9 C 35/2019

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kristiny Románkové a přísedících Marie Merhautové a Jiřího Svaška ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované IČO sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

III. Žalovaná je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Rakovníku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Rakovníku dne [datum] domáhala, aby jí žalovaná zaplatila na náhradě za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum] částku [částka], bolestné ve výši [částka], účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši [částka] a cestovní náhrady ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] došlo na pracovišti Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] (dále jen„ [stát. instituce]“) ke služebnímu úrazu žalobkyně, který spočíval ve fyzickém napadení panem [jméno] [příjmení], který byl za své jednání odsouzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Pan [příjmení] [příjmení] na žalobkyni začal zvyšovat hlas, následně k ní přistoupil se složkou dokumentů o velikosti formátu A4 zastrčenou ve folii a přeloženou podélně, kterou jí silně udeřil do levé tváře a pak do oblasti ucha, čímž se dopustil násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. V důsledku fyzického napadení a celého incidentu začala žalobkyně pociťovat úzkost, která ji vyřadila z pracovního procesu a žalobkyně byla uznána práce neschopnou. Pracovní neschopnost trvala od [datum] do [datum]. Žalovaná nevyhověla žádosti žalobkyně o poskytnutí záznamu o úrazu, proto jej žalobkyně vyplnila sama dne [datum]. Žalovaná uvedla, že incident z března 2018 nepovažuje za služební úraz. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne [datum] k úhradě celkem částky [částka], avšak ke dni podání žaloby se žalovaná k uplatněným nárokům nevyjádřila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] pracovní smlouvu a dne [datum] byla žalobkyně jmenována do funkce vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce]. Dne [datum] byla žalobkyně jmenována na služební místo vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce], když na tomto služebním místě vykonává žalobkyně státní službu doposud. [příjmení] incident žalovaná nerozporovala, avšak nesouhlasila s popisem následujícího sledu událostí. V den incidentu byla žalobkyně na svém pracovišti přítomna až do 12:43 hodin a následně šla podat vysvětlení Policii České republiky. Ve čtvrtek [datum] jela žalobkyně na celodenní služební cestu, kde se zúčastnila porady vedoucích. V pátek [datum] byla žalobkyně přítomna v práci od 6:35 hodin do 12:13 hodin. Následně se žalobkyně [datum] dostavila do práce a hned ráno měla se svou nadřízenou PhDr. [jméno] [příjmení], ředitelkou [stát. instituce], jednání ohledně stanovení dalšího postupu ve věci pana [jméno] [příjmení]. V průběhu dne, kolem 10 hodiny, ředitelka [stát. instituce] sdělila žalobkyni, že obdržela vysvětlení lékaře pana [jméno] [příjmení], které v tomto případě bude muset být uznáno. Následně v odpoledních hodinách obdržela ředitelka [stát. instituce] od žalobkyně telefonát, v němž jí žalobkyně sdělila, že je u lékaře. Žalovaná rozporovala, že incidentem ze dne [datum] došlo u žalobkyně k pracovnímu úrazu, neboť dle směrnice ústředního ředitele ČSSZ [číslo] 2014 o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČSSZ ze dne [datum] je povinností každého postiženého zaměstnance žalované hlásit pracovní úraz ihned, nebo v co nejkratší době poté, kdy k pracovnímu úrazu došlo, a všechny pracovní úrazy navíc podléhají evidenci v knize úrazů. Jelikož v tomto případě žalobkyně nic žalované nehlásila, a to ani ve dnech po incidentu bezprostředně následujících, a o incidentu neexistuje žádný záznam v knize úrazů, má žalovaná za to, že se v případě žalobkyně o pracovní úraz nejedná. Rovněž rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti žalobkyně ze dne [datum] nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o pracovní úraz. Žalobkyně se s ohledem na její náplň práce, která spočívala mimo jiné v provádění pojištění zaměstnanců a dalších osob, dostávala do přímého kontaktu s klienty [stát. instituce]. Při výkonu pracovních činností, kterými byla žalobkyně pověřena, tedy lze jistou míru konfliktních situací při jednání s klientem, někdy až agresivním, předpokládat a zaměstnanci na takové situace musí být připraveni. Žalovaná svým zaměstnancům poskytuje možnost účastnit se školení zaměřených např. na sebeobranu úředníků. Žalobkyně však žádného z nabízených školení nikdy nevyužila.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným tvrzením, že pracovní vztah žalobkyně u žalované vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], když na základě rozhodnutí o jmenování účastníka řízení na služební místo představeného ze dne [datum], byla žalobkyně zařazena na služební místo vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce].

4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

5. E-mailem ze dne [datum] žalobkyně sdělila [jméno] [příjmení], že nepožaduje nainstalovat program WinSent pro zaměstnance oddělení NP ani pro sebe (e-mail žalobkyně na č. l. 120).

6. Dle článku 3 odst. 5 písmena j) směrnice ústředního ředitele ČSSZ [číslo] 2014, o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v ČSSZ, je zaměstnanec ČSSZ povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a pracovní úraz jiného zaměstnance ČSSZ, popř. úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Dle odstavce 7 téhož článku mají zaměstnanci ČSSZ právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Dle článku 5 odst. 1 je pracovní úraz poškození zdraví nebo smrt zaměstnance ČSSZ, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Dle odstavce druhého téhož článku jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů. Dle odstavce šestého téhož článku všechny pracovní úrazy podléhají evidenci v knize úrazů v elektronické nebo listinné podobě. V souladu s nařízením vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení, o zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů, jde o vyšetření okolností a příčin vzniku pracovního úrazu, zajištění místa pracovního úrazu, zamezení opakování pracovního úrazu, zápis do knihy úrazů a sepsání záznamu o pracovním úrazu. Dle odstavce 10 téhož článku vyhotovení záznamu o úrazu a vedení dokumentace se provádí v případě, že následkem pracovního úrazu došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, vyhotovení záznamu o úrazu se provádí neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu ČSSZ dozvěděla (směrnice ústředního ředitele ČSSZ [číslo] 2014 ze dne [datum]).

