8 C 79/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 219 434 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 219 434 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 219 434 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 63 271 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám České republiky – Okresního soudu v Rakovníku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku na náhradě nákladů státu částku, jejíž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rakovníku soudní poplatek ve výši 10 972 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení 219 434 Kč s příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení, které žalovanému mělo vzniknout tím, že žalovaná s tehdejším partnerem [jméno] [příjmení] bydlela na základě nájemní smlouvy v domě žalobce [adresa] v [obec], přičemž mezi nimi bylo ústně sjednáno, že jakmile to finanční situace žalobkyně umožní, podíl na tomto domě a dalších nemovitostech od žalovaného odkoupí a druhý podíl bude žalovaným převeden na [jméno] [příjmení]. Partner žalobkyně však vůči ní začal být agresivní, za což byl i trestně stíhán, a žalobkyně se nakonec z domu odstěhovala. V průběhu nájemního vztahu však měla žalobkyně spolu s [jméno] [příjmení] do nemovitostí provést vícero investic, mj. dne [datum] byla zaplacena částka 5 000 Kč a dne [datum] částka 46 000 Kč za kuchyňskou linku [jméno], dále dne [datum] byla zaplacena částka 80 000 Kč, dne [datum] částka 50 000 Kč a dne [datum] částka 6 434 Kč za kotel Kovarson Gekon 25KW a dne [datum] částka 32 000 Kč za vložkování a frézování komínu. Na všech fakturách je sice uveden [jméno] [příjmení] jako odběratel, ten však neměl v dané době dostatek finančních prostředků na financování investic a všechny peněžní prostředky pocházely přímo od žalobkyně, konkrétně pak z pozůstalosti po jejím strýci [jméno] [příjmení], kdy jí byla v rámci dohody dědiců vyplacena částka 450 000 Kč. Tím došlo ke zhodnocení nemovitých věcí ve vlastnictví žalovaného bez právního důvodu, což zakládá nárok žalobkyně na vydání tohoto bezdůvodného obohacení. Žalovaný však i přes předžalobní výzvu požadavek žalobkyně odmítl.

2. Žalovaný uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení pokládal za neoprávněný, neboť všechny shora uvedené věci zakoupil bývalý přítel žalobkyně [jméno] [příjmení], který z vlastních finančních prostředků koupil i daný dům, jenž poté přepsal na jeho osobu jakožto dlouholetého kamaráda. Šlo o finanční prostředky [jméno] [příjmení], uložené sice na účtu, který patřil žalobkyni, ale kam bylo složeno i dědictví [jméno] [příjmení] po jeho matce ve výši převyšující 1 000 000 Kč, stejně jako jeho další příjmy. Žalobkyně je pomstychtivá a chce žalovaného co nejvíce poškodit, když také odcizila veškeré vybavení domu. Úmyslné obohacení se žalovaný odmítl a zdůraznil, že celá věc se ho vůbec netýká, neboť pouze pomohl kamarádovi, který chtěl sám daný dům koupit pro svou dceru, ale to nebylo schváleno a dům byl poté napsán na něj. Navrhl proto, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Účastníci mezi sebou učinili nesporným, že pozemky parc. č. st. 207, st. 459, jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa], pozemek parc. č. st. 538, jehož součástí je stavba, garáž bez čísla popisného a evidenčního, a pozemky parc. [číslo] vše v obci [obec], katastrální území Jindřichov ve Slezsku, jsou ve vlastnictví žalovaného, který tyto pozemky koupil dne [datum] od Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za cenu 600 000 Kč. Dále učinili nesporným, že původně tyto pozemky, včetně rodinného domu [adresa], chtěl [jméno] [příjmení] původně koupit od stejných původních vlastníků prostřednictvím své dcery [jméno] [příjmení], narozené [datum], a za tímto účelem podal i návrh na schválení tohoto právního jednání k opatrovnickému soudu, ale k tomu nakonec nedošlo, proto žalovaný dané pozemky včetně rodinného domu koupil na sebe. Účastníci též učinili nesporným, žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli na rodinný dům [adresa] v obci [obec] včetně zahrady nájemní smlouvu s nájemným ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to od [datum], a že dne [datum] žalovaný jakožto pronajímatel dal žalobkyni výpověď z nájmu. Nesporným bylo mezi účastníky též to, že žalovaný udělil dne [datum] [jméno] [příjmení] plnou moc, aby mohl zařizovat všechny záležitosti kolem daného rodinného domu. Pro zjištění ostatních rozhodujících a sporných skutečností soud provedl následující dokazování.

4. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], vyúčtoval odběratelce [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně], na záloze na kuchyňskou linku [jméno] částku 5 000 Kč.

5. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], vyúčtoval odběrateli [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], na kuchyňské lince [jméno] včetně dopravy částku 46 000 Kč.

6. Z faktury č. 2019 ze dne [datum] a z pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno], [IČO], přijal od [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně].

7. Z pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [jméno], [IČO], přijal od [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], zálohu na provedené práce dle rozpočtu ve výši 50 000 Kč.

8. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], přijal od [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], za uvedení kotle Kovarson Gekon Pelet a regulátor tahu komína částku 6 434 Kč.

9. Z faktury [číslo] 2019 ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [IČO], vyúčtoval odběrateli [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo], za vložkování a frézování komínu včetně materiálu a dopravy částku 32 000 Kč.

10. Ze dvou fotografií předložených žalobkyní soud zjistil, že zachycují kuchyňskou linku [jméno], která je umístěna u jedné stěny kuchyně, přičemž však netvoří celou délku této stěny, sestává ze čtyř sekcí včetně spotřebičů a úložného prostoru a s ohledem na zakončení jejího povrchu je zjevně kompletní. Fotografie jsou samy o sobě nedatované, ačkoli jedna z nich byla pořízena za účelem inzerce na webu M&M Reality v roce 2022. [Anonymizovaný odstavec.]

12. Z usnesení Policie České republiky, KŘP Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], narozeného [datum], jako obviněného z přečinu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1 trestního zákoníku a rozšířeno již zahájené trestní stíhání o další dílčí útok pokračujícího přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 2 trestního zákoníku, čehož se měl dopustit tím, že ve dnech [datum] a [datum] využil toho, že znal přístupové údaje a heslo, a vstoupil prostřednictvím veřejné sítě Internet do e-mailové schránky jeho bývalé družky (žalobkyně), v nastavení schránky provedl změny v přístupových údajů a učinil tak schránku pro její oprávněnou držitelku (žalobkyni) nepřístupnou, čímž ji znesnadnil komunikaci s úřady, zejména s orgánem péče o děti a mládež Městského úřadu Krnov, aby jí znesnadnil jednání s tímto úřadem při řízení o úpravě výchovy jejich společných dětí, dále dne [datum] využil toho, že zná přístupové údaje a heslo, a vstoupil prostřednictvím veřejné sítě Internet do účtu žalobkyně v aplikaci Facebook, změnil přístupové údaje a ve dnech [datum] a [datum] do tohoto profilu neoprávněně vstoupil, a dopustil se uvedeného přesto, že dne [datum] byl policistou vykázán ze společného obydlí v [adresa žalobkyně] na dobu 10 dnů a že usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum] mu byla mimo jiné uložena povinnost od [datum] zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatelky jakýmkoliv způsobem.

13. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném [datum] a zemřelém [datum], byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, podle které pozůstalý [příjmení] [příjmení], [datum narození], nabyde veškerý majetek z pozůstalosti a žalobkyni na uspokojení jejího dědického podílu vyplatí částku 450 000 Kč, a to do čtyř měsíců od [datum], kdy dané usnesení nabylo právní moci.

