8 C 92/2026

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO IČO žalobce A , sídlem Adresa žalobce A , zastoupený Jméno žalobce B , advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , trvale bytem Adresa žalovaného , o 28 695 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

III. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal, aby mu zaplatil dluh ze zápůjčky, tvořený nesplacenou jistinou 15 tis. Kč, poplatkem za zápůjčky 7,2 tis. Kč a náklady upomínání , částka, . Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce , datum, , a v týž den poskytl žalobce žalovanému zápůjčku 15 tis. Kč bezhotovostním převodem. Žalovaný ji měl vrátit do , datum, , ale nevrátil nic. Dále žalobce požaduje sjednanou smluvní pokutu , částka, , tj. 0,1% denně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, .

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci: žalobce poskytl žalovanému , datum, zápůjčku 15 tis. Kč bezhotovostně na jeho účet (výpis z účtu žalobce, potvrzení ČSOB k účtu žalovaného). Smlouva o zápůjčce byla uzavřena na dálku v elektronické formě. Žalovaný se v ní zavázal zaplatit poplatek , částka, a smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, (smlouva, vop). Žalobce zaslal , datum, žalovanému předžalobní upomínku, ale žalovaný nezaplatil (upomínka, podací arch, tvrzení žalobce)., právnická osoba, nepřítomnost žalobce nemohl soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k tomu, aby tvrdil a označil důkazy, kterak zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jenž zjevně vystupoval při uzavření smlouvy o zápůjčce jako spotřebitel. Pokud žalobce neunáší takové břemeno, vychází soud z toho, co je tvrzeno a prokázáno, neboť poučení lze poskytnout pouze přítomnému účastníku. Součástí poučení by bylo rovněž to, že Soudní dvůr Evropské unie vyložil povinnost zkoumat úvěruschopnost na bázi povinnosti, bez námitky. Pokud dospěje soud členského státu k závěru, že povinnost nebyla splněna, vyvodí z toho následky vad právního jednání, tudíž v intencích zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy (rozhodnutí SDEU zn. C-679/18 z , datum, , položené mu Okresním soudem v , adresa, ).

5. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

6. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 2390 o.z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 1813 o.z. platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo. Účastníci uzavřeli elektronickou formou smlouvu o zápůjčce a prakticky stejnou formou, tedy bezhotovostním převodem, žalobce zápůjčku žalovanému předal. Soud o uzavření smlouvy nepochyboval. Soud však dospěl k odlišnému závěru ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Žalobce ji podle doložených listin zkoumal nedostatečně, neměl výpis z účtu žalovaného, neměl žádné listiny k jeho životním nákladům; vyšel toliko z tvrzení žalovaného. Pak je smlouva neplatná; k neplatnosti musí soud podle shora uvedeného výkladu SDEU hledět bez námitky. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný dluží žalobci nesplacenou jistinu zápůjčky z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. (15 tis. Kč), a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, protože smluvní pokuta, poplatek a náklady upomínání měly základ v neplatné smlouvě. Jde-li o počátek prodlení, shledal soud k , datum, první den prodlení žalovaného, neboť mu žalobce odeslal upomínku , datum, , k čemuž soud přičetl 3 dny na základě zákonné domněnky doby dojití (§ 573 o.z.) a také 3 dny k plnění podle obsahu upomínky. Pokud jde o míru úroku z prodlení, činila k počátku druhého pololetí 2025 reposazba vyhlášená Českou národní bankou hodnotu 3,5%, což v součtu s osmi procentními body podle nařízení č. 351/2013 Sb. činí výsledných 11,5% ročně.

13. O povinnosti k náhradě nákladů rozhodl soud podle § 151 odst. 1,2 a § 142 odst. 2 o.s.ř., když přihlédl ke skutečnosti, že byl úspěch a neúspěch obou stran obdobný, a proto si každý z nich ponese vlastní náklady samostatně.

14. Lhůty k plnění určil obecné podle § 160 o.s.ř., jelikož k jinému určení neshledal důvod.