7. Žalobkyně v období let 2015 2018 navštěvovala Všeobecnou fakultní nemocnici v [obec], oddělení somatopsychiky (propustky Všeobecná fakultní nemocnice v [obec], oddělení somatopsychiky).

8. Žalobkyně absolvovala školení vedoucích zaměstnanců požární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dne [datum] (záznam o školení vedoucích zaměstnanců požární ochrany a bezpečnosti a ochrany při práci).

9. Žalobkyně podala dne [datum] vysvětlení u Policie ČR, Krajského ředitelství Středočeského kraje, územní odbor [obec], oddělení obecné kriminality, kde mimo jiné uvedla, že je zaměstnána jako vedoucí oddělení nemocenského pojištění OSSZ v [obec]. Dne [datum] přišla na pracoviště do své kanceláře, následně vstoupil do kanceláře muž, který v té době byl v klidu, nejevil se rozčilený, v ruce měl desky s papíry a sdělil, že mu přišel dopis o kontrole při pracovní neschopnosti u něj v bydlišti. Žalobkyně mu vysvětlila, jak tyto kontroly probíhají. Poté, co mu tuto informaci sdělila, obešel pracovní stůl, udělal asi tak cca 3 kroky a bez jakéhokoli upozornění, varování nebo slovního doprovodu, fólií ve které měl svazek papírů, ji prudce udeřil do levé tváře obličeje, kdy největší zásah byl na levé ucho, když po úderu ještě do oběda cítila bolest na boltci ucha. Byla tak překvapená, že stále seděla. Její osobní pocit z napadení byl takový, že kdyby tam nebyla paní [příjmení], tak by ji asi napadl daleko více a mohlo to dopadnout hůře. Jeho pohled na její osobu byl zuřivý, měla velký strach. Bylo vidět, že když paní [příjmení] na něj zakřičela zezadu, musel se hodně ovládat. K napadení uvedla, že dosud nevyhledala lékařské ošetření, ale cítí se otřesená. S uchem uvidím za pár dní, když se stav zhorší, určitě by vyhledala lékařské ošetření. Materiální škoda žalobkyni nevznikla (úřední záznam o podaném vysvětlení).

10. Žalobkyně [datum] přišla do práce v 6:45 a odchod má označený v 12:43 hodin (průchody žalobkyně za období od [datum] – [datum]). Žalobkyně byla vyslána dne [datum] na pracovní cestu na pracoviště ČSSZ pro Prahu a [ulice] [obec], [ulice a číslo], [obec a číslo], kdy se jednalo o pracovní poradu (evidence cestovních příkazů v roce 2018). Žalobkyně dne [datum] v 11:33:08 má vyznačen odchod na přestávku, což bylo následně modifikováno odchod na nemoc (historie editace primárních dat za období [datum] – [datum]).

11. Obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], v [obec], byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznán vinným, že dne [datum] v době od 8 hodin do 8:12 hodin se dostavil do budovy OSSZ v [obec] do kanceláře vedoucí oddělení nemocenského pojištění, tj. žalobkyně, a domáhal se vyřízení svého případu poté, co v době pracovní neschopnosti neumožnil vstup do svého bydliště kontrolorovi [stát. instituce] a následně mu byla zaslána výzva k prokázání skutečnosti o přítomnosti v místě bydliště nebo u lékaře, kterou musí vyplnit ošetřující lékař, který může též potvrdit skutečnosti odůvodňující nemožnost zpřístupnění místa bydliště kontrole, a když mu žalobkyně vysvětlila, že si musí zajistit sdělení lékaře, požadoval, aby to vyřídila sama žalobkyně, která mu však sdělila, že když tak neučiní, bude s ním nucena zahájit řízení pro porušení léčebného režimu, během čehož začal na žalobkyni zvyšovat hlas, následně k ní přistoupil se složkou dokumentů o velikosti formátu A4 zastrčenou ve folii a přeloženou podélně, ji silně udeřil do levé tváře a do oblasti ucha, u napadení byla přítomna i poškozená [jméno] [příjmení], která stála na volně přístupné chodbě u otevřených dveří do kanceláře, kterou poté, co jej okřikla, slovně urazil výrazy„ ty píčo, krávo, drž hubu, neser se do toho“, žalobkyni během toho, co volala na linku 156 urazil slovy„ volej si kam chceš, krávo“ a odešel na volně přístupnou chodbu, kde hlasitě nadával, následně se vrátil zpět do kanceláře, kde vysadil vstupní jednokřídlé dveře, opřel je o skříň a odešel na chodbu, kde opět hlasitě nadával a poté budovu úřadu, ještě před příjezdem Městské policie, opustil, čímž spáchal přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému peněžitému trestu ve výměře celkem [částka] s tím, že pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

