9 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se pro částku [částka], pro částku [částka] a [částka] a v části zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a v části úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žaloba se pro částku [částka], pro částku [částka] a [částka] a dále pro zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a pro úrok ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení pohledávky z titulu dvou samostatných pohledávek v celkové výši [částka] ([částka] a [částka]). Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokovaných pohledávek sestávajícího z kapitalizovaných smluvních úroků ve výši [částka] + [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] + [částka], smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] počítaného od [datum] do zaplacení, smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka], počítaného od [datum] do zaplacení, a náhrady nákladů soudního řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že obě nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne [datum] sjednala se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byl žalovaný po datu postoupení vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradil ničeho. Postoupené závazky zakládající právo na nárokované pohledávky byly založeny„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] Fajn Půjčka“ ze dne [datum], žalovanému byl předán„ formulář Standardních informací o spotřebitelském úvěru“ (dále jen smlouva 1), a„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo]“ ze dne [datum], žalovanému byl předán„ formulář Standardních informací o spotřebitelském úvěru“ (dále jen„ smlouva 2“). Z jejich titulu právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u obou smluv. Ještě před datem sjednání obou závazků právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datům sjednání obou smluv (dále jen„ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí a v důvěře v poctivost a dobrou víru žalovaného ověřil, že je žalovaný s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopen poskytnutá plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytl sám žalovaný, který byl o této své povinnosti řádně poučen, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za trestný čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do„ karty zákazníka“ a vyhodnoceny informačním systémem právního předchůdce žalobkyně. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalovaného, právní předchůdce žalobkyně vyměřil žalovanému, ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 celkem 58týdenních splátek po [částka] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 celkem 58týdenních splátek po [částka]. Datum poslední splátky bylo ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 stanoveno na [datum] a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 na [datum] Tyto splátky se žalovaný zavázal splácet, přičemž celkem vyměřená suma zahrnovala ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 též smluvní úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a náklady hotovostního inkasa ve výši [částka]. Ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 pak celkem vyměřená suma zahrnovala též smluvní úrok ve výši [částka], poplatek za administraci ve výši [částka] a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný nicméně až do data postoupení zaplatil ze závazku ze smlouvy 1 toliko částku [částka] a ze závazku ze smlouvy 2 částku [částka], s tím, že v souladu se smluvními ujednáními byly obě tato částky i nadále úročeny smluvním úrokem.

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se neomluvil.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum], s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 58 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po podpisu.

4. Z„ Karty zákazníka“, datované k [datum], kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaný doložil též občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouvu. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že má již aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr splácí ve výši [částka] ([částka] měsíčně), žije v nájmu u tety, je ženatý, zaměstnaný jako dělník na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba] Příjmy ve výši [částka] čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil na bydlení [částka], další výdaje ve výši neuvedl, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka], splátky půjček ve výši [částka]. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. měl 1. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum] doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o [částka] (celkem tedy [částka]), zahrnující smluvní úrok (částku [částka]), poplatek za administrativní činnost (částku [částka]) a hotovostní inkaso splátek (částku [částka]), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 58 splátek po [částka]. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy.

6. Z„ Karty zákazníka“, datované k [datum], kdy jako přílohu žalovaný doložil též občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že žije v nájmu a nemá aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně a u jiného poskytovatele žádnou další půjčku/úvěr; je zaměstnaný jako dělník u [právnická osoba]. Příjmy ve výši [částka] čistého měsíčně žalovaný pobírá od zaměstnavatele + další příjmy nemá. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil výdaje na bydlení ve výši [částka], osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určil částkou [částka]. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. [příjmení]„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce [částka].

7. Ze„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, datovaným k [datum] a doloženým spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smluv 1 a 2 ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byl žalovaný informována dopisem datovaným k [datum], jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k [datum].

8. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužného plnění vyzván zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným ke dni [datum] Lhůta splatnosti byla stanovena do [datum].

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum], s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum] doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva 2“) poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částky [částka] a [částka], úročené úrokovou sazbou 23,72 % ročně u obou smluv. Částky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] s [právnická osoba], [IČO], o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným dne [datum].

