatele, a to je ten případ. Co do obtížnosti napodobení podpisu záleží na grafické zručnosti padělatele, ale zde je podpis tak graficky nenáročný, že hypotézu napodobení znalkyně nevyloučí. Pokud jde o pokladní doklady, znalkyně zjistila, že jde o kopie na první dobrou vlastním okem, a pak si to potvrdila pod mikroskopem. Zaprvé jde o absenci průtlaku psacích tahů, a zadruhé je to vystoupení čtyřbarevného tisku. Znalkyně se domnívá, že nešlo o laserový, nýbrž o inkoustový tisk, ale musel by to uzavřít znalec na zkoumání listin. Ty barvy jsou tam vidět při zvětšení (str. 10 posudku; rozpadá se to na tečky, jsou tam 4 barvy, což značí, že to prošlo tiskárnou), ale jde o laický názor znalkyně. Znalkyně nemůže potvrdit, že by mohlo být laikovi zjevné na první pohled, že jsou pokladní doklady kopie; znalkyně sama si to potvrzuje pod mikroskopem (znalecký posudek vč. výpovědi znalkyně).

15. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, : účet , Anonymizováno, můj, myslím, že je mého bratra, nevím. Když jsem byl předvolán, myslel jsem, že jde o něco jiného, neboť jsem od p. , jméno FO, dostal 100 tis., ale v únoru nebo březnu; říjen si nepamatuji. Šlo o r. 2022. Měli jsme spolu dělat byznys, že já mu dám 800 tis., a on mi bude posílat každý měsíc 100 tis. Zatímco já mu těch 800 tis. dal, a celkově jsem mu dal , Anonymizováno, on mi poslal jednou 100 tis. Jsou mezi námi spory. , adresa, tis. od něho si nemyslím, že bylo na výstavbu domu v Kamenných Žehrovicích; takže pokud jsem mu dal přes 6 mil., 100 tis. mně stavbu nezachrání. , právnická osoba, prováděl p. , jméno FO, , prostřednictvím nějakých Moldavců, nevím. Tenkrát jsem p. Burleho neznal. Poznal jsem jej, až když jsme společně podávali trestní oznámení na p. , jméno FO, za to, že nás okradl. Ani nemám v hlavě, že bych těch 100 tis. nějak dostal, nebo někdo z nás. Pokud jde o účastníky, jen vím z podání společného tr. oznámení, že má p. , jméno FO, dlužit nějaké peníze p. Burlemu. To trestní oznámení nás podávalo asi pět nebo šest. , jméno FO, přeléval naše peníze a vyrovnával nějaké své dluhy. O zápůjčce mezi účastníky nic nevím; ale podle tr. oznámení p. , jméno FO, mu dluží asi 1200000. Z hlavy si nepamatuji, jestli jsme s manželkou vlastníky pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , ale to , Anonymizováno, si pamatuji. Dům s číslem popisným tam zatím není, je to zatím stavba. Pokud jde o ortofoto snímek od zástupce p. , jméno FO, , pan , jméno FO, tuto hrubou stavbu nechal postavit za těch 6 mil. Nevím o zapojení sp. Aliot nebo , právnická osoba, . do oné stavby; všechno to bylo přes p. , jméno FO, . Ani nevím, jestli byl p. , jméno FO, zaměstnán u nějaké společnosti. Nemyslím si, že by se tam z bráchova účtu posílali nějaké peníze; můj bratr půjčoval mně. Já jsem v r. 2022 používal svůj účet , Anonymizováno, u Raiffeisenbank. Účet , č. účtu, bude možná účtem mé ženy, fakt nevím. , jméno FO, nebyl ve vztahu s mým bratrem, ani s manželkou. Prostředník všeho byl p. , jméno FO, . Náš vztah s p. , jméno FO, začal až při podání tr. oznámení, což bylo před dvěma lety v listopadu v r. 2023. Nevím, jestli jsme se znali v r. 2022; vím, že mi p. , jméno FO, jednou přivezl nějaký železa a p. , jméno FO, u toho byl, ale do té doby jsem jej neviděl. Nevím, jak se p. , jméno FO, mohl dozvědět číslo účtu. Při přerušení jednání jsem od své ženy zjistil, že číslo účtu patřilo firmě, kterou jsme založili a p. , jméno FO, pro nás pracoval jeden měsíc; měl prostě shánět zakázky, stavět. Šlo o Ilmas , právnická osoba, . , právnická osoba, jednatelem a společníkem; nevím kdy byla společnost založena. , jméno FO, znal číslo účtu, na něj přišlo asi jen toto plnění. Ty peníze se týkaly toho, že p. , jméno FO, neustále dělal dluhy, a jak nám slíbil, že budeme společně podnikat, zjistili jsme od těch dalších lidí, pro které měl jako dělat, že mu dávno peníze, které měli dlužit, dali, ale stavby nebyly hotové. Tak jsme s p. , jméno FO, ukončili pracovní poměr a prostě přišly nějaké peníze asi od Dana, jako od majitele Aliotu. O té částce nic nevím, dozvěděl jsem se to od ženy. Ano, já jsem dával trestní oznámení na sp. Aliot, protože jsme tam poslali 400 tis.; zase přes p. , jméno FO, , ale nevyhráli jsme. S manželkou jsme podali žaloby, protože p. , jméno FO, byl nezaměstnaný, neměl účet. On nám předložil nějaká čísla účtu, asi čtyři nebo pět, a my tam peníze poslali. Jeden spor jsme vyhráli, tři prohráli. Jsou to už tři roky, vím, že v tom figurovala paní , jméno FO, jako jeho maminka, Aliot, a ještě další dva subjekty. Pokud je mi předložen rozsudek zdejšího soudu, kde je účastníkem , jméno FO, , tak to je ta jeho máma, opravdu si nepamatuji. Pokud jde o další rozsudek, , tituly před jménem, Adolfa Bradáče si pamatuji. Na další si nepamatuji. Nevím, jestli bylo příjmení matky žalovaného , jméno FO, , nebo , jméno FO, .