14. Z výpisů z účtu [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobkyně], za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] činil zůstatek na účtu částku 17 682,39 Kč, jediná významnější částka, která byla v tomto období připsána, byla částka 450 000 dne [datum] od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ Dědický podíl“, a větší výběry hotovosti činila jen žalobkyně: dne [datum] částku 10 000 Kč, dne [datum] částku 45 000 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 100 000 Kč, dne [datum] částku 100 000 Kč, dne [datum] částku 90 000 Kč a dne [datum] částku 39 400 Kč.

15. Z předžalobní výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně podacího lístku k poštovní přepravě soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby nejpozději do 15 dnů uhradil částku 210 000 Kč jakožto bezdůvodné obohacení, které mu mělo vzniknout tím, že žalobkyně zaplatila kotel Kovarson Gekon 25 Kw a kuchyňskou linku s vestavěnými spotřebiči, dále opravu komína, plovoucí podlahu ve třech pokojích, dlažbu a obklady, malířské práce a práce zedníka a elektrikáře při rekonstrukci rodinného domu v [adresa žalobkyně], který chtěla do budoucna do svého vlastnictví, avšak v důsledku ukončení partnerského vztahu s [jméno] [příjmení] se tak již nestane.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že jsou s žalovaným dlouholetí kamarádi, což ostatně poté potvrdil i žalovaný, jenž navíc uvedl, že svědkovi ještě před výslechem poslal kopie dokumentů, které obdržel od soudu. Svědek byl tedy přesně seznámen s žalobními tvrzeními, tudíž jeho věrohodnost byla jak vztahem k žalovanému, tak touto okolností zásadně oslabena. Přesto soud z jeho výpovědi učinil některá pro věc relevantní zjištění. Svědek především potvrdil, že v daném domě v [obec] žil spolu s žalobkyní, a to od března 2019 až do prosince 2021, kdy se žalobkyně odstěhovala. Dále potvrdil, že dům byl zakoupen žalovaným, přičemž soud nemá důvod nevěřit svědkovu tvrzení, že se tak stalo kvůli tomu, že v dané době čelil desítkám exekucí, tedy aby se tak vyhnul možnosti, že dům bude vzápětí exekučně vydražen. Rovněž soud pokládá za zjištěné, že svědek tento dům stále obývá, ačkoli je v současné době nabízen k prodeji přes realitní kancelář. Svědek též potvrdil tvrzení žalobkyně, že rekonstrukce domu spočívala mimo jiné v pořízení kotle na pelety a kuchyňské linky a ve vyfrézování komínu. Zbývající výpověď svědka je však již zcela nevěrohodná, resp. v souvislosti s ostatními provedenými důkazy, jak bude dále rozvedeno, naopak fakticky vyvrací námitku žalovaného, že rekonstrukce byla financována pouze svědkem.

17. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť jednak měl již dostatek podkladů pro posouzení a rozhodnutí věci, jednak návrh žalovaného na provedení důkazu obsahem flash disku byl učiněn po uplynutí tzv. koncentrační lhůty podle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Takto zjištěný skutkový stav soud poté posoudil tímto způsobem po stránce právní.

18. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Podle § 2999 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

20. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo nesporným, že předmětný dům v [obec] a další shora uvedené nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaného, který je zakoupil dne [datum] za cenu 600 000 Kč na místo [jméno] [příjmení], jenž se je původně snažil získat pro svou dceru. To, zda šlo skutečně o finanční prostředky [jméno] [příjmení], není v tomto řízení podstatné, nicméně lze konstatovat, že pokud by je spolu s žalobkyní vybrali z bankovního účtu, jak tvrdil svědek, muselo se tak stát před [datum], kdy zůstatek na shora uvedeném účtu [jméno] [příjmení] činil 17 tisíc Kč, anebo o jiný účet. Nesporným bylo rovněž, že [jméno] [příjmení] měl od žalovaného udělenu plnou moc pro zařizování všech záležitostí ohledně zmíněného rodinného domu [adresa], že žalobkyně s žalovaným uzavřela od [datum] nájemní smlouvu a že žalovaný dal žalobkyni dne [datum] výpověď z nájmu. Sporné a podstatou tohoto sporu bylo to, zda část rekonstrukce domu, spočívající v pořízení kotle Kovarson Gekon 25KW a kuchyňské linky [jméno] i ve vložkování a vyfrézování komínu, byla financována žalobkyní, či nikoli, a zda tím případně došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného.