12. Žalobkyně navštívila dne [datum] ordinaci MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., s tím, že ve středu ji napadl klient, flákl ji deskami přes ucho, řval, že je kráva, naštěstí tam byl svědek. Celá středa měšťáci, policie, kriminálka, musela na vyšetřovačku, dvě hodiny sepisování, zatkli ho, dali ho do vazby, nechali ho tam do rána, měl podruhé výslech, všechno přiznal, řekl, že toho lituje, řekl, že přijde s omluvenkou od doktora. Je vedoucí oddělení i zástupkyně paní vedoucí. Říkala si, že to nějak zvládne, druhý den ve čtvrtek měli poradu v [obec], byla s kolegyní. Odpoledne bylo cvičení s vnučkou. V pátek byla krátká doba, neúřední den, šla po obědě domů. Víkend byl v pohodě, uklízí, vaří. V pondělí šla normálně do práce, měla divný pocit, přišli dva pánové, pošta z podatelny, tam byla omluvenka od toho pána, viděla jeho jméno, ráno se to probíralo s paní ředitelkou, řekla, že ho nechce vidět, odnesla to ředitelce, ta říkala, co s tím budeme dělat? Řekla, že už s tím nechce mít nic společného, šla k MUDr. [anonymizováno] v poledne, dala jí pracovní neschopnost, dostala při úzkosti Lexaurin 1,5 mg, při úzkosti Mirtazapin na noc, pracuje na správě 26 let, není schopna jít do práce, jen si na to vzpomene, začne se třást, pocit úzkosti, spustí se jí pláč, z ničeho nic, manžel to tam předal. Někdy bývá v pohodě, není to tak hrozné, někdy si zdřímne i přes den, pustí si film, usne u toho chviličku. Jakmile si to připomene, zavolají jí z práce, tak se to vrací. Furt se jí to připomíná, má i pocit viny, že to nezvládla, má z toho špatný pocit i sama k sobě, zdá se jí o tom v noci ve snu, neviděla přímo jeho tvář, viděla jen jeho obrysy, tvář ne. Závěr MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., byla diagnóza F43.1 posttraumatická stresová porucha. Žalobkyně dále uvedla, že byla v ambulantní péči MUDr. [příjmení] s depresivními stavy. Užívala Neurol, antidepresiva, nyní je již neužívá. Dne [datum] žalobkyně uvedla, že je to lepší, cítí se dobře, nálada ujde, trochu se bojí, až se vrátí do práce, je z toho taková sevřená, napjatá, Vánoce byly dobré, užili si to, odpočinula si. Byla jí předepsána medikace Cipralex 10 mg [číslo], při úzkosti Oxazepam jedna tbl., kontrola v polovině února. Dne [datum] skončila podpůrčí doba v délce 380 dní ke dni [datum] (potvrzení [jméno] [příjmení], PhD., na č.l. 9 – 12).

13. V rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti II. díl – průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, je uvedeno, že žalobkyně byla neschopná práce od [datum], pojištěnec uvádí/podezření, pracovní úraz, úraz zaviněný jinou osobou (tyto údaje vyznačeny tečkou fixem). Další kontroly žalobkyně byly stanoveny u MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti na č. l. 13). V rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti IV. díl - žádost o nemocenské, je fixem přeškrtnuté pole požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, když u pracovního úrazu a úrazu zaviněného jinou osobou jsou fixou dopsané tečky. Dále na této listině je rukou dopsáno„ Dle vyjádření ošetření lékařky nepřekvalifikovala pracovní neschopnost na pracovní úraz. Tuto pracovní neschopnost nevedeme jako pracovní úraz a podpis [příjmení]“ (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti IV. díl č. l. 71).

14. Žalobkyně byla neschopná práce od [datum], pojištěnec uvádí/podezření, pracovní úraz, úraz zaviněný jinou osobou (tyto údaje vyznačeny tečkou fixem). Další kontroly žalobkyně byly stanoveny u MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno], dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti na č. l. 13).

15. Žalobkyně sdělila prostřednictvím SMS zprávy dne [datum] PhDr. [jméno] [příjmení], tehdejší ředitelce OSSZ Rakovník, že na doporučení psychiatra se má vyvarovat všeho, co jí událost znovu připomene, jinak léčba nebude fungovat. Nemá chodit do budovy správy, ani se nemá kontaktovat se zaměstnanci (přepis SMS konverzace).

16. MUDr. [jméno] [příjmení], praktická lékařka pro dospělé potvrdila, že u žalobkyně trvá dočasná pracovní neschopnost ke dni [datum], [datum] a [datum], MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., potvrdila, že u žalobkyně trvá dočasná pracovní neschopnost ke dni [datum] (potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum], [datum] a [datum] a potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum] potvrzené MUDr. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně vyplnila záznam o úrazu dne [datum] s tím, že dočasně práce neschopnou byla uznána dne [datum], jelikož následkem napadení klientem dne [datum] došlo k psychickému onemocnění (záznam o úrazu na č. l. 25). 17. [jméno] [příjmení], vedoucí oddělení nemocenského pojištění, sdělila přípisem ze dne [datum] žalobkyni, že při posouzení splnění podmínek pro přiznání nemocenského a jeho výplatu v plné zákonné výši, byly ze strany PSSZ zjištěny skutečnosti, které toto činily sporným, neboť z dalšího šetření vyplynulo, že dočasná pracovní neschopnost žalobkyně vznikla pro úraz a další doklady, které by osvědčovaly, jak ke zraněním došlo, nebyly předloženy. Uvedená dočasná pracovní neschopnost tak mohla vzniknout z důvodu, kdy podle ustanovení § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, náleží nemocenské jen ve výši 50%. Žalobkyně byla proto vyzvána k doložení přiloženého tiskopisu„ záznam o úrazu“ a dále prohlášení pojištěnce (nemocenské - výzva k doložení dokladů).

18. Z evidence pracovní neschopnosti vystaveného ke dni [datum] vyplývá, že k tomuto dni byl u žalobkyně evidován druh nemoci F 439 nemoc (evidence pracovní neschopnosti ze dne [datum]). V evidenci pracovní neschopnosti, která byla vytištěna dne 19. 6 2018 byla u žalobkyně evidována nemoc F 431 druh nemoci úraz, dále byl zaškrtnut pracovní úraz a úraz zaviněný jinou osobou s tím, že se jedná o posttraumatickou stresovou poruchu (evidence pracovní neschopnosti na č. l. 105). První dokument ([číslo]), rozhodnutí o dočasné PN I. díl (e-podání) byl doručen do aplikace NEM elektronicky dne [datum] v 13:13 hodin a následně byl předán na [stát. instituce] dne [datum] a [datum] došlo ke změně údajů týkající se EPN (evidence pracovní neschopnosti) paní [celé jméno žalobkyně]. Změnu údajů provedl zaměstnanec [stát. instituce], paní [jméno] [příjmení], která na ČSSZ ukončila pracovní poměr k [datum] (protokol o prověření aktivity týkající se provedených změn v aplikaci NEM-evidence pracovní neschopnosti na č. l. 150 – 151).

