8 C 357/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: Anonymizováno a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, MSc., narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 689 700 Kč s příslušenstvím, o 610 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku ve výši částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu se shora uvedeným příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že mezi ní coby nájemkyní a žalovaným coby pronajímatelem byly uzavřeny dvě nájemní smlouvy ze dne datum, která byla ukončena na základě dohody ke dni datum, a ze dne datum, na základě nichž byla žalobkyni žalovaným přenechána do užívání budova na adrese U Chodovského hřbitova 2368/3a, adresa. Obě smlouvy jsou přitom neplatné, neboť jednak nebyla dodržena písemná forma s úředně ověřenými podpisy podle § 13 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), aniž šlo o běžný obchodní styk, a jednak ve smyslu § 437 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), bylo jednáno ve střetu zájmu a v rozporu se zájmy žalobkyně. Ta totiž na nájemném uhradila žalovanému, jenž byl v dané době jejím jediným akcionářem i statutárním ředitelem, částku ve výši celkem částka, ačkoli obvyklé nájemné mělo podle znaleckého posudku adresa školy technické a ekonomické v právnická osoba činit v roce 2017 částku částka měsíčně, v roce 2018 částku částka měsíčně, v roce 2019 částku částka měsíčně, v roce 2020 částku částka měsíčně, v roce 2021 částku částka měsíčně a v roce 2022 částku částka měsíčně. Jestliže však žalobkyně předmět nájmu fakticky užívala, vzniklo i na její straně bezdůvodné obohacení, a to ve výši částka, žalobou se tedy domáhá rozdílu ve výši částka spolu se zákonnými úroky z prodlení podle námitky neplatnosti právního jednání a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum.

2. Nárok žalobkyně na náhradu tvrzené škody zdůvodněný porušením povinností péče řádného hospodáře žalovaným byl vyloučen k samostatnému řízení a na základě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-112, byl k dalšímu řízení a rozhodnutí postoupen Krajskému soudu v Praze.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť obě uvedené smlouvy jsou platné, když byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku, což je získání prostor pro sídlo a pro hospodářskou činnost žalobkyně, a když ani nedostatek úředně ověřeného podpisu podle § 13 zákona o obchodních korporacích nezpůsobuje podle judikatury Nejvyššího soudu jejich neplatnost. Kromě toho nelze žádat vydání bezdůvodného obohacení, jde-li o neplatnost pouze z důvodu nedostatku formy. Ustanovení § 437 odst. 2 o. z. se zde také neuplatní, jelikož byl jediným společníkem žalobkyně a na uzavření daných smluv tak dopadá § 55 odst. 3 zákona o obchodních korporacích. Žalovaný taktéž vnesl námitku promlčení, jelikož současní členové představenstva žalobkyně věděli o existenci obou nájemních smluv i o výši nájemného už před nabytím účasti na žalobkyni nynějším majoritním akcionářem, evidentně je však několik let považovali za platné, protože nájemné bylo hrazeno. Vznesl rovněž námitku započtení, neboť měl dne datum poskytnout žalobkyni bezúročnou ústní zápůjčku ve výši částka. Dále žalovaný poukázal na širší kontext vztahů mezi účastníky, podle jeho přesvědčení je žaloba pouze nátlakem na něj v souvislosti s nároky majoritního akcionáře, společnosti jméno FO Anonymizováno, a. s.

4. Mimo to žalovaný vůči žalobkyni ve smyslu § 97 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) uplatnil vzájemný návrh na zaplacení částka, a to z titulu neuhrazeného nájemného za období od datum do datum spolu se zákonnými úroky z prodlení, jelikož předmětné nájemní smlouvy jsou platné.

5. Soud k prokázání rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vyplynulo, že žalovaný byl v době od datum do datum jediným statutárním orgánem (statutárním ředitelem) i předsedou správní rady žalobkyně, která měla od datum sídlo na adrese U Chodovského hřbitova 2368/3a v Praze. Dále z něj vyplynulo, že od datum je předsedkyní představenstva tituly před jménem jméno FO, členem představenstva je jméno FO a členem dozorčí rady je jméno FO.

7. Z nájemní smlouvy uzavřené dne datum, dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne datum a z nájemní smlouvy uzavřené dne datum soud zjistil, že žalovaný jako pronajímatel a žalobkyně jako nájemce si sjednali, že pronajímatel přenechá nájemci shora uvedenou budovu na adrese U Chodovského hřbitova 2368/3a, adresa, a to za nájemné ve výši částka měsíčně, které bylo v této výši ponecháno i v režimu nové smlouvy od datum, přičemž hrazeno mělo být bezhotovostně, vždy předem nejpozději do 5. dne příslušného kalendářního měsíce.

8. Z dodatku č. hodnota k nájemní smlouvě ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný a žalobkyně se dohodli, že nájemné za shora uvedenou budovu pro období od datum do datum sníží na částku částka měsíčně.

9. Z výpisů z účtu žalobkyně vyplynulo, že pravidelně hradila na nájemném za předmětnou budovu od dubna 2017 až do datum částku částka měsíčně (do prosince 2017 ve dvou splátkách).

10. Z protokolu o předání nemovitosti soud zjistil, že žalobkyně předala žalovanému dne datum uvedenou budovu včetně klíčů, přístupových čipů a vybavení.

11. Z nájemní smlouvy ze dne datum vyplynulo, že žalovaný jako pronajímatel a společnost jméno FO s. r. o. jako nájemce si sjednali, že pronajímatel přenechá nájemci předmětnou budovu na adrese U Chodovského hřbitova 2368/3a, adresa, a to za nájemné ve výši částka měsíčně, přičemž obě strany prohlásily, že se jedná o cenu v místě a čase obvyklou, jež má charakter tržní ceny nájemného.

12. Ze znaleckého posudku č. 406/32/2022, který vypracoval dne datum Ústav znalectví a oceňování adresa školy technické a ekonomické v právnická osoba, vyplynulo, že obvyklá cena nájmu za shora uvedenou budovu za období let 2017 až 2022 odpovídá částkám, jak již byly shora uvedeny v žalobě. Protože však tento posudek neobsahoval doložku podle § 127a o. s. ř., soud jej hodnotil jako ostatní listinné důkazy a nemusel tak přistoupit k výslechu znalce či ke zpracování revizního znaleckého posudku. Kromě toho byl vypracován na objekt o ploše celkem hodnota m2 v prvním a druhém nadzemním podlaží a 117,378 m2 v prvním podzemním podlaží (viz tabulka 2), zatímco shora uvedená nájemní smlouva ze dne datum se vztahovala na budovu o celkové výměře 360 m2 podlahové plochy v přízemí a prvním nadzemním patře a 140 m2 v suterénu, proto nebyl pro posouzení věci i z tohoto důvodu relevantní, jak bude dále rozvedeno.

13. Z hlavních podmínek smluvní dokumentace ze dne datum soud zjistil, že si žalovaný a jméno FO sjednali základní náležitosti koupě 70 % akcií žalobkyně od stávajícího jediného akcionáře, tj. od žalovaného. Kupujícím měla být buď společnost právnická osoba., a/nebo její společníci a/nebo jméno FO a/nebo rodina jméno FO (zejména jméno FO ml. a tituly před jménem jméno FO), či jakákoliv s nimi spřízněná osoba. Smluvní strany si sjednaly předmět koupě, výši kupní ceny, způsob jejího vypořádání prostřednictvím vázaného účtu. Dále si sjednaly rozsah transakční dokumentace, tj. tyto podmínky smluvní dokumentace, smlouvu o převodu akcií, smlouvu o vypořádání, smlouvu mezi akcionáři (resp. dohodu společníků), nový návrh stanov žalobkyně. V podmínkách smluvní dokumentace bylo též sjednáno, že po převodu 70 % akcí zůstane žalovaný ve funkci člena statutárního orgánu po dobu dalších 3 let a bude se podílet na jejím rozvoji. Z těchto podmínek smluvní dokumentace rovněž vyplývá, že ke dni sjednání, tj. ke dni datum, bylo dokončeno due diligence (tj. právní a ekonomická prověrka) žalobkyně.