21. Z provedeného dokazování vyplývá, že rekonstrukce domu v uvedeném rozsahu proběhla, a to v období od [datum] do [datum], jak bylo zjištěno ze shora uvedených faktur a pokladních dokladů. Je také pravdou, že tyto listiny neuvádí jako odběratele žalobkyni, ale převážně [jméno] [příjmení] (v jednom případě [jméno] [příjmení]), který však měl, i vzhledem k nesporné plné moci, veškeré zařizování ohledně domu na starosti. Rozhodující ovšem pro soud bylo, že dané objednávky byly postupně uhrazeny z finančních prostředků žalobkyně.

22. Svědek [jméno] [příjmení] měl v tomto ohledu vzájemně rozporná a nevěrohodná tvrzení, když tvrdil, že finanční prostředky z dědictví činily přes jeden milion Kč, z toho vydal 600 000 Kč na zakoupení domu a 160 000 Kč za automobil Mazda, a do rekonstrukce poté vložil 1 200 000 Kč až 1 300 000 Kč. Zbývající finanční prostředky na tuto rekonstrukci měl mít ze svých výdělků, ačkoli mělo jít jen o brigády a melouchy, když byl nezaměstnaný, přičemž z uvedeného plyne, že takto by si musel vydělat alespoň 800 tisíc Kč. Na jeho majetek byly přitom vyhlášeny desítky exekucí, je tedy nepravděpodobné, že by takto nebyly postiženy jak prostředky pocházející z pozůstalosti, tak právě tyto nepravidelné výdělky. I kdyby tomu však tak bylo, je zjevně nepravdivým jeho tvrzení, že peníze pocházející z dědictví žalobkyně byly utraceny pouze za běžný provoz domácnosti před přestěhováním se z [obec] do [obec] a před zakoupením daného domu. Jednak šlo o částku 450 000 Kč, jak bylo prokázáno uvedenými výpisy z účtu a usnesením pozůstalostního soudu (což nebylo ani sporováno), jednak, a to především, žalobkyně ji získala do dispozice až dne [datum], kdy byla připsána na zmíněný účet od [jméno] [příjmení] s poznámkou„ Dědický podíl“. Nemohlo tedy jít o spotřebu za tvrzených sedm měsíců (bez ohledu na to, že takto vysoká částka nemohla být za toto období při běžném hospodaření celá utracena).

23. Žalovaný v řízení neprokázal, že by rekonstrukce v předmětném rozsahu byla financována z peněžních prostředků [jméno] [příjmení], když jeho svědeckou výpověď je třeba v tomto ohledu pokládat za nevěrohodnou a když, pokud jde o účet [jméno] [příjmení], šlo o peníze žalobkyně. Naopak žalobkyně prokázala, že potřebnými finančními prostředky na rekonstrukci disponovala, neboť v období od [datum] do [datum] vybrala ze svých prostředků ve výši 450 000 Kč celkem 399 400 Kč. Její postupné výběry z účtu přitom zcela korespondují se shora uvedenými platbami za pořízené vybavení a práce, které v součtu činí 219 434 Kč.

