8 C 59/2021
č. j. 8 C 59/2021-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Rakovníku rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Soud se opřel o § 755 odst. 1 o. z., podle něhož je rozvod možný, je-li obnovení manželství nemožné. Není-li rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu nepodílí a utrpí zvlášť závažnou újmu, může být manželství zachováno, avšak pouze v případě, že manželé spolu nežijí déle než tři roky. V tomto případě bylo prokázáno, že manželé spolu nežijí již více než tři roky a žádný z nich nechce společenství obnovit. Soud proto rozhodl o rozvodu, i přes nesouhlas manželky. Náhrada nákladů řízení nebyla přiznána, protože soud neshledal výjimečné okolnosti.
Plný text
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manželky a manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství účastníků celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před Úřadem městyse Křivoklát, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manžel podal návrh na rozvod manželství, v němž uvedl, že manželství, ze kterého se narodily dvě dnes již zletilé děti, je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Již dlouhou dobu neplní své funkce, manželé spolu léta společně nehospodaří, netráví spolu volný čas, a ačkoli bydlí v domě, patřícím manželovi, žijí v podstatě odděleně. Každý si vaří sám. Manželka obývá výlučně první patro, které uzamyká, ničím nepřispívá na náklady spojené s provozem domu a s manželem nijak nekonzultuje důležité otázky, které se jich týkají. Dopouští se vůči němu i schválností, a když anonymizována dvě slova covid-19, manžela o tom neinformovala. Její počínání svědčí o naprosté ztrátě citu a ohleduplnosti a manžel proto považuje obnovení manželského soužití za zcela vyloučené.
2. Manželka se k návrhu manžela nepřipojila, naopak se vyjádřila, že s rozvodem manželství nesouhlasí. Na rozvratu manželství se porušením manželských povinností nepodílí a rozvodem by jí byla způsobena újma.
3. Jednáno bylo za podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti manželky, která předem sdělila, že z důvodu nesouhlasu s rozvodem manželství se k jednání nedostaví, přičemž s ohledem na její obšírné vyjádření ve formě přílohy k tomuto podání měl soud za to, že ve smyslu § 115 odst. 2 o. s. ř. měla dostatek času k přípravě. Z jejího vyjádření plyne, že v zásadě už od uzavření manželství mezi manželi vznikaly sváry a neshody, neustále se objevovaly konflikty a manželka na řadě příkladů dokládá, že společné a vzájemně podporující se soužití s manželem fakticky již před dlouhou dobou skončilo. Manželka také výslovně uvádí, že manžel ji nenávratně zklamal, nemá v něj důvěru, přesto s rozvodem nesouhlasí, protože by jí tím byla způsobena závažná újma. Tvrdí též, že manžel se již před pěti lety odstěhoval do obývacího pokoje, a sérií fotografií dokládá jeho neuspořádaný stav, dále též dokládá, že její invalidní důchod činí částku částka měsíčně.
4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželé spolu uzavřeli manželství dne datum před Úřadem městyse Křivoklát.
5. Manžel vypověděl, že vyjádření manželky obsahuje jen spoustu lží, v podstatě na něj vytahuje pouze„ špínu“. Manželka chce být dominantní a rozhodovat o všech věcech, ačkoli jim nerozumí. Celkově na něj nebere vůbec ohled. Už asi čtyři až pět let je to tak, že manželka si zabrala horní patro domu, ačkoli mu patří celý dům. příjmení má v podstatě jen obývací pokoj, kde má všechny své věci. Společná je kuchyň, koupelna a záchod, každý si ale vaří a pere sám. Od roku 2008, kdy se odstěhoval nejmladší syn, se situace jen zhoršuje. Náklady na domácnost hradí jen on, manželka pomáhá pouze své matce, která bydlí sama ve svém bytě.
6. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud poté dospěl k následujícím právním závěrům.
7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
8. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
9. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
10. Po zvážení věci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro rozvod manželství podle § 755 odst. 1 o. z. Z vyjádření manželky i z výpovědi manžela plyne, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, byť každý udává jiné důvody, pro které si obnovení manželského soužití již nedokáže představit. Manželku manžel nenávratně zklamal, manžel vnímá naprostou ztrátu citu a ohleduplnosti vůči němu, přičemž nejde o stav, který by byl snahou alespoň jednoho z nich překonatelný, jejich odcizení je vzájemné a především dlouhodobé. Oba manželé se zjevně shodují, že mezi nimi již před více lety došlo k vážnému rozvratu manželství, na tomto stavu se plynutím času ničeho nezměnilo, a soud nezjistil, že by tomu snad mohlo být jinak.
11. Soud se nezabýval jen existencí rozvratu manželství, ale také příčinami, které k němu vedly (§ 756 o. z.), a má za to, že jím zjištěné příčiny rozvratu lze shledat na obou stranách. Není přitom důležité, zda k rozvratu manželství přispěla více manželka, nebo spíše manžel, protože vzájemný poměr těchto příčin není podstatný, rozhodující je, že oba k rozpadu svého manželství přispěli určitým dílem a především že již nelze očekávat obnovení manželského soužití. Absence zjištění jednoznačné a převažující příčiny rozvratu, pokud by taková vůbec existovala, nemůže být za této situace překážkou pro rozvod manželství, neboť jistě nelze nikoho nutit, aby setrvával v nefunkčním a fakticky neexistujícím svazku.
12. Jde-li o tzv. tvrdostní klauzuli ve prospěch manžela podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z., je třeba pro její uplatnění splnit několik podmínek. Jednak by musel být rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, jednak by tomuto manželovi musela být rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, jednak by musely ve prospěch zachování manželství svědčit mimořádné okolnosti, a v neposlední řadě by manželé nesměli žít odděleně déle než tři roky. K prvním dvěma uvedeným podmínkám je nutno uvést, že manželka sice tvrdila, že se na rozvratu manželství nepodílí a že by jí rozvodem byla způsobena závažná újma, avšak tato svá tvrzení nijak neprokázala, přičemž úmyslnou neúčastí u jednání soudu, která byla zdůvodněna pouze nesouhlasem s rozvodem manželství, se zbavila možnosti, aby jí soud v tomto směru poskytl poučení. Je třeba také dodat, že by navíc musela být splněna i třetí shora uvedená podmínka, a to sice mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, k čemuž manželka ani ničeho netvrdila.
13. Nehledě k uvedenému je však rozhodující okolností, pro kterou v daném případě nelze tuto tvrdostní klauzuli uplatnit, skutečnost, že manželé spolu nežijí už více než tři roky. Ze skutkových zjištění totiž vyplývá, že spolu již nejméně pět let netvoří manželské společenství a ani jeden z nich jej zjevně nechce obnovit, dokonce ani nevedou společnou domácnost, přestože obývají jeden dům. Zákon zde myslí na již shora uvedený princip, že po uplynutí jisté doby, konkrétně tří let, už nikoho bez ohledu na další okolnosti nelze nutit, aby v manželství proti své vůli i nadále setrvával.
14. Z těchto důvodů, existence kvalifikovaného rozvratu manželství a nemožnosti uplatnit tzv. tvrdostní klauzuli, soud i přes nesouhlas manželky rozhodl o rozvodu manželství účastníků, jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal takové výjimečné okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Toto právo však nepřísluší tomu, kdo se jej vzdal. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.). Jestliže má účastník ve svém dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu, je povinen do 15 pracovních dnů od právní moci rozsudku o rozvodu požádat o vydání nového občanského průkazu (§ 14 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.