14. Z notářského zápisu sp. zn. N313/2019, NZ 468/2019, sepsaného dne datum tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v adresa, vyplynulo, že jméno FO, jméno FO a jméno FO ml. spolu založili akciovou společnost jméno FO Anonymizováno, a. s., s monistickým systémem vnitřní struktury. Při úpisu akcií činil podíl jméno FO na základním kapitálu společnosti 80 %, podíl jméno FO 10 % a podíl jméno FO ml. rovněž 10 %. Zakladatelé určili tituly před jménem Evu jméno FO statutární ředitelkou společnosti, předsedou dozorčí rady byl určen jméno FO, což bylo pro období od datum do datum potvrzeno také výpisem z obchodního rejstříku společnosti jméno FO Anonymizováno, a. s.

15. Ze smlouvy o převodu cenných papírů ze dne datum včetně přílohy č. hodnota pak vyplynulo, že žalovaný jakožto jediný akcionář žalobkyně převedl za cenu tel. číslo Kč shora uvedených 70 % akcií žalobkyně (resp. 70 kusů odpovídajících 70% podílu ve společnosti) na společnost jméno FO CAPITAL, a. s., která jako nabyvatelka mj. prohlásila, že měla ještě před uzavřením smlouvy možnost seznámit se s účetním, právním, faktickým a jiným stavem žalobkyně v rámci hloubkového auditu, tzv. due diligence, a neměla a nemá jakýchkoli výhrad, námitek, pochybností či nejasností. Potvrzení těchto ujednání, včetně určení práv a povinností mezi novým majoritním akcionářem, společností jméno FO CAPITAL, a. s., a žalovaným jakožto držitelem 30% podílu v žalobkyni a v danou dobu stále členem jejího představenstva, vyplynulo i z dohody společníků o výkonu práv a povinností v obchodní korporaci jméno FO, a. s., ze dne datum.

16. Z námitky neplatnosti právního jednání a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze stejného dne, z výzvy k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínky) ze dne datum včetně poštovní dodejky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě v žalobě tvrzeného dluhu.

17. Z výzvy ze dne datum detailu zprávy ze systému datových schránek soud též zjistil, že žalovaný v průběhu řízení vyzval žalobkyni k úhradě ve vzájemném návrhu tvrzeného dluhu.

18. Z jednostranného zápočtu pohledávky podle § 1982 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ze dne právnická osoba. 2022, příkazní smlouvy ze dne datum a generální plné moci ze dne datum soud pro posouzení věci ničeho podstatného nezjistil a další návrhy na doplnění dokazování zamítnul, neboť pro posouzení a rozhodnutí věci měl dostatek podkladů a další důkazní prostředky by tak již nemohly přinést jiná relevantní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud poté posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

19. Podle § 13 zákona o obchodních korporacích smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

20. Podle § 54 zákona o obchodních korporacích (v rozhodném znění, tj. ke dni uzavření shora uvedených nájemních smluv) dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných (odst. 1). Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost (odst. 2). Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace (odst. 3). Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho funkce (odst. 4).

21. Podle § 55 zákona o obchodních korporacích (v rozhodném znění) hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými (odst. 1). Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost (odst. 2). Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím vydaném zákazu podle § 56 odst. 2 (odst. 3).

22. Podle § 57 zákona o obchodních korporacích ustanovení § 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

23. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový Anonymizováno plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Zásadní a rozhodující pro posouzení nároku žalobkyně i vzájemného nároku žalovaného bylo vyřešit otázku platnosti obou nájemních smluv ze dne datum a datum. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že obě smlouvy jsou platné, v čemž zaujal stejný právní názor, jako v rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, v němž sice bylo rozhodnuto o odlišném nároku na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo spočívat v investicích žalobkyně zastoupené žalovaným do nemovitosti žalovaného a hrazení pojištění podnikatelského rizika, avšak založeném na identickém skutkovém podkladě. V tomto smyslu tedy dostál požadavku zákona, jakkoli je uvedený rozsudek dosud nepravomocný, že každý může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho případem shoduje v podstatných znacích (§ 13 o. z.). Pro stručnost by tedy bylo možno pouze odkázat na velmi podrobné zdůvodnění shora uvedeného rozsudku, avšak je jistě vhodné, aby tento závěr byl rozveden, resp. spíše zopakován i zde.