24. Vzhledem k tomu soud mohl uzavřít, že jak kotel Kovarson Gekon 25KW, tak kuchyňská linka [jméno], tak vložkování a vyfrézování komínu v domě [adresa] v [obec] byly hrazeny ze strany žalobkyně. Skutečnost, že uvedený kotel na pelety na místě zůstal i po jejím odstěhování, nebylo nijak sporným, žalovaný to ostatně také potvrdil, sporné bylo pouze tvrzení, že si žalobkyně měla odvézt polovinu kuchyňské linky. Soud však v tomto ohledu pokládá výpověď svědka také za nikoli pravdivou, neboť z provedené fotografie realitní kanceláře pořízené v roce 2022 za účelem prodeje domu vyplývá, že nemohla stát podél dvou stěn a že také její vybavení zůstalo na místě (ostatně by ani nedávalo smysl, aby žalobkyně odvezla pouze její polovinu). Z toho plyne, že právě těmito věcmi a pracemi byla a stále je hodnota domu v [obec] zvýšena, tedy že majitel tohoto domu se poté, co jej žalobkyně opustila, bezdůvodně obohatil, když mezi žalovaným a žalobkyní existoval pouze nájemní vztah a žalobkyně žádný závazek na takové zvýšení hodnoty domu na sebe nevzala. Jinými slovy, žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a musí tedy vydat, oč se obohatil. V tomto případě ovšem peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, neboť vydání celého předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné, neboli částku 219 434 Kč, která byla žalobkyní zaplacena.

25. Lze sice chápat postavení žalovaného, který celou situaci vnímá jako spor existující jen mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], se kterým nemá nic společného, ovšem pro právní posouzení věci je podstatné, že dům [adresa] v [obec] je jeho vlastnictvím, a toto jeho vlastnictví bylo obohaceno z finančních prostředků žalobkyně. Soud v tomto řízení nijak nehodnotil důvody, pro které se žalobkyně rozhodla daný dům opustit, byť má za prokázané, že se tak stalo kvůli zjevně agresivnímu chování [jméno] [příjmení], jenž byl ostatně za to trestně stíhán, ačkoli původně chtěla v tomto domě spolu se svou rodinou žít (a proto také do něj investovala pro sebe zřejmě nemalé prostředky). Rozhodující pro soud byla pouze otázka, zda došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného, a na tuto otázku si z uvedených důvodů musel odpovědět kladně. Lze snad jen poznamenat, že pokud je zmíněná nemovitost vlastnictvím žalovaného a pokud bude prodána, kupní cena bude také náležet žalovanému.

26. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení podle § 1970 o. z. od [datum], kdy je žalovaný podle předžalobní výzvy v prodlení, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů za zastoupení ustanoveným advokátem. Tomu podle § 1 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 bod 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 9 180 Kč za každý z pěti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) advokátního tarifu (první porada s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení po ustanovení soudem, doplnění žaloby ze dne [datum], další písemné podání ve věci samé ze dne [datum] a účast při jednání soudu ve dnech [datum] a [datum]), dále odměna ve výši 4 590 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu (účast při vyhlášení rozsudku dne [datum]), a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý tento úkon. To vše včetně náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. dává dohromady částku 63 271 Kč, kterou žalovaný musí podle § 149 odst. 2 o. s. ř. uhradit k rukám státu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008, publikován pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), konkrétně na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].

28. O náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., které jsou tvořeny svědečným za výslech svědka [jméno] [příjmení] dne [datum], soud rozhodne samostatným usnesením až poté, co usnesení ze dne 16. 11. 2022, č. j. 8 C 79/2022-123, jímž bylo svědkovi přiznáno 822 Kč jako náhrada za cestovní výdaje, nabyde právní moci. Povinnost k náhradě nákladů státu byla nicméně již nyní s ohledem na úplný úspěch žalobkyně uložena žalovanému.

29. Protože však soud při vyhlášení rozsudku opomněl rozhodnout také o poplatkové povinnosti žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobkyně byla usnesením ze dne 21. 4. 2022, č. j. 8 C 79/2022-28, od soudních poplatků osvobozena, postupoval podle § 166 o. s. ř. a vyhlášený rozsudek i bez jednání doplnil o výrok IV, jak shora uvedeno. Výše soudního poplatku byla stanovena podle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků, poplatek je třeba uhradit na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].

30. Lhůta k plnění byla ve všech případech stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách.