9 C 205/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 50 948 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do [datum], spolu se smluvním úrokem ve výši 11,75 % ročně jdoucími z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucími z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 330,13 Kč, a částku 948 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 038 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek [číslo] k výše uvedené rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaný splnil smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu žalobkyní dne [datum] poskytnutí kontokorentu schváleno a umožněno čerpání na výše shora uvedeném účtu. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím interních a externích databází. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu, které upravují postupy v případě porušení plnění z uvedené smlouvy. Žalovaný závažně porušil smluvní podmínky, žalobce proto v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání půjčky [právnická osoba] zesplatnil celý úvěr ke dni [datum]. Dlužná částka byla k tomuto dni tvořena jistinou ve výši 50 000 Kč, a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 2 330,13 Kč (za období od [datum] do [datum]). Po zesplatnění neuhradil žalovaný ničeho. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky prostřednictvím dopisu, kdy mu byla poskytnuta dodatečná lhůta k zaplacení. Předžalobní výzva byla zaslána ze dne [datum].

2. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] a přihlášení k pojištění má soud prokázáno, že žalobce se zavázal vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy jsou mj. obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva a přehled cen pojištění. Žalovaný se současně zavázal k úhradě částky 150 Kč měsíčně představující pojištění (viz. přihlášení k pojištění).

5. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že na základě žádosti žalovaného byla k bankovním službám, které dosud od žalobkyně žalovaný využíval, přidána nová služba, a to úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent, na základě, kterého mohl žalovaný přečerpat až 50 000 Kč ze svého běžného účtu. Druh úvěru neúčelový, nezajištěný. Kontokorent byl úročen roční úrokovou sazbou 18,90 %. V dodatku byly stanoveny podmínky používání kontokorentu, a to zejm. povinnost mít na běžném účtu, ze kterého je kontokorent čerpán, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc.

6. Z podmínek pro používání kontokorentu má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly, že v případě nepovoleného překročení výše kontokorentu je částka překročení splatná ihned. A dále má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly na tom, že v případě porušení nebo jiné závažné skutečnosti, má žalobkyně, jakožto věřitelka, právo požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je povinností klienta (žalovaného) splatit věřitelce celý kontokorent, smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které mají podle smlouvy o kontokorentu právo a nebyly dosud uhrazeny. Žalobkyně se zavázala žalovanému oznámit součet uvedených dlužných položek a v případě, že by žalovaný uvedenou částku do 10 dnů od oznámení neuhradil, byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úroky z prodlení.

7. Z přehledu čerpání úvěru a splácení kontokorentu má soud prokázáno, že k čerpání kontokorentu došlo dne [datum] a k jeho zesplatnění dne [datum], přičemž čerpaná jistina činila částku 50 000 Kč a zůstatek na běžném účtu činil minus 948 Kč. Dne [datum] byl úvěr zesplatněn s tím, že nesplacená jistina činila 50 000 Kč, smluvní úrokem z úvěru ve výši 2 330,13 Kč.

8. Z výpisu z běžného účtu za období od [datum] do [datum] má soud za prokázané, že konečný zůstatek účtu činil - 948 Kč, přičemž částka připsaná na účet 51 527,53 Kč, odepsáno z účtu 52 475,53 Kč.

9. Z dokumentu označeného„ aplikační data“, má soud za prokázané, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní byl zjištěn průměrný měsíční příjem žalovaného 18 500 Kč, který mu plyne ze zaměstnaneckého poměru uzavřeného na dobu určitou do [datum]. Výdaje na bydlení činí 10500 Kč. Žalovaný nesplácel žádný jiný úvěr.

10. Z výzvy k zaplacení dluhu - předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván ke splacení kontokorentu a nedoplatku na běžném účtu, celkem k zaplacení částky 53 278,13 Kč a to částky 52 330,13 Kč (kontokorent) a částky 948 Kč (běžný účet [číslo]).

11. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný dále na svůj dluh cokoliv zaplatil.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 1969 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

15. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

16. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2)

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu, k níž byl uzavřen dodatek, na základě kterého byl žalovaný oprávněn čerpat kontokorent do výše 50 000 Kč. Soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s řádnou péčí odborníka. Z úvěrové zprávy zřejmé, že žalovaný byl hodnocen jako klient, zařazený do nízkého rizikového profilu, nebylo totiž zjištěno, že by žalovaný splácel jiné úvěry, či že by měl jiné finanční závazky, a dále ověřila majetkové poměry žalovaného, včetně jeho zaměstnání. Jelikož žalovaný porušil podmínky pro poskytnutí kontokorentu, žalobkyně pro podstatné porušení smlouvy o čerpání kontokorentu žalované dne [datum] zesplatnila celý kontokorent. Žalovaný tak řádně neuhradil částku čerpaného kontokorentu ve výši 50 000 Kč, proto byla žalobkyně oprávněna účtovat si smluvní úrok ve výši 18,90 % z této částky od [datum] do [datum]. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku čerpaného kontokorentu ani po dopisu o zesplatnění kontokorentu, byla žalobkyně oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od [datum] do zaplacení a smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení. Oprávněný je i nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaných smluvních úroků z čerpání kontokorentu za období [datum] do [datum] ve výši 2 330,13 Kč, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal platit žalobkyni smluvní úroky v uvedené výši za čerpání kontokorentu, a naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto úroky uhradil. Soud tak znovu opakuje, že nesplacená jistina je i nadále úročena roční úrokovou sazbou 11,75 % a zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dlužnou částku nezaplatil. Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá úrokům z prodlení určených nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Současně má žalobkyně právo na úhradu dlužného zůstatku na běžném účtu ve výši 948 Kč. Proto i v této části je žaloba opodstatněná.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 038 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v této částce dle pol. 2 sazebníku poplatků zák.č.549/1991 Sb., o soudních poplatcích. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.