9 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní titul Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se pro částku [částka], pro částku [částka] a pro částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žaloba se pro částku [částka], pro částku [částka], pro částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 2,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení pohledávky z titulu dvou samostatných pohledávek v celkové výši [částka] ([částka] a [částka]). Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokovaných pohledávek sestávajícího z kapitalizovaných smluvních úroků ve výši [částka] + [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] + [částka], smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] počítaného od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů soudního řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že obě nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne [datum] sjednala se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byla žalovaná po datu postoupení vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradila ničeho. Postoupené závazky zakládající právo na nárokované pohledávky byly založeny„ Smlouvou o půjčce [číslo] Fajn Půjčka“ ze dne [datum], jejíž součástí byly„ Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce“ (dále jen smlouva 1), a„ Smlouvou o půjčce [číslo]“ ze dne [datum], ve znění smluvních podmínek (dále jen„ smlouva 2“). Z jejich titulu právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u smlouvy 1 a 20,98 % ročně u smlouvy 2. Ještě před datem sjednání obou závazků právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datům sjednání obou smluv (dále jen„ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí a v důvěře v poctivost a dobrou víru žalované ověřil, že je žalovaná s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopna poskytnutá plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytla sama žalovaná, která byla o této své povinnosti řádně poučena, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za trestný čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do„ karty zákazníka“ a vyhodnoceny informačním systémem právního předchůdce žalobkyně. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalované, právní předchůdce žalobkyně vyměřil žalované, ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 celkem 58týdenních splátek po [částka] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 celkem 43týdenních splátek po [částka]. Datum poslední splátky bylo ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 stanoveno na [datum] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 na [datum] Tyto splátky se žalovaná zavázala splácet, přičemž celkem vyměřená suma zahrnovala ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 též smluvní úrok ve výši [částka], náklady za administraci půjčky ve výši [částka] a náklady hotovostního inkasa ve výši [částka]. Ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 pak celkem vyměřená suma zahrnovala též smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za administraci ve výši [částka] a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná nicméně až do data postoupení zaplatila ze závazku ze smlouvy 1 toliko částku [částka] a ze závazku ze smlouvy 2 částku [částka], s tím, že v souladu se smluvními ujednáními byly obě tato částky i nadále úročeny smluvním úrokem.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání se omluvila. K jejímu vyjádření ohledně učiněného uznání nemohl soud přihlédnout, neboť bylo soudu doručeno až následující den po jednání, tj., [datum].

3. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a smluvních podmínek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o poplatek ve výši [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), spolu s životním pojištěním ve výši [částka], se žalovaná zavázala splatit formou celkem 58 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byla žalovaná povinna splatit 7. kalendářní den po podpisu.

4. Z„ Karty zákazníka“, datovaném k [datum], kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaná doložila též občanský průkaz, nájemní smlouvu, výměr státní podpory a předpis SIPO. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaná uvedla, že žije v nájmu, má již aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr nesplácí, je nezaměstnaná. Příjmy ve výši [částka] měsíčně žalovaná pobírá výlučně ze státní podpory – hmotné nouze. Z uvedených příjmů pak žalovaná měsíčně platila nájem ve výši [částka], běžné náklady na chod své domácnosti ve výši, jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka], splátky půjček, ve výši [částka] a výdaje za telefon ve výši [částka]. Nezaopatřené děti žalovaná t. č. neměla. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

5. Ze smlouvy [číslo] doložené spolu s textem smluvních podmínek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o poplatek ve výši [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), spolu s životním pojištěním ve výši [částka] se žalovaná zavázala splatit formou celkem 43 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byla žalovaná povinna splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy.

6. Z„ Karty zákazníka“, datované k [datum], kdy jako přílohu žalovaná doložila též občanský průkaz, nájemní smlouvu, výměru státní sociální podpory. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaná uvedla, že žije v nájmu a má již aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr nesplácí, je nezaměstnaná. Příjmy ve výši [částka] měsíčně žalovaná pobírá výlučně ze státní podpory – hmotné nouze. Z uvedených příjmů pak žalovaná měsíčně platila nájem ve výši [částka], běžné náklady na chod své domácnosti ve výši, jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka], splátky půjček, ve výši [částka] a výdaje za telefon ve výši [částka]. Nezaopatřené děti žalovaná t. č. neměla. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, datovaným k [datum] a doloženým spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smluv 1 a 2 ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byla žalovaná informována dopisem datovaným k [datum], jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k [datum].

8. Naposledy byla žalovaná k úhradě dlužného plnění vyzvána zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným k [datum] Lhůta splatnosti byla stanovena do [datum].