26. Jde-li o námitku žalobkyně, že obě smlouvy jsou neplatné, protože na nich ve smyslu § 13 zákona o obchodních korporacích absentovaly úředně ověřené podpisy žalovaného, je třeba předně uvést, že toto ustanovení zákona má za cíl chránit veřejný pořádek, zabraňuje totiž tomu, aby fakticky jediná právně jednající osoba následně své jednání jakkoli měnila a upravovala, čímž by mohlo dojít k ohrožení práv či oprávněných zájmů třetích osob, např. věřitelů či akcionářů dané obchodní společnosti (k tomu srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikován pod č. 104/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, civilní část). V projednávané věci však nebylo ze strany žalobkyně ničeho tvrzeno, natož prokázáno k tomu, že by snad uvedené nájemní smlouvy byly později nějakým způsobem změněny. Sankce jejich neplatnosti zde tudíž jen pro absenci úředně ověřených podpisů nepřichází v úvahu.

27. Především však na tuto věc dopadá výjimka druhé věty citovaného ustanovení, podle níž se písemná forma s úředně ověřenými podpisy nevyžaduje v případě, je-li smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých. Běžný obchodní styk lze přitom chápat jako standardní obchodní činnost, běžné nakládání s majetkem dané společnosti v rámci jejího podnikání. Jestliže jde v projednávaném případě o obchodní společnost, kde byla hodnota hodnota% podílu v ní oceněna částkou 181 milionů Kč, a jestliže předmětnou budovu užívala jako své sídlo a provozovnu, sjednání obou smluv podle názoru soudu zjevně představuje běžný obchodní styk. Tento závěr pak nemůže zvrátit ani tvrzení žalobkyně, že sjednané nájemné neodpovídalo obvyklému nájemnému v dané lokalitě, neboť daná budova žalovaného byla následně pronajata společnosti jméno FO s. r. o. za částku částka měsíčně, což byla nejen pro žalovaného, ale i pro novou nájemkyni cena v místě i čase obvyklá, a v neposlední řadě protože soud nemohl vzít v potaz uvedený posudek č. 406/32/2022, když pracoval porovnávací metodou s menšími plochami, než na jaké byly nájemní smlouvy uzavřeny. Rovněž uzavření nájemní smlouvy na dobu neurčitou, při výpovědní lhůtě 3 měsíců, není ničím neobvyklým, proto lze uzavřít, že předmětné smlouvy jsou i přes absenci úředně ověřených podpisů platné, neboť byly sjednány v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.

28. Ostatně i kdyby byly dané smlouvy posouzeny jako neplatné z důvodu nedostatku formy, musel by soud přisvědčit námitce žalovaného, že žalobkyně se ve smyslu § 2997 odst. 1 o. z. nemůže domáhat vydání toho, co již sama na jejich základě plnila. To však, jak shora uvedeno, nebyl důvod vedoucí k zamítnutí žaloby.

29. Namítala-li žalobkyně, že bylo jednáno ve střetu zájmu a v rozporu se zájmy žalobkyně, soud tomuto názoru též nemůže přisvědčit. Žalovaný jakožto tehdejší statutární ředitel žalobkyně (šlo podle tehdejší právní úpravy o monistický systém vnitřní struktury akciové společnosti) měl zákonnou informační povinnost vůči správní radě, jejímž předsedou ovšem byl, případně vůči jedinému akcionáři, jímž byl opět on sám. Takové spojení funkcí tehdejší právní úprava nevylučovala, navíc nestanovila, že informační povinnost je možné splnit pouze písemně. Z toho podle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že podle zákona povinné subjekty informovány byly, resp. že jsou-li tyto subjekty spojeny v jediné osobě, členovi orgánu obchodní korporace, není zapotřebí v soudním řízení splnění zmíněné informační povinnosti prokazovat. Rozhodující však je, opět lze odkázat na zdůvodnění shora, že obě dvě smlouvy byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku, tedy ve smyslu § 57 zákona o obchodních korporacích nebylo třeba otázku splnění informační povinnosti pro posouzení a rozhodnutí věci vyřešit.

