8 C 447/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobců:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , Ph.D., advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0 , 2. JUDr. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 , zastoupená Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 , Ph.D., advokátem Adresa zainteresované osoby 1/0 , proti žalovanému: Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 3/2 Adresa zainteresované osoby 3/1 , o určení vlastnictví k nemovitým věcem I. Žaloba, ve znění upřesnění, jež soudu došlo , datum, , se v plném rozsahu zamítá.II. Žalobci jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalovanému na náhradu nákladů , částka, , ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Plněním jednoho ze žalobců zanikne v rozsahu poskytnutého plnění povinnost zbylého žalobce. Žalobci se žalobou z , datum, , ve znění doplnění z , datum, , domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, v k.ú. , jméno FO, , a to každý v rozsahu ideální poloviny; a dále se domáhali určení, že jejich předci v přímé linii byli ke dni své smrti vlastníky stejných pozemků, a to tedy , jméno FO, , narozený , datum, , zemřelý , datum, , a , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá , datum, , a , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá , datum, . Podstatou žaloby je skutečnost, že se stát snaží získat vlastnické právo k těmto pozemkům, ačkoli v minulosti nevykonával správu zápisu v katastru nemovitostí (též v pozemkové knize a v evidenci nemovitostí) tak, jak měl. Za současného právního stavu se stát snaží v rozporu s dobrými mravy žalobce připravit o vlastnické právo, přičemž žalobcům nemůže jít historická nečinnost státu k tíži. Nečinnost, jak ji vyjádřil zástupce žalobců při jednání, spočívá právě ve skutečnosti, že stát ponechal v katastru nemovitostí zapsané historické vlastníky, ačkoli mu muselo být zřejmé, že již nežijí, a ačkoli stále pro české pozůstalostní řízení platí princip, že je lze zahájit i bez návrhu, tedy z moci úřední. Žalobci navíc postupovali podle pokynů státu, tedy dali podnět, resp. zahájili dodatečná projednání dědictví (pozůstalosti) po svých předcích, a zároveň podali tuto žalobu, o níž sice poctivě uvedli, že ji podali z opatrnosti, nicméně je zde i další právní důvod, a to signalizační poznámka spornosti, zapsaná na list vlastnictví předmětných nemovitých věcí, jež informuje každého, kdo bych chtěl nemovitou věc od státu nabýt, že je zde spor o vlastnictví.Žalovaný navrhl žalobu zamítnout jednak proto, že mu nesvědčí pasivní věcná legitimace, není-li v katastru nemovitostí jako vlastník daných pozemků zapsán, jednak proto, že podle konstantního výkladu Nejvyššího soudu nelze obcházet projednání věci v pozůstalostním řízení žalobou na určení. Dále se zástupce žalovaného při jednání vyjádřil, že další signalizační zápisy na listu vlastnictví vedou v praxi žalovaného k tomu, že dané nemovité věci nenechá zapsat do vlastnictví státu z titulu přivlastnění (opuštění věci), jelikož je zřejmé, že o ně v zákonné lhůtě projevila zájem třetí osoba.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k celkovému závěru o skutkovém stavu věci: ve vztahu k pozemkům p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, pro obec a k.ú. , jméno FO, jsou v katastru nemovitostí zapsáni stále , jméno FO, a , jméno FO, , oba ve spoluvlastnickém poměru s podíly vždy ideální poloviny a s tím, že je zapsána poznámka o nedostatečně identifikovaném vlastníku s jejím předáním pro ÚZVSM; takto zapsaný stav platil k datu , datum, (, Anonymizováno, Shodně jsou vlastníci týchž pozemků zapsáni i k 21. říjnu 2024, ale nadto je součástí zápisů též poznámka o zdejší žalobě a dále několik poznámek o tom, že byl vlastník vyzván k doložení identifikačních údajů (, Anonymizováno, ). Státní notářství v , adresa, vystavilo , datum, potvrzení z dědického spisu , Anonymizováno, po zůstavitelce , jméno FO, , zemř. , datum, , že závěť nezanechala, a kdo jsou po ní nahlášení zákonní dědicové (potvrzení čl. 6). Žalobce předložil ještě rodné listy , Jméno zainteresované osoby 0/0, a úmrtní list , jméno FO, (listy čl. 7 a 8). Okresní soud v Kladně, jako soud dědický, uvedl , datum, , že původní dědické řízení po , jméno FO, vede pod zn. , Anonymizováno, dále že mu byl , datum, zdejším soudem předán hromadný návrh na dodatečné projednání dědictví ze strany , Jméno zainteresované osoby 0/0, , a to po , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, z důvodu shodného, jako je předmět tohoto řízení, tedy kvůli nemovitým věcem, zapsaným na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a k.