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o půjčce [číslo] Fajn Půjčka ze dne [datum], jejíž součástí byly„ Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce“ (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], ve znění smluvních podmínek (dále jen„ smlouva 2“) poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u smlouvy 1 a 20,98 % ročně u smlouvy 2. Částky byly žalované vyplaceny v hotovosti, což stvrdila svým podpisem. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] s [právnická osoba], [IČO], o čemž byla žalovaná informována dopisem odeslaným téhož dne 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 3 písm. a) a b) z. s. ú. se pro účely z. s. ú. rozumí (a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, (b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

21. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smluv 1 a 2 úročená finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalované vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2392 odst. 1 o. z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako úročené zápůjčky ve smyslu § 2390 o. z. ve spojení s § 2392 odst. 1 o. z. S ohledem na postavení smluvních stran měly sjednané zápůjčky charakter spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že právní předchůdce žalobkyně předmětný závazek sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú., a žalovaná naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., resp. § 419 o. z., tedy mimo rámec jakékoli podnikatelské činnosti. Právnímu předchůdci žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. vznikla při sjednávání předmětných závazků povinnost ověřit, nakolik je žalovaná schopna splácet předepsané splátky. Plnění této povinnosti svým významem přesahuje prostý rámec dvoustranného – spotřebitelského právního poměru, neboť ve svém důsledku chrání nejen spotřebitele a osoby na něm závislé, ale zprostředkovaně též celou společnost a v neposlední řadě i samotné poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Přezkum otázky, zda byla tzv. úvěruschopnost věřitelem ověřována s vynaložením náležité odborné péče, jsou proto soudy, ve smyslu § 588 o. z., povinny zjišťovat z úřední povinnosti, a to pod sankcí případné absolutní neplatnosti. Stran shora uvedeného právního názoru lze odkázat především na obdobné závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, který se týkal přímo interpretace § 9 odst. 1 z. s. ú. Opominout pak nelze ani skutečnost, že povinnost věřitele, spočívající v ověřování tzv. úvěruschopnosti, striktně vázaná na vynaložení předchozí náležité odborné péče, byla do českého právního řádu transponována z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, a to již za účinnosti z. s. ú., konkrétně k datu [datum], tedy před datem sjednání smluv. Přičemž Evropský soudní dvůr shora uvedená ustanovení citované směrnice, byť ve vztahu k aktuálně účinné právní úpravě spotřebitelského úvěru (zákon č. 257/2016 Sb.), eurokonformním způsobem vyložil taktéž ve prospěch závěru, dle kterého je na místě, aby byla otázka tzv. úvěruschopnosti spotřebitele soudy přezkoumávána z úřední povinnosti. V této souvislosti též Soudní dvůr Evropské Unie uzavřel, že sankční následek za nedodržení požadavku na náležité ověření tzv. úvěruschopnosti spotřebitele zahrnuje nejen absolutní neplatnost sjednaného spotřebitelského závazku, ale též omezení věřitelových práv z dřív poskytnutého plnění, redukované toliko do výše poskytnuté jistiny (v této souvislosti viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C - [číslo] ze dne [datum]).

23. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalované vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytla sama žalovaná, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V této souvislosti však je třeba zdůraznit, že samotné sdělení příslušných údajů, bez bližšího ověření jejich pravdivosti (např. u plátce sdělené mzdy či z veřejných registrů - např. insolvenčního rejstříku), ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakládá závěr o vynaložení náležité odborné péče ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovanou uváděných výdajů„ na domácnost“ a jejích dalších závazků. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda má žalovaná, která bezprostředně před podpisem obou smluv, když byla v obou případech nezaměstnaná a závislá na podpoře ze strany státu, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení splátek, sjednaných na dobu 1 x 58 týdnů, 1x 43 týdnů tj. v obou případech na téměř stejné období. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalované. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalované, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednané závazky ze smluv 1 a 2 právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatná, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

24. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smluv 1 a 2 nahlížet jako na právní jednání, která, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohla vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu těchto absolutně neplatných právních jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná, tudíž je třeba právně kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založeného vyplacením jistin), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smluv 1 a 2 zahrnujících nezaplacené poplatky za administraci, nezaplacená inkasa a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaná již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnila, konkrétně částkou [částka] v rámci splátek předepsaných ze smlouvy 1 a částkou [částka] na smlouvu 2. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy 1 pak žalovaná dosud neuhradila [částka], ze smlouvy 2 pak neuhradila [částka]. S plněním na uvedené částky byla tedy žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu [datum]. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Takto popsaná plnění, shora popsaná ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, soud uložil žalované k úhradě.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy uložil lhůtu delší 30 dnů, tak aby žalovaná měla možnost zajistit si peněžní prostředky. Soud nemohl poskytnout žalované možnost splátek, neboť žalovaná tuto možnost nabízenou žalobkyní nevyužila, ani žádné splátky nehradila po podání žaloby. 26. [příjmení] uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalované k úhradě, a dále též smluvním úrokům a úrokům z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem III., IV. tohoto rozsudku zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že v řízení míra úspěchu obou účastníků byla téměř stejná. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky [částka] a [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z těchto částek. Zatímco nárok na úhradu ostatních částek a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaná v řízení zůstala pasivní a nečinila na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by jí ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by jí žalobkyně měla nahradit.