9 C 3/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 594 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 8 240 Kč, 603,96 Kč a 1 235,61 Kč, spolu s úrokem ve výši 19,34% ročně jdoucím z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a zákonného úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně jdoucími z částky 2 500 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se v části o zaplacení 4 854 Kč, částku 383,31 Kč a částku 1 027,22 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00% ročně jdoucími z částky 3 685,63 Kč od datum do zaplacení a s úroky ve výši 23,72% ročně jdoucími z částky 3 685,63 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Anonymizovaný odstavec.

2. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum, s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o 8 240 Kč (celkem tedy 18 240 Kč), zahrnující smluvní úrok (částku 2 000 Kč), poplatek za administrativní činnost (částku 2 000 Kč) a hotovostní inkaso splátek (částku 4 000 Kč), poplatek za pojištění Credit Life (částku 240 Kč), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 60týdenních splátek po 304 Kč. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaný byl současně zařazen do pojistného programu.

4. Z„ Karty zákazníka“, datované k datum, kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaný doložil též občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že má již aktivní půjčku u poskytovatele ve výši 950 Kč měsíčně, žije jako spolubydlící, zaměstnán jako seřizovač (druh prac. poměr hlavní) u právnická osoba Příjmy ve výši 16 000 Kč čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil na bydlení 2 000 Kč, další výdaje ve výši neuvedl, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určil částkou 4 200 Kč, splátky půjček ve výši 950 Kč. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. příjmení„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce 8 850 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 7 000 Kč, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o 5 354 Kč (celkem tedy 12 354 Kč), zahrnující smluvní úrok (částku 980 Kč), poplatek (částku 1 400 Kč) a hotovostní inkaso splátek (částku 2 800 Kč), pojištění 204 Kč, se žalovaný zavázal splatit formou celkem 58 splátek po 213 Kč. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaný byl současně zařazen do pojistného programu.

6. Z„ Karty zákazníka“, datované k datum, kdy jako přílohu žalovaný doložil též občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že žije jako nájemník, nemá aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně ani u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr nemá; je zaměstnaný jako strojní dělník u právnická osoba na hlavní pracovní poměr. Příjmy ve výši 10 687 Kč čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určila částkou 4 200 Kč, celkem výdaje 5 200 Kč. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. příjmení„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce 5 487 Kč.

7. Ze„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, datované k datum a doloženým spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smluv 1 a 2 ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byl žalovaný informován dopisem datovaným k datum, jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k datum.

8. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužného plnění vyzván zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným ke dni datum Lhůta splatnosti byla stanovena do datum.

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum, s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva 2“) poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částky 10 000 Kč a 7 000 Kč Částky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne datum s právnická osoba, IČO, o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným dne datum.

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 a 2 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., dle odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Dle odst. 2 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle odst. 3 sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. Dle odst. 4 závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

21. Podle § 86 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smluv 1 a 2 úročená finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši 10 000 Kč a 7 000 Kč. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), které žalovaný bezhotovostně čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne datum a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby. Z listin doložených žalobkyní a její odpovědi k výzvě za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalovaného jiné skutečnosti nezjišťovala a neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. Soud má pochybnost zejména o jeho výdajích (jak za bydlení, tak i osobní), které nebyly jakkoliv poměřovány k zjištěnému příjmu. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C - číslo učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalovaného úvěr splatit prověřovala. Uvedené smlouvy soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.

24. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytl jen žalovaný, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovaným uváděných výdajů„ dalších a osobních“ a jejích výdajů s bydlením. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaný, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek, sjednaných na dobu 1 x 60 a 1 x 58 týdnů, tj. v obou případech na stejné období. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalovaného. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednané závazky ze smluv 1 a 2 právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatná, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

25. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smluv 1 a 2 nahlížet jako na právní jednání, která, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohla vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu těchto absolutně neplatných právních jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založené vyplacením jistin), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smluv 1 a 2 zahrnujících nezaplacené poplatky za administraci, nezaplacená inkasa, pojištění a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnil, konkrétně částkou 2 500 Kč v rámci splátek předepsaných ze smlouvy 1. Na smlouvu 2 plnil částkou 7 500 Kč. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy 1 pak žalovaný dosud neuhradil 7 500 Kč, ze smlouvy 2 pak uhradil již celou jistinu. S plněním na uvedené částky byl tedy žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu datum u smlouvy číslo. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle smlouvy 1. Takto popsané plnění ve výroku I. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 27. příjmení uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění u smlouvy 1, celý nárok u smlouvy 2, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalovanému k úhradě, a dále též smluvním úrokům a úrokům z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem II. a III. tohoto rozsudku zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalovaný byl v řízení úspěšnější. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky 7 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Zatímco nárok na úhradu ostatních částek a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaný v řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v řízení mu tak žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, které by mu žalobkyně měla nahradit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.