8 C 56/2020

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Nitkou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 2. příjmení příjmení, datum narození bytem adresa 3. jméno příjmení, datum narození bytem adresa 4. jméno příjmení, datum narození bytem adresa všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení existence služebnosti inženýrské sítě

I. Žaloba, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě: a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji, b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu číslo který byl vypracován společností gea – geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. jméno příjmení a potvrzen stát. instituce, stát. instituce dne datum, se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda a pozemek parc. číslo ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě: a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji, b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu číslo který byl vypracován společností gea – geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. jméno příjmení a potvrzen stát. instituce, stát. instituce dne datum, se zamítá.

III. Žaloba, aby bylo určeno, že nemovitosti: pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, které jsou zapsány v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí, jsou zatíženy ve prospěch žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace a dalšího právního nástupce žalobce coby vlastníka souboru staveb dešťové kanalizace věcným břemenem služebností inženýrské sítě, která zakládá žalobci, jakož i každému dalšímu vlastníku a/nebo provozovateli inženýrské sítě: a) právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit a provozovat na služebních pozemcích dešťovou kanalizaci a udržovat ji, b) právo vstupovat na služebné pozemky po nezbytnou dobu za účelem prohlídky nebo údržby dešťové kanalizace, přičemž rozsah služebnosti je stanoven a vyznačen v geometrickém plánu číslo který byl vypracován společností gea – geo s.r.o. a který byl ověřen úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. jméno příjmení a potvrzen stát. instituce, stát. instituce dne datum, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1 na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované 1.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2 na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného 2.

VI. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 3 na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného 3.

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 4 na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného 4.

VIII. Žalobce je povinen nahradit náklady státu v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rakovníku.

1. Žalobce se podanými žalobami domáhal určení existence služebnosti inženýrské sítě specifikované ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby – dešťové kanalizace, neboť v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím, mimo jiné i k souboru staveb, které tvoří dešťovou kanalizaci, která odvádí dešťové srážky z tohoto areálu, přičemž tato dešťová kanalizace je umístěna částečně i na pozemcích žalovaných. Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m². Jedná se tedy o veliký průmyslový areál. Žalobce konstatuje, že používání existující dešťové kanalizace je v současnosti jediný způsob, jak odvádět z areálu dešťové vody. Dle informací, které má žalobce k dispozici, se stavba této kanalizace nachází v havarijním technickém stavu. Pro zachování její funkčnosti vyžaduje rekonstrukci. Žalobce uvádí, že více než 40 let existence kanalizace dosud nijak neomezovala vlastníky dotčených pozemků. Za účelem zajištění ochrany majetku žalobce, tedy ochrany souboru staveb tvořící dešťovou kanalizaci, vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované dopisem ze dne datum k poskytnutí nezbytné součinnosti za účelem provedení zápisu existence služebnosti inženýrské sítě - stavby dešťové kanalizace na pozemcích žalovaných do katastru nemovitostí. Protože žalovaní reagovali na požadavek poskytnutí součinnosti negativně, nezbylo žalobci nic jiného než se domáhat ochrany svého majetku soudní cestou. Dešťová kanalizace byla vybudována bývalým JZD nejpozději na počátku osmdesátých let minulého století, přičemž věcné břemeno k pozemkům žalobce coby služebným pozemkům opravňující vlastníka této stavby, tedy stavby dešťové kanalizace k umístění a údržbě této stavby, vzniklo v důsledku jeho vydržení, když jak právní předchůdci žalobce, tak ani žalobce sám nebyli nikdy v minulosti rušeni ve výkonu tohoto věcného břemene - služebnosti. Protože však žalovaní neuznávají existenci této služebnosti inženýrské sítě, a protože služebnost není zapsána v katastru nemovitostí, má žalobce naléhavý právní zájem na určení existence služebnosti inženýrské sítě soudem a následný zápis této služebnosti do katastru nemovitostí.

