8 C 99/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o převedení vlastnického práva k nemovitosti

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem kupní smlouvu o koupi pozemku parc. č. 1955, stavební plocha a nádvoří, nacházejícího se v obci [obec] a katastrálním území Jesenice u Rakovníka, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, za kupní cenu [částka], jejíž písemné vyhotovení je připojeno k tomuto rozsudku a tvoří nedílnou součást tohoto výroku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít kupní smlouvu, ve znění připojeném k tomuto rozsudku, na shora uvedený pozemek uvnitř vodohospodářského provozu čistírny odpadních vod, a to za shora uvedenou kupní cenu. Nárok zdůvodnil porušením svého zákonného předkupního práva ze strany právních předchůdců žalované, kteří mu daný pozemek před převodem na žalovanou nenabídli ke koupi, ačkoli žalobce je výlučným vlastníkem budovy, stavby technického vybavení bez č. p./č. e., která stojí na uvedeném pozemku a která není jeho součástí. Protože kupní cena, za kterou bývalí spoluvlastníci tento pozemek a také další pozemky o celkové výměře 49 544 m2 žalované prodali, činila [částka], tj. [částka] za 1 m2, lze dovodit, že žalovaná předmětný pozemek o výměře 158 m2 nabyla za kupní cenu [částka].

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a namítla, že jednak žalobci byla dána možnost odkoupení daného pozemku a jednak stavba žalobce byla zřízena jako de facto černá stavba, proto nemohlo dojít k porušení předkupního práva. Starosta města Jesenice měl sám kontaktovat zástupkyni čtyř z celkem pěti bývalých spoluvlastníků s nabídkou odkupu, na čemž se, včetně kupní ceny, ještě v roce 2017 dohodli, ovšem starosta tuto dohodu nepředložil zastupitelstvu města ke schválení, proto tito čtyři spoluvlastníci postupně prodali své podíly žalované. Kvůli marnému jednání se starostou podobně učinil také pátý spoluvlastník. Každý z bývalých spoluvlastníků tak fakticky poskytl žalobci možnost využít domnělé předkupní právo. Kromě toho je sice žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník zmíněné budovy, ale tzv. nabývací tituly jsou nezpůsobilé pro zápis vlastnického práva. Stavba také nebyla nikdy řádně povolena, ani řádně zkolaudována a její vyznačení v katastrální mapě vykazuje znaky podvodu a poškozování cizích práv. Město Jesenice tehdy nakládalo s majetkem cizích osob jako se svým majetkem, protože toto vyznačení proběhlo podle geometrického plánu spolu s rozdělením pozemku bez územního rozhodnutí a tedy bez správního řízení s jeho spoluvlastníky. Současný faktický stav tudíž vzešel z bezpráví. Tvrzené vlastnické právo žalobce navíc vyvrací všechna rozhodnutí za období cca 20 let, jelikož byla podávána jménem jiného uváděného vlastníka, Vodohospodářského sdružení obcí Rakovnicka, a vznikla v důsledku jednání naplňujícího skutkovou podstatu trestných činů, proto by měla být v tomto řízení označena za nicotná.

3. V průběhu řízení bylo mezi účastníky učiněno nesporným, že pozemek parc. č. 1955 v obci [obec] je ve vlastnictví žalované a že stavba technického vybavení bez č. p./č. e. na něm stojící je ve vlastnictví žalobce. Dále účastníci učinili nesporným, že žalovaná nabyla uvedený pozemek na základě kupních smluv uzavřených dne [datum] se [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], dne [datum] s [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], dne [datum] s [jméno] [příjmení], narozenou dne [datum], dne [datum] s [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], a dne [datum] s [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], jak již byly připojeny k žalobě. Tedy v rámci souboru pozemků v obci [obec] parc. [číslo] 1955, 1955, 1955 a 1955, přičemž u [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] šlo u každé o spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 na tomto souboru a vždy za kupní cenu [částka] a u [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] u obou o spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4 a vždy za kupní cenu [částka], celkem tedy za tento soubor pozemků žalovaná zaplatila [částka]. K prokázání ostatních tvrzení soud provedl následující dokazování.

4. Z dopisů žalobce ze dne [datum] a jeho zástupce ze dne [datum], obou adresovaných žalované, soud zjistil, že žalovaná byla dvakrát vyzvána k převodu pozemku parc. č. 1955 za kupní cenu [částka], neboť shora uvedení právní předchůdci nenabídli své spoluvlastnické podíly před jejich prodejem ke koupi žalobci, přičemž výměra všech shora uvedených pozemků činila 49 544 m2 a výměra pozemku parc. č. 1955 činí 158 m2.

5. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum], adresované žalované, soud zjistil, že žalobce se obrátil na žalovanou s tím, aby došlo ke smírnému vyřešení majetkoprávních vztahů v areálu čistírny odpadních vod [obec], protože po schůzce dne [datum], kde měly být dohodnuty základní varianty takového řešení, žalobce neobdržel žádný návrh a bude se jinak muset obrátit na soud.