30. Soud neshledal ani to, že by žalovaný jednal v rozporu se zájmy žalobkyně. Jednak je třeba si uvědomit, že v rozhodné době byl jediným akcionářem a k prodeji majoritního podílu došlo až v listopadu 2019, jednak i po této změně majoritní vlastník, personálně propojený s členy orgánů žalobkyně, ničeho nenamítal a další tři roky (od listopadu 2019 do listopadu 2022) bylo nájemné bez dalšího řádně a včas hrazeno. Ostatně právě při sjednávání převodu akcií žalobkyně prošla procesem due diligence, vzhledem k nezanedbatelné kupní ceně jistě velmi důkladným, přičemž nabyvatelka výslovně prohlásila, že se seznámila s „účetním, právním, faktickým a jiným stavem žalobkyně a nemá jakýchkoli výhrad, námitek, pochybností či nejasností“. Nelze ani přehlédnout, že žalovaný a nabyvatelka akcií, společnost jméno FO CAPITAL, a. s., si tehdy sjednali, že nový většinový vlastník nebude oprávněn, přímo či nepřímo (např. prostřednictvím žalobkyně) vůči žalovanému uplatňovat jakékoli nároky z titulu odpovědnosti převodce jako člena správní rady a statutárního ředitele žalobkyně (čl. 5.11 smlouvy o převodu cenných papírů ze dne datum).

31. Z těchto všech důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, aniž se musel blíže zabývat dalšími námitkami žalovaného, a to jak započtení jím tvrzené pohledávky, nebo námitkou ohledně promlčení nároku, jenž v tomto řízení nebyl prokázán.

32. Naopak vzájemnému návrhu žalovaného soud ze stejného důvodu, tedy platnosti daných nájemních smluv, resp. smlouvy ze dne datum, zcela vyhověl. Nehradila-li žalobkyně i přesto, že budovu žalovaného užívala až do datum, od žalovaným nárokovaného období od datum nájemné sjednané ve výši částka měsíčně, dostala se podle § 1968 o. z. do prodlení s dluhem ve výši celkem částka, a proto byly žalovanému přiznány i úroky z prodlení podle § 1970 o. z., vždy od každého dne prodlení podle shora citované nájemní smlouvy (čl. IV bod 7) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci nároku žalobkyně i nároku žalovaného zcela úspěšnému žalovanému náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku za vzájemný návrh ve výši částka a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši částka za každý z 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, účast při jednání soudu ve dnech datum a datum a výzva k plnění ze dne datum – tento úkon právní služby se týká sice výlučně vzájemného nároku žalovaného, soud jej však posoudil jako úkon náležející do společného řízení, kde podle § 8 odst. 3 advokátního tarifu platí tarifní hodnota věci, která je nejvyšší, neboť řízení o žalobě a o vzájemném návrhu je ze zákona primárně spojeno ke společnému projednání a až za podmínek podle § 97 odst. 2 o. s. ř. jej lze vyloučit k samostatnému projednání, přičemž žalovaným odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne právnická osoba. 2018, sp. zn. spisová značka, na tuto věc nedopadá, jelikož se sice týká rozhodování o náhradě nákladů řízení a hovoří o samostatnosti žaloby a vzájemného návrhu, ale to jen ve smyslu posuzování míry úspěchu a neúspěchu ve věci a tedy samotné otázky, zda má být náhrada nákladů řízení přiznána či nikoli). Dále mu náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši částka za každý z těchto úkonů a podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu náhrada za promeškaný čas ve výši částka za každou započatou půlhodinu cesty z jeho sídla do sídla soudu a zpět, což činí celkem částka (cestovné nebylo požadováno), to vše včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tedy jde o částku částka, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyl zjištěn důvod pro stanovení lhůty delší či pro plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.