8 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti: pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby se žalovaná zdržela dalších zásahů do jejich osobnostních práv, a to co se týče jejich syna [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozeného [datum], a aby jim poskytla zadostiučinění v podobě veřejné omluvy na webových stránkách školy po dobu šesti měsíců a v podobě finanční satisfakce ve výši 1 000 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 41 140 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení částku 51 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice. [Anonymizovaný odstavec.]

2. Žalovaná uplatněné nároky odmítla, neboť výstupem jednání dne [datum] byl zápis o dvou stranách, jenž byl žalobci podepsán, a protože povinností žalované obecně je věc řešit s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, je-li zde např. značná absence, o čemž žalobci věděli. Žalovaná také konstatovala, že je běžné, že se některé listiny podepisují postupně, což však obsah takové listiny nemění. Podle názoru žalované jsou tvrzení žalobců o dotčení jejich osobnostních práv neurčitá a nedoložená, není ani specifikován výpočet požadované částky peněžního zadostiučinění.

3. Vedlejší účastnice na straně žalované se ztotožnila s jejím vyjádřením a s odkazy na odbornou literaturu doplnila, že ze skutkových tvrzení žalobců nelze dovodit porušení jejich osobnostních práv. Žaloba je v tomto směru neurčitá, stejně tak je nevykonatelný její petit.

4. Strany mezi sebou učinily nesporným, že syn žalobců [jméno] [příjmení] již není žákem žalované a že syn [jméno] [příjmení] v této škole žádné problémy nemá. Soud pro zjištění dalších rozhodujících skutečností provedl následující dokazování.

5. Z listiny ze dne [datum] zjistil, že obsahuje v záhlaví označení žalované, nadpis„ Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup“ a pod ním v bodech uvedeno, že je nutno znovu [jméno] vysvětlit možné následky jeho chování, důkladně kontrolovat žákovskou knížku, podepisovat případné poznámky a doplnit chybějící pomůcky, spolupracovat s třídním učitelem, ostatními pedagogy a školou, kontrolovat, jak je [jméno] připraven na výuku, tj. zda má všechny pomůcky, a omlouvat [příjmení] absenci hned první den nástupu do školy po nepřítomnosti. Pod tím následují kolonky pro podpisy zákonných zástupců, třídního učitele, výchovného poradce a metodika prevence, přičemž předmětná listina obsahuje pouze podpisy třídní učitelky a výchovné poradkyně.

6. Z listiny nazvané„ Zápis z výchovné komise“ ze dne [datum] soud zjistil, že na první straně obsahuje v záhlaví označení žalované, poté žáka ([jméno] [anonymizováno]), účastníků jednání (žalobci jako zákonní zástupci, třídní učitelka, výchovná poradkyně, metodik prevence, přičemž podpisy jsou také pouze u třídní učitelky a výchovné poradkyně), předmětu jednání (absence žáka, prospěch žáka, neplnění školních povinností) a zápisu z pohovoru. Z něj plyne, že zákonní zástupci byli seznámeni s tím, že jejich syn velmi často chybí ve škole, jeho absence narůstá, když na konci 6. třídy měl 171 omluvených a 7 neomluvených hodin a v pololetí 7. třídy už 170 omluvených a 83 neomluvených hodin, učební látku si nedoplňuje, nemá v pořádku školní pomůcky, zapomíná žákovskou knížku, nenosí sešity a další potřebné věci na výuku, jeho prospěch se velmi zhoršil, kdy ze dvou předmětů má nedostatečnou známku, z ostatních dostatečnou známku a u několika předmětů ho nebylo možno klasifikovat, dále když přijde po nemoci, nemá v žákovské knížce omluvenku, což je řešeno až po několika dnech. S matkou byla situace probrána na konzultační schůzce s třídní učitelkou, ale stav se nezměnil. Zástupci školy proto seznámili rodiče s možnými následky v případě, že bude situace pokračovat – nedojde-li ke zlepšení, škola tuto skutečnost oznámí orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Druhá strana listiny je identická s předchozí listinou, s tím ovšem, že již obsahuje podpisy všech účastníků jednání dne [datum].

