9 C 184/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 81 000 Kč s příslušenstvím a o zaplacení 16 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši-14, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,-14, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,-12, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,-12, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,-12, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,-12, 75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný si u žalobce pronajal v jeho bytovém domě bytovou jednotku číslo , hodnota, na adrese , adresa, o velikosti 3+1. Byt žalovaný užíval sám. Žalobce nabídl žalovanému menší byt, ale žalovaný trval na nadrozměrném bytě s tím, že má mnoho věcí a požaduje velký byt. Předmětný byt žalovaný od žalobce převzal , datum, s tím, že v bytě si dodělá drobné nedodělky, neboť v bytě byla provedena celková nákladná rekonstrukce. Jako kompenzaci obdržel žalovaný od žalobce finanční úlevu, když první nájem hradil až od měsíce května 2024, tedy nájemné nehradil cca 2,5. Nájem byl sjednán na dobu určitou do , datum, s možností prodloužení na základě ujednání v bodě 5.2 nájemní smlouvy. Výše plateb nájemného a záloh služeb spojených s bydlením je stanoven v platebním výměru. Dále byl uzavřen i dodatek nájemní smlouvě. Žalovaný přes výzvy nájemné a služby nehradil. Žalovaný na výzvy nereaguje, dlužné částky neuhradil. Byt stále užívá a má zde uskladněny i svoje věci. Žalovaný uhradil po celou dobu pouze jeden nájem. Žalovaná částka představuje dlužné nájemné a úhrady záloh spojeny s bydlením za měsíce červen až říjen 2024, tedy vždy částku , částka, se splatností ke dni , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .

2. Následně dne , datum, podal žalobce proti žalovanému žalobu o zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, ze stejných důvodů s tím, že se jedná o dlužné nájemné a úhrady záloh spojeny s bytem, a to za měsíc listopad 2024, splatný dne , datum, . Ani tuto částku žalovaný po výzvě žalobce neuhradil.

3. Řízení byla spojena usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, .

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že skutečnosti, které žalobce uvádí, se nezakládají na pravdě. Byt přebíral k uvedenému datu, ale v naprosto neobyvatelném stavu. Byt neměl podlahy, WC, dveře od místností, vybavenou koupelnu, kuchyňskou linku, kuchyňský sporák. Předmětný byt musel dát na vlastní náklady do stavu alespoň vyhovujícímu požadavkům na slušné bydlení. Navíc od , datum, bydlí v , adresa, . K tomu předložil nájemní smlouvu. Žalovaný uvedl, jaké práce v bytě uvedl. Vymalování, pokládka vinylových podlah, vodovodní baterie v koupelně, instalace a zařezání dveří, instalace WC, sestavení kuchyňské linky, instalace odpadu, vodovodní baterie kuchyňského dřezu, digestoře, světel, kuchyňských kamen s tím, že všechno toto vyčíslil. Předmětný dům v Kraslicích je považován za nejproblematičtější. V domě byl i přepaden a dlouho byl v nemocenském ošetření. Od června 2024 je mimo dům, dojížděl tam pouze pro své věci a stěhoval se do Lán. , adresa, předal správcové domů. Žalobce navíc nereagoval na stížnosti nájemníků. Nepřizpůsobiví nájemci jej obtěžovali v nočních hodinách hlukem, častým boucháním, zvoněním na dveře. Vše vyvrcholilo jeho napadením a byla volána i policie. V předmětném domě, respektive v bytě se snažil zdržovat co nejméně.

5. Žalobce se následně vyjádřil tak, že osobně žalovanému nabízel jiné byty v domě, menší. Ty mu však nevyhovovaly, a nakonec požadoval předmětný byt, ten byl zrekonstruován z 95 %. Byla zakoupená nová kuchyňská linka, nový elektrický keramický sporák, v koupelně instalováno nové umyvadlo se skříňkou, nové keramické obklady na podlahách předsíni kuchyni a jídelní části bytu, v koupelně i na záchodě. Byly dány i nové zárubně v koupelně a na záchodě. Pouze bylo třeba připojit záchod, včetně montáže do podlahy, sestavit kuchyňskou linku a umístit ji do kuchyně. Do koupelny žalobce zakoupil i velice luxusní vodovodní baterii, bezdotykovou a tu nájemník nechtěl, že si na svoje náklady zakoupí obyčejnou. Dále bylo třeba provést výmalbu v pokojích, položit plovoucí podlahu. Žalovaný začal byt ihned užívat a dohodli se na kompenzaci ve formě nájmů, tj. vymalování tří pokojů, položit plovoucí podlahu, nasadit dveře, přidělat záchod, sestavit kuchyňskou linku. Žalovaný měl od , datum, a stále má v bytě svoje věci. Není pravdou, že by žalovaný jako nájemník prováděl práce na své náklady a nakupoval nějaké malířské náčiní a materiál týkající se vinylové podlahy či vodovodní baterie.

6. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, podepsali listinu označenou jako smlouva o nájmu bytu žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, jejíž součástí, byl platební výměr 1/2024 a nájemné včetně služeb činilo , částka, měsíčně, to je , částka, nájemné a , částka, za služby, a dále, že součástí byl i výpočtový list předpisu nájemného a výpočtový list předpisu služeb.

7. Rovněž mezi účastníky bylo nesporné, že nebyla uhrazena žádná kauce, byť byla sjednána.

8. Rovněž bylo nesporné, že žalobce je a byl ke dni , datum, vlastníkem pozemku parc. č.st. 2944, jehož součástí je bytový dům č.p. 1803 o výměře 228 m² a pozemku p.č. St. 2945, jehož součástí je stavba bytového domu č 1802 o výměře 227 m², zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .

9. Bylo nesporné, že žalobce seznámil žalovaného s Všeobecnými podmínkami platnými od , datum, a ceníkem služeb platnými od 1.1 2023.

10. Rovněž bylo nesporné, že mezi účastníky proběhla emailová korespondence ze dne , datum, , , datum, a , datum, , tedy, že žalobce obdržel od žalovaného emaily ze dne , datum, a , datum, a žalobce odpovídal emailem ze dne , datum, .

11. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že byt žalovaný převzal dne , datum, a nájemné měl hradit až od měsíce květen 2024.

12. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce zaslal žalovanému výzvu upomínku ze dne , datum, a že žalovaný ji obdržel.

13. Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný uhradil žalobci nájem ve výši , částka, za měsíc květen 2024.

14. Účastníci dále činí nesporným, že žalobce zaslal žalovanému dopis označený jako žádost o součinnost při doložení řádné výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, a opakovanou výzvu k okamžitému uhrazení dlužného nájemného ze stejného data s tím, že oba tyto dopisy žalovanému byly poštou doručeny.

15. Dále ještě účastníci činí nesporným, že žalovaný se přihlásil trvalému pobytu na adrese , adresa, , ke dni , datum, .

16. Ze zprávy Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, obvodního oddělení , adresa, ze dne , datum, má soud prokázáno, že v bytovém panelovém domě na adrese , adresa, , bydlí převážně sociálně slabé osoby. Na předmětnou adresu hlídka vyjížděla v průběhu roku 2024 k jednomu rušení nočního klidu, kdy tento přestupek neměl vztah k osobě žalované, ani osobě žalobce. , právnická osoba, dne , datum, oznámil žalobce, že nějaký člověk se měl dostat do nějakého bytu v posledním patře domu, kdy se nejednalo o byt, ale žalovaného. Na místě nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání. , právnická osoba, dne , datum, došlo na předmětné adrese na společné chodbě v panelovém domě před bytem žalovaného ke spáchání provinění loupeže, ve kterém žalovaný je v postavení poškozeného a řízení ještě nebylo ukončeno.