6. Z rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že ve věci projednání dodatečného dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], byla schválena dohoda dědiců, podle které pozůstalí bratři [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelý [datum], a [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelý [datum], nabyli (zastoupeni právními nástupci) každý spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 na pozemcích v obci [obec] parc. [číslo] 1955, 1955, na kterém stojí stavba bez č. p./č. e. (tech. vyb.), a 1955 a 1955. Rozhodnutím Okresního soudu v Rakovníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], pak bylo uvedeným pozůstalým potvrzeno nabytí zmíněného dodatečného dědictví.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec Jesenice a k. ú. [obec] u [okres], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že shora zmínění [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli oba ke dni [datum] spoluvlastníky pozemku parc. č. 1955 o výměře 158 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., každý s podílem o velikosti ve výši id. 1/2, nabývacím titulem bylo shora uvedené rozhodnutí o dědictví Okresního soudu v Rakovníku.

8. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že ve věci projednání dodatečného dědictví po„ [jméno]“ [příjmení], narozeném (správně zemřelém) [datum], byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které mj. pozůstalý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], a pozůstalý vnuk [jméno] [příjmení], [datum narození], nabyli z dodatečně zjištěného majetku každý podíl o velikosti id. 1/4 na pozemcích v obci [obec] parc. [číslo] 1955, 1955, na kterém stojí stavba bez č. p./č. e. (technická vybavenost), a 1955 a 1955.

9. Z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že ve věci projednání dodatečného dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které pozůstalé dcery [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], nabyly z dodatečně zjištěného majetku každá podíl o velikosti id. 1/6 na pozemcích v obci [obec] parc. [číslo] 1955, 1955, na kterém stojí stavba bez č. p./č. e. (tech. vyb.), a 1955 a 1955.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec Jesenice a k. ú. [obec] u [okres], list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že shora zmínění [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli ke dni [datum] spoluvlastníky pozemku parc. č. 1955 o výměře 158 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., z toho [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každá s podílem o velikosti ve výši id. 1/6 a [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti ve výši id. 1/2, nabývacími tituly bylo shora uvedené rozhodnutí o dědictví Okresního soudu v Rakovníku a shora uvedené usnesení o dědictví Obvodního soudu pro Prahu 4.

11. Z dopisu žalobce ze dne [datum], adresovaného [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobce požádal adresáty o odprodej pozemků v obci [obec] parc. č. 1955, 1955 a 1955, případně i parc. č. 1955, jelikož se nachází v areálu čistírny odpadních vod a nacházejí se na nich nemovitosti žalobce.

12. Soud provedl i další důkazy, navržené žalobcem a žalovanou, ale pro posouzení a rozhodnutí věci z nich nezjistil nic podstatného. Z listin z katastru nemovitostí vztahujících se k rozšíření a rekonstrukci stávající čistírny odpadních vod v roce 1986 včetně nákresu stavby z Hydroprojektu [obec] z června 1985, z povolení o užívání této stavby z roku 1994 včetně geometrického plánu z června 1993, z potvrzení pro její kolaudaci z roku 1998 a z žádosti o provedení zápisu dané stavby do katastru nemovitostí z téhož roku zjistil pouze, že na předmětném místě byla v těchto letech vybudována pro obec Jesenice stavba čističky odpadních vod. Podobně z protokolu [obec] inspekce životního prostředí o kontrolním zjištění z roku 2009 a z plánku Geodézie [obec] nebylo pro věc zjištěno nic podstatného, protože strany mezi sebou učinily nesporným vlastnictví dané stavby bez č. p./č. e., stojící na pozemku parc. č. 1955. V rámci právního posouzení, zda došlo k porušení předkupního práva žalobce, už tudíž nebylo možno zpochybnit skutečnost, že právě on je vlastníkem předmětné stavby.

13. Žalovaná dále jako důkazy označila výslechy svědků (tajemnice městského úřadu, geodeta a zastupitelů města Jesenice), neupřesněné dokumenty od notáře k dědickému řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], výpis z obchodního rejstříku zájmového sdružení právnických osob VSOR, neupřesněné účetní doklady o zařazení sporné stavby do majetku města Jesenice, odpisový plán sporné stavby, inventarizaci majetku a výroční výpisy majetku města od zařazení sporné stavby do majetku města až do roku 2014. To vše však opět pouze k tvrzení o neoprávněnosti stavby. K tvrzení, že její právní předchůdci fakticky poskytli žalobci možnost využít jeho„ domnělé“ předkupní právo, žalovaná i přes poučení soudu žádné důkazy neoznačila.

14. Jestliže ve svém vyjádření ze dne [datum] žalovaná odkazuje na usnesení zastupitelstva města Jesenice [číslo] ze dne [datum] (aniž by jej ovšem navrhla k provedení důkazu), tento důkaz soud provedl k návrhu žalobce a zjistil z něj pouze to, že zastupitelstvo města rozhodlo o uzavření kupní smlouvy na spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/4 k pozemkům na listu vlastnictví 376 s „ panem [příjmení], bytem [adresa], a pověřilo starostu města podpisem smlouvy.

