9 C 225/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 876,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 499,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 1 789,55 Kč, dále částky 4 358,53 Kč a částky 377,59 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedených částek ve výroku I. a II tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba] credit, s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (po internetu) smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do [datum]. Žalovaný se rovněž zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 289 Kč, celkem tedy částku 10 789 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 0,75 Kč, následně již ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobkyně dále požaduje vedle nesplacené jistiny, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 289 Kč; smluvní pokutu ve výši 377,59 Kč kapitalizovaný úrok ve výši 4 358,53 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1 789,55 Kč. Žalovaný byl o zaplacení úvěru upomínán zástupcem žalobkyně dne [datum] avšak bezúspěšně.

2. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] poskytl právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] credit, s.r.o., [IČO], sídlem [adresa] žalovanému částku 7 500 Kč dne [datum] převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Platba byla identifikována variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do [datum]. Žalovaný se rovněž zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 289 Kč, celkem tedy částku 10 789 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 0,75 Kč, následně již ničeho neuhradil. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně od právního předchůdce rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum], ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávky žalovaného ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum].

4. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

8. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle § 1 a 2 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., dle odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Dle odst. 2 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle odst. 3 sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. Dle odst. 4 závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

15. Podle § 86 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout žalovanému úročené finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnuté plnění, navýšené o úročení, poplatky, ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětný závazek tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši 7 500 Kč. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), který žalovaný bezhotovostně čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě rámcové smlouvy ze dne [datum] a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění a prokázání tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně se k výzvě sice vyjádřila tak, že žalovanému zbývalo pravidelně měsíčně 15 814 Kč, že tato finanční situace mu umožnila splácet další závazky. Žádné listiny však doloženy žalobkyní nebyly a její odpovědi k výzvě za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalovaného jiné skutečnosti nezjišťovala, ani neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. [spisová značka], tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C - [číslo] učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou právní předchůdce zabýval a jakkoliv schopnost žalovaného úvěr splatit prověřoval. Uvedenou smlouvu soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti. Soud nemohl uzavřít jinak, než že je třeba sjednaný závazek ze shora uvedené smlouvy právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatné, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

18. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazek ze smlouvy nahlížet jako na právní jednání, které, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohlo vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu tohoto absolutně neplatného právního jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založené vyplacením jistiny), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smlouvy zahrnující nezaplacený poplatek a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnil, konkrétně částkou 0,75 Kč, ve zbytku plnění je tedy žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu [datum]. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Takto popsané plnění ve výroku I. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

19. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 20. [příjmení] uplatněného nároku, představovaného plnění kapitalizovaných úroků, a dále též smluvní pokuty, soud výrokem II. tohoto rozsudku, zamítl.

21. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Soud vzal v úvahu, že žalobkyně byla úspěšná co do jistiny, ve zbytku částky 6 525,67 Kč byla žaloba zamítnuta. Úspěch účastníků je tak téměř stejný.