19. Zástupkyně žalobkyně přípisem ze dne [datum] požádala žalovanou o předložení záznamu o úrazu a sdělení čísla pojistné události (přípis – pracovní úraz ze dne [datum]). Ředitelka [stát. instituce], PhDr. [jméno] [příjmení], dopisem ze dne [datum] sdělila zástupkyni žalobkyně, že incident, který se stal dne [datum] v kanceláři žalobkyně, byl konzultován s techniky BOZP a nebyl posouzen jako pracovní úraz. Záznam o úrazu tedy nebyl sepsán (sdělení na č. l. 14). 20. [ulice] správa sociálního zabezpečení vyčíslila ztrátu na výdělku žalobkyně za období od [datum] do [datum] na částku [částka] (vyčíslení ztráty na výdělku). Žalobkyni byla vystavena faktura za pobyt v [anonymizováno] lázních [obec] v období od 3. 7. do [datum] [číslo] znějící na částku [částka] včetně DPH, která byla zaplacena platební kartou (hotelový účet). Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví různé se zvláštní specializací chirurgie a traumatologie a stanovení nemateriální újmy na zdraví, ze dne [datum] vyplývá, že znalec stanovil bolestné na škody na zdraví žalobkyně utrpěné dne [datum] na celkem 100 bodů, kdy se jedná o poškození zdraví akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm (znalecký posudek ze dne [datum]).

21. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení újmy na zdraví, a to konkrétně bolestného ve výši [částka], ztráty na výdělku za dobu trvání pracovní neschopnosti v období od [datum] do [datum] ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů spojených s léčením ve výši celkem [částka] za cestovní náhrady, [částka] za pobyt v lázních v [obec] a [částka] za zpracované znalecké posudky (výzva k úhradě ze dne [datum]).

22. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], tehdejší ředitelka OSSZ Rakovník, uvedla, že v době, kdy se incident stal, čerpala dovolenou. Od manžela se ten den dozvěděla, že došlo k napadení zaměstnankyně [stát. instituce], proto volala na služební telefon žalobkyni, která ji v té době zastupovala, která jí sdělila, že to byla ona, kdo byl napaden nespokojeným klientem, jenž byl agresivní a následně byla vypovídat na PČR. Svědkyně vyrozuměla, že se nic nestalo, žalobkyně mluvila klidně. Po návratu do práce v pondělí za ní šla. Žalobkyně řekla, že klient byl na ni sprostý. Policie svědkyni sdělila, že by se měl omluvit žalobkyni přímo, avšak ta jí řekla, že se s ním setkat nechce. Z pošty si žalobkyně zjistila, že klient, co jí napadl, zaslal potvrzení od lékařky, že bere tlumící léky na spaní. Svědkyně řekla žalobkyni, že s tím nemůžou nic dělat a ona„ vypěnila“, že tady nemusí být, když to každému omluví a prominou. Po obědě jí volala žalobkyně na mobil, že je u doktorky, následně přišla neschopenka, že žalobkyně nastoupila na pracovní neschopnost. Žalobkyně vždy dělala vedoucí, vystupovala dost útočně i agresivně, jak na klienty, tak na kolegy. Na oddělení se rozneslo, že žalobkyně nemůže komunikovat, že má nějaké psychické problémy. Před Vánoci najednou se žalobkyně objevila ve dveřích usměvavá, že už je jí dobře, jestli by mohla chodit některý den do práce. Konflikty na pracovišti se stávaly, klienti jsou agresivnější, [ulice] správa sociálního zabezpečení na to dávala větší důraz, aby byla zajištěna bezpečnost. Měli hlásit, když se nějaký konflikt stal. Žalobkyně byla, dle názoru svědkyně, jednou z těch dominantnějších, nebyl to zkrátka žádný vánek, který se otřese ve větru. S ohledem na složitost zastupitelnosti svědkyně, se tato rozhodla zavolat ošetřující lékařce žalobkyně, paní doktorce [anonymizováno], jak dlouho bude trvat pracovní neschopnost žalobkyně, ta jí sdělila, že to bude dlouhodobějšího rázu. Pak jí volala ještě jednou, když za ní přišla paní [příjmení], vedoucí správy, že dostala záznam o úrazu. Vůbec jí nenapadlo, že by to byl pracovní úraz. Oni to tak nesepsali. Žalobkyně to vypsala svou rukou, proto se svědkyně rozhodla zavolat na ústředí, kde jí bylo řečeno, že to pracovní úraz nebyl. Na nemocenské to jako pracovní úrazu nebylo zaškrtnuto. [příjmení] [příjmení] si vše fotí, proto to měli k dispozici a na prvním díle nic zaškrtnuto nebylo, na druhém byly nějaké dvě tečky dopsané fixami a byla tam přeškrtnuta jedna část. Svědkyně opětovně volala doktorce [anonymizováno], zda to překvalifikovala, ta jí sdělila, že v žádném případě nic nepřeškrtávala, neboť ona dělá vše na počítači a od ní je na tom jen podpis vlastní rukou a razítko. Zaměstnavatel to tedy neuznal jako pracovní úraz a ani lékařka to jako pracovní úraz nepřekvalifikovala. Žalobkyně si nechtěla nainstalovat bzučák, nechtěla absolvovat ani žádná školení, proto měla svědkyně za to, že si umí v takových situacích s problémovými klienty poradit. Žalobkyně poslala na svědkyni stížnost pro„ bossing“ (stížnost ze dne [datum]). Tato stížnost byla v plném rozsahu shledána jako nedůvodná (vyrozumění o vyřízení stížnosti ze dne [datum]). Svědkyně má za to, že zkrátka žalobkyně nezvládá stres. Žalobkyně dne [datum] nenahlásila, že odchází k lékaři. Svůj vztah k žalobkyni hodnotila svědkyně jako indiferentní, pracovní. Po podané stížnosti, která byla absolutně nepravdivá, k ní má vztah negativní, nemá k ní žádný respekt. Na oddělení se vědělo, že každý měsíc navštěvuje vyšetření na nějakém psychosomatickém oddělení (výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]).