2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, když uvedli, že žalobce není vlastníkem stavby potrubí, která se nachází mimo jiné také na pozemcích žalovaných, pročež není aktivně věcně legitimován k podání žaloby a nesvědčí mu ani naléhavý právní zájem na určení věcného břemene (služebnosti inženýrské sítě) k pozemkům žalovaných. Pozemky žalovaných nikdy netvořily areál bývalého JZD. Žalobce ani neprokazuje, že by mu svědčilo oprávnění k umístění stavby potrubí na pozemcích žalovaných. Žalobce neprokazuje tvrzení, že stavba potrubí na pozemcích žalovaných byla vybudována bývalým JZD někdy na počátku 80. let minulého století. Bývalý areál JZD nikdy neměl zhotovenou řádně kanalizační síť pro dešťovou vodu. Na sousední pozemky vytékala voda jednak z potrubí, ale stékala sem také voda dopadající na povrch pozemků a zpevněných ploch areálu JZD. Na těchto sousedních pozemcích se voda hromadila a dále po nich stékala a docházelo přitom k odnosu ornice a erozi půdy a břehu potoka. Stavbu potrubí na pozemcích žalovaných a také na sousedních pozemcích ve vlastnictví jméno příjmení (p. číslo) a jméno příjmení (p. číslo) fakticky prováděl od roku 1992 do roku cca 1995 jeden z vlastníků pozemků pan příjmení příjmení, jemuž byly pozemky po revoluci svěřeny do soukromého užívání cca v r. 1991. Před započetím stavby potrubí byl pozemek p. číslo tvořící břeh potoka poničen odnosem půdy díky velkým dešťovým srážkám, ale hlavní problém tkvěl v tom, že z areálu JZD stékala voda po svažitém terénu po sousedních pozemcích směrem k potoku a díky tomu byly tyto pozemky poničené odnosem půdy a podmáčené. Stavbu potrubí prováděl pan příjmení s vědomím a souhlasem (ústním) ostatních vlastníků pozemků (právních předchůdců žalovaných), na nichž potrubí zhotovoval, resp. vůle těchto vlastníků se shodovala, že pan příjmení, protože pozemky užíval, i na jejich pozemcích zhotoví potrubí a pomůže jim, tak ke zlepšení jejich stavu. Žalovaní si to pamatují z vyprávění svých právních předchůdců a s tímto pozemky jako nástupci převzali. Stavba potrubí spočívala ve výkopových pracích, uložení potrubí, jeho zahrnutí a srovnání povrchu. Při stavbě potrubí pomáhal panu příjmení, když bylo potřeba více rukou, občas soused pan jméno příjmení. Výkopové práce prováděl pan příjmení vlastní mechanizací - bagrem zn. Hon. Jednalo se o potrubí sestavené převážně ze zbytkových kusů betonového potrubí, co měl pan příjmení k dispozici doma či sehnal jinde, neboť jej měl možnost opatřit v zaměstnání jako odpad, což vlastníci pozemků (předchůdci žalovaných) vítali, protože nemuseli vynakládat finanční prostředky na jejich koupi a na stavbu. Betonové potrubí bylo doplněno potrubím plastovým, a to zejména koncová část potrubí u ústí do potoka. Protože se jedná o poměrně dlouhý úsek potrubí a pan příjmení dostával potrubí postupně a stavbu prováděl ve svém volném čase, byla stavba zhotovována postupně, a to včetně zpevnění břehu potoka kamením a srovnávání pozemků navážkou zeminy, po dobu cca 3-4 let. Tvrzení žalobce, že jediný způsob odvodu dešťové vody z jeho nemovitostí je jím označovanou dešťovou kanalizací přes pozemky žalovaných, je nepravdivé. Kdyby si žalobce vybudoval v areálu kanalizační síť pro odvod dešťové vody ze staveb, má možnost odvádět srážky ze svých nemovitostí (budov, ploch a pozemků) do obecní veřejné dešťové kanalizace, která se nachází na pozemku p. číslo to přes pozemek v jeho vlastnictví p.č. st. číslo, na němž se zřejmě dešťová kanalizace popř. její přípojka nachází.