16. Soud vyčerpal všechny důkazní návrhy účastníků, aniž by některý zamítl.

17. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: jestliže žalobce tvrdil, že žalovaným zapůjčil , datum, a , datum, částku v souhrnné výši 600 tis. Kč, a to 100 tis. Kč bezhotovostně na bankovní účet označený prvním žalovaným, a dvakrát x 250 tis. Kč do rukou prvního žalovaného, svá tvrzení neprokázal. Ohledně bankovního účtu , č. účtu, nebylo ani zjištěno, že by k němu měl některý ze žalovaných právo přístupu. Druhá žalovaná podle tvrzení samotného žalobce ani žádné peníze nepřevzala.

18. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o.z.). Obdobné ustanovení platilo podle § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na nějž písemná smlouva o půjčce odkazuje, nicméně soud hodnotil žalobcem tvrzený skutek především podle z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za jehož účinnosti měl peníze z titulu zápůjčky předat prvnímu žalovanému.

19. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

20. Jestliže žalobce zahájil řízení s tvrzením, že žalovaným zapůjčil 600 tis. Kč na základě písemné smlouvy o zápůjčce, po prvním jednání svá tvrzení změnil tak, že se jednalo sice o stejnou částku, nicméně způsob předání proběhl jinak, než je uvedeno v písemné smlouvě; tedy již neměly být peníze poskytnuty prostřednictvím účtu žalobce u , právnická osoba, , což by skutečně dávalo smysl jen v situaci, pokud by si je žalovaní na účtu převzali, nebo s nimi mohli jinak disponovat, nýbrž měly být předány prakticky ve třech transakcích: jedním bezhotovostním převodem 100 tis. Kč na účet , č. účtu, , a dvakrát x 250 tis. Kč v hotovosti v bydlišti žalobce. První žalovaný měl dát pokyn, kam má být částka 100 tis. Kč odeslána, a zároveň měl být jedinou osobu, která částku 2 x 250 tis. Kč převzala, aniž by byl přítomen kdokoli třetí.