23. Svědkyně [jméno] [příjmení], vedoucí vnitřní správy [stát. instituce], uvedla, že u incidentu [datum] nebyla, přišla, až už byly vysazené dveře, klient byl nervózní, poté nahlásila, že se odehrál bezpečnostní incident. Dostávají vynadáno od klientů každou chvíli, to by měli pracovní úraz každou chvíli. Poté kontaktovala žalobkyni, že bude potřebovat úřední záznam od policie, ta jí ho hned přinesla a svědkyně jej poslala panu [příjmení]. Žalobkyně normálně jela ve čtvrtek na služební cestu, kterou měla naplánovanou. V pátek byla v práci a v pondělí také. Pak najednou svědkyně zjistila, že má neschopenku, a proto to zaevidovala. Po incidentu byli všichni rozhození, ale žalobkyně vypadala normálně. Na předložené neschopence neshledala nic divného. Později zjistili, že na lístku na peníze byl uveden pracovní úraz. Neschopenky blíže nezkoumá, dívá se jen, zda je podepsaná. Není běžné, že by se problémoví klienti chovali tak, že by vysazovali dveře, to se stalo poprvé, a rovněž není běžné, že by zaměstnance silně někdo udeřil složkou dokumentů, to se prostě běžně neděje. Přístup do evidence pracovních neschopností svědkyně nikdy neměla a nemá. Vyplněný záznam o úrazu odeslala na ústředí, kde to nebylo uznáno jako pracovní úraz, proto nebyl důvod, to posílat na příslušné nemocenské oddělení (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]).

24. Svědkyně [jméno] [příjmení], bývala referentka oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce], uvedla, že si to již nepamatuje, neboť zakládala denně stovky neschopenek a tento případ se stal již dva až tři roky nazpět. Dělala tam 19 let a chodily neschopenky svozem, a aby to kontrolovala, to určitě ne. Byla oprávněna změnit údaje v případě, že jí zavolal např. ošetřující lékař. Pokud něco měnila v aplikaci NEM v evidenci pracovní neschopnosti, nikdo to po ní nekontroloval. Po telefonickém rozhovoru s lékařem svědkyně řekla, aby doložil hlášení ošetřujícího lékaře, aby to mohli opravit v systému. Žalobkyně dokázala poradit a všechno vyřešit, nemocenské měla v malíčku (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]).

25. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], ošetřující lékařka žalobkyně, uvedla, že žalobkyně k ní přišla s tím, že měla konflikt na pracovišti. Dříve se léčila na psychiatrii, proto to vyhodnotila jako obecnou nemoc s tím, že pokud se to psychiatr následně rozhodne překvalifikovat na pracovní úraz, bude to na něm. Pracovní úraz z fyzického násilí nevyplynul, proto jí napsala na psychiatrickou diagnózu a poslala za [anonymizováno] E-neschopenky vystavuje elektronicky, rovněž tato byla elektronicky vystavena i odeslána. Žádné údaje fixem svědkyně nevpisovala. Žalobkyně si stěžovala, že nemůže spát, že má strach, že jí tam ten klient znovu napadne, chtěla to evidovat jako pracovní úraz, což svědkyně odmítla, neboť to fyzické násilí nestálo za to, respektive ten podnět se svědkyni nezdál tak závažný, proto vyhodnotila, že se o pracovní úraz nejedná. MUDr. [příjmení] to pak snad následně měla překvalifikovat na pracovní úraz. Případ žalobkyně předávala MUDr. [příjmení] s tím, že to může překvalifikovat na pracovní úraz. Svědkyně si nevybavila, že by s ředitelkou [stát. instituce] hovořila ohledně případu žalobkyně (výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]).

26. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], ošetřující psychiatrička žalobkyně, uvedla, že žalobkyně přišla do její ordinace [datum], to již měla vystavenou pracovní neschopenku od praktické lékařky. Začala jí ordinovat antidepresiva, dostala Cipralex a Mirtazapin, protože měla poruchy spánku. 26. 6. přebrali pracovní neschopenku. Svědkyně nabídla žalobkyni, že by mohla odjet do lázní do [anonymizováno], kam v červenci odjela a byla zde od 3. do [datum]. Z lázní přijela trošku lepší, pak přišlo [datum], říkala, a byla z toho samozřejmě rozčilená, smutná, že jí to neuznali jako pracovní úraz. Na další kontrole byla 17. 10., 21. 11., pak přišla [datum] a to už byla v poměrně lepším stavu. 15. 3. se dohodli, že ukončí pracovní neschopenku a žalobkyně se vrátí do své práce. Žalobkyně se tam vrátit chtěla, pracovala tam 26 let. [příjmení] zpátky do práce, byla spokojená, 14. 6. se dohodli, že budou pomaličku snižovat dávky Cipralexu, neboť i její stav byl dobrý. 10. 12. přišla na kontrolu v horším stavu, měla poruchy spánku, že je to v práci nějaké divné, protože asi někoho propustí. Svědkyně jí znovu předepsala léky na noc, antidepresiva, neboť žalobkyně říkala, že neví, jestli tu situaci zvládne, že je jí fakt špatně. Na kontrole 2. 1. byla výrazně horší, proto vystavili neschopenku a od té doby je v pracovní neschopnosti. Navýšili zpátky Cipralex na jednu tabletu a dosud je v pracovní neschopnosti. U doktora [příjmení] se žalobkyně léčila a bylo to diagnostikováno jako F [číslo], tzn. zvýšená úzkostně-depresivní reakce. [příjmení] [příjmení] konkrétně nemá poznamenané, proč tam přišla, nicméně žalobkyně má dementního tatínka, takže špatně nesla situaci s tatínkem a měla nemocnou sestru. Že by byla žalobkyně nějak výrazně osobnostně abnormní, že by výrazně jinak, než normální lidi reagovala na zátěž, to by svědkyně neřekla. [příjmení] [příjmení] ukončil předcházející ošetřování [datum], poté žalobkyně nikam nedocházela a neužívala žádné léky. Svědkyně stav žalobkyně diagnostikovala jako posttraumatickou stresovou poruchu, neboť tam jde o vyvolávající stres, který musí být tak výrazný, že u většiny populace by se tato porucha projevila. Pokud v případě žalobkyně někdo vysadil dveře, dostala i úder do obličeje, pak je důvodné, že se bála o svůj život. I svědkyně by měla obavy. U žalobkyně se projevil i pocit křivdy, když jí nebyl uznán pracovní úraz. Svědkyně si nepamatuje, jak byla neschopenka vedena, zda pro pracovní úraz, nebo jinou diagnózu. Zcela jistě se nevyjadřovala k tomu, zda to byl nebo nebyl pracovní úraz. Smíšená úzkostně-depresivní porucha má svůj začátek a konec. Ve většině případů netrvá více než rok. Trvalejší změny osobnosti neprovází. [jméno] svědkyně doporučovala žalobkyni, aby se zdržela kontaktu se spolupracovníky a návštěv zaměstnání, nicméně poté sama žalobkyně chtěla se do pracovního procesu vrátit. Akutní fáze u žalobkyně trvala dle názoru svědkyně od března 2018 do září či října roku 2018, avšak poté došlo k neuznání jejího pracovního úrazu, což ji traumatizovalo. Z pohledu svědkyně se nejedná o osobu agresivní. Pokud se týká reakce žalobkyně na incident, tak toto je reakce její jako osobnosti. Neschopenky na psychiatrii opravdu trvají takto dlouho, většinou několik měsíců. Lázně jsou alternativou hospitalizace. Do ordinace svědkyně nechodí nikdo, kdo by neměl problémy. Žalobkyně chodila pravidelně na kontroly. Na psychiatrii pracuje svědkyně již léta a je přesvědčena, že v případě žalobkyně může zhodnotit, že to nehrála. Žalobkyně přišla ve stavu, kdy byla úzkostná, vyděšená, trpěla poruchami spánku, bála se jít do práce, viděla i siluetu toho muže, který ji udeřil (výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], PhD.).

27. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení ztížení společenského uplatnění ze dne [datum] a výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že žalobkyně aktuálně trpí doznívající poruchou přizpůsobení F [číslo] s neurotickou úzkostnou symptomatikou. Příčinou této diagnózy je předmětný incident a postupně i další události, pocity ztráty akceptace sociálního okolí na pracovišti, neuznání pracovního úrazu, medializace případu. Po incidentu se u posuzované rozvinula akutní reakce na stres F [číslo] a posléze porucha přizpůsobení F [číslo] s úzkostně depresivními potížemi, poruchami spánku, návratem vzpomínek a známkami agorafobie. Z podstatné části lze potíže žalobkyně považovat za následek incidentu ze dne [datum]. Pracovní neschopnost je v příčinné souvislosti s incidentem ze dne [datum]. Porucha F [číslo] v intenzivní formě trvala u žalobkyně nejméně do doby lázeňské léčby, tj. do léta až podzimu 2018, tedy více než 6 týdnů. V dalším průběhu převažovaly spíše potíže související se sociálními aspekty. Z medicinského hlediska se jedná o újmu na zdraví, ale nikoli těžkou. Podstatné omezení v běžném životě z důvodu šetřeného incidentu žalobkyně trvalo cca půl roku. Žalobkyně v době činu a po činu prožívala duševní stav, kde lze hovořit o duševních útrapách, které mají z lékařského hlediska nárok na odškodnění psychického bolestného. Diagnózu posttraumatické stresové poruchy nelze z forenzního hlediska uznat, neboť tato porucha musí vzniknout po katastrofické události, což tento incident nebyl. Žalobkyně už premorbidně před tím incidentem byla v nějaké psychické nepohodě, kdy se léčila, a tehdy právě zdánlivě takový malý čin způsobil bouřlivou reakci. Ten čin nebyl tak závažný, aby způsobil půlroční hospitalizaci, avšak u fragilních lidí dochází k větší reakci na stres. Z forenzního hlediska význam pro závěry znaleckého posudku nemá, že neměla znalkyně k dispozici propustky do Všeobecné fakultní nemocnice v [obec], oddělení Somatopsychiky v období let 2015 – 2018, pouze to osvětlilo, proč byla ta reakce tak bouřlivá, neboť už před tím se žalobkyně léčila. Když přijde fragilní osoba, která je úzkostná, stane se jí trestný čin, tak když je léčena a je fragilní, má mnohem těžší a závažnější důsledky, než když přijde osoba tzv. duševně zdravá, která byla před tím nepoškozená, takže vlastně míra těch následků je u žalobkyně proto tak bouřlivá, protože s největší pravděpodobností už před tím trpěla nějakými duševními problémy. Podstatná část je kauzální příčina. Kdyby nebylo incidentu, nebylo by těch dalších událostí, pocit ztráty akceptace sociálního okolí, který následoval po tom činu, udržoval žalobkyni v nepříznivém stavu. Další část jsou problémy v práci s vedoucí, se spolupracovníky či návratu do práce. Akutní reakce na stres trvá, je to dle člověka, ale několik dnů, týdnů. Kdyby nebylo incidentu, tak by nebylo ničeho dalšího. Návrat na pracoviště je návrat na místo činu, kde se můžou rozvinout psychické potíže, uvědomění si situace (znalecký posudek ze dne [datum] a výpověď znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]).

