9 C 66/2024

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 115 996,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále pro úrok ve výši 29,91 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem 1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení pohledávky z titulu smlouvy o úvěru. Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokované pohledávky sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, počítaného od , datum, do zaplacení, úrok 29,91% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů soudního řízení ve výši celkem , částka, . V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárokovanou pohledávku i její příslušenství nabyla z titulu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne , datum, sjednala se společností , právnická osoba, . IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byl žalovaný informována dopisem ze dne , datum, a odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byl žalovaný po datu postoupení vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradil ničeho. Postoupený závazek zakládající právo na nárokovanou pohledávku byl založen Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen smlouva). Z jejího titulu právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku , částka, , úročenou úrokovou sazbou 66,87 % p.a.. Ještě před datem sjednání závazku právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 88 a § 89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu sjednání smlouvy (dále jen „ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí ověřila, že je žalovaný s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopen poskytnuté plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytl sám žalovaný. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků v celkem , hodnota, měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a dopisem ze dne , datum, vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Žalovaný dluh neuhradil a předžalobní výzva k úhradě dlužné částky se rovněž minula účinkem.

2. Žalovaný v písemném podání doručeném soudu dne , datum, uvedl, že žalovaný nárok neuznává a tento by měl být posuzován jako bezdůvodné obohacení. Smlouva je od počátku neplatná pro hrubý rozpor s dobrými mravy, neprověření úvěruschopnosti spotřebitele a proto, že nebyly splněny požadavky nařízení EIDAS na sjednání smlouvy elektronickou formou. Žalobce rovněž neprokázal aktivní legitimaci.

3. Následně žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne , datum, s poukaze na to, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný poskytl za tímto účelem požadované informace, své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje. Předložil tak výpisy z účtu za měsíce květen až červenec 2022, příjem byl ověřován u zaměstnavatele žalovaného a bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí , částka, . Rovněž tak bylo zjištěno, že byl zaměstnán u společnosti , jméno FO, s.r.o. Ohledně výdajů žalovaného bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši , částka, stanovené zák. č. 110/2006 Sb. Včetně příslušných nařízení vlády. Tyto údaje byly analyzovány a verifikovány m.j. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR) a posouzeny. Žalobkyně k tomuto příslušné doklady předložila.

4. Žalovaný poté doplnil vyjádření k žalobě dne , datum, a namítl, že v době sjednání smlouvy nedokázal správně vyhodnotit svoje možnosti ani podmínky smlouvy, nebyl upozorněn při uzavírání smlouvy na rizika spojená s plněním smluvních závazků. Dostal se dluhové pasti, ze které se nyní snaží najít cestu ven. Je si vědom toho, že si půjčil daný obnos peněz a má zájem jej vrátit, avšak nárok tak, jak je požadován v žalobě, neuznává. Mimo jiné považuje za spornou samotnou skutečnost, že úvěrová smlouva sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku byla vůbec uzavřena. Rovněž tak výše odměny za poskytnutí úvěru odporuje dobrým mravům., neboť výše RPSN podle statistik České národní banky byla v době sjednání úvěru v září 2022 ve výši 10,19%. Rovněž namítl, že si právní předchůdce žalobkyně plnění zajišťuje dalšími sankcemi, které jsou při svém kumulativním uplatnění pro spotřebitele likvidační a při okamžitém zesplatnění úvěru nemůže být v silách spotřebitele dostát jejich úhradě, jedná se tak o další nemravné navyšování dlužné částky v rozporu s dobrými mravy. Při posuzování úvěruschopnosti byly zjištěné údaje nesprávně vyhodnoceny, žalovaný měl v době uzavření smlouvy další závazky s vysokými měsíčními splátkami, úče žalovaného vykazoval záporné zůstatky. Podotkl, že v důsledku zhoršení zdravotního stavu a následné léčby ztratil zaměstnání, snažil se situaci řešit a dne , datum, odeslal žalobkyni návrh smírného řešení, které doložil. Navrhl, aby soud v případě, že vyhodnotí smlouvu jako neplatnou, žalobu částečně zamítl v rozsahu, kde převyšuje poskytnutou jistinu. V případě, že soud dospěje k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný, navrhl zbývající přiznané plnění hradit ve splátkách po , částka, a nepřiznat žalobkyni dle § 150 o.s.ř. nárok na náhradu nákladů řízení.

5. Žalobkyně se v podání ze dne , datum, vyjádřila k námitkách žalovaného uvedeným shora a doložila, že byla žalovanému opakovaně zaslána dohoda o narovnání, avšak tyto se vrátily nevyzvednuté.

6. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci:

7. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z dokladu o vyplacení úvěru a z dokladu o platební historii má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, , a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě, a to č. , č. účtu, . Celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila , částka, . Zápůjční úroková sazba byla stanovena na 66,87 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Při odstoupená od smlouvy dle bodu 7.