21. Již při prvním jednání poskytl soud žalobci poučení podle § 118 odst. 1,3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal předání peněz, což je k důkazu o vzniku zápůjčky nezbytné. Dané poučení soud prakticky zopakoval po výslechu znalkyně. Žalobce reagoval popsanou změnou tvrzení o předání peněz s tím, že vedle své výpovědi nabídl listinné důkazy s podpisy prvního žalovaného: příjmové pokladní doklady k částkám 2 x 250 tis. Kč a směnku, rovněž podepsanou žalovaným.

22. Pokud soud vyslechl žalobce a žalovaného, zjistil zcela odlišné náhledy, kdy žalobce jasně shrnul své přesvědčení, že měl k dispozici písemnou smlouvu o zápůjčce, podepsané příjmové doklady a také směnku, přičemž úředně ověřené byly podpisy na smlouvě; naproti čemuž žalovaný popřel jak převzetí peněz v bydlišti žalovaného, tak i prostřednictvím bankovního účtu, a jde-li o podpisy na smlouvě, neměly s faktickým průběhem jednání mnoho společného; resp. neprokazují, že věc proběhla tak, jak je ve smlouvě popsáno. Zatímco žalobce vypověděl, že žalovaný potřeboval peníze na úhradu svých dluhů, ten odpověděl, že posílal žalobci ze st. zakázek částky v podstatně vyšším objemu, což se má podávat i z bankovních potvrzeních o vkladu a z výpisů.

23. Soud tedy po zjištění spornosti rozhodných okolností pokračoval v poučování žalobce, že je na něm jako na zapůjčiteli, aby jasným způsobem prokázal předání částky 600 tis. Kč vydlužiteli, načež žalobce reagoval důkazním návrhem na ustanovení znalce z oboru písmoznalectví, aby potvrdil pravost podpisu prvního žalovaného na příjmových dokladech a na směnce. Jestliže soud důkaznímu návrhu vyhověl, zjistil po provedení posudku, že je situace obdobná, jako před provedením daného důkazu, a sice že předání částek v hotovosti neprokazuje, neboť zkoumané podpisy nelze hodnotit jako pravé.

24. Znalecký posudek hodnotil soud jako úplný po formální i obsahové stránce, pochopitelný a přesvědčivý. Znalkyně rovněž uzavřela, že měla dostatek srovnávacího materiálu pro své závěry, a vcelku logicky vysvětlila stabilitu závěru i pokud by měla originál pokladních dokladů se spornými podpisy prvního žalovaného.

25. Je vcelku vedlejší, uzavřela-li znalkyně, že nelze určit ani pravost, ani falzum; podstatné z hlediska důkazního břemene žalobce je pouze okolnost, že soukromé listiny, na nichž vystavěl prokázání předání peněz, nelze spojovat s pravým projevem vůle žalovaného, že by tedy svým podpisem stvrdil, že peníze přijal.

26. Po výslechu znalkyně již žalobce žádné další důkazy k udržení důkazní validity předložených soukromých listin neoznačil; dokonce již ani netrval na výslechu manželky, k níž vypověděl, že měla vidět, jak má připravené bankovky pro zápůjčku. Vlastního předání peněz v hotovosti se však manželka účastnit neměla.