ú. , jméno FO, (zpráva OS v Kladně čl. 15).Podle § 80 o.s.ř. platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Soud dospěl ohledně splnění podmínky citovaného ustanovení k závěru, že na projednání žaloby musí být dán naléhavý právní zájem z formálního hlediska už jen proto, že se týká nemovitých věcí, zapisovaných do katastru nemovitost, přičemž rozsudek o pozitivním určení práva by v takovém případě sloužil k uvažovanému zápisu; nicméně je zde i další formální důvod, a sice že s projednáním žaloby počítá výslovně zvláštní právní předpis, a sice § 65 z.č. 256/2013 Sb., katastrální zákon.Na druhou stranu je třeba uvést, a soud to hodnotí níže, že formální naplnění naléhavosti právního zájmu ještě k vyhovění žalobě nepostačuje.Podle § 65 z.č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona platí, že(1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převezme údaje o nemovitostech uvedených v § 64 odst. 2 a známé údaje o jejím vlastníkovi a vede jejich evidenci. Tuto evidenci včetně známých údajů o zapsaném vlastníkovi zveřejní na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň tyto údaje předá obecnímu úřadu obce, na jejímž území se nemovitost nachází.(2) , právnická osoba, zveřejní převzaté údaje podle odstavce 1 na úřední desce.(3) Součástí zveřejnění podle odstavců 1 a 2 je i výzva, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve výzvě se uvede poučení o důsledcích, které nastanou, pokud se vlastník nepřihlásí ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem pro to, aby nemovitost byla považována za opuštěnou.(4) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v součinnosti s obecním úřadem provede zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců. , právnická osoba, přitom jedná v přenesené působnosti.(5) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4 osobu vlastníka nemovitosti, písemně vyzve tuto osobu, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.(6) Přihlásí-li se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji písemně vyzve, aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.(7) Stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.(8) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4, že zapsaný vlastník nežije, podá podnět k zahájení řízení o pozůstalosti soudu příslušnému k řízení o pozůstalosti podle jiného zákona a předá mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti; není-li známo jeho bydliště, podá podnět u soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nalézá.(9) Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.Žalovaný má sice formálně zákonem stanovenou pasivní věcnou legitimaci ve sporu daného typu (§ 65 odst. 7 citovaného ustanovení), nicméně taková legitimace může nastoupit až v situaci, kdy zde neprobíhá žádné jiné zjišťování skutečného vlastníka, jak se ostatně podává ze závěrečného odstavce citovaného ustanovení, tedy nepodaří-li se vlastníka zjistit vůbec, nastoupí domněnka opuštění nemovité věci a jako vlastník bude zapsán do katastru nemovitostí stát. Nic takového se ale nestalo, stát není zapsaným vlastníkem, a zjevně je v současné době na listu vlastnictví zapsána informace o nedostatečně identifikovaném vlastníku, přičemž nejen žalobci, ale i stát shodně uvádí, že probíhají řízení o dodatečném projednání dědictví po předcích žalobců. Jestliže sami žalobci uvádí, že žalobu podali z opatrnosti a že její současný hlavní smysl spatřují v udržení poznámky o zdejší žalobě na listu vlastnictví, dospěl soud k závěru, že zde není žádný zákonný důvod takové žalobě vyhovět.Samotné vedení poznámky o žalobě na listu vlastnictví v žádném případě nezakládá její důvodnost. Se žalobci nelze ani souhlasit, že je takové poznámky zapotřebí, když stát žádné kroky k nabytí vlastnictví nečiní; naopak čeká na výsledek dodatečného projednání dědictví po předcích žalobců.