3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

4. Zemědělské družstvo se sídlem v obec zastoupené předsedou družstva Ing. jméno jméno přenechalo jméno příjmení do užívání pozemky specifikované v bodě 1. dohody o dočasném užívání sdružených pozemků ze dne datum za účelem zemědělského využití (dohoda o dočasném užívání sdružených pozemků na čl. 96). Vlastnictvím žalované 1 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, zapsané u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví). Vlastnictvím žalovaného 2 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, pozemek parc. číslo orná půda a pozemek parc. číslo ostatní plocha, zapsané u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro katastrální území a územní celek (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví). Spoluvlastnictvím žalovaných 3 a 4 jsou mimo jiné nemovité věci – pozemek parc. číslo orná půda, pozemek parc. číslo ostatní plocha, zapsané u stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro katastrální anonymizováno a územní celek (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví).

5. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 číslo předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. V článku IV. žalobce prohlásil, že je seznámen se skutečným i právním stavem převáděných nemovitostí, a že je kupuje, jak stojí a leží (kupní smlouva na č. l. 14 – 17 včetně přílohy na č. l. 18 – 22). Celý areál je tvořen pozemky o výměře více než 100 000 m² a budovami, které se na těchto pozemcích nacházejí. Tyto budovy zaujímají plochu přes 10 000 m² (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 5, 10 – 11, 12 – 13, 24 – 26). Jedná se o veliký průmyslový areál (fotografie založené na č. l. 27 – 29).

6. Žalobce dopisem ze dne datum požádal žalované o poskytnutí součinnosti k potvrzení existence služebnosti inženýrské sítě potrubí dešťové kanalizace s tím, že vlastní v katastru územní celek řadu nemovitostí, které se vztahují zejména k areálu bývalého ZD obec, když vlastní také stavby inženýrských sítí, které s vlastnictvím areálu souvisejí, konkrétně dešťové kanalizace. Trasa dešťové kanalizace vede mimo jiné pod pozemkem žalovaných, když trasa vedení je v přiloženém plánku označena pouze přibližně, neboť v současné době probíhá přesné zaměření sítí (žádost o poskytnutí součinnosti). příjmení příjmení a jméno příjmení v prohlášení ze dne datum uvedli, že z bývalého areálu JZD odtékala dešťová voda po povrchu pozemků parc. číslo dále směrem k příjmení potoku, což způsobovalo splavování ornice, podmáčení pozemků a jejich poškozování. Během 90. let po navrácení původních majetků na základě restitučního zákona jako soukromí vlastníci vybudovali pro ochranu pozemků a jejich odvodnění přes pozemky parc. číslo až k příjmení potoku potrubí, které je svedeno do příjmení potoka. Stavba potrubí byla realizována svévolně na vlastní náklady, potrubí je v jejich vlastnictví, nepatří k areálu bývalého JZD. Vše budovali ve spolupráci, souhlasem a plným vědomím sousedních vlastníků (prohlášení vlastníků k existenci potrubí na č. l. 48).

7. Z technické zprávy zpracované jméno jméno dne datum bylo zjištěno, že se jedná o komplexní kanalizační systém. Zaměřeno bylo více než 900 metrů. Část dešťové kanalizace, která je umístěna mimo areál bývalého ZD obec, je vedena směrem k vyústění do příjmení potoka přes tyto pozemky k. ú. obec: parc. číslo přesné umístění kanalizace na jednotlivých pozemcích je vyznačeno na přiložené mapě (technická zpráva ze dne datum včetně legendy a seznamu souřadnic na čl. 99).

8. Na fotografiích jsou zachycena místa, kde je umístěn kanalizační vpust v blízkosti areálu žalobce (fotografie na č. l 51 a 52, zdroj webová adresa). Obecní veřejná dešťová kanalizace se nachází na pozemku parc. číslo který je ve vlastnictví obce Hředle (informace o pozemku parc číslo v katastrální území Hředle).

