9 C 123/2023
č. j. 9 C 123/2023-80
V PLATNOSTIOkresní soud v Rakovníku zrušil podílové spoluvlastnictví nemovitostí, jejichž součástí je rekreační stavba, a přikázal jejich převod do výlučného vlastnictví žalobce. Soud se opřel o § 1143 a § 1147 občanského zákoníku, které umožňují rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví i při nedělitelnosti věci. Náhrada podílu žalovaného byla určena na 255 000 Kč podle znaleckého posudku, který stanovil obvyklou cenu poloviny spoluvlastnického podílu. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, což odpovídá principu iudiciorum duplicium.
Plný text
Okresní soud v Rakovníku rozhodl soudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem
I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobce celé jméno žalobce, narozeného datum a žalovaného celé jméno žalovaného, narozeného datum, k nemovitostem – pozemku anonymizována dvě slova (zastavěná plocha nádvoří), jehož součástí je stavba obec č. anonymizována dvě slova, rod rekreace a pozemku parc. číslo (ostatní plocha) v katastrálním území a obci obec, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník na list vlastnictví.
II. Nemovitosti specifikované ve výroku jedna tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce celé jméno žalobce, narozeného datum.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho spoluvlastnického podílu částku 255 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že se s žalovaným na zrušení a vypořádání nedohodli, proti žalovanému je vedeno několik exekučních řízení. Žalovaný je omezen v nakládání s majetkem. Nemovitosti nejsou dělitelné s ohledem na velikost rekreační chaty a charakter okolního pozemku. Navíc žalovaný o nemovitosti nemá zájem.
2. Žalovaný se k žalobě na jednání soudu vyjádřil tak, že nemá o předmětné nemovitosti zájem, nemá na ně ani finanční prostředky.
3. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou spoluvlastníci nemovitostí – pozemku parc. st. anonymizováno o výměře 100 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: obec č. E anonymizováno, rekreace a pozemku parc. číslo o výměře 187 m² (ostatní plocha), vše v katastrálním území a obci obec, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, na LV číslo to každý v rozsahu jedné poloviny.
4. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, a že žalovaný nemá o převod podílu žalobce do svého výlučného vlastnictví zájem z důvodu nedostatku finančních prostředků.
5. Z výpisu z Katastru nemovitostí, týkající se předmětných nemovitostí, zapsaných na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Branov, má soud prokázáno, že na podíl žalovaného byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí, konkrétně 202 EX číslo ze dne datum; dále 193 EX číslo ze dne datum; 124 EX číslo ze dne datum. Dále bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 2 288,00 Kč s příslušenstvím ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na předmětných nemovitostech.
6. Z potvrzení o zůstatku na účtu žalobce a jeho manželky má soud prokázáno, že žalobce a jeho manželka disponovali k datu datum částkou 290 988,44 Kč + 296 106,47 Kč; k datu datum částkou 279 017,03 Kč + 308 698,02 Kč.
7. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum podle stavu ke dni datum zpracovaného Ing. jméno příjmení má soud prokázáno, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši ½ z předmětných nemovitostí činí 255 000 Kč.
8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Účastníci jsou spoluvlastníci nemovitostí – pozemku parc. st. anonymizováno o výměře 100 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: obec č. E anonymizováno, rekreace a pozemku parc. číslo o výměře 187 m² (ostatní plocha), vše v katastrálním území a obci obec, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, na LV číslo to každý v rozsahu jedné poloviny. Předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, a že žalovaný nemá o převod podílu žalobce do svého výlučného vlastnictví zájem z důvodu nedostatku finančních prostředků. Na podíl žalovaného byli vydány exekuční příkazy k prodeji nemovitých věcí, konkrétně 202 EX číslo ze dne datum; dále 193 EX číslo ze dne datum; 124 EX číslo ze dne datum. Rovněž bylo zřízeno zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu k zajištění pohledávky ve výši 2 288,00 Kč s příslušenstvím ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na předmětných nemovitostech. Žalobce a jeho manželka disponovali k datu datum částkou 290 988,44 Kč + 296 106,47 Kč. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši ½ z předmětných nemovitostí činí 255 000 Kč podle stavu ke dni datum.
9. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
10. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
11. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
12. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky společné věci a že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, přičemž tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Žalobce neměl zájem setrvávat nadále ve spoluvlastnictví. Žalovaný nemá o předmětné nemovitosti zájem, nemá ani dostatek finančních prostředků. Již dříve, (za účinnosti nyní již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledním účinném znění (dále jen„ obč. zák.“)) soud dovodil, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu (k tomu srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 255/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 2007, číslo nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3373/2013). Zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví nemůže být v nyní projednávané věci oprávněný v exekučním řízení poškozen, neboť podíl žalovaného (povinného v exekučním řízení) je zatížen zástavním právem bez ohledu na to, jakým způsobem dojde k vypořádání spoluvlastnictví. Již ze samotné povahy zástavního práva jako práva věcného vyplývá, že ani převodem či přechodem zastavené nemovité věci na jinou osobu zástavní právo nezaniká; proto oprávněný v exekučním řízení nemůže být rozhodnutím o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dotčen. Již starší judikatura uváděla, že zadluženost žalobcova ideálního podílu na pozemcích není na závadu zrušení společenství (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Rv II číslo, publikované ve Vážného sbírce pod číslo nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1926, sp. zn. Rv I 287/26 publikované ve Vážného sbírce pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. Rv II číslo, publikované ve Vážného sbírce pod číslo). Soud si je vědom skutečnosti, že na spoluvlastnický podíl žalovaného byla nařízena řada exekucí, ale tato skutečnost (nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků) nebrání rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016, od jehož závěrů nemá zdejší soud důvod se odchýlit).
13. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl výrokem III. tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu, jejíž výše vychází z obvyklé ceny spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku číslo ze dne datum podle stavu ke dni datum zpracovaného Ing. jméno příjmení Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 30 dnů dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., když přihlédl k výši částky, a umožnil žalobci lhůtu k vyplacení delší než zákonnou, současně na základě prokázané disponibilní částky na bankovním účtu žalobce (i jeho manželky) neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.
14. Výrokem IV. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je tzv. iudiciorum duplicium a všichni účastníci v něm mají postavení žalobců i žalovaných. V takových řízení se jako spravedlivé jeví obecně to, aby každý z účastníků nesl sám své náklady řízení (srov. nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. II. ÚS 572/19). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.