Žalobci podali zdejší žalobu toliko předčasně a z opatrnosti, přičemž své právo hájí v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti. Zdejšímu žalovanému ve skutečnosti pasivní věcná legitimace nenáleží, samotné ustanovení katastrálního zákona by ji zakládalo jen tehdy, pokud by státu vlastnické právo již náleželo alespoň tabulárně (knihovně, zápisem), resp. pokud by bylo z kroků státu zřejmé, že vše k takovému výsledku směřuje. Ve zdejší věci je jisté, že si je stát vědom zájmu žalobců o nastolení souladu mez zapsaným a skutečným právním stavem, když dali podnět k dodatečnému projednání dědictví po předcích. Námitka žalovaného, že nelze dodatečné projednání dědictví obcházet běžnou žalobou, byla správná.Soud proto žalobu zamítl a přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů soudního řízení podle § 151 odst. 1,2 o.s.ř. ve spojení s jeho úspěchem ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když důvody k mimořádnému postupu podle § 150 o.s.ř. neshledal, neboť takové náklady nemusely vůbec vzniknout, pokud by vzali žalobci v potaz stav věci, popsaný shora a opakované poučení ze strany soudu. Skutečnost, že se žalobci dostali do současné situace nezaviněně, a že je skutečně věcí státu, aby zajistil pořádek v katastrálních zápisech, je pravdivá, nicméně katastrální zákon jasně nabízí možnost zajistit si své právo v nesporném řízení, tj. v řízení o dodatečné projednání pozůstalosti, což i stát ve věci žalobců respektuje a nečiní kroky k zápisu svého vlastnického práva; nicméně žalobci podali ještě tuto žalobu z opatrnosti. Není účelem občanského soudního řízení nechat řízení o předčasně podané žalobě přerušené do vyjasnění právní situace žalobců, neboť tím, že se řízení zahájí a žalovaný se o něm dozví, vzniká i na jeho straně očekávání, že soud věc bez překážek projedná. Řízení o dodatečné projednání pozůstalosti neřeší otázku předběžnou, nýbrž konkurenční, když zcela vyřeší to, co je předmětem zde. Žalobci sice mají procesní právo na projednání žaloby setrvat, nicméně takové právo samo o sobě nezakládá povinnost soudu řízení přerušit, ani žalobě vyhovět. Pak ovšem jednali žalobci o své vůli, a nezjistil-li soud na jejich straně žádné další mimořádné důvody pro postup podle § 150 o.s.ř., vyšel z běžné zásady, že nahradí náklady úspěšnému žalovanému. V té souvislosti je třeba ještě podtrhnout, že kroky státu, spojené s opuštěním nemovitých věcí a s přivlastněním v návaznosti na § 65 katastrálního zákona nepředstavují chybu, nýbrž správný postup státu po letech, kdy snad nebyly zápisy v evidenci nemovitostí, potažmo v katastru nemovitostí v souladu se skutečným právním stavem. Právní nástupci původních vlastníků mají dostatek právních možností mimo sporné řízení, ať už tím, že žalovaného přesvědčí mimosoudně o svém vlastnictví, nebo tím, že své právo uplatní v dodatečném projednání dědictví po předcích. Žaloba je až poslední třetí možnost.Výše náhrady nákladů je dána jednak paušálně částkou 2 x , částka, podle vyhl.č. 254/2015 Sb., a to za vyjádření k žalobě a za účast při jednání, a dále cestovným , částka, , při použití vozidla na benzin, s průměrnou spotřebou 5,5 litru na 100km, při vzdálenosti mezi sídlem žalovaného a sídlem soudu 2 x 62 Km (podle www.seznam.cz/mapy jde sice o vzdálenost delší, ale návrh žalovaného je s ní v souladu), při náhradě benzinu , částka, /litr podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., a při náhradě opotřebení , částka, /km podle stejné vyhlášky. Součet položek náhrady činí 2 x 300 + 955 = , částka, .Lhůtu k plnění určil soud obecnou podle § 160 o.s.ř., když důvod k jinému určení neshledal. Plněním jednoho ze žalobců zanikne v rozsahu poskytnutého plnění povinnost zbylého žalobce.