Okresní soud v Rakovníku · Rozsudek

9 C 149/2023

č. j. 9 C 149/2023-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-08-21 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSRA:2023:9.C.149.2023.1

Citované zákony (16)

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 19 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 13 610 Kč, 4 424,45 Kč a 10 884,14 Kč, spolu s úrokem ve výši 24,60 % ročně jdoucím z částky 14 816,75 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonného úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně jdoucími z částky 9 066,75 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokované pohledávky sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroků ve výši 10 884,14 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 424,45 Kč, smluvního úroku ve výši 24,60 % ročně z částky 14 816,75 Kč počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 14 816,75 Kč, počítaného od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů soudního řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárokovanou pohledávku i její příslušenství nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne [datum] sjednala se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byla žalovaná po datu postoupení vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradila ničeho. Postoupený závazek zakládající právo na nárokovanou pohledávku byl založen„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] Fajn Půjčka“ ze dne [datum] (dále jen smlouva). Z jejího titulu právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částku 15 000 Kč, úročenou úrokovou sazbou 24,60 % ročně. Ještě před datem sjednání závazku právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 88 a § 89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu sjednání smlouvy (dále jen„ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí ověřila, že je žalovaná s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopna poskytnuté plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytla sama žalovaná, která byla o této své povinnosti řádně poučena, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za trestný čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do„ karty zákazníka“ a vyhodnoceny informačním systémem právního předchůdce žalobkyně. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalované, právní předchůdce žalobkyně vyměřil žalované, ve vztahu k závazku ze smlouvy celkem 60týdenních splátek po 456 Kč. Datum poslední splátky bylo ve vztahu k závazku ze smlouvy stanoveno na [datum] Tyto splátky se žalovaná zavázala splácet, přičemž celkem vyměřená suma zahrnovala ve vztahu k závazku ze smlouvy též smluvní úrok ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady hotovostního inkasa ve výši 6 000 Kč. Žalovaná nicméně až do data postoupení zaplatila ze závazku ze smlouvy toliko částku 9 250 Kč s tím, že v souladu se smluvním ujednáním byla tato částka i nadále úročena smluvním úrokem.

2. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum], s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o 12 360 Kč (celkem tedy 27 360 Kč), zahrnující smluvní úrok (částku 3 000 Kč), poplatek za administrativní činnost (částku 3 000 Kč) a hotovostní inkaso splátek (částku 6 000 Kč), poplatek za pojištění Credit Life (částku 360 Kč), se žalovaná zavázala splatit formou celkem 60 splátek po 456 Kč. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byla žalovaná povinna splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaná byla současně zařazena do pojistného programu.

4. Z„ Karty zákazníka“, datované k [datum], kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaná doložila též občanský průkaz, nájemní smlouvu, SIPO, bankovní výpisy. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaná uvedla, že nemá aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně, ani u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr nesplácí, žije jako nájemník s partnerem, zaměstnaná jako pomocná síla v kuchyni (na hlavní pracovní poměr) u [právnická osoba] s.r.o.. Příjmy ve výši 13 300 Kč čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaná měsíčně platila na bydlení 1 000 Kč, další výdaje ve výši neuvedla, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určila částkou 6 200 Kč, splátky půjček ve výši 0 Kč. Nezaopatřené děti žalovaná t. č. měla 2. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce 6 100 Kč.

5. Ze„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, datované k [datum] a doloženým spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smlouvy ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byla žalovaná informována dopisem datovaným k [datum], jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k [datum].

8. Naposledy byla žalovaná k úhradě dlužného plnění vyzvána zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným ke dni [datum] Lhůta splatnosti byla stanovena do [datum].

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum], s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč. [příjmení] byla žalované vyplacena v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Nárokovaná pohledávka i její příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] s [právnická osoba], [IČO], o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným dne [datum].

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 a 2 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., dle odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Dle odst. 2 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle odst. 3 sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. Dle odst. 4 závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

21. Podle § 86 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smlouvy úročené finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalované vrátit poskytnuté plnění, navýšené o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětný závazek tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch úvěr ve výši 15 000 Kč. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), který žalovaná bezhotovostně čerpala v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne [datum] a žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaná měla úvěr splatit do sjednané doby. Z listin doložených žalobkyní a její odpovědi k výzvě za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalované jiné skutečnosti nezjišťovala a neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. Soud má pochybnost zejména o jejích výdajích (jak za bydlení, tak i osobní), které nebyli, jakkoliv poměřovány k zjištěnému příjmu. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C - [číslo] učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalované úvěr splatit prověřovala. Uvedené smlouvy soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.

24. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalované vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytla jen žalovaná, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovanou uváděných výdajů„ dalších a osobních“ a jejích výdajů s bydlením. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaná, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek, sjednaných na dobu 60 týdnů. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalované, příjmy dalších rodinných příslušníků, když sama uvedla, že žije s partnerem. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalované, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednaný závazek ze smlouvy právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatné, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

25. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smlouvy nahlížet jako na právní jednání, které, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohlo vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu tohoto absolutně neplatného právního jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založené vyplacením jistiny), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smlouvy zahrnujících nezaplacený poplatek za administraci, nezaplacené inkaso, pojištění a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaná již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnila, konkrétně částkou 9 250 Kč v rámci splátek předepsaných ze smlouvy. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy pak žalovaná dosud neuhradila 5 750 Kč. S plněním na uvedenou částku byla tedy žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu [datum]. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle smlouvy. Takto popsané plnění ve výroku I. tohoto rozsudku, soud uložil žalované k zaplacení.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 27. [příjmení] uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění u smlouvy, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalované k úhradě, a dále též smluvního úroku a úroku z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalovaná byla v řízení úspěšnější. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky 5 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Zatímco nárok na úhradu zbytku částky a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaná v řízení zůstala pasivní a nečinila na svou obranu žádné procení úkony, v řízení jí tak žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, které by jí žalobkyně měla nahradit.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.