8 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [anonymizováno] pro obec a katastrální území [obec] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], se zrušuje.

II. Pozemek parc. č. St. 311, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví 397 pro obec a katastrální území [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke shora uvedeným pozemkům, přičemž svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě usnesení soudního exekutora o příklepu a kupních smluv. Přestože její podíl činí 5/6, nemovitosti jsou výlučně v dispozici žalovaného, a žalobkyni tak zbývá jen tzv. holé vlastnictví. Nevidí jinou možnost, než zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí za náhradu do svého výlučného vlastnictví, protože má o ně nejen zájem, ale splňuje i kritérium solventnosti. Vypořádací podíl pro žalovaného chtěla odvodit od částek, za které žalobkyně nemovitosti nabyla, což odpovídá částce [částka].

2. Žalovaný souhlasil jak se zrušením spoluvlastnictví, tak s tím, aby byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, když se po podání žaloby odstěhoval a nemovité věci předal žalobkyni. Co se týče vypořádacího podílu, měl ale za to, že by měl odpovídat tržní ceně jeho podílu, která je jistě více než dvojnásobná, než mu bylo nabídnuto. Nehledě k tomu, že jde o jeho rodný dům, a podílovým spoluvlastníkem s žalobkyní se stal nedobrovolně.

3. V průběhu řízení účastníci učinili nesporným vlastnictví shora uvedených nemovitostí, tedy že pozemky parcelní č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a parcelní [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí], jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, přičemž žalobkyni náleží podíl o velikosti 5/6 a žalovanému náleží podíl o velikosti 1/6. Též učinili nesporným nabytí vlastnictví podílu žalobkyně na základě usnesení o příklepu soudního exekutora a kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum].

4. Z inzerátu na webu [webová adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že v obci [obec] je k prodeji nabízen dům o velikosti 148 m2 a pozemek o velikosti 379 m2, a to za cenu [částka].

5. Z posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2021, jenž neobsahoval doložku podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud zjistil, že podíl o velikosti 1/6 na ve výroku I uvedených nemovitostech byl oceněn částkou [částka].

6. Soud zadal na žádost žalobkyně, a také s ohledem na to, že jednak posudek [jméno] [příjmení] musel být s ohledem na absenci doložky podle § 127a o. s. ř. proveden jen jako listinný důkaz, a jednak že toto ocenění se vztahovalo k měsíci listopadu 2021, vypracování znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2022, pak bylo zjištěno, že obvyklá cena ve výroku I uvedených nemovitých věcí byla k datu prohlídky nemovitých věcí dne [datum] určena částkou [částka]. Znalec kromě místního šetření a administrativního oceňování majetku použil srovnávací metodu, přímé porovnání realizovaných cen prodejů v dané lokalitě a čase, přičemž takto srovnal osm obdobných nemovitostí. Znalecký posudek podle názoru soudu nevykazuje žádné vady, znalec již v něm přesvědčivě zdůvodnil, na základě čeho a proč dospěl ke zmíněné obvyklé ceně nemovitostí.

7. Z výpisu z účtu žalobkyně u [právnická osoba], soud zjistil, že konečný zůstatek v červenci 2022 činil částku [částka].

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby prostřednictvím svého zástupce navrhla žalovanému, aby jí svůj podíl na daných nemovitostech odprodal za částku [částka]. Výzva byla adresována žalovanému, podle doručenky ji převzala„ [příjmení]“.

9. Zjištěný skutkový stav poté soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.

10. Podle § 1141 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Soud po posouzení věci dospěl k závěru, že je na místě, aby podílové spoluvlastnictví obou účastníků řízení k ve výroku I rozsudku uvedeným nemovitostem bylo zrušeno a aby předmětné nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně. Jednak se na tom účastníci shodli, jednak byla prokázána solventnost žalobkyně a jednak je zřejmé, že vzhledem k charakteru nemovitostí jejich rozdělení nepřichází do úvahy, a pokud alespoň jeden ze spoluvlastníků má zájem o předmět spoluvlastnictví, nelze jej ani prodat z volné ruky či ve veřejné dražbě. Soud proto neshledal žádného důvodu, proč by neměl vyhovět návrhu obou účastníků, a rozhodl tedy, jak ve výrocích I a II uvedeno.

13. Co se týče vypořádacího podílu, soud zde vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], podle nějž obvyklá cena předmětných nemovitostí činí v době vypořádání [částka], z čehož plyne, že podílu žalovaného o velikosti 1/6 odpovídá částka [částka]. Daný znalecký posudek byl ze shora uvedených důvodů pro soud rozhodujícím, když jak uvedeno, způsob, jakým znalec dospěl k této obvyklé ceně, byl přesvědčivě zdůvodněn. Při respektování ustálené soudní praxe, podle které je ve sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitosti v době jeho vypořádání a teprve uplynula-li delší doba od podání znaleckého posudku, je třeba vyjít z ceny aktualizované (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. [spisová značka]), měl současně soud za to, že právě tato obvyklá cena stanovená ke dni [datum] je přiměřenou náhradou. Soud by k aktualizaci přistoupil jen tehdy, pokud by šlo o ocenění starší půl roku, což je závěr, který aplikuje také v jiných případech. Ostatně z citované judikatury plyne, že za delší dobu je nutno brát dobu přesahující dvou let, takže i při zohlednění aktuálního vývoje na trhu nemovitostí není doba pouhých tří měsíců podle názoru soudu dobou, která by měla odůvodnit doplnění znaleckého posudku, a tím i další navýšení nákladů řízení.

14. Z těchto důvodů soud rozhodl o vypořádacím podílu žalovaného, jak ve výroku III uvedeno, když vzhledem k dostatečné solventnosti žalobkyně neshledal podle § 160 odst. 1 o. s. ř. důvod pro určení delší lhůty k plnění nebo pro plnění ve splátkách.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť v tomto případě šlo o řízení tzv. iudicium duplex, ve kterém jsou oba účastníci, bez ohledu na to, kdo z nich podal žalobu, současně v postavení žalobce a žalovaného, a proto má každý z nich stejný, resp. částečný úspěch ve věci. Z tohoto důvodu nelze, ledaže jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, které však soud neshledal, aplikovat zásadu úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], nebo ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Soud taktéž žalovanému nepřiznal náhradu za mařené jednání dne [datum], neboť jak uvedeno, oba účastníci jsou stále úspěšní a každý si proto nese své náklady. K separaci nákladů podle § 147 odst. 1 o. s. ř. lze podle názoru soudu přistoupit jen výjimečně (srov.„ … může soud uložit…“), pokud by např. ke zmaření jednání došlo vícekrát a z toho by se dalo dovodit, že protistrana obstruuje a snaží se pouze oddálit konečné rozhodnutí ve věci. V tomto případě však k takovému závěru soud nedospěl, a to už jen z toho důvodu, že oba účastníci měli zájem své spoluvlastnictví zrušit, měli shodu také o způsobu vypořádání a spor mezi nimi byl veden zjevně jen ohledně výše vypořádacího podílu, přičemž to byla žalobkyně, která právě za tímto účelem navrhla zadání znaleckého posudku (a byla proto jen jí uložena povinnost složit zálohu na provedení důkazu).

16. O náhradě nákladů řízení státu soud nerozhodoval, neboť mu žádné nevznikly s ohledem na to, že znalečné Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] bylo pokryto zmíněnou zálohou (zbylá část ze složených [částka] bude žalobkyni vrácena po právní moci rozsudku).