Okresní soud v Rakovníku · Rozsudek

8 C 73/2026

č. j. 8 C 73/2026-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-28 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSRA:2026:8.C.73.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Rakovníku potvrdil žalobu o náhradu částky způsobené neplatnou smlouvou o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Soud uznal, že výše roční procentní sazby nákladů ve výši 113 % přesahuje přípustné limity a porušuje dobré mravy, což vede k neplatnosti smlouvy. Žalobce má nárok na vrácení neplacené jistiny úvěru jako pohledávky z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Soud vyloučil nárok na úroky a další částky, protože žaloba byla založena na neplatné smlouvě. Náhrada nákladů řízení byla přiznána v poměru 54 % na účet žalobce.

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A, sídlem Adresa žalobce A, zastoupený Jméno žalobce B, advokátkou se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o 47 919,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na poměrnou náhradu nákladů částka, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částka s příslušenstvím, protože nesplnil peněžité závazky ze smlouvy o úvěru ze datum vůči úvěrující právnická osoba., IČO IČO, která mu poskytla úvěr 40 tis. Kč za úrok 78,07% ročně, který měl nabíhat až do úplného splacení jistiny úvěru, nicméně úvěrující se rozhodl jej požadovat do kapitalizované výše částka. Žalovaný na úvěr splatil jen částka. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě postupní smlouvy z datum. Úvěrující zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, když měl k dispozici jeho prohlášení o poměrech, mzdové výplatní pásky, a nahlížel do dlužnických registrů.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k závěru o skutkovém stavu věci: jestliže právnická osoba. poskytla žalovanému úvěr 40 tis. Kč za úrok 78,07% ročně, fakticky s roční procentní sazbou nákladů 113% dne datum (smlouva o úvěru, občanský průkaz žalovaného, potvrzení banky o výplatě na účet žalovaného), učinila tak na podkladě prohlášení žalovaného, údaje o nemocenské žalovaného částka z datum, aniž by byly blíže zkoumány jiné příjmy žalovaného. Naopak se z výpisu NRKI podává předlužení žalovaného v důsledku jiných nesplacených závazků v hodnotě částka (výpis z účtu žalovaného u RB, výpis z dlužnických rejstříků Solus a NRKI, prohlášení žalovaného k svým poměrům). Žalovaný splatil jen 3117 tis. Kč (tvrzení žalobce). Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným postupní smlouvou z datum (postupní smlouva, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávky).

4. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 86 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 téhož zákona platí, že (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

7. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

8. Žalobce prokázal aktivní věcnou legitimaci k vymáhání pohledávky na žalovaném, neboť se stal právním nástupcem úvěrující nebankovní společnosti, jež poskytla žalovanému úvěr. Předchůdce žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně v tom smyslu, že měl k dispozici pouze údaj o nemocenské v jednom měsíci, nepřevyšující částku 7 tis. Kč, zatímco z dlužnických rejstříků se podává dluh přes 280 tis. Kč.

9. Soud shledal ve smluvním ujednání významný rozpor s dobrými mravy, a sice výši roční procentní sazby nákladů 113%, kterou nelze hodnotit jinak, než jako vedoucí k neplatnosti ujednání o ceně peněz (§§ 580 a 588 o.z.). Nejvyšší soud považuje ve své rozhodovací praxi, např. spisová značka (RPSN 134,53%), ale i v dalších např. spisová značka (RPSN 94,98%) a spisová značka (RPSN 62,5%) sazbu za nepřípustnou.

10. Soud tedy dospěl k závěru, že se se žalobci nepodařilo prokázat řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud jde o ověření jeho výdajů a schopností úvěr splácet. Odkaz na pouhý výpočtový model nestačí; ostatně splatil-li spotřebitel pouhé částka, ukazuje se ve výsledku, že řádné prověření kredibility neproběhlo. Smlouva o úvěru je tedy neplatná, a žalobci náleží pouze neplacená jistiny úvěru, coby pohledávka z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. (částka na jistině minus splacených částka = částka) Soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení podle § 1931 o.z. a nařízení č. 351/2013 Sb., ale až od marného uplynutí lhůty k plnění podle předžalobní výzvy, jež byla odeslána datum. Výzva obsahovala dodatečnou lhůtu k plnění 3 dny, tedy první den prodlení mohl nastat až od datum, neboť domněnka dojití výzvy do sféry adresáta nastala podle § 573 o.z. ke dni datum a teprve od daného dne mohla běžet dodatečná lhůta k plnění v délce tří dnů. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť se opírala o neplatnou smlouvu o úvěru.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když přiznal úspěšnějšímu žalobci poměrnou náhradu, přihlížeje k tomu, e měl žalobce úspěch 77% a žalovaný 23%, tudíž výsledný poměr náhrady činí 54%. K náhradě náleží zaplacený soudní poplatek částka, odměna zástupce žalobce za tři úkony právní služby 3 x částka za převzetí věci, sepis upomínky, sepis žaloby podle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu; a dále paušální náhrada hotových výdajů 3 x částka podle téhož předpisu; a dále 21% náhrada dph podle § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši částka. Součtem náhrada obnáší částka x výsledný poměr úspěchu (0,54) = částka. Žalovaný musí náhradu zaplatit k rukám zástupce žalobce (§ 149 o.s.ř.).

12. Lhůtu k plnění určil soud obecnou (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), aniž by zjistil důvod k jinému určení. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení, ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhodne Krajský soud v Praze. Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí, nebo exekuční návrh.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.