27. Soud proto vyšel ze zákonných domněnek podle § 565 věty první občanského zákoníku, kdy bylo na žalobci, aby prokázal pravost a správnost listin, přičemž nepodařilo-li se mu své tvrzení prokázat, nezbylo než uzavřít, že je žaloba nedůvodná. Soud zároveň zdůrazňuje, že příjmové doklady a směnku hodnotil jako prosté soukromé listiny, ohledně nichž nelze učinit závěr, že by je první žalovaný zjevně podepsal, a tím uznal jejich pravost a správnost (§ 565 odst. 1 věta druhá o.z.); proto soud nadále požadoval po žalobci, aby vznik zápůjčky prokázal.

28. Obdobný závěr učinil soud i ve vztahu k částce 100 tis. Kč, odeslané žalobcem , datum, na účet , č. účtu, , jelikož samotný důkaz o odeslání částky neprokazuje ani důvod, proč se stalo, ani skutečnost, že se daná částka dostala do dispozice žalovaného za účelem zapůjčení finančního obnosu.

29. Jestliže soud vyslechl navrženého svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , pro něhož stavěla žalobcova společnost Aliot rodinný dům v Kamenných Žehrovicích, a to za organizace stavby prvním žalovaným, nezjistil soud z jeho odpovědí vůbec nic, co by bylo možné spolehlivě použít pro spojení částky 100 tis. Kč s tvrzenou zápůjčku, neboť si svědek s jistotou nevzpomněl, o jaké peníze, z jakého důvodu, v dané době a na daný účet došly, a teprve při přerušení jednání získal od své manželky informaci, že se mělo jednat o účet jejich obchodní společnosti , právnická osoba, , aniž by však bylo možné spojovat danou částku se zápůjčkou mezi účastníky.

30. Naopak svědek popsal sporné vztahy mezi ním a prvním žalovaným z důvodu jakési nenaplněné obchodní spolupráce, a z důvodu sporných finančních toků, jež souvisely s výstavbou rodinného domu v Kamenných Žehrovicích, kdy postupy žalovaného měly docílit takové spornosti a nespokojenosti svědka, že proti němu podal trestní oznámení, spolu i se žalobcem, neboť měl za to, že žalovaný okradl jak jeho, tak právě i žalobce.

31. Jak již uvedeno, ani z náznaku těchto sporných okolností, ani ve spojení s výpovědí žalobce, jenž se toliko vyjadřoval ke sporu se svědkem, kdy měl odpovídat na výzvu jeho právního zástupce stran nějaké částky na stavební materiál, nelze dovodit, a to ani nepřímo, souvislost s tvrzenou zápůjčkou mezi účastníky. Spory tedy existovaly nejen mezi žalobcem a prvním žalovaným, a také mezi prvním žalovaným a svědkem, ale v určité době i mezi svědkem a žalobcem (společností Aliot).

32. Samotná okolnost, že , tituly před jménem, , jméno FO, nepotvrdil verzi prvního žalovaného o tom, že částka byla odeslána na st. materiál, ještě neznamená, že byla odeslána z důvody zápůjčky. Svědek o zápůjčce nic nevěděl, ani nepotvrdil, že by mohl první žalovaný částku z účtu vybrat (disponovat); toliko měl znát číslo účtu.

33. Konečně soud přihlédl i k námitce žalovaného proti té části výpisu z elektronického bankovnictví žalobce, z níž se mělo podávat odeslání částky 100 tis. Kč na žalovaným označený účet , č. účtu, . I ve vztahu k této soukromé listině platí, že břímě prokázání pravosti a správnosti tížilo žalobce, přičemž namítal-li žalovaný, že se obdobně u příjmových dokladů ukázalo, že byly znalkyni předloženy toliko v kopii, a že vůbec nebylo jisté, jakým způsobem se na nich objevil podpis žalovaného, nechce obsah elektronické komunikace účastníků učinit nesporným.

34. V té souvislosti se soud ještě dotázal zástupce žalobce, zda může vysvětlit autorství elektronické ukázky listiny z bankovnictví žalobce, na níž je „popis pro mě“:Půjčka meisner, a „zpráva pro příjemce“ , jméno FO, , ale zástupce odpověděl, že takovou informaci v danou chvíli nemá.