9. Svědek příjmení jméno příjmení, konkursní správce, uvedl, že od zpeněžení areálu z konkursní podstaty tehdejšího úpadce právnická osoba, uplynulo více než 13 let, tak si na detaily nevzpomíná. Nabyvatel tento areál získal v rámci výběrového řízení, cestou zpeněžení majetku konkursní podstaty tehdejšího úpadce, neboť předložil nejlepší nabídku. V této bývalé konkursní kauze byl jako druhý správce konkursní podstaty, když toho prvního zprostil soud funkce. Svědek byl osobně na prohlídce pozemku, a to při soupisu majetku. Veškerý majetek, který nabyvatel nabyl, byl prodán, jak stojí a leží, bez dokumentace, neboť původní vlastník ničeho svědkovi nepředal. Jestli u každého dešťového svodu byla kanalizace, neví, neboť to nepovažoval za rozhodné pro prodej (výpověď svědka příjmení jméno příjmení).

10. Svědek příjmení příjmení uvedl, že v devadesátém roce převzal vlastní pozemky zpátky do užívání od družstva JZD, a postupně začal hospodařit. Zjistili, že jim tam stéká voda z areálu JZD, neboť je tam přírodní spád. Splachovalo jim to ornici. V té době pracoval u„ silnic“, kde likvidovali mostky a kde ty roury byly, tak požádal ředitele, jestli si je může brát, že by je zdělal na ten příkop, aby jim to nebralo vodu. Navozil je do toho příkopu a postupně se to dělalo. Nebylo to naráz, asi 4 – 5 let. Kolem 92 nebo 93 roku s tím začali. Dělal to on a někdy mu okolo pomáhal pán příjmení. Začali napojovat za areálem JZD za plotem. S JZD se vůbec nebavil, zda tam může potrubí umístit, protože byli v rozkladu, ale měl souhlas vlastníků pozemků, přes které bylo potrubí vedeno. Např. paní příjmení byla šťastná, protože tehdy hodně pršelo a měla zaplavenou zahradu. Majitelé pozemků šli svědkovi na ruku a pomáhali mu, co šlo. Potrubí zhotovil z betonu až do potoka, ale okolo roku 2016, došlo k podemletí poslední části potrubí, které následně vyměnil za platové (výpověď svědka jméno příjmení).

11. Ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení ze dne datum, číslo soud zjistil, že Předmětem znaleckého posudku je zdokumentovat stav kanalizace v areálu v obci obec. Dál, že konstrukcí určenou k znaleckému zkoumání je stávající kanalizace pro odvod srážkových vod. Kanalizace začíná na komunikaci u parcely p. číslo v obci obec, okres okres. Prochází bývalým zemědělským areálem a přes několik dalších soukromých pozemků je zaústěna do místní vodoteče – příjmení potoka. Jedná se o gravitační kanalizaci, která odvádí většinu srážkových vod, zejména z budov a střech bývalého areálu. Kanalizací protéká malé množství vody (i když šetření bylo prováděno po delším období beze srážek v oblasti). Chemický rozbor vody prováděn nebyl. Po řadě sond ručním odkopáním byly odkryty trubky kanalizace a tato byla geodeticky zaměřena. Výjimkou byla pouze část v místě pozemků žalovaných, kde kopané sondy prováděny nebyly. Kanalizace musela dle své funkce, svého tvaru a provedení být provedena v době kolem roku cca 1970, při stavbě budov na pozemcích p. číslo. Její patrně novější část (cca v řádech let od roku 1970) je umístěna na pozemcích p. číslo. Kanalizace je tedy mj. součástí odvodnění střech sousedních budov a minimálně vyjmenovaných pozemků v areálu. V celém areálu není žádná stavební jímka či jiné (např. vsakovací) zařízení (stavba), která by alespoň naznačovala, že kanalizace není zaústěna do místní vodoteče. Na hranici pozemků žalobce a žalovaných nebyla provedena žádná kopaná sonda, která by prokazovala přímé pokračování kanalizace. Ovšem srážková voda se odvádí z relativně velkého území. Průměry potrubí (kanalizace v areálu z materiálu různého druhu jsou o průměru 300, 400 i 600 mm) jsou velké. Kanalizací proudila v době místního šetření voda, která byla potrubím sváděna do vodoteče. Pokud by potrubí nevedlo do vodoteče a končilo by v areálu, pak by to znamenalo provést poměrně velké vsakovací zařízení, zhruba o rozměrech stavby na p. číslo. Pokud by srážková voda přiváděná kanalizací nikam na pozemky žalovaných neproudila kanalizačním potrubím, zcela jistě by se to v místě projevilo velkým a trvalým podmáčením půdy, resp. odvodem srážkové vody z areálu po terénu žalovaných. Kanalizace pro odvod srážkové vody v areálu žalobce existuje a je stále funkční, i když v omezené míře (zanedbaná údržba). Vzhledem ke své funkci a době vzniku se jedná o vodní dílo cca 50 let staré. Kanalizace je zaústěna do příjmení potoka. Kanalizace odvádí srážkové vody nejen z areálu žalobce, ale i z jiných veřejných ploch (znalecký posudek Ing. jméno příjmení ze dne datum, číslo na čl. 113 – 126).

12. Z výpovědi znalce příjmení jméno příjmení, že znalec při zkoumání vyšel z geodetického zaměření a vlastních poznatků tzn., prohlídky areálu a tras kanalizace až k ústní do příjmení potoka a pořízené fotodokumentace. Jiné listinné důkazy nebo svědky v tom místě neměl. Podle kopaných sond zjistil, že vlastní kanalizace je provedena tak, že začíná v ulici v majetku obce, před obytnými domy. Odtamtud kanalizace vedla přes areál bývalého JZD po spádu, který byl v tom terénu sice mírně upraven, ale spád tam byl směrem k příjmení potoku. Ověřil si podle vizuálního stavu vody, která byla na začátku té kanalizace i podle toho, co vytékalo do toho potoka, že se jedná o stejnou srážkovou vodu, měl za to, že v té horní části do této kanalizace byla částečně odváděna i kanalizace nikoliv přímo taková za splašková toho nejhrubšího zrna, ale vypadalo jako srážková voda a kanalizační z nějaké sprchy a pračky. Chemické rozbory neprováděl. Kanalizace je z části z betonových trub, z části z trub kameninových. Procházel i jednotlivé budovy, kde byla předtím ustájena zvířata, a zjistil, že septiková voda byla odváděna zvlášť a jámy jsou nespojené s částí srážkové kanalizace. Vlastní kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu, tak neodvádí všechny vody, protože některé střechy jsou odvodněny čistě jenom na terén. Kanalizace není komplexním řešení. Všechny sondy byly jenom v části toho vlastního areálu, nebyly provedeny na veřejných pozemcích před areálem a nebyly provedeny ani na pozemcích, které nepatří žalobci. Znalec dále konstatoval, že vyústění kanalizace do příjmení potoka bylo provedeno amatérsky, neboť správně by trubka měla být seříznutá a okolí by mělo být obezděno trvanlivě kamene tak, aby nedošlo k erozi stěny vodního toku.

13. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytvářejí obraz skutkového stavu. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané.

14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

15. Žalobce v postavení kupujícího uzavřel dne datum s Ing. jméno příjmení, správcem konkursní podstaty právnická osoba – právnická osoba, v postavení prodávajícího, kupní smlouvu, na základě které přešlo na žalobce vlastnické právo k souboru nemovitých věcí specifikovaných v čl. 1 číslo předmětné smlouvy tvořících areál zemědělského střediska ve obec spolu se všemi právy a povinnostmi, jakož i se zákonnými součástmi a příslušenstvím. Součástí společného jmění žalovaných jsou pozemky parc. číslo parc. číslo nacházející se v katastrální území Hředle příjmení příjmení (původní uživatel předmětných pozemků a účastník řízení se shodným skutkovým základem vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka v postavení žalovaného) kolem roku 1993 a v průběhu následujících cca 5 let zhotovil v délce od hranice pozemku parc. číslo až k příjmení potoku na své náklady záchytné potrubí, uložené mimo jiné pod povrchem pozemků žalovaných, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo jejich pozemky.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

17. Podle § 3028 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jelikož v daném případě bylo se stavbou potrubí fakticky započato v roce 1993, je nezbytné posoudit věc podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ s. o. z.“).

