8 C 33/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění kamerového systému

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna odstranit kamerový systém, umístěný se na stavbě č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované bylo přikázáno zdržet se instalace a provozování kamerového systému na stavbě č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se po žalované původně domáhal odstranění kamerového systému, umístěném na jejím domě (dále jen „kamera“), uložení zákazu pořizovat a shromažďovat obrazové záznamy a zničení veškerých záznamů, které kamera dosud pravděpodobně pořídila. Po změně žaloby žádal, aby kromě odstranění kamery bylo žalované přikázáno zdržet se instalace a provozování kamerového systému. Uvedl, že kamera směřuje zčásti na jeho pozemek a zčásti na pozemek města, snímá tak žalobce a jeho návštěvy, zatímco pozemek žalované nesnímá ani zčásti. Kamera tím zachycuje soukromý život žalobce, což považuje za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti, narušování soukromí a rodinného života a zcela neoprávněné „šmírování“ jeho soukromého života. Jde i o zásah neadekvátní a nikoli nezbytný, protože žalobce k umístění kamery nedal souhlas a žalovanou tvrzený důvod ochrany květin, výzdoby a mobiliáře u vstupu do jejího domu v porovnání se zásahem do soukromí žalobce nemůže obstát.

2. Žalovaná, jejíž manžel je bratrem žalobce, se žalobou nesouhlasila, namítla, že jde o zástupný problém, protože žalobce pouze řeší neurovnané rodinné poměry. Ostatně v ulici je několik dalších kamer, které žalobci nevadí. Kromě toho předmětná kamera míří na vstup do jejího domu, a to z důvodu ochrany před krádežemi a poškozování jejího majetku.

3. Jestliže ani přípravné jednání dne , datum, nevedlo ke smíru mezi účastníky, soud pro zjištění rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplynulo, že pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce a pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , je ve vlastnictví žalované.

5. Ohledáním na místě samém dne , datum, bylo zjištěno, že předmětná kamera je umístěna na domě žalované v , adresa, , přiléhá přímo k domu žalobce, směřuje od něj na schodiště se vstupem do domu žalované a dále ulicí směrem dolů, kde následuje Lechnýřovna (infocentrum městské knihovny , adresa, ), dům čp. p. , Anonymizováno, svědkyně , jméno FO, , loutkové divadlo loutkářského spolku Před branou , adresa, a 1. mateřská škola , adresa, . Na protější straně ulice se nachází dům č. p. , Anonymizováno, a Gymnázium , jméno FO, , adresa, .

6. Ze série nedatovaných fotografií soud zjistil, že zachycují situaci u domu žalované, přičemž na většině je stěna domu bez rostlin, pouze u vstupu do domu je několik květináčů, zatímco jedna fotografie zachycuje jak bohaté popínavé rostliny na stěně, tak rostliny zasazené při této stěně.

7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, pro posuzovanou věc vyplynulo, že trestním příkazem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl , jméno FO, , narozený , datum, , uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, neboť dne , datum, v době kolem 3:10 až 3:20 hodin v , adresa, přelezl zeď u pozemku domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, majitelů , jméno FO, a , jméno FO, , vylezl na střechu venkovní terasy a následně se dostal až k oknu v 1. nadzemním podlaží domu, které bylo otevřené, sedl si na parapet okna a když byl vyrušen majitelkou , Jméno žalované, , utekl a při útěku se zranil. Z úředního záznamu o výslechu , jméno FO, ze dne , datum, pak vyplynulo, že takto tajně oknem chtěl po skončení koncertu kapely Brutus navštívit svou bývalou přítelkyni, dceru manželů , jméno FO, .

8. Z žádosti žalované ze dne , datum, , z potvrzení o zásahu Městské policie , adresa, ze dne , datum, a z úředního záznamu Městské policie , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla tři dny mimo bydliště a po návratu dne , datum, zjistila, že jí byl opětovně odcizen mobiliář u domu a především zničeny dvě pnoucí rostliny a další zasazené u stěny domu byly vytrhány. Podezírala z toho žalobce, který ji předtím bezdůvodně vyzýval k jejich odstranění.

9. Ze tří dopisů ze dne , datum, se podávalo, že žalovaná informovala , právnická osoba, , adresa, , , právnická osoba, a Městskou policii , adresa, , že z důvodu zabezpečení nemovitosti a majetku, neboť v minulosti docházelo k neoprávněnému proniknutí do objektu a k poškození a odcizení drobných věcí před domem, byla na jejich domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, naistalována venkovní kamera, přičemž snímá pouze vstup do domu a částečně také příchod k domu, nikoli přímo jakýkoli soukromý subjekt. Neslouží tudíž k monitoringu soukromých osob, sbírání dat a k jejich případnému předávání, pouze k zabezpečení jejich majetku.

10. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že tato společnost na základě objednávky žalované provedla instalaci zabezpečovacího zařízení (prostorových čidel a kamer) na a uvnitř jejího domu, a to proti vniknutí do nemovitosti a k monitoringu rizikových vstupů. Venkovní kamera byla na žádost žalované nastavena tak, aby nesnímala veřejný prostor a záznam snímání byl upraven na sedm dní, poté se automaticky odmazává.

11. Svědkyně , jméno FO, , sousedka obou účastníků řízení, vypověděla, že kamera byla umístěna kvůli tomu, že květiny, které měla žalovaná kolem svého domu, někdo zlikvidoval, řešila to i městská policie. Kamera směřuje pouze na vchodové dveře, dům a vozidlo žalované, jinam nesměřuje, o tom se bavila s žalovanou. Ulice je frekventovaná, kromě domů účastníků řízení se v ní nachází informační centrum, loutkové divadlo a jejich dům, přičemž i jim byl poškozen majetek, proto má za to, že kamera žalované je na místě. Sami mají kvůli ochraně majetku také nainstalované kamery, jedna z nich míří na dům žalobce, ale ten její odstranění nikdy nepožadoval. Nechápe, jak může někomu vadit konstrukce od uměleckého kováře, na které se pnou květiny žalované, neví však, kdo je odstranil.

12. Z dopisu ze dne , datum, a z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalované odmítl odstranění kamery, protože je nasměrována jen na vstup do domu žalované a na ulici, na což reagovala zástupkyně žalobce tak, že z důvodů obsažených poté v žalobě opakovaně vyzvala žalovanou k odstranění předmětné kamery a také ke znehodnocení veškerých zvukových a/nebo obrazových záznamů z ní.

13. Další návrhy na doplnění dokazování ze strany žalované soud zamítnul, neboť se nevztahovaly k předmětu řízení a kromě toho soud již měl pro posouzení a rozhodnutí věci dostatek podkladů a další důkazní prostředky by už nemohly přinést jiná zásadní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

14. Podle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

15. Podle § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

16. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

17. Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

18. Podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

19. Osobnost člověka představuje z hlediska její právní ochrany jeden z předmětů absolutních soukromých práv stanovených občanským zákoníkem. Nedílnou součástí osobnosti člověka je také jeho soukromí, přičemž jde o jednu z nejpřísněji chráněných osobnostních hodnot vůbec. Soukromí představuje přirozenou hodnotu lidské osobnosti ve smyslu jeho intimní sféry, ať již ohraničené prostorově nebo obsahově, do které nesmí nikdo jiný bezdůvodně vstupovat či zasahovat, a která zahrnuje mj. obydlí člověka či jiné soukromé prostory. Součástí práva na ochranu soukromí je proto také možnost vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti osobního soukromí člověka zpřístupněny jiným lidem a zároveň možnost se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Pod rozsah ochrany soukromí člověka spadá i ochrana obsahu soukromých informací v osobních písemnostech, ochrana rodinného života apod.

20. Aby byla dána soukromoprávní odpovědnost za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka, musí být splněny všechny následující předpoklady: a) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě, b) neoprávněnost (protiprávnost) daného zásahu a c) existence příčinné souvislosti mezi tímto zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka (o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li újma následkem protiprávního úkonu, tedy je-li jednání škůdce a újma ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, k újmě by nedošlo). Jestliže není požadována satisfakce podle § 2951 odst. 2 a § 2956 o. z., ale jde o případ zdržovací či odstraňovací žaloby podle § 82 odst. 1 o. z., jako je tomu zde, nevyžaduje se zavinění ze strany toho, kdo zasáhl do osobnostních práv poškozeného, jde tedy o odpovědnost objektivní.

21. Nejde přitom jen o to, zda došlo k zásahu do osobnostních práv, ale především o to, zda tento zásah byl neoprávněný (v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem), přičemž daný zásah může ještě trvat, nebo může být dána důvodná obava, že nastane, resp. že se bude opakovat. Také platí, že se v těchto případech nepřihlíží k subjektivnímu vnímání poškozeného, ale rozhodující je, jak by zásah v daném kontextu vnímala běžná osoba průměrných vlastností.

22. Z ustálené rozhodovací praxe dále plyne, že v rámci ochrany osobnosti může žaloba znít také na uložení povinnosti odstranit určitý předmět, který má neoprávněně a nepříznivě působit na žalobcova osobnostní práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Přeneseno na posuzovaný případ to znamená, že nejen odstraňovací, ale i zdržovací žalobou lze žádat, aby protistraně byla uložena preventivní povinnost odstranit kameru, jestliže jejím prostřednictvím došlo k dotčení osobnostních práv, zde k zásahu do soukromí druhého, a hrozí, že se takový zásah bude opakovat i v budoucnu.