35. Jak se žalobci nepodařilo prokázat poskytnutí zápůjčky 100 tis. Kč bezhotovostním převodem, podařilo se naopak prvnímu žalovanému osvětlit další finanční toky mezi účastníky, kdy pomocí potvrzení o vkladech, případně s pomocí částečného výpisu účtu matky bývalé přítelkyně, prokázal celou řadu plateb ve prospěch žalobce (nebo jím ovládaných obchodních společností), a to zřejmě v souvislosti se stavební činností, již první žalovaný organizoval; ostatně žalobce vypověděl, že jsou dané platby pro něho nesporné v tom směru, že proběhly, ale nemají se žalovanou zápůjčkou nic společného. Podle hodnocení soudu se právě tou skutečností, že mezi účastníky probíhaly bezhotovostní převody, prokazuje spíše důvodnost obrany žalovaného, že měl-li získat nějakou zápůjčku, a ve větším rozsahu hotovostně v bydlišti žalobce, měl by žalobce vznik vztahu spolehlivě prokázat.

36. Jakkoli tedy soud postavil do vzájemné souvislosti výpověď žalobce, jeho původní tvrzení o písemné smlouvě o zápůjčce, a jeho pozdější tvrzení o předání částky 100 tis. Kč bezhotovostně a 2 x 250 tis. Kč v hotovosti v jeho bydlišti, neměl k dispozici žádný přímý důkaz o vzniku zápůjčky, ani tzv. řetězec nepřímých důkazů, pomocí nichž by mohl spolehlivě uzavřít, že první žalovaný tvrzený obnos vůbec přijal.

37. Tvrzení žalobce ostatně zpochybňují výpisy z účtů jeho obchodních společností Aliot a 2MD, z nichž se k počátku října 2022 podává v součtu částka , částka, ; nikoli tedy 600, ani 500 tis. Kč. Samozřejmě, že žalobce mohl mít určitou sumu doma v trezoru, jak vypověděl, nicméně součástí jeho odpovědí na téma finančních zdrojů byly též peníze z obchodních společností. Jak uvedeno, výpisy z účtu dostatek peněz spíše neprokazují. Ve výrazném kontrastu je pak i samotný obsah písemné smlouvy o zápůjčce s tím, jak žalobce odůvodnil odeslání částky 100 tis. Kč na zcela odlišný bankovní účet, než je uveden ve smlouvě, a s tím, jak měl vybrat z domácího trezoru bankovky pro předání částek 2 x 250 tis. Kč do rukou žalovaného.

38. Podle hodnocení soudu nelze obsah písemné smlouvy o zápůjčce nijak použít, resp. ověřené podpisy žalovaných nemohou překonat důkazní deficit žalobce k rozhodným okolnostem vzniku zápůjčky. Realita se zjevně odehrála jinak, což se podává již ze samotného faktu, že na účet žalobce, který je uveden v písemné smlouvě o zápůjčce, žádná zápůjčka pro žalované ani nedošla. Ve vztahu k druhé žalované pak žalobce sám připustil, že je ve věci „zcela nevinně“, žádné peníze od něho nepřevzala.

39. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou ve vztahu k oběma žalovaným zamítl, kdy ve vztahu k prvnímu žalovanému žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzených rozhodných okolností předání peněz, ačkoli byl opakovaně poučen podle § 118a odst. 3 o.s.ř., a kdy ve vztahu k druhé žalované vůbec není založena věcná pasivní legitimace, protože nikdy žádné peníze ani převzít neměla; tedy mezi ní a žalobcem vztah zápůjčky ani vzniknout nemohl.