18. Podle § 151o odst. 1 s. o. z. (ve znění účinném do 31. 5. 1996), věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

19. Žalobce opírá své tvrzené vlastnictví stavby - dešťové kanalizace o kupní smlouvu ze dne datum, kterou nabyl do svého vlastnictví mimo jiné pozemky a stavby označené v čl. 1 číslo (nemovitosti v k. ú. obec) a které tvoří bývalý areál ZD obec včetně příslušenství, a pokud by nenabyl vlastnické právo ke stavbě dešťové kanalizace v důsledku označené kupní smlouvy, nabyl jej z titulu vydržení vlastnického práva k této stavbě, která prokazatelně slouží k odvodu srážkových vod z pozemků a staveb, které jsou ve vlastnictví žalobce.

20. Předně je třeba uvést, že kupní smlouva ze dne datum v čl. 1 číslo žádnou zmínku o jakémkoliv pozemku žalovaných popř. o potrubí umístěném na některém z pozemků žalovaných, neobsahuje. Z předmětné kupní smlouvy není patrné ani to, kudy a přes jaké pozemky měla dešťová kanalizace v areálu bývalého JZD v době převodu vlastnického práva na žalobce vést. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka). Žalobce po poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání konaném dne datum doplnil svá tvrzení toliko v tom směru, že kanalizace vznikla v 70. letech a musela být zbudována předchozím vlastníkem areálu. Tvrzení žalobce, že to bylo zemědělské družstvo či jiný subjekt hospodařící s areálem v 70. letech, kdo umístil předmětnou dešťovou kanalizace na pozemek žalovaných, tedy prokázáno nebylo. Z provedeného dokazování, a to konkrétně ze svědecké výpovědi jméno příjmení, má soud naopak za prokázané, že potrubí na svůj pozemek, ale i na sousední pozemky, umístil svépomocí svědek, a to k ochraně svých pozemků a odvodu imisních vod mimo pozemky. Se stavbou potrubí na pozemcích započal v roce 1993, když stavba trvala, jak sám uvedl, cca 4-5 let. Důvěryhodnost svědectví nebyla nabourána, ani skutečností, že svědek je žalovaným ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka ve skutkově totožné věci, když tento vypovídal věrohodně, logicky uceleně a zároveň popsal jev zaplavování pozemků a splavování ornice nejen ve své svědecké výpovědi, ale již v řízení sp. zn. spisová značka při své účastnické výpovědi dne datum. Popsal tedy jev, který uvedl znalec ve svém posudku pro případ, že by kanalizace byla ukončena těsně za pozemky areálu JZD. příjmení příjmení tedy tuto skutečnost uváděl, ještě předtím, než znalec takovouto hypotézu vyslovil. Skutkové závěr o zhotovení kanalizace jméno příjmení, je též nepřímo potvrzena i znalcem, když tento uvedl, že kanalizace je vybudována značně amatérsky. A oproti tomu znalecký posudek nepodpořil žalobce v jeho tvrzení o zhotovení sporné části kanalizace předchozími vlastníky areálu žalobce v 70. letech, neboť jak sám uvedl znalec, při svém závěru vyšel z toho, že budovy v areálu byly vybudovány v tomto období, pročež se zdálo znalci logické, že by v daném období byla vybudována i kanalizace. Jedná se tedy o argumentaci kruhem. příjmení se znalec vymanil z této kruhové argumentace, zjevně svůj závěr podpořil prohlídkou kanalizace, čímž si potvrdil závěr o jejím stáři. Nicméně takto učinil pouze v prostorách areálu, nikoli na sporných pozemcích – otázka stáží kanalizace na sporných pozemcích, tak znalcem zůstala nezodpovězena, pouze v rovině výše popsané argumentace kruhem.