17. Z usnesení , právnická osoba, , Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, obvodního oddělení , adresa, , č. j. KRPK-39331-32/TČ-2024-190972 ze dne , datum, má soud prokázáno, že bylo zahájeno trestní stíhání osoby ml. , jméno FO, (roz. Guba) jako obviněného z provinění loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, okolo 8:00 hodin v Kraslicích , adresa, poté, co zaťukal na vstupní dveře bytové jednotky č. , hodnota, , nacházející se v prvém patře domu, kdy v té době měl na hlavě nasazenou černou kuklu a černou motocyklovou přilbu a byl oděn do černých teplákových kalhot a černé bundy, kterou obývá poškozený – žalovaný, toho vylákal pod záminkou, že se s ním potřebuje promluvit, ven z předmětné bytové jednotky na chodbu domu, kdy spolu vyšli do mezipatra domu, kde jej požádal o peníze, přičemž mu bylo poškozeným, respektive žalovaným, odpovězeno, že peníze nemá a nepůjčuje. Následně se žalovaný k němu otočil zády a začal scházet po schodišti dolů do prvého patra. V tomto okamžiku jej obviněný na schodišti dostihl a řekl mu „dáš mi ty peníze nebo ti mám rozbít držku?“ Poté svou pravou rukou chytil žalovaného za jeho pravé rameno a otočil si jej proti sobě, kdy následně jej uhodil dlaní uzavřenou v pěst do oblasti pravého oka s tím, že vlivem tohoto úderu žalovanému spadly z očí na zem jeho dioptrické brýle, které se pádem o zem rozbily, kdy žalovaný se tímto úderem a způsobenou bolestí sklonil a mírně vytočil hlavu doprava, kde jej posléze obviněný dalším úderem udeřil do oblasti levého ucha. Následně se žalovanému podařilo v prvém patře dostat za obviněného a toho uchopit do tzv. kravaty a nasadit mu na jeho pravé zápěstí páku se zkroucením pravé ruky za záda, kdy poté jej obviněný poprosil, aby ho z úchopu pustil, kdy tak učinil a následně žalovaný před ním utekl se schovat do svého bytu, odkud zavolal na místo policii. Přičemž tímto jednáním způsobil obviněný poškozenému – žalovanému hmotnou škodu rozbitím dioptrických brýlí ve výši nejméně , částka, a dále dle vypracované lékařské zprávy zevně malé povrchové zranění a otok za levým uchem a dále povrchový hematom u zevního koutku očnice vpravo s malými povrchovými rankami bez většího otoku.

18. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, , uzavřenou mezi , jméno FO, jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem má soud prokázáno, že pronajímatel přenechal touto nájemní smlouvou do užívání žalovanému jako nájemci byt číslo , hodnota, v bytovém domě č. p. 364, 365 na parcele č. st. parc. 495/1 a st. parc. 495/3 v ulici U Lipky v obci a katastrálním území , adresa, . Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem podpisu.

19. Soud má prokázáno, že byla podána obžaloba proti , jméno FO, a , jméno FO, státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Sokolově, týkající se napadení poškozeného – žalovaného dne , datum, shora uvedenými osobami, a to v domě č. p. 9 v obci , adresa, , a to pro přečin vydírání. Podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství.

20. Žalobce předložil vyúčtování týkající se předmětného bytu služeb za období leden až prosinec 2024. Celkem k vyúčtování náklady činily , částka, . Pohledávky žalovaného pak činí , částka, a dle faktury daňového dokladu číslo , hodnota, vystavené žalobcem žalovanému za vyúčtování služeb 2024 se splatností , datum, vystavené , datum, vyplývá, že k úhradě byla žalovanému vyčíslena částka , částka, představující neuhrazené nájemné v roce 2024 a dle výpočtového listu vyúčtování služeb období 2024 bylo celkové vyúčtování služeb , částka, , přičemž z vyúčtování plateb období 2024 vyplývá, že dluh činí , částka, , Kdy bylo zaplaceno z celkové částky pouze , částka, . Vyúčtování bylo žalovanému žalobcem zasláno dle podacího lístku , datum, .