7. Z podání informací podle zákona č. 106/1999 Sb. ředitele žalované školy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci a) bylo sděleno, že jednání výchovné komise dne [datum] se účastnili zákonní zástupce žáka, třídní učitelka, výchovný poradce a školní metodik prevence, přičemž rodiče dostali pro svoji potřebu kopii zápisu z tohoto jednání bez podpisů některých účastníků jednání, což je dílčí administrativní nedostatek. Opatření k nápravě těchto nedostatků již škola na základě doporučení [obec] školní inspekce přijala.

8. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že třídní učitelka se obrátila na Městský úřad Rakovník s žádostí o řešení problému s podezřením ze záškoláctví [jméno] [celé jméno žalobkyně], žáka 7. třídy, který již v 6. třídě velmi často chyběl ve škole. Nyní jeho absence stále narůstá a omluvenky musí být vymáhány. Rodiče sdělili, že nezletilý má problémy se spánkem a ráno se nevzbudí, ale při telefonickém rozhovoru s otcem zjistila, že otec je v té době doma, protože do práce odchází později. Loňského roku rodiče uvedli, že někdy nemohou [jméno] přinutit jít do školy, což zřejmě trvá. S rodiči několikrát telefonovala, ve 2. pololetí se dostavili i na výchovnou komisi, ale situace se nezměnila. Nezletilý chodí zásadně nepřipraven, bez sešitů a pomůcek, jeho prospěch se velmi zhoršil a z některých předmětů ani nebyl pro nedostatek známek hodnocen. Za první pololetí má zameškáno 170 omluvených a 83 neomluvených hodin, ve druhém pololetí 132 omluvených a 51 neomluvených hodin.

9. Z žádosti Městského úřadu Rakovník ze dne [datum] soud zjistil, že orgán sociálně-právní ochrany dětí k předchozí uvedené žádosti požádal žalovanou o doplnění údajů o nezletilém [jméno] [příjmení], aby bylo možné s rodinou navázat spolupráci. Dále aby uvedla, jaké kroky byly z její strany učiněny, např. zda věc byla projednávána výchovnou komisí a s jakým výsledkem, zda bylo jednáno s rodiči nebo zda bylo uloženo výchovné opatření.

10. Z doplnění údajů o [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná informovala orgán sociálně-právní ochrany dětí, že [jméno] [příjmení] je žákem 8. třídy, na konci minulého školního roku nebyl pro nedostatek známek klasifikován z dějepisu a z výtvarné výchovy, měl 3. stupeň z chování za 51 neomluvených hodin a nedostatečnou přípravu na vyučování, z pěti předmětů měl dostatečný a ze čtyř dobrý prospěch. Nejen že se nepřipravuje na vyučování, ale nenosí ani školní pomůcky. Třídní učitelka dále doplnila kontaktní údaje na rodiče žáka a přiložila i zápis z výchovné komise.

11. Ze záznamu z jednání dne [datum] soud zjistil, že daného dne se k orgánu sociálně-právní ochrany dětí dostavil žalobce a) spolu s nezletilým [jméno] [příjmení] a uvedl, že nezletilý bývá často nemocný, rodiče s ním pravidelně dochází k lékaři, který mu ale nechce psát omluvenky. Protože škola dlouhodobé absence omluvené jen od rodičů neomlouvá, vznikly tím nezletilému neomluvené absence. Rodiče se snažili situaci řešit, účastnili se i výchovných komisí školy, z nichž však nevyšel závěr, chování nezletilého kromě toho podle otce není rizikové, odpovídá jeho věku. Otec byl poté poučen o své rodičovské odpovědnosti a nezletilý byl poučen o povinnosti školní docházky, rodina byla seznámena s možnými důsledky jejího zanedbávání.

12. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla trestní věc obou žalobců, stíhaných pro skutek, spočívající v tom, že v období od [datum] do [datum] jako rodiče nezletilého [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozeného [datum], zanedbávali jeho řádnou přípravu na vyučování a povinnou školní docházku do 1. základní školy v [obec], přičemž aktivně neřešili jeho poruchy spánku, soustředění a chování včasným zajištěním odborné pomoci, ačkoli jim povinnost k zajištění výchovy a vzdělání nezletilého i péče o jeho zdraví vyplývá z § 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v důsledku čehož měl nezletilý ve školním roce 2018 2019 celkem 436 zameškaných hodin, z čehož bylo 134 neomluvených, v prvním pololetí školního roku 2019 2020 měl 300 zameškaných hodin, z čehož bylo 73 neomluvených, jeho prospěch byl velmi slabý, ačkoli jsou jeho schopnosti průměrné až nadprůměrné, do školy chodil nepřipraven a bez školních pomůcek, nenosil domácí úkoly, v 7. třídě nebyl klasifikován ze dvou předmětů pro nedostatek známek, měl prodlouženou klasifikaci a bylo mu uloženo kázeňské opatření za neomluvenou absenci ve formě snížení známky z chování o dva stupně, přičemž rodiče byli upozorňováni školou i orgánem sociálně-právní ochrany dětí, aby situaci nezletilého aktivně řešili, což se nestalo a ke zlepšení nedošlo, kdy situaci nevyřešila ani účast rodičů na výchovné komisi dne [datum], a od března roku 2020, kdy byla zavedena distanční výuka, byla matka několikrát e-mailem upozorňována, že nezletilý nepracuje a nereaguje na výuku v žádném předmětu, v čemž byl obžalobou spatřován přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. b), d) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, postoupena Městskému úřadu Rakovník, neboť by se mohlo jednat o přestupek. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí mj. plyne, že sice byl beze všech důvodných pochybností prokázán uvedený skutek, z něhož byli rodiče nezletilého obžalováni, nicméně je evidentní, že je nelze za toto bez dalšího činit trestně právně odpovědné. Jednak obžalovaná [celé jméno žalobkyně] je narozená v [anonymizováno], kdy do svých 11 let byla vychovávána společně se svými sourozenci toliko matkou, tedy vyrůstala ve zcela odlišném kulturním, sociálním, ale i politickém prostředí, než panuje v současné České republice, což mělo jistě i výrazný dopad na z její strany aplikované výchovné metody vůči jejímu nezletilému synovi. Jednak u obžalovaného [celé jméno žalobce] existuje významná skutečnost dlouholeté péče psychiatra, která bezpochyby ovlivňuje jeho výchovné postupy k nezletilému. Další významnou skutečností je pak osobnost samotného nezletilého [jméno], u něhož byla nejen psychiatrem obžalovaného [celé jméno žalobce], ale i psychologem z Fakultní nemocnice Motol v rámci jeho hospitalizace konstatována přítomnost hyperkinetické poruchy chování s významnou socioemoční nezralostí, disharmonickým vývojem osobnosti a obtížemi v oblasti exekutivních funkcí, jako je koncentrace pozornosti, nízké schopnosti volního soustředění a plánování a zvýšené impulzivity. Z tohoto je pak nasnadě, že ovlivnitelnost chování ze strany obžalovaných se oproti jiným jeho běžným vrstevníkům snižuje, o čemž konečně i sám nezletilý velice plasticky vypovídal, kdy zmínil mimo jiné, že na změnu v jeho přístupu ke škole neměla vliv ani pozitivní motivace ze strany obžalovaných a ani jimi ukládané tresty. Konečně zásadním dílem utvářejícím celistvý obraz je i přístup k problémům nezletilého [jméno] ze strany 1. základní školy v [obec], když paradoxně na škodu byla vždy vstřícná a názorově souladná komunikace školy s oběma obžalovanými, z níž pak vyplývalo přesvědčení školy, že problémy nezletilého [jméno] budou zvládnuty bez nějakých větších zásahů. Škola tak místo toho, aby obžalovaným v jejich složité situaci v souvislosti s problémy jejich syna pomohla, rezignovala, nezletilého neposlala ani do pedagogicko-psychologické poradny a ani mu nestanovila žádný individuální plán vzdělávání. Na základě toho měl trestní soud za to, že nelze souhlasit s tvrzením obžaloby, že obžalovaní zanedbávali řádnou přípravu na vyučování a povinnou školní docházku svého nezletilého syna [jméno] a aktivně neřešili jeho poruchy spánku, soustředění a chování včasným zajištěním odborné pomoci, ačkoliv na to byli upozorňováni školou a orgánem sociálně-právní ochrany dětí takovým způsobem, aby to zakládalo v předmětné věci, a to i s ohledem na zákonnou zásadu subsidiarity trestní represe, jejich trestní odpovědnost. Proto v předmětném jednání obžalovaných nelze spatřovat naplnění znaků skutkové podstaty přečinu ohrožování mravní výchovy dítěte, nicméně mohlo by být posouzeno jiným příslušným orgánem jako přestupek podle § 182a školského zákona.

13. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla stížnost státního zástupce proti zmíněnému usnesení Okresního soudu v Rakovníku zamítnuta, neboť ve shodě s názorem okresního soudu byl přesvědčen, že posuzovaný případ je výjimečný natolik, aby bylo možné a vhodné využít zásady subsidiarity trestní represe a není tak nutné trvat na trestněprávním postihu pachatelů. Ti se záškoláctví svého syna i jeho psychické problémy snažili řešit, avšak syndrom ADHD u nezletilého [jméno] nedokázala odhalit ani škola a psychiatra se rodičům pro syna podařilo zajistit až na podzim roku 2019. Měřítkem této optiky by se museli v postavení obviněných ocitnout bezmála všichni rodiče dětí, kteří bez odborné pomoci v době puberty svých dětí nejsou s to adekvátně reagovat na jejich výkyvy v plnění školní docházky.

14. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť by již nemohly přinést odlišná a pro věc podstatná zjištění, když rozhodující skutečnosti vyplynuly z už provedených důkazů, jak bude dále rozvedeno. Zjištěný skutkový stav soud poté posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

15. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).

16. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

17. Podle § 2910 věta první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

18. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. 19. [příjmení] byla dána soukromoprávní odpovědnost za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka, musí být splněny všechny následující předpoklady: a) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, spočívající buď v porušení, nebo jen v ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě, b) neoprávněnost neboli protiprávnost daného zásahu a c) existence příčinné souvislosti mezi tímto zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li újma následkem protiprávního úkonu, tedy je-li jednání škůdce a újma ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, k újmě by nedošlo.

20. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba není důvodná, a jediným výsledkem jejího uplatnění u soudu může být pouze povinnost žalobců nahradit ostatním účastníkům náklady řízení. V řízení bylo jasně prokázáno, že listina předložená žalobci s nadpisem„ Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup“ je pouze druhou stranou dokumentu„ Zápis z výchovné komise“ ze dne [datum], byť se jednotlivé stejnopisy liší v tom, kdo je podepsal. Bylo sice také prokázáno, že žalobci obdrželi druhou stranu stejnopisu tohoto zápisu bez podpisu některých tvrzených účastníků z daného jednání, což ředitel žalované školy přiznal jako dílčí administrativní nedostatek, avšak jen z této skutečnosti nelze dovodit, že by žalobcům vznikla újma na jejich osobnostních právech, jak v žalobě tvrdili. V tomto ohledu také není rozhodné, zda se výchovné komise kromě žalobců, třídní učitelky a výchovné poradkyně účastnil i metodik prevence, neboť ani jeho případná absence, jak tvrdí žalobci a co popřel ředitel žalované školy ve vyjádření ze dne [datum], neměla, stejně jako jeho chybějící podpis na jedné listině, žádný vliv na rozhodnutí žalované obrátit se dne [datum] na orgán sociálně-právní ochranu dětí s podnětem k řešení problému s podezřením ze záškoláctví syna žalobců. K tomu ji totiž vedly dlouhodobé zkušenosti s absencí daného žáka, jeho nepřipraveností na výuku a zhoršení prospěchu, což navíc opakovaně řešila s žalobci, a to nejen telefonicky, ale právě i na jednání výchovné komise dne [datum]. Taktéž postup orgánu sociálně-právní ochranu dětí, který si vyžádal od žalované další údaje, sám s žalobci jednal a až poté se na základě těchto svých zjištění se rozhodl obrátit na orgány činné v trestním řízení, nevyplýval z toho, že by žalovaná měla neoprávněně nakládat s vlastnoručními podpisy žalobců. Uvedené pak přirozeně platí i pro jednání orgánů činných v trestním řízení, když obžaloba byla k Okresnímu soudu v Rakovníku podána pro důvodné podezření ze spáchání přečinu ohrožování výchovy dítěte. K tomu je nutné také doplnit, že shora citované rozhodnutí trestního soudu nebylo založeno na tom, že by k zanedbávání řádné přípravy na vyučování a povinné školní docházky nezletilého syna žalobců vůbec nedocházelo, ale z důvodu zákonné zásady subsidiarity trestní represe, když v tomto, s ohledem na všechny okolnosti výjimečném případě nemohla být jejich trestní odpovědnost založena, neboť věc mohla být posouzena jako přestupek podle školského zákona.