1. části B smlouvy byla stanovena částka úroku splatná za 1 kalendářní den , částka, . Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 91,69 %. a poplatek za jednorázový odklad splátky byl sjednán na částku , částka, . Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit formou celkem , hodnota, měsíčních splátek po , částka, . První splátku byl žalovaný povinen splatit 16. dne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen.

8. Oznámením ze dne , datum, byl žalovaný informován o tom, že vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy. Byl zároveň vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tedy částky v celkové výši , částka, . Tato částka pak byla v dopise rovněž specifikována. Lhůta k úhradě byla stanovena nejpozději do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.

9. Ze „Smlouvy o postoupení pohledávek“ datované k , datum, a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy -„Seznam postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smlouvy s účinností k datu , datum, přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, , jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným ke stejnému dni.

10. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužného plnění vyzván zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným ke dni , datum, . Lhůta splatnosti byla stanovena do , datum, .

11. Z emailové korespondence mezi oběma účastníky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že jsou ochotni přistoupit na úhradu částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a zbývající část pohledávky bude žalovanému odpuštěna. Zároveň by umožnila žalobkyně žalovanému hradit formou splátkového kalendáře, přičemž žalovaným navrhovanou částku ve výši , částka, by bylo vhodné navýšit alespoň na částku , částka, s ohledem na výši dluhu.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku , částka, . Částka byla žalovanému vyplacena formou bankovního převodu na jím uvedený bankovní účet č. , č. účtu, . Nárokovaná pohledávka i její příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne , datum, s , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, .

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 a 2 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., dle odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Dle odst. 2 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle odst. 3 sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. Dle odst. 4 závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

21. Podle § 86 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout formou bankovního převodu na účet žalovaného úročené finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnuté plnění, navýšené o úročení ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětný závazek tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši , částka, . Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), který žalovaný bezhotovostně čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne , datum, a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytl žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby. Z listin doložených žalobkyní a její odpovědi k výzvě za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalovaného jiné skutečnosti nezjišťovala a neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. Soud má pochybnost zejména o jeho výdajích (jak za bydlení, tak i osobní), které nebyly jakkoliv poměřovány k zjištěnému příjmu. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR- , právnická osoba, . proti GK, C -679/18 učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalovaného úvěr splatit prověřovala. Uvedené smlouvy soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.

24. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytl jen žalovaný, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter výdajů žalovaného, zejména osobní výdaje, výdaje s bydlením a dalšími půjčkami či dluhy, když sám žalovaný rovněž uvedl, že měl další finanční závazky a v bankovních výpisech měl minusové položky. Jak je patrné z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného za období květen až srpen 2022, ve výši , částka, čerpal žalovaný další půjčky od , právnická osoba, (dne , datum, ve výši , částka, ), dodatečnou půjčku od , právnická osoba, ještě dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, ; , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, ; , datum, ve výši , částka, a , částka, ; dne , datum, a , datum, ve výši , částka, a , datum, a , datum, ve výši , částka, ; dne , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a , částka, . Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaný bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalovaného. S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednaný závazek ze smlouvy právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatné, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

25. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smlouvy nahlížet jako na právní jednání, které, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohlo vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu tohoto absolutně neplatného právního jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založené vyplacením jistiny), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smlouvy zahrnujících nezaplacený poplatek za nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení, smluvní pokuty. V této souvislosti nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně neplnil, žádnou částku neuhradil, a to ani poté, co byla pohledávka na žalobkyni postoupena. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy žalovaný dosud neuhradil ničeho. S plněním na uvedenou částku byl tedy žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení od , datum, . Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Takto popsané plnění ve výroku I. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., když s ohledem na výši částky uložil soud lhůtu delší než zákonnou, zároveň však tak, aby nabyla na svých právech poškozena žalobkyně.

27. Zbytek uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění u smlouvy, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalovanému k úhradě, a dále též smluvního úroku a úroku z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v 34%, tedy náklady řízení činí , částka, . Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši , částka, , dále odměnu advokáta za 6 úkonů právní služby po , částka, (z tarifní hodnoty , částka, ) v celkové výši , částka, dle § 7 a 11 advokátního tarifu, náhradu hotových výdajů v úhrnné výši , částka, (za 6 úkonů po , částka, ) dle § 13 odst. 4 adv.tarifu; dále náhradu cestovních výdajů (k jednání z , adresa, a zpět při ujetí 70km), ceně NM ve výši , částka, a sazby náhrad ve výši , částka, tj. v částce , částka, dle § 157 a §158 zák.č. 262/2006 Sb.,, zák.práce, v platném znění a podle vyhl.č. 398/2023 Sb., náhradu za promeškaný čas , částka, (2 půlhodiny po , částka, ), to vše společně s DPH v celkové výši , částka, . Celkem náklady činí , částka, , z toho 34% představuje částka , částka, .