9 C 260/2022

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 825 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 20 825 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 136,92 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 20 825 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 286 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy v části„ smluvní strany“, je zaslán podpisový sms kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa] nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na emailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí smlouvy v části„ smluvní strany“, v případě žalované na [email] zároveň je klientovi dostupná u mobilní aplikace. Při uzavírání smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být odeslána klientem 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, z kterého musí být patrné, kdo je majitelem. Pokud ovšem žalobkyně ověřila vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li [příjmení], výše uvedené již není vyžadováno. Žalobkyně zkoumá schopnost žadatele splácet, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, [příjmení] a Centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumává věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nato poskytla žalované částku 15 000 Kč na účet ve smlouvě uvedený č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaná se zavázala za podmínek stanovených ve smlouvě úvěr vrátit do 24 měsíců od poskytnutí úvěru a zaplatit rovněž žalobkyni za poskytnutí i úrok. Žalované byly účtovány účelně vynaložené nálady dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 300 Kč; a dne [datum] ve výši 300 Kč, dne [datum] ve výši 130 Kč Tyto účelně vynaložené náklady účtovala žalobkyně dle smlouvy -Parametry a podmínky úvěru a náklady úvěru. Rovněž byla žalovanému účtována smluvní pokuty ve výši 500 Kč dne [datum] a [datum] ve výši 500 Kč a [datum] ve výši 500 Kč. Žalobkyně ke dni sepsání žaloby vyčíslila dlužnou částku na 20 825 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, nákladů za bezpečnou splátku 396 Kč (4x 99 Kč), poplatků za expres výplatu 199 Kč, účelně vynaložené náklady 1 030 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, úrok 2 205 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31.dne následujícího po odeslání výzvy, tj. ode dne [datum] do dne sepsání žalobního návrhu, tj. do dne [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 20 825 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Ze smlouvy dne [datum] má soud prokázáno, že byla uzavřena mezi žalovanou a žalobkyní smlouva prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na účet uvedený žalovanou částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši 495 Kč do 24 měsíců od poskytnutí. Totožnost vyplývala z OP žalované. Součástí byl i splátkový kalendář.

5. Z údajů z výpisu platby bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] zaslala na účet sdělený žalovanou č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč pod [variabilní symbol]. Předmětné číslo účtu bylo uvedeno žalovanou ve smlouvě.

6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobkyní k úhradě žalovaného dluhu před podáním žaloby vyzvána.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud prokázáno, že žalovaná čerpala částku 15 000 Kč dne [datum], poplatek činil 495 Kč, předpis poplatku za bezpečnou splátku byl v částce 396 Kč předepsán dne [datum] (99 Kč) a [datum] (99 Kč) a [datum] (99 Kč) a [datum] (99 Kč); účelně vynaložené náklady v částce 300 Kč dne [datum], [datum] a [datum] a dále v částce 130 Kč dne [datum], smluvní pokuta ve výši 500 Kč dne [datum], [datum] a [datum]; poplatek za expresní výplatu ve výši 199 Kč dne [datum], sesplatnění ke dni [datum].

8. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná dále na svůj dluh cokoliv zaplatila.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 1969 o.z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

12. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.

13. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2)