40. Pokud se žalobce dovolával alespoň částečného vyhovění žalobě ohledně částky 100 tis. Kč, odeslané , datum, na účet , č. účtu, , a to z titulu bezdůvodného obohacení, nemohl soud žalobě vyhovět podle § 2991 o.z. ani proti jednomu žalovanému, protože nebylo prokázáno, že by jim náležela práva a povinnosti k danému účtu. Jestliže částka na daný účet došla a žalobce je přesvědčen, že ji na účet odeslal bez právního důvodu a proto by mu měla být vrácena, nemají žalovaní pasivní věcnou legitimaci.

41. Pokud jde o náklady řízení, nezjistil soud žádné důvody pro aplikaci § 150 o.s.ř., a tedy vyšel z obecné zásady úspěchu ve věci, kdy žalovaným přiznal podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu za právní zastoupení.

42. Zástupce prvního žalovaného věc převzal, vyjádřil se k žalobě, účastnil se prvního jednání, vyjádřil se ve věci , datum, , účastnil se druhého jednání , datum, , vykonal , datum, doloženou poradu s klientem v souvislosti se zn. posudkem, splnil procesní povinnost za účelem podání zn. posudku podáním z , datum, (procesní úkon v rozsahu poloviny mimosmluvní odměny), vyjádřil se ve věci podáním ze , datum, , účastnil se jednání , datum, , a účastnil se jednání , datum, ; tedy vykonal celkem , hodnota, úkonů právní služby, z nichž úkony související s poradou a s předložením listin pro účely znaleckého zkoumání představují úkony procesní povahy. V úvahu by tedy přicházelo přiznat odměnu za 8 úkonů ve věci a poloviční odměnu za každý z procesních úkonů, nicméně zástupce žalovaného v závěrečném návrhu uplatnil náhradu za sedm úkonů právní služby, soud tedy z návrhu plně vycházel, přidržuje se zásady dispoziční, která staví na myšlence, že účastníku nelze vnucovat více, než kolik sám navrhuje, nebo požaduje. Zároveň se soudu nejevilo, že by jednal zástupce v omylu o počtu provedených úkonů své právní služby. Odměna podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu činí , částka, , což při sedmi úkonech obnáší , částka, . Dále soud přiznal 5 x , částka, podle § 13 téhož předpisu, účinného pro úkony vykonané do , datum, , a dále 2 x , částka, podle téhož předpisu účinného od , datum, pro úkony vykonané od daného data. Součtem náhrada obnáší , částka, . Zástupce není plátcem dph.

43. Zástupce druhé žalované věc převzal, vyjádřil se k žalobě, účastnil se prvního jednání, vyjádřil se ve věci , datum, , účastnil se druhého jednání , datum, , účastnil se jednání , datum, , a účastnil se jednání , datum, ; tedy vykonal sedm úkonů právní služby. Odměna podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu činí , částka, , což při sedmi úkonech obnáší , částka, . Dále soud přiznal 5 x , částka, podle § 13 téhož předpisu, účinného pro úkony služby do , datum, , a dále 2 x , částka, podle téhož předpisu účinného od , datum, . Součtem náhrada obnáší , částka, . Zástupce není plátcem dph.

44. Lhůtu k plnění určil obecnou třídenní podle § 160 o.s.ř., když k jinému určení nezjistil důvod.

45. Výrokem IV přiznal soud státu právo na náhradu nákladů v rozsahu vyplaceného znalečného , částka, , podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., s přihlédnutím k výsledku řízení. Žalobcem uhrazená záloha představovala cizí prostředky na pokrytí budoucího nákladu státu, jenž přiznal znalkyni , částka, . Daný výrok tedy uzavírá právní režim poskytnuté zálohy, přičemž zbytek ve výši , částka, soud navrátí žalobci v určené lhůtě. Z důvodu finanční kontroly při bezhotovostních převodech musí soud zjistit údaje o majiteli účtu, pročež uložil žalobci procesní povinnost, aby specifikoval potřebné údaje k účtu, na nějž soud zbytek nespotřebované zálohy vrátí (výrok V).