21. Svědkyně , jméno FO, ve své výpovědi uvedla, že policii volal sám žalovaný, a to z důvodu, že na chodbu přišel pan , jméno FO, , jde o mladého osmnáctiletého kluka, který mu bouchal na dveře, a křičel, vrať nám peníze. Cca o dva dny později jí sám žalovaný řekl, že se s mladým , jméno FO, poprali. Byt žalovaný opustil někdy koncem měsíce září. Předal jí klíče, které má u sebe. Ví, že opuštění bytu protahoval. Nic jiného kromě uvedených klíčů jí nepředal. Ona sama se ho ptala na nábytek, o který původně měla zájem paní , jméno FO, , která bydlí v druhém patře, a nakonec ho nechtěla. Žalovaný řekl buď, ať to prodá, nebo vyhodí. Jelikož jí bylo líto ten nábytek vyhodit, například ložní postel, dvě skříně, čtyři židle, neboť to všechno bylo v dobrém stavu, tak za pomoci vnuka postel a skříně rozebrala a vše je ve sklepě. Židle užívá ona. Uvedené věci si chce odvést její vnuk. Už v červnu jí žalovaný říkal, že se odstěhuje a že to žalobci pouze zavolal. Žalobce chtěl, aby žalovaný jako nájemce byt vyklidil, což neudělal. Je jí známo, že ještě dosud je v bytě nábytek. Zůstalo tam velké dvojité kožené křeslo a dvě skříňky. Když se žalovaný nastěhoval, ví, že byla ještě zabalená kuchyňská linka. Domluvili se žalovaný s žalobcem, že jí složí, myslí si, že žalovaný byt řádně pronajímateli žalobci nepředal. Ví, že žalovaný dával na balkon nějakou krabičku, která vydávala zvuk s tím, že odhání holuby. Není jí známo, že by někdy dům byl kontrolován krajskou hygienickou stanicí kvůli holubům. Jen si vybavila, že je to spousta roků, cca 5-6 let, že v domě byli z hygienické stanice kvůli štěnicím. O tom stěhování žalovaný říkal už někdy v srpnu, že se bude stěhovat. Ona sama se ho ptala, zda dal písemnou výpověď a on jí řekl, že telefonicky hovořil s žalobcem a že se telefonicky domluvili. Potom, jak už říkala, ji koncem září, začátkem října dal ty klíče. Předal ji troje klíče od bytu, neví, zda to byly všechny klíče, respektive kolik přebíral od majitele bytu. Zda má k bytu stále přístup, neví. Od té doby žalovaného neviděla. Ví, že v bytě zůstala velká sedací souprava, skříně, velká postel. A jak říkala, nic se neprodalo, část byla rozebraná a dána do sklepa. Ví, že předmětný byt byl nádherný, byl perfektní k užívání, byla tam nová kuchyňská linka, nová kamna, plovoucí podlaha, koupelna, nové dveře. Žalovaný si pouze dodělal WC a snad i chodbu. Pokud by se býval nábytek prodal, chtěl z toho žalovaný , částka, , zbytek, že si má svědkyně nechat. Neví, zda žalovaný používal byt jako sklad svých věcí. Žalovaný jí sám řekl, že si smontuje tu kuchyňskou linku, víc tam nedělal. Byt byl hotový.

22. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Žalobce je a byl ke dni , datum, vlastníkem pozemku parc. č.st. 2944, jehož součástí je bytový dům č.p. 1803 o výměře 228 m² a pozemku p.č. St. 2945, jehož součástí je stavba bytového domu č 1802 o výměře 227 m², zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Dne , datum, podepsali listinu označenou jako smlouva o nájmu bytu žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce, jejíž součástí, byl platební výměr 1/2024 a nájemné včetně služeb činilo , částka, měsíčně, to je , částka, nájemné a , částka, za služby, a dále, že součástí byl i výpočtový list předpisu nájemného a výpočtový list předpisu služeb. Předmětem nájmu byla bytová jednotka číslo , hodnota, na adrese , adresa, o velikosti 3+1. žalobce seznámil žalovaného s Všeobecnými podmínkami platnými od , datum, a ceníkem služeb platnými od 1.1 2023. Předmětný byt žalovaný převzal dne , datum, a nájemné měl hradit až od měsíce květen 2024. Žalovaný uhradil žalobci nájem ve výši , částka, za měsíc květen 2024. Žalovaný se přihlásil trvalému pobytu na adrese , adresa, , ke dni , datum, . Žalobce zaslal žalovanému výzvu upomínku ze dne , datum, , a že žalovaný ji obdržel. Žalobce zaslal žalovanému dopis označený jako žádost o součinnost při doložení řádné výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, a opakovanou výzvu k okamžitému uhrazení dlužného nájemného ze stejného data s tím, že oba tyto dopisy žalovanému byly poštou doručeny.

23. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

24. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

25. Podle § 582 odst. 1 a 2 o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. (2) Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

26. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

27. Výkladem § 2295 o.z., který upravuje jeden z důsledků prodlení nájemce s odevzdáním bytu, se Nejvyšší soud již zabýval v R 33/2020 a uzavřel, že pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o.z., a to až do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán (§ 2292 o.z.), bez ohledu na to, zda a jak ho nájemce užívá. Z odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že závěr formuloval a odůvodnil ve věci, v níž se jednalo o (skončený) obecný nájem bytu. Zdůraznil, že jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že nájemce, ačkoliv již nájem skončil, pokračuje v užívání bytu (není přitom významné jakým způsobem), pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné. Úprava v § 2295 o.z. dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného (§ 2292 o.z.) nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt předá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona.

28. Mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu bytu v písemné formě, jak má na mysli ustanovení § 2235 a následující občanského zákoníku. Nájemné bylo sjednáno pevnou částkou, strany si ujednaly, která plnění spojená s užíváním bytu a s ním související služby zajistí pronajímatel, což je v souladu s ustanovením § 2246, § 2247 a v souladu s § 9 vyhlášky č. 67/2013 Sb. byla ujednána paušální platba za poskytované služby. Účastníci tak uzavřeli nájemní smlouvu, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, (viz. čl.5 bod 5.1 smlouvy). V čl. 23bod 23.2 bylo sjednáno, že „nájem zanikne písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou. V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.“ V daném případě probíhala mezi účastníky emailová korespondence (což bylo mezi účastníky nesporné), sám žalobce jako pronajímatel reagoval na sdělení žalovaného jako nájemce v emailu ze dne , datum, „“prosím o zaslání výpovědi z nájmu bytu, není možné provádět odstoupení od smlouvy. Výpověď můžete zaslat i e-mailem, případně elektronicky do datové schránky. Nebudu vás obtěžovat běháním na poštu.“ Na to žalovaný reagoval emailem dne , datum, tak, že „zasílá výpověď z nájmu bytu ve Školské ulici č.p.1802, číslo bytu 06, k , datum, “, přičemž uvedl i důvody, pro které ukončuje nájem bytu. Byla tak dána dostatečná identifikace účastníků emailové korespondence, oba tak tuto formu odsouhlasili. Výpověď byla doručena žalobci jako pronajímateli, výpovědní lhůta počala běžet měsícem červenec 2024, skončila k , datum, . V den, kdy nájem skončil, vznikla žalovanému povinnost (§ 2292 o.z.) odevzdat byt žalobci. Nejvyšší soud již za účinnosti předcházející právní úpravy (zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, , dále též jen „obč.zák.“) dospěl v řadě svých rozhodnutí (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) k závěru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Od tohoto závěru není důvod se odchýlit ani v poměrech současné právní úpravy (o. z.).

29. Nejvyšší soud také v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč.zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat – např. odevzdáním klíčů – nestačí ji pouze opustit (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ); nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit (aniž by mu odevzdal klíče). Soud vyslechl svědkyni , jméno FO, , z její výpovědi vyplynulo, že jí sice žalovaný předal klíče od bytu někdy začátkem října 2024, zůstal tam však nábytek. Řekl jí, ať ho prodá či vyhodí. Zda má žalovaný ještě nějaké klíče od bytu, jí známo není. Žalobci tak nelze odepřít jeho nárok plynoucí z § 2295 o.z. vůči žalovanému, žalovaný s žalobcem skončení nájmu a předání bytu nijak neřešil a jen spoléhal, že tak učiní svědkyně. Žalovaný tedy byt neopustil takovým způsobem, že žalobci muselo být bez jakýchkoli pochybností zřejmé, že v něm žalovaný již nebydlí (přičemž by se uplatnila domněnka odevzdání bytu stanovená v § 2292 věta třetí o.z., dokonce ani žalobci neoznámil, že byt již vyklidil. Žalovaný byt žalobci nepředal odevzdáním klíčů (viz.§ 2292 věta druhá o.z.) nebo mu alespoň neoznámil, že byt vyklidil a neužívá ho, a jen spoléhal, že tak učiní svědkyně –předáním klíčů a odstraněním nábytku, což se ani nestalo, nezprostil se svých povinností, které mu jako nájemci bytu vznikly.

30. Nepředá-li nájemce při skončení nájmu byt pronajímateli, má pronajímatel až do doby, kdy je mu byt skutečně odevzdán, právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o.z.). Jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že nájemce, ačkoliv již nájem skončil, pokračuje v užívání bytu (není přitom významné jakým způsobem), pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil nájemné. Občanský zákoník úpravou v § 2295 o.z. dává pronajímateli právo požadovat po (bývalém) nájemci úhradu za užívání bytu ve výši naposledy sjednaného nebo soudem stanoveného (§ 2249 o.z.) nájemného, ačkoliv již nájem skončil, a to až do doby, kdy mu (bývalý) nájemce byt předá; jde přitom o nárok, který vyplývá přímo ze zákona. Žalovaný mohl předejít vzniku práva žalobce jako pronajímatele na náhradu ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o.z. jen tím, že by byt po skončení nájmu předal (nebo alespoň oznámil, že ho již vyklidil, to však neučinil). Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný je povinen uhradit částku , částka, za měsíce červen až září 2024, představující sjednané nájemné a úhrady za zálohy spojené s bydlením dle nájemní smlouvy, neboť za tyto měsíce žalovaný částky dlužného nájemného neuhradil. Za měsíce říjen a listopad 2024 je také žalovaný povinen zaplatit žalobci náhradu za užívání bytu ve sjednané výši měsíčního nájemného, tj. ve výši nájemného sjednaného v nájemní smlouvě, tedy , částka, + , částka, , a to v souladu s § 2271 a 2736 o.z. Soud dospěl k závěru, že žaloba je oprávněná, jak jde-li o částku , částka, měsíčně, která představuje dlužné nájemné a dále v rozsahu částky , částka, měsíčně, která představuje dlužné zálohy na služby před jejich vyúčtováním. Vyúčtování žalobce provedl až po podání žaloby dle smlouvy. Ohledně žalovaným uváděných částek, které měl investovat do předmětného bytu, bylo toto zohledněno v dohodě účastníků, když nájem žalovaný hradil až od května 2024. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu žalované částky.

31. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o.z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.). S účinností od , datum, totiž o.z. odstranil povinnost platit při prodlení s placením nájemného poplatek z prodlení (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). Ustanovení § 1970 o.z. upravuje jak úrok z prodlení v zákonné výši, tak smluvní. Podle tohoto ustanovení úrok z prodlení ve výši podle prováděcího předpisu (zákonný) nastupuje bez jakéhokoliv ujednání stran, strany si však mohou výši úroku z prodlení také sjednat (§ 1970 věta druhá o. z.). Je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce (a členů jeho domácnosti), jsou však strany takové smlouvy při sjednávání výše úroků z prodlení pro případ prodlení s placením nájemného omezeny relativně kogentní úpravou nájmu bytu vyplývající z § 2235 odst. 1 o. z., případně úpravou v § 2239 o.z. Nájemce bytu je totiž v rámci úpravy nájmu bytu a domu v občanském zákoníku chráněn, jedním z projevů této zvláštní ochrany je relativní kogentnost právní úpravy (§ 2235 odst. 1 o. z.) a ochrana vůči smluvní pokutě a nepřiměřeným smluvním ujednáním ( § 2239 o.z.). Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu. I při prodlení s placením nájemného za nájem bytu se uplatní obecná úprava důsledků prodlení obsažená v o.z. pro závazkové vztahy, nicméně s přihlédnutím k relativně kogentní úpravě nájmu bytu. Obecně platí, že úrok z prodlení má působit na dlužníka, aby dluh uhradil včas, a zároveň má věřiteli nahradit újmu, která mu vznikla opožděným plněním, aniž by ji musel vyčíslovat a prokazovat. Jde-li o motivační funkci úroků z prodlení, nepochybně platí, že v případě nájmu bytu je nájemce k včasnému placení nájemného rovněž významně motivován i možnou ztrátou bydlení, neboť včasné a řádné neplacení nájemného je jedním z taxativně vymezených důvodů, pro které může pronajímatel nájem vypovědět [§ 2288 odst. 1 písm. a), § 2291 o.z.]. Při prodlení s placením nájemného tak vznikne nájemci vždy povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o žalobcem požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný se po uplynutí 22. dne každého měsíce dostal do prodlení. Proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu žalované částky.

32. Soud dále zamítl návrhy na provedení důkazů ohledáním bytu, výslech , jméno FO, , , jméno FO, , pana Mouchy, sadou fotografií, vyjádřením Hygienické stanice, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn a jejich provedení by bylo nadbytečné. Navíc u navrženého ohledání, sady fotografií a vyjádřením Hygienické stanice, jde o důkazní návrhy navržené až po zákonné koncentraci řízení (po uplynutí zákonné lhůty), a soud neshledal důvody jejího prolomení.

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, . Danou částku tvoří:- soudní poplatek ve výši , částka, + , částka, ,- paušální náhrada v řízení nezastoupeného účastníka dle § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za 6 úkonů po , částka, (2 x za návrh ve věci samé, 2 x výzvu k plnění, příprava účasti na jednání, účast při jednání dne , datum, a dne , datum, , podání k dožádanému soudu),- náhrada cestovních výdajů podle § 30 odst. 1, 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se účastníku hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu. V posuzovaném případě žalobce použil k cestě vlastního motorového vozidla bez souhlasu soudu, a proto mu soud (na rozdíl od jeho vyúčtování) přiznal jízdné za cestu , adresa, a zpět na dvě ústní jednání ve výši , částka, (jedna cesta 2x , částka, – zdroj www.idos.cz).

34. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř., stanovil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.