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 3 písm. a) a b) z. s. ú. se pro účely z. s. ú. rozumí (a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, (b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

21. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smluv 1 a 2 úročená finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že právní předchůdce žalobkyně předmětný závazek sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, jako věřitel ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú., a žalovaný naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., resp. § 419 o. z., tedy mimo rámec jakékoli podnikatelské činnosti. Právnímu předchůdci žalobkyně ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. vznikla při sjednávání předmětných závazků povinnost ověřit, nakolik je žalovaný schopen splácet předepsané splátky. Plnění této povinnosti svým významem přesahuje prostý rámec dvoustranného – spotřebitelského právního poměru, neboť ve svém důsledku chrání nejen spotřebitele a osoby na něm závislé, ale zprostředkovaně též celou společnost a v neposlední řadě i samotné poskytovatele spotřebitelských úvěrů. Je tak stanovena jak na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potencionálních) věřitelů specifikovaného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení, mohlo být ohroženo. Přezkum otázky, zda byla tzv. úvěruschopnost věřitelem ověřována s vynaložením náležité odborné péče, jsou proto soudy, ve smyslu § 588 o. z., povinny zjišťovat z úřední povinnosti, a to pod sankcí případné absolutní neplatnosti. Stran shora uvedeného právního názoru lze odkázat především na obdobné závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, který se týkal přímo interpretace § 9 odst. 1 z. s. ú. Opominout pak nelze ani skutečnost, že povinnost věřitele, spočívající v ověřování tzv. úvěruschopnosti, striktně vázaná na vynaložení předchozí náležité odborné péče, byla do českého právního řádu transponována z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru, a to již za účinnosti z. s. ú., konkrétně k datu [datum], tedy před datem sjednání smluv. Přičemž Evropský soudní dvůr shora uvedená ustanovení citované směrnice, byť ve vztahu k aktuálně účinné právní úpravě spotřebitelského úvěru (zákon č. 257/2016 Sb.), eurokonformním způsobem vyložil taktéž ve prospěch závěru, dle kterého je na místě, aby byla otázka tzv. úvěruschopnosti spotřebitele soudy přezkoumávána z úřední povinnosti. V této souvislosti též Soudní dvůr Evropské Unie uzavřel, že sankční následek za nedodržení požadavku na náležité ověření tzv. úvěruschopnosti spotřebitele zahrnuje nejen absolutní neplatnost sjednaného spotřebitelského závazku, ale též omezení věřitelových práv z dřív poskytnutého plnění, redukované toliko do výše poskytnuté jistiny (v této souvislosti viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C - [číslo] ze dne [datum]).

23. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytl jen sám žalovaný, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V této souvislosti však je třeba zdůraznit, že samotné sdělení příslušných údajů, bez bližšího ověření jejich pravdivosti (např. u plátce sdělené mzdy či z veřejných registrů - např. insolvenčního rejstříku), ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu nezakládá závěr o vynaložení náležité odborné péče ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovaným uváděných výdajů„ dalších a osobních“ a jeho dalších závazků. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaný, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek, sjednaných na dobu 2 x 58 týdnů, tj. v obou případech na stejné období. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalovaného, příjmy dalších rodinných příslušníků. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednané závazky ze smluv 1 a 2 právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatná, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

24. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smluv 1 a 2 nahlížet jako na právní jednání, která, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohla vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu těchto absolutně neplatných právních jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založeného vyplacením jistin), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smluv 1 a 2 zahrnujících nezaplacené poplatky za administraci, nezaplacená inkasa a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnil, konkrétně částkou [částka] v rámci splátek předepsaných ze smlouvy 1 a částkou [částka] na smlouvu 2. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy 1 pak žalovaný dosud neuhradil [částka], ze smlouvy 2 pak uhradil již celou jistinu. S plněním na uvedené částky byl tedy žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu [datum]. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle smlouvy 1. Takto popsané plnění ve výroku I. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

25. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 26. [příjmení] uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění u smlouvy 1, celý nárok u smlouvy 2, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalovanému k úhradě, a dále též smluvním úrokům a úrokům z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem II. a III. tohoto rozsudku zamítl.

27. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalovaný byl v řízení úspěšnější. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Zatímco nárok na úhradu ostatních částek a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaný v řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v řízení mu tak žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, které by mu žalobkyně měla nahradit.