21. Shrnuto, soud může jen konstatovat, že byť by i jednání žalované, spočívající ve vytvoření zápisu z výchovné komise ze dne [datum], označovaném žalobci za podvrh, bylo posouzeno jako protiprávní (přestože šlo s ohledem na absenci podpisů na některých stejnopisech zjevně jen o bezvýznamné pochybení), nemohla by být v řízení prokázána příčinná souvislost mezi tímto jednáním a tvrzenou nemajetkovou újmou v podobě veřejného zostuzení v rámci trestního řízení, stresu a napětí, ohrožení rodiny i zdravotních problémů s doživotními následky pro nezletilého syna. Jinými slovy, pouze to, že na určité listině chyběl konkrétní podpis, nevedlo automaticky a bez dalšího k tomu, že žalobci museli podstoupit trestní řízení, jakkoli to pro ně jistě muselo znamenat minimálně psychickou zátěž. Absentuje-li ovšem kauzální nexus mezi konkrétními skutkovými tvrzeními, nemůže být už jen z tohoto důvodu dovozena odpovědnost žalované za nemajetkovou újmu na osobnostních právech.

22. Na základě tohoto jednoznačného právního závěru tudíž soud žalobu zamítl, aniž by se musel zabývat dalšími shora uvedenými zákonnými předpoklady vzniku odpovědnosti žalované za tvrzenou nemajetkovou újmu žalobců, ani tím, zda lze vyhovět nároku na zdržení se dalších zásahů do osobnostních práv žalobců ve vztahu k mladšímu synovi, nároku na neformulovanou a tudíž nekonkrétní omluvu či nároku na finanční satisfakci, jejíž výše rovněž nebyla žalobci blíže zdůvodněna.

23. O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“, přičemž ve věcech osobnostních práv je v případě jednoho uplatněného nároku bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy a dvou nároků s tímto návrhem třeba vyjít ze součtu jednotlivých tarifních hodnot, zde tedy z částky 135 000 Kč, k tomu srov. obdobně např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. 19 Co 118/2021) náleží odměna ve výši 6 500 Kč a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, a to za každý z pěti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], dvakrát účast na jednání před soudem dne [datum], neboť přesáhlo dvě hodiny). Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 %, tak jde o částku ve výši 41 140 Kč.

24. O náhradě nákladů řízení mezi žalobci a vedlejší účastnicí bylo rozhodnuto rovněž podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť vedlejší účastnice stála na straně zcela úspěšné žalované a proto jí náleží také plná náhrada nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. a) advokátního tarifu náleží odměna ve výši 6 500 Kč a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, a to za každý z šesti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ve věci samé ze dne [datum], [datum] a [datum], dvakrát účast na jednání před soudem dne [datum], neboť přesáhlo dvě hodiny). Dále mu podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu cesty z jeho sídla do sídla soudu a zpět, což činí celkem 600 Kč, a podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. cestovné ve výši 943 Kč (2 x 66 km při průměrné spotřebě 5,5 l [číslo] km). Dohromady, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 %, jde o částku ve výši 51 235 Kč.

25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyl zjištěn žádný důvod pro stanovení delší lhůty nebo pro plnění ve splátkách, a místo plnění bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupců žalované a vedlejší účastnice.