28. Z ústavního revizního znaleckého posudku [číslo] 2021 z oboru psychiatrie a klinické psychologie ze dne [datum], jakož i z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyplývá, že u žalobkyně se v časové a příčinné souvislosti s inkriminovaným napadením rozvinuly duševní obtíže neurotického charakteru. Jiný stresor nebyl žalobkyní uváděn a ani není ve spisové či zdravotní dokumentaci doložen. Průběh onemocnění – jeho dynamika i symptomatika – má zcela typický ráz. Jedná se o posttraumatickou stresovou poruchu. Onemocnění náleží k neurotické skupině diagnóz a vzniká po závažném stresovém zážitku. Projevuje se následně především těžkými úzkostnými obtížemi, depresivními příznaky, poruchami spánku s úzkostnými sny, zpětným prožíváním traumatu. V případě žalobkyně došlo k závažnému dopadu vyžadujícím ambulantní psychiatrickou léčbu a psychoterapii psychologem. V případě žalobkyně je vhodnější užít diagnózu posttraumatické stresové poruchy, nežli poruchy přizpůsobení. Argument MUDr. [příjmení], že stresor u PTSD musí mít katastrofický ráz, je správný, ale míra vnímání stresoru je individuální a zejména senzitivní osobnosti mohou vnímat stejnou událost jako katastrofickou, i když steničtější osobnosti jako méně zatěžující. Dle medicínsky závazně platné Mezinárodní klasifikace nemoci (MKN10) je katastrofická povaha stresoru definována tak, že událost je schopna způsobit silné rozrušení téměř u každého. V daném případě je zřejmé, že fyzické napadení cizí osobou je schopno silné rozrušení způsobit. Dle MKN (10. decenální revize) predisponující faktory, jako rysy osobnosti (astenické) nebo neuróza v anamnéze (v daném případě splněno), mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh. U žalobkyně je přítomna osobnost s astenickými rysy predisponující neurotickou reakcí úzkostně depresivního typu na stresovou zátěž. Taková reakce proběhla v letech 2014 – 2015 (s postupným odezníváním v následujícím období) a probíhá 2018 – 2021 (dosud). Úzkostně depresivní obtíže v předešlém období byly vyvolány souběžným závažným onemocněním řady členů rodiny (syn, otec, sestra, tchán). Incident ze dne [datum] měl negativní vliv na psychický stav žalobkyně, byl příčinou vzniku duševní poruchy žalobkyně – posttraumatická stresová porucha. Vznik posttraumatické stresové poruchy nebo poruchy přizpůsobení je u žalobkyně snazší, nežli u jiných osob, neboť osobnost žalobkyně nese astenické rysy predisponující vznik a rozvoj neurotické reakce na stresovou zátěž. Psychoterapie v období 2015 – 2018 postihovala odeznívání úzkostně depresivní poruchy vznikající a kulminující v období 2014 – 2015. Incident ze dne [datum] byl novým faktorem (nový masivní stresor) indikující výše uvedenou poruchu. Na vzniku této poruchy měly predisponující vliv astenické osobnostní faktory (usnadnily její vznik). Délka léčby této diagnózy je vysoce individuální. Většina těchto poruch odeznívá do dvou let. Vznik posttraumatické stresové poruchy byl podmíněn prožitým traumatem. Diagnózy se stanovují individuálně. Úzkostně depresivní porucha, která byla žalobkyni v letech 2013 – 2014 diagnostikována ošetřujícím psychiatrem MUDr. [příjmení] má chronický charakter, z medicinského hlediska byla tato diagnóza aktivní v letech 2014 – 2015, pak již k psychiatrické léčbě nedocházelo. Obtíže ovšem mohly odeznívat postupně (probíhala psychoterapie). Reakce na stres je především podmíněna osobnostním nastavením, úzkostně depresivní reakce na stres je následkem a nikoli příčinou (ústavní revizní znalecký posudek na č. l. 242 – 260 a výslech znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]).

29. Z ostatních důkazů (vyhodnocení hovorného na č. l. 116 – 119 a na č. l. 124) soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy (výslech svědků [jméno] [příjmení] a manžela žalobkyně) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť měl všechny rozhodné skutečnosti za prokázané. Výše vypočtené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné, neboť nejsou ve vzájemném rozporu, naopak se logicky doplňují a jako celek přesvědčivě vytváří obraz skutkového stavu. Dokazování není potřeba doplňovat, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.

30. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

31. Pracovní vztah žalobkyně u žalované vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Od [datum] byla žalobkyně zařazena na služební místo vedoucí oddělení nemocenského pojištění [stát. instituce]. Dne [datum] byla žalobkyně v budově OSSZ v [obec] ve své kanceláři napadena klientem [jméno] [příjmení], který na ni začal zvyšovat hlas, následně k ní přistoupil se složkou dokumentů o velikosti formátu A4 zastrčenou ve folii a přeloženou podélně, ji silně udeřil do levé tváře a do oblasti ucha. Tento incident měl negativní vliv na psychický stav žalobkyně a byl příčinou vzniku duševní poruchy žalobkyně – posttraumatická stresová porucha. Žalovaná tento incident neuznala jako pracovní úraz. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum].

32. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

33. Podle § 124 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 31. 12. 2018, odpovědnost služebního úřadu za škodu vzniklou státnímu zaměstnanci se řídí zákoníkem práce. Vnitřním předpisem se pro tyto účely rozumí služební předpis. Zabezpečení státního zaměstnance při služebním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí zákoníkem práce. Dle odstavce druhého téhož ustanovení se služebním úrazem pro účely tohoto zákona rozumí pracovní úraz.

34. Podle § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 5. 2018 (dále jen„ zák. práce“), pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