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky mimo jiné v celkové výši 15 000 Kč Smlouva byla uzavřena v písemné podobě v elektronické formě, neboť každý se může v soukromoprávních vztazích svobodně rozhodnout, zda smlouvu uzavře, zda ústně, konkludentně či písemně (pak i v jaké podobě). Podpis, lze nahradit mechanickými prostředky § 561 odst. 1 věta druhá OZ ve spojení s § 562 odst. 1 OZ. Žalobkyně identifikovala dostatečně žalovanou, tomu odpovídalo i následné chování žalované (sdělení bankovního účtu z emailové adresy). Účastníci si zvolili v souladu s autonomií vůle elektronickou podobu právního jednání, v duchu zásady bezformálnosti právního jednání a presumpci poctivosti, a jak se při tomto jednání identifikují, a přitom stvrdí své podpisy. Uvedený závěr obstojí i dle hlediska ust. § 86 odst. 1 a 2 posledně uvedeného zákona. V souvislosti se sjednáním předmětného závazku se pak žalobkyně, v souladu s povinností zakotvenou v § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., v odpovídajícím rozsahu zaměřila na posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž rozsah zjištěných údajů o majetkových poměrech žalované i hodnocení částky disponibilní pro splácení poskytnutého spotřebitelského úvěru odpovídá dle názoru soudu požadavkům, vymezeným v rámci aplikační praxe (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Lze především poukázat, že se žalobkyně při posuzování tzv. úvěruschopnosti žalované neomezila toliko na údaje uvedené v prohlášení žalované, ale zde uvedené údaje dále konfrontovala jednak s údaji dostupnými ve veřejně dostupných registrech (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, registr platebních informací). Zjištěné údaje také žalobkyně blíže srovnala s částkami životního minima a normativními náklady na bydlení, přičemž se lze ztotožnit se závěrem, že výše předepsaných měsíčních splátek spolu s běžnými výdaji na bydlení odpovídá výši zjištěného disponibilního příjmu okolo 25 000 Kč měsíčně.

17. Žalovaná naopak své povinnosti uhradit sjednaným způsobem poskytnuté plnění, ve smyslu § 2399 odst. 1 o. z., nedostála, vinou čehož se dostala s plněním dílčích splátek do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně proto po právu využila sjednaného práva (obdobně viz § 1931 o. z.) a poté, co prodlení žalované s plněním na prvou splátku dosáhlo délky dvou měsíců, zesplatnila částku celé dosud neuhrazené jistiny, poplatků ve výši 495 Kč za poskytnutí úvěru a 199 Kč za expresní výplatu a za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč a to dopisem ze dne [datum]. V důsledku existence prodlení na straně žalované tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně taktéž uplatnila jednak v kapitalizované výši od 31.dne následujícího po odeslání výzvy, tj. ode dne [datum] do dne sepsání žalobního návrhu, tj. do dne [datum]. S ohledem na prodlení při plnění tří shora uvedených splátek žalobkyni, ve smyslu § 2048 o. z. ve spojení s § 122 odst. 1 písm. c) z. s. ú., dále vzniklo též právo nárokovat smluvní pokutu odpovídající částce paušálně sjednaných smluvních pokut za každou neuhrazenou splátku, tj. 3 x 500 Kč (1 500 Kč). Jelikož žalobkyně k výzvě soudu doložila, tedy prokázala, že schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí zkoumala. Žalovaná neměla žádné další úvěry. Žalobkyně vycházela z jejího čistého měsíčního příjmu 25 000 Kč, ostatních členů domácnosti 0 Kč, výdajů domácnosti 5 397 Kč na bydlení, bez vyživovací povinnosti. Soud jí proto uložil tuto částku zaplatit spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 31.dne následujícího po odeslání výzvy, tj. ode dne [datum] do dne sepsání žalobního návrhu, tj. do dne [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky 20 825 Kč od [datum] do zaplacení.

18. Z hlediska uplatněných nároků se soud závěrem zabýval též náklady, jež žalobkyně vůči žalované uplatnila z titulu úhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že i náklady mimosoudního vymáhaní, ve smyslu § 513 o. z., představují zákonem předvídané příslušenství pohledávky a obecně tak lze uzavřít, že nárok na jejich úhradu má zákonný podklad, přičemž výše uplatněných nákladů odpovídá částkám ujednaným účastníky v „ Sazebníku“, který byl součástí smlouvy. Částky ujednaných náhrad tudíž lze, s přihlédnutím k nákladům zpracování a poštovních služeb, akceptovat jako přiměřené.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 286 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 834 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 11 odst. 1 a § 14 b odst. 1 a 5a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % O povinnosti žalované uhradit tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

20. O lhůtách k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.