23. Žalobce se po žalované domáhal odstranění kamerového systému, umístěného na jejím domě. Provedeným dokazováním, zejména ohledáním na místě samém, bylo zjištěno, že daná kamera je umístěna na domě žalované, dům žalobce nezabírá, ale směřuje od něj ulicí dolů, kde zabírá jak vchod do domu žalované, tak část , adresa, , přičemž jde o pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, patřící žalobci. Z tohoto důvodu měl ostatně žalobce za to, že je tak zasahováno do jeho soukromí.

24. S takovým názorem však soud nemůže souhlasit, neboť přestože jde nepochybně o pozemek žalobce, je to současně ulice města a ve smyslu § 34 zákona o obcích tudíž veřejné prostranství. Ve vztahu k tomuto institutu je pak soudní praxe již zcela ustálena v závěru, že jde o jeden z druhů veřejnoprávního omezení vlastnického práva, které vzniká ex lege naplněním zákonných znaků. Prvním je vůbec existence určitého prostoru, který přístupný každému bez omezení, tedy bez toho, aby takovému užívání bránila faktická překážka, např. zákaz vstupu umístěný vlastníkem pozemku, druhým je existence určitého veřejně prospěšného účelu, k němuž veřejné prostranství slouží, např. dopravního, jako je tomu právě v případě ulice. Kromě toho je ovšem relevantní i vůle vlastníka dotčeného pozemku, který se však jednak vyžaduje jen pro vznik veřejného prostranství, jednou daným souhlasem jsou již vlastník i jeho právní nástupci vázáni, jednak nemusí být výslovný, ale postačí i konkludentní souhlas, zejména nečinnost vlastníka, který po určitou dobu toleruje, že jeho pozemek užívá veřejnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , příp. také rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

25. S ohledem na skutková zjištění může soud jednoznačně uzavřít, že dotčené prostranství je prostranstvím veřejným, neboť jde o ulici přístupnou každému bez omezení. Případný nesouhlas vlastníka v době, kdy , adresa, začala v , adresa, plnit svůj veřejně prospěšný účel, nebyl v řízení tvrzen, natož prokázán.

26. Prostřednictvím listinných důkazů (tři dopisy ze dne , datum, , žádost žalované ze dne , datum, a především úřední záznam Městské policie , adresa, ze dne , datum, ), jakož i výslechem svědkyně pak bylo dostatečně prokázáno, že žalovaná danou kameru provozuje z důvodu ochrany svého majetku, neboť v minulosti několikrát došlo k jeho poškození, a to minimálně v jednom případě žalobcem, který při jednání dne , datum, sám přiznal, že z vlastního popudu v dubnu , Anonymizováno, u domu žalované odstranil zde rostoucí rostliny. Soud proto mohl uzavřít, že k útokům na majetek žalované v poslední době došlo a nejde jen o hypotetické nebezpečí, jak by tomu mohlo být, pokud by jedinou takovou událostí byl úsměvný a relativně neškodný incident z roku 2011.

27. Jestliže má tedy žalovaná předmětnou kameru nainstalovánu kvůli ochraně svého majetku důvodně, směřuje zčásti na její dům a zčásti na veřejné prostranství (zpráva společnosti , právnická osoba, ., nebyla s ohledem na místní ohledání pro soud přesvědčivá) a je tak schopna snímat pouze náhodně procházející osoby, je soud toho názoru, že jde o zcela oprávněné umístění kamerového systému. Nastavení kamery snímající veřejný prostor totiž musí být efektivní, neboli musí umožnit dosažení účelu snímání, zachycení eventuálních pachatelů protiprávní činnosti, a je podstatné, zda jde o prevenci před reálně hrozícími útoky např. na majetek, nebo zda je taková protiprávní činnost jen hypotetická a spíše nepravděpodobná (srov. zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

28. S ohledem na uvedené, kdy předmětná kamera žalované nesleduje soukromý prostor žalobce (jiná situace by nastala, pokud by směřovala např. na vchod do jeho domu či dokonce do jeho oken, tak tomu však v dané věci není), a kvůli její oprávněnosti i minimálnímu zásahu do osobnostních práv žalobce v případě, kdy bude danou veřejnou komunikací procházet, má soud za to, že je na místě, aby ji žalobce, stejně jako ostatní kolemjdoucí, kterých bude zjevně vzhledem k umístění dalších institucí v dané ulici povícero, byl povinen strpět. Žalobu na její odstranění proto zamítl. Ze stejného důvodu rovněž nevyhověl návrhu na zdržení se instalace a provozování kamerového systému v těchto místech.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši , částka, , a to za každý z osmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání nebo návrhy ve věci samé ze dne , datum, , , datum, , , datum, a účast na jednání před soudem, včetně ohledání na místě samém, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ), a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za každý tento úkon. Dohromady tak jde spolu s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 % o částku , částka, . O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší nebo plnění ve splátkách, a místo plnění bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.