21. Pokud šlo o tvrzené vydržení vlastnického práva ke stavbě potrubí nacházejícího se na pozemku žalovaných či věcného břemene (služebnosti) inženýrské sítě, má soud za to, že k vydržení dojít nemohlo, neboť nikdy neexistoval právní důvod, na základě kterého by se právní předchůdci žalobce mohli domnívat, že jim vlastnické právo k potrubí na pozemku žalovaných svědčí. Posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. obec víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu ("titulu"), který by mohl mít za následek vznik práva. Pokud se nabyvatel nemovitosti spokojí s pouhým ústním sdělením převodce, že s vlastnictvím nemovitosti je spojeno právo odpovídající věcnému břemeni, přičemž tato okolnost není uvedena ve smlouvě o převodu nemovitosti a nabyvatel se o existenci tohoto práva nepřesvědčí, nemůže být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu toto právo náleží, neboť při normální opatrnosti, kterou lze po něm požadovat, by si existenci tohoto práva, případně právního titulu, který měl za následek jeho vznik, ověřil (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Žalobce a jeho právní předchůdci tak nemohli být v dobré víře, že jim toto právo náleží, neboť při vynaložení normální opatrnosti by tuto skutečnost ověřili. S ohledem na výše uvedené nemohlo dojít na straně žalobce k vydržení vlastnického práva ani věcného břemene (služebnosti) inženýrské sítě.

22. Na základě všeho výše uvedeného soud žalobu vůči žalovaným zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. a) Žalované 1 soud přiznal částku uvedenou ve výroku IV. tohoto rozsudku. Náklady žalované 1 sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, a to za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření k procesnímu návrhu ze dne datum, 3x účast při jednání dne datum, datum a datum, 2x podání ve věci ze dne datum, datum, porada s klientem před jednáním soudu dne datum, závěrečný návrh ze dne datum) se sazbou po částka za 1 úkon (resp. částka za 1 úkon u prvých dvou úkonů) podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů částka režijních paušálů po částka za 10 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (tj. částkou částka). Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovanou 1 v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. b) Žalovanému 2 soud přiznal částku uvedenou ve výroku V. tohoto rozsudku. Náklady žalovaného 2 sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, a to za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření k procesnímu návrhu ze dne datum, 3x účast při jednání dne datum, datum a datum, 2x podání ve věci ze dne datum, datum, porada s klientem před jednáním soudu dne datum, závěrečný návrh ze dne datum) se sazbou po částka za 1 úkon (resp. částka za 1 úkon u prvých dvou úkonů) podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů částka režijních paušálů po částka za 10 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (tj. částkou částka). Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovaného 2 v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. c) Žalovanému 3 soud přiznal částku uvedenou ve výroku VI. tohoto rozsudku. Náklady žalovaného 3 sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, a to za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k procesnímu návrhu ze dne datum, 3x účast při jednání dne datum, datum a datum, 2x podání ve věci ze dne datum, datum, porada s klientem před jednáním soudu dne datum, závěrečný návrh ze dne datum) se sazbou po částka za 1 úkon podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů ve výši 9 režijních paušálů po částka za 10 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (tj. částkou částka). Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovaného 3 v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. d) Žalovanému 4 soud přiznal částku uvedenou ve výroku VII. tohoto rozsudku. Náklady žalovaného 4 sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, a to za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí, vyjádření k procesnímu návrhu ze dne datum, 3x účast při jednání dne datum, datum a datum, 2x podání ve věci ze dne datum, datum, porada s klientem před jednáním soudu dne datum, závěrečný návrh ze dne datum) se sazbou po částka za 1 úkon podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále náhradou hotových výdajů ve výši 9 režijních paušálů po částka za 10 úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu (tj. částkou částka). Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalovaného 4 v řízení zastupovala. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř.

24. O nákladech státu soud rozhodl výrokem VIII tohoto rozsudku podle ust. § 148 o. s. ř., kdy žalobce, který ve věci nebyl úspěšný je tyto náklady povinen nahradit. Náklady státu sestávají ze svědečného, které bylo svědku příjmení jméno příjmení přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací v částce částka; a z odměny znalce příjmení jméno příjmení, které bylo znalci přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2021, anonymizováno číslo jednací v částce částka Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.