35. Podle § 271a odst. 1. zák. práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody.

36. Podle § 271c odst. 1 zák. práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

37. Podle § 271d odst. 1 zák. práce účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

38. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v důsledku napadení klientem [jméno] [příjmení] na pracovišti [stát. instituce] dne [datum] utrpěla pracovní, respektive služební úraz, spočívající v poškození duševního zdraví, když se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha. Toto onemocnění náleží k neurotické skupině diagnóz a vzniká po závažném stresovém zážitku. Projevuje se následně především těžkými úzkostnými obtížemi, depresivními příznaky, poruchami spánku s úzkostnými sny či zpětným prožíváním traumatu. Délka léčby této diagnózy je vysoce individuální, většina těchto poruch odeznívá do dvou let. Jako stěžejní důkaz soud hodnotí zpracovaný ústavní revizní znalecký posudek, jehož jednoznačným závěrem je, že příčinou vzniku duševní poruchy žalobkyně byl incident ze dne [datum]. Žalovaná samotný incident nerozporovala, namítala však, že nelze s určitostí konstatovat, že psychiatrické potíže žalobkyně nemohly způsobit i jiné skutečnosti (např. neshody v práci, frustrace z práce, konflikt s nadřízenou). K tomuto soud uvádí, že existence určitého chorobného stavu (predispozice), třeba latentního, u poškozeného zaměstnance sama o sobě neznamená, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným chorobným stavem nemůže být dána přímá příčinná souvislost, jestliže je postaveno najisto, že vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno výkonem práce jako jednou z hlavních příčin (např. výhřez meziobratlové ploténky, na které již několik let byly degenerativní změny tuberkulosního původu, a tím i predispozice k výhřezu ploténky); na tom nic nemění skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]). Nadto znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že kdyby nebylo incidentu, nebylo by dalších událostí, které následovaly po činu a udržovaly žalobkyni v nepříznivém stavu. 39. [příjmení] se jednalo o pracovní úraz, musí dojít k poškození zdraví působením zevních vlivů, které zaměstnanec nemůže odvrátit a které je v tomto smyslu překvapivé, neočekávané. Poškozením zdraví je třeba rozumět nejen poškození tělesné, ale i psychické. Působení zevních vlivů nemusí spočívat jen v působení zevních sil (pádu břemene, napadení cizí osobou), může se jednat i o působení vlastní tělesné síly (srovnej komentář § 271k Zákoníku práce, autorů [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], datum vydání 2008, nakladatel Wolters Kluwer). V řízení bylo prokázáno, že příčinou poškození zdraví žalobkyně byl skutkový děj, který má charakter úrazového děje, neboť k poškození jejího zdraví došlo následkem působení zevních vlivů (napadení cizí osobou), které byly svou povahou krátkodobé, náhlé a násilné, a k tomuto poškození zdraví žalobkyně došlo při plnění pracovních úkolů na pracovišti žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že dojde-li k úrazu pracovníka při plnění pracovních úkolů např. tak, že je napaden jiným pracovníkem nebo osobou, která v organizaci nepracuje, jde o pracovní úraz, neboť při posuzování objektivní odpovědnosti organizace za pracovní úraz je rozhodující, že mu škoda vznikla při plnění pracovních úkolů, a nikoli okolnost, kdo je původcem škody (viz Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, 2-3 1976). Pokud žalovaná namítala, že je povinností každého postiženého zaměstnance žalované hlásit pracovní úraz ihned, nebo v co nejkratší době poté, kdy k pracovnímu úrazu došlo, což žalobkyně neučinila, a o incidentu tak neexistuje žádný záznam v knize úrazů, pak je nutné zdůraznit, že předpokladem pro posouzení újmy na zdraví jako pracovního úrazu není, aby úraz byl zapsán do evidence v knize úrazů vedené zaměstnavatelem, anebo ohlášení úrazu příslušnému subjektu podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Posouzení, zda určité poškození zdraví je pracovním úrazem, je otázkou právní. K jejímu posouzení je třeba zkoumat, zda zjištěné skutkové okolnosti, za nichž k poškození zdraví došlo, naplňují – tak jako v daném případě – skutkovou podstatu § 271k odst. 1 zák. práce (srovnej komenář k § 269 Zákoníku práce, autorů [jméno], M., [příjmení], L. a kol., 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 strany [číslo] – [číslo]).

40. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem jsou pracovní úraz, vznik škody a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody. Ke vzniku nároku na náhradu škody (jeho základu) je zapotřebí, aby všechny tyto předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, nárok nevzniká. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu, spočívá též ve ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ke ztrátě na výdělku dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu omezena, a účelem náhrady za tuto ztrátu je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který dočasně není schopen pro následky pracovního úrazu dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soud České republiky ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]). Pracovní neschopnost žalobkyně v důsledku služebního úrazu trvala od [datum] do [datum] a byla vyčíslena žalovanou na částku [částka]. Jelikož pracovní neschopnost žalobkyně vznikla z důvodu služebního úrazu, který tak byl příčinou vzniku škody spočívající ve ztrátě na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (je zde dána příčinná souvislost mezi služebním úrazem a vznikem škody), byly naplněny veškeré předpoklady pro odpovědnost žalované vůči žalobkyni za škodu vzniklou služebním úrazem, tj. na uhrazení částky [částka]. Dále má soud ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] za prokázané, že v souvislosti se zdravotní újmou žalobkyně bylo stanoveno bodové ohodnocení bolesti [částka] bodů, kdy hodnota jednoho bodu činí [částka]. Žalobkyně tak má nárok na úhradu bolestného ve výši [částka]. Soud zároveň shledal důvodným požadavek žalobkyně na úhradu účelných nákladů na léčení celkem ve výši [částka], když nutnost jejich použití vyplývá z lékařských zpráv prokazující jednotlivé kontroly a vyšetření žalobkyně a výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., která žalobkyni doporučila pobyt v lázních, který žalobkyně v důsledku poškození zdraví absolvovala a uhradila (viz faktura [číslo]). S ohledem na vše výše uvedené a na skutečnosti, že žalovaná výši jednotlivých nároků uplatněných žalobkyní v tomto řízení nezpochybňovala, má žalobkyně nárok na zaplacení celkem částky [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejích nároků předžalobní výzvou, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] ve výši stanovené vládním nařízením [číslo] 2013 Sb.

41. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 76 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 76 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 76 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 76 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 76 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], a dále náhradu [částka] za vypracovaný znaleckého posudku ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (viz vyúčtování znalečného na čl. 38) a [částka] za vypracovaný znalecký posudek ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] (viz kalkulace nákladů na čl. 26). Žalobkyní požadované náklady řízení sepis žádosti ze dne [datum], vyjádření (k výpovědi svědkyně) ze dne [datum] a doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] (opětovná výzva soudu – viz výzva při prvním jednání) nebyly soudem přiznány, neboť se nejednalo o úkony právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu, popř. je soud nepovažoval za účelně vynaložené. Celkem má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka] (po zaokrouhlení), a to k rukám své advokátky ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

43. O povinnosti žalované uhradit státu náklady řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Na základě usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 13. dubna 2021, č. j. 9 C 35/2019-202, soud přiznal znalkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] za znalecký úkol odměnu [částka], usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 25. října 2021, č. j. 9 C 35/2019-262, byla znaleckému ústavu [ulice] vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice [obec] přiznána odměna ve výši celkem [částka] a usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 7. února 2022, č. j. 9 C 35/2019-289, byla znaleckému ústavu [ulice] vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice [obec] přiznána odměna celkem [částka] Náklady státu činily celkem [částka], z toho [částka] bylo již ze strany žalované uhrazeno ze složené zálohy na důkaz. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované nahradit státu zbývající náklady ve výši [částka] a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).