15. Další návrhy žalované na doplnění dokazování, směřující stále jen ke zpochybnění (v tomto řízení) nesporného vlastnictví žalobce, soud jako nadbytečné z tohoto důvodu zamítnul, neboť skutkový stav, vymezený uvedenými nespornými tvrzeními a zjištěný dosavadním dokazováním, byl pro právní posouzení věci, jak dále rozvedeno, zcela dostačující.

16. Podle § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

17. Podle § 2140 odst. 1 o. z. ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému).

18. Podle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.

19. Podle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

20. Podle § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

21. Soud po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Jak již bylo shora uvedeno, otázka vlastnictví předmětného pozemku a stavby na něm stojící byla v řízení nespornou, tedy ve smyslu § 3056 o. z. žalobci svědčilo předkupní právo k danému pozemku parc. č. 1955 v obci [obec].

22. Z provedeného dokazování plyne, že shora uvedení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří pěti kupními smlouvami ze dne [datum], [datum] a [datum] převedli své vlastnické právo ke zmíněnému pozemku v obci [obec] na žalovanou, jej před tím ke koupi žalobci nenabídli, přestože minimálně ze shora uvedených rozhodnutí pozůstalostních soudů museli vědět o tom, že na pozemku parc. č. 1955 se nachází stavba technické vybavenosti bez č. p./č. e. města Jesenice, která je zapsána na dalším listu vlastnictví. Tato jejich povinnost nabídnout věc žalobci ke koupi přitom dospěla uzavřením uvedených kupních smluv s žalovanou, což bylo mezi stranami rovněž nesporné.

23. Žalovaná se v řízení zaměřila spíše na zpochybnění vlastnického práva žalobce (§ 984 odst. 1 o. z.), ačkoli jej učinila nesporným, a ke svému tvrzení o tom, že žalobce se spoluvlastníky jednal a byla mu tak dána možnost odkoupení pozemku, žádné důkazy neoznačila. Soud proto vyšel z těch důkazů, které označil žalobce, přičemž už jen z jeho výzev ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že k takové nabídce ze strany pěti spoluvlastníků nedošlo. Skutečnost, že zastupitelstvo města Jesenice odsouhlasilo v roce 2019 odkoupení spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/4 (od blíže neoznačené osoby„ J. P.“ z [obec]), sama o sobě nijak nedokládá, že by k žalovanou tvrzeným jednáním došlo, natož že by došlo k nabídce na uzavření kupní smlouvy ze strany původních pěti spoluvlastníků. Naopak z výzvy žalobce ze dne [datum] vůči (v dané době již zesnulým) [jméno] a [jméno] [příjmení] plyne, že o předmětný pozemek měl zájem, pokud by tedy všech pět spoluvlastníků svou zákonnou povinnost splnilo a své spoluvlastnické podíly mu ke koupi nabídli, zřejmě by své předkupní právo využil, a to již i jen s ohledem na žalobcův vlastní zájem získat do vlastnictví pozemek v areálu své čistírny odpadních vod.

24. Věcněprávní předkupní právo žalobce, zakotvené v přechodných ustanoveních občanského zákoníku z důvodu postupného naplnění dávného principu superficies solo cedit, bylo tedy ze strany [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] porušeno a lze proto uzavřít, že uplatněný nárok je oprávněný, neboť podle ustálené rozhodovací praxe soudů se jej lze domáhat vůči nabyvateli vlastnického práva prostřednictvím žaloby na nahrazení projevu vůle podle § 161 odst. 3 o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), přičemž podstatné náležitosti takové kupní smlouvy bývají uvedeny ve výroku rozsudku a její samotné znění je k němu připojeno.

25. Soud proto rozhodl jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno, když také dospěl k závěru, že kupní cena vyčíslená žalobcem částkou ve výši [částka] je příslušnou úplatou ve smyslu § 2144 o. z., neboť jednak výměra pozemku parc. č. 1955 činí 158 m2 a za soubor pozemků o výměře 49 544 m2 žalovaná zaplatila svým právním předchůdcům celkem [částka], tedy [částka] za 1 m2, jak bylo zjištěno listinnými důkazy. Jednak na daném pozemku žalované stojí stavba technického vybavení čistírny odpadních vod města Jesenice, jeho jiné využití tudíž nepřipadá do úvahy a proto bude i jeho reálná tržní cena, za kterou by byly třetí osoby tento pozemek od žalované ochotny případně koupit, nepochybně mnohem nižší. Jinými slovy, žalované se tímto způsobem dostane více, než by získala na trhu nemovitostí.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka] a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka], a to za každý z pěti úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum] a [datum]), když více nebylo požadováno, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 % Celkem tak jde o částku ve výši [částka].