9 C 111/2016

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupena advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. St. 94, jehož součástí je budova č. ev. 27, v obci a katastrálním území Nezabudice, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, původně vůči žalovanému [celé jméno původního účastníka], zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke shora uvedenému pozemku. Usnesením ze dne 9. 12. 2019, č. j. 9 C 111/2016-126, bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na místě žalovaného, neboť darovací smlouvou ze dne [datum] původní žalovaný převedl svůj spoluvlastnický podíl na daném pozemku na žalovanou.

2. V průběhu řízení bylo mezi účastníky učiněno nesporným, že pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova č. ev. [anonymizováno], v obci a [katastrální uzemí], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, na listu vlastnictví [číslo] je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně, která má podíl o velikosti id. 1/6, žalované, která má podíl o velikosti id. 1/6, a žalobkyně a jejího manžela [příjmení] [jméno] [příjmení], kteří mají ve společném jmění manželů podíl o velikosti id. 4/6.

3. Další návrhy na doplnění dokazování soud jako nadbytečné zamítnul, neboť skutkový stav, vymezený uvedenými nespornými tvrzeními, byl pro právní posouzení věci, jak dále rozvedeno, zcela dostačující.

4. Podle § 1141 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

5. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

6. Soud po posouzení věci dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobě vyhovět nelze. Žaloba byla dostatečně přesná, určitá a srozumitelná, žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke shora uvedenému pozemku, to však pouze sama za sebe a jen vůči žalované. Z ustálené rozhodovací praxe soudů nicméně plyne, že nejenže předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem může být jen celá věc, která je v podílovém spoluvlastnictví všech spoluvlastníků, ale také že řízení se musí účastnit všichni tito spoluvlastníci, neboť takovým rozhodnutím soudu se nově konstituují vlastnické vztahy k dané věci a výrok rozsudku zavazuje všechny dosavadní spoluvlastníky. V případě, že by se některý ze spoluvlastníků nezúčastnil řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nebyl by pravomocným rozhodnutím ve věci vázán a jeho vztahy k ostatním spoluvlastníkům by zůstaly nevypořádány. Pro vyhovění žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je proto nejdříve nezbytné zodpovědět předběžnou otázku, zda jsou všichni spoluvlastníci účastníky řízení (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1966, sp. zn. 4 Cz 79/66, publikovaný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále pak rozsudky téhož soudu ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 5/2004, ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5180/2016, nebo ze dne 14. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 312/2019). Vyhovění žalobě nebrání, neúčastní-li se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví od jeho počátku všichni spoluvlastníci, pokud je tento nedostatek ke dni rozhodování soudu odstraněn, nedojde-li však k tomu, je tato skutečnost bez dalšího důvodem k zamítnutí žaloby (srov. Králík, M. Věcná práva podle starého a nového občanského zákoníku. [obec]: Leges, 2014, 2. vyd., str. 432).

7. Soud si je vědom toho, že žaloba byla podána již dne [datum], ovšem řízení bylo (k žádosti účastníků) několikrát přerušeno a k zahájení ve věci samé tak došlo až při jednání soudu dne [datum], přičemž žalobkyně na své žalobě setrvala, stejně tak setrvala na vymezení okruhu účastníků. Soud proto musel jako první posoudit otázku, zda se řízení ve smyslu shora uvedené judikatury účastní všichni spoluvlastníci, aniž by přitom mohl žalobkyni v tomto směru poučit. Z ustálené rozhodovací praxe totiž zároveň plyne, že poučení žalobce o tom, koho má žalovat nebo kdo má v řízení vystupovat na jeho straně, není poučením ve smyslu § 5 nebo § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), je-li žalobou dána stále stejná hmotněprávní situace, neboť by tím soud vybočil z mezí procesních pravidel sporu, oslabil svou úlohu jako nestranného orgánu a především založil nerovnost mezi účastníky řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4581/2009).

8. Vzhledem ke shora uvedenému je zřejmé, že řízení se na straně žalobkyně neúčastní MUDr. [jméno] [příjmení], její manžel, s nímž mají ve společném jmění podíl na předmětné nemovitosti o velikosti id. 4/6. Jestliže žalobkyně při jednání uvedla, že lze kdykoli doplnit souhlas manžela s podáním žaloby, a nenavrhla jeho vstup do řízení, přičemž měla za to, že pro nakládání s věcmi patřícími do tohoto společného jmění je ve věci aktivně legitimována sama žalobkyně, nutno konstatovat, že řízení se ani v době rozhodování soudu neúčastní všichni spoluvlastníci ve výroku tohoto rozhodnutí zmíněného pozemku. To, že k vlastnímu podání žaloby jakožto procesního úkonu byla žalobkyně nepochybně legitimována, na této skutečnosti nemůže ničeho změnit. Soud proto už jen z tohoto důvodu nedostatečného okruhu účastníků řízení žalobu zamítl, aniž by se mohl zabývat dalšími podmínkami zrušení spoluvlastnictví a možnostmi způsobu vypořádání mezi spoluvlastníky.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve věci zcela úspěšné žalované tak náleží plná náhrada nákladů řízení, jenž sestávají z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka] za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý tento úkon, to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty se sazbou 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka] Celkem tak jde o částku [částka] Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách, a platební místo bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Soud při určení výše nákladů za zastoupení advokátem vyšel z ustanovení § 9 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, neboť žaloba sice zněla na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 8 odst. 5 advokátního tarifu), avšak řízení nedospělo do fáze, kdy by byla určena cena daného pozemku, a cena [částka] uvedená ve vyčíslení náhrady nákladů řízení žalované ze dne [datum] nebyla nijak doložena. Podobně žalovaná nedoložila dva úkony právní služby (další porada s klientem přesahující jednu hodinu a jednání s protistranou nepřesahující dvě hodiny), stejně jako náhradu cestovních výdajů osobním automobilem z [obec] do Rakovníka a zpět, tyto nároky proto soud nemohl přiznat.