9 C 77/2023

Plný text

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Bartošovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba se v části o zaplacení částka, částka a částka, spolu s úrokem ve výši 25,77 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, a zákonného úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně jdoucími z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z této částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části o zaplacení částka, částka a částka, spolu s úrokem ve výši 21,27 % ročně jdoucím z částky částka od 2. 11. 202 do zaplacení, a zákonného úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně jdoucími z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení pohledávky z titulu dvou samostatných pohledávek v celkové výši částka (částka a částka). Souběžně také žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení příslušenství nárokovaných pohledávek sestávajícího z kapitalizovaných smluvních úroků ve výši částka + částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka + částka, smluvního úroku ve výši 25,77 % ročně z částky částka počítaného od datum do zaplacení, smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky částka, počítaného od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka, počítaného od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka, počítaného od datum do zaplacení, a náhrady nákladů soudního řízení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že obě nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne datum sjednala se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným ještě téhož dne. K úhradě dlužných plnění byl žalovaný po datu postoupení vyzýván, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak přes to neuhradil ničeho. Postoupené závazky zakládající právo na nárokované pohledávky byly založeny„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo Fajn Půjčka“ ze dne datum (dále jen smlouva 1), a„ Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo“ ze dne datum (dále jen„ smlouva 2“). Z jejich titulu právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částky částka a částka, úročené úrokovou sazbou 25,77 % a 21,27 % ročně. Ještě před datem sjednání obou závazků právní předchůdce žalobkyně, v souladu s § 84 až § 89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datům sjednání obou smluv (dále jen„ z. s. o.“), s náležitou odbornou péčí ověřila, že je žalovaný s ohledem na své rodinné a majetkové poměry schopen poskytnutá plnění splácet. V této souvislosti právní předchůdce žalobkyně vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytl sám žalovaný, který byl o této své povinnosti řádně poučen, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za trestný čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do„ karty zákazníka“ a vyhodnoceny informačním systémem právního předchůdce žalobkyně. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalovaného, právní předchůdce žalobkyně vyměřil žalovanému, ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 celkem 60týdenních splátek po částka a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 celkem 78týdenních splátek po částka. Datum poslední splátky bylo ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 stanoveno na datum a ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 na datum Tyto splátky se žalovaný zavázal splácet, přičemž celkem vyměřená suma zahrnovala ve vztahu k závazku ze smlouvy 1 též smluvní úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka a náklady hotovostního inkasa ve výši částka. Ve vztahu k závazku ze smlouvy 2 pak celkem vyměřená suma zahrnovala též smluvní úrok ve výši částka, poplatek za administraci ve výši částka a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Žalovaný nicméně až do data postoupení zaplatil ze závazku ze smlouvy 1 částku částka a ze závazku ze smlouvy 2 částku částka, s tím, že v souladu se smluvními ujednáními byly obě tato částky i nadále úročeny smluvním úrokem.

2. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum, s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku částka, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o částka (celkem tedy částka), zahrnující smluvní úrok (částku částka), poplatek za administrativní činnost (částku částka) a hotovostní inkaso splátek (částku částka), poplatek za pojištění Credit Life (částku částka), se žalovaný zavázal splatit formou celkem 60týdenních splátek po částka. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaný byl současně zařazen do pojistného programu.

4. Z„ Karty zákazníka“, datované k datum, kdy jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaný doložil též občanský průkaz, výpis ze živnostenského rejstříku, daňové přiznání, složenky, nájemní smlouvu a faktury za elektřinu, vodu, plyn, TV. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že má již aktivní půjčku u poskytovatele ve výši částka měsíčně, žije s manželkou, zaměstnán -OSVČ od 2006 (obor těžba dřeva). Příjmy ve výši částka čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil na bydlení částka, další výdaje ve výši neuvedl, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určil částkou částka, splátky půjček ve výši částka. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. příjmení„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce částka.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku částka, a to v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Poskytnutou částku navýšenou o částka (celkem tedy částka), zahrnující smluvní úrok (částku částka), poplatek (částku částka) a hotovostní inkaso splátek (částku částka), pojištění částka, se žalovaný zavázal splatit formou celkem 78 splátek po částka. S tím, že jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích. První splátku byl žalovaný povinen splatit 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Žalovaný byl současně zařazen do pojistného programu.

6. Z„ Karty zákazníka“, datované k datum, kdy jako přílohu žalovaný doložil též občanský průkaz, složenky. V předložené„ Kartě zákazníka“ pak žalovaný uvedl, že žije s manželkou, má aktivní půjčku u právního předchůdce žalobkyně ve výši částka; je zaměstnaný: OSVČ od roku 2006. Příjmy ve výši částka čistého měsíčně. Z uvedených příjmů pak žalovaný měsíčně platil výdaje na bydlení ve výši částka, osobní výdaje-jíž bez bližší konkretizace určila částkou částka, splátky částka, celkem výdaje částka. Nezaopatřené děti žalovaný t. č. neměl. příjmení„ použitelného příjmu“ tak dle výpočtu provedeného právním předchůdcem žalobkyně odpovídala prostému rozdílu sdělených příjmů a výdajů, tedy částce částka.

7. Ze„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, datované k datum a doloženým spolu s přílohou-„ Seznamem postoupených pohledávek“, bylo prokázáno, že právo nárokovat pohledávky ze smluv 1 a 2 ve smyslu čl. II. odst. 1 tohoto dokumentu, s účinností k datu podpisu přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětné pohledávky byl žalovaný informován dopisem datovaným datum, jenž byl doložen spolu s poštovním podacím lístkem datovaným k datum.

8. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužného plnění vyzván zástupcem žalobkyně výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, která byla doložena spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným ke dni datum Lhůta splatnosti byla stanovena do datum.

9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o stavu věci: Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum, s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen smlouva 1), a Smlouvou o spotřebitelském úvěru„ Fajnpůjčka“ číslo ze dne datum doložené spolu s textem doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva 2“) poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částky částka a částka Částky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti, což stvrdil svým podpisem. Nárokované pohledávky i jejich příslušenství nabyla žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek dne datum s právnická osoba, IČO, o čemž byl žalovaný informován dopisem odeslaným dne datum.

10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

14. Podle § 1908 odst. 1 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1 a 2 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

20. Podle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., dle odst. 1 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Dle odst. 2 spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Dle odst. 3 sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne. Dle odst. 4 závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení nemůže být zrušen pouze proto, že informace poskytnuté spotřebitelem podle odstavce 2 před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru byly neúplné. To neplatí, pokud spotřebitel vědomě poskytl neúplné informace nebo vědomě poskytl informace nepravdivé.

21. Podle § 86 citovaného zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. V daném případě právní předchůdce žalobkyně dle uzavřené smlouvy měl poskytnout v hotovosti a oproti podpisu smluv 1 a 2 úročená finanční plnění. Této povinnosti právního předchůdce žalobkyně pak měla odpovídat povinnost žalovaného vrátit poskytnutá plnění, navýšená o úročení, náklady administrace a hotovostní inkasa, ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z. Předmětné závazky tedy soud, s přihlédnutím k jejich obsahu a okamžiku poskytnutí finančního plnění, právně kvalifikoval jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. Na základě výše uvedených zjištění soud posoudil žalobu uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. V daném případě měl soud z doložených listin prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému v jeho prospěch úvěr ve výši částka a částka. Mezi nimi by měl být sjednán smluvní závazkový vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z.s.ú.), které žalovaný bezhotovostně čerpal v této výši. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původního věřitele na základě smlouvy ze dne datum a žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli ve smyslu § 2 z. s. ú., peněžité plnění. Žalovaný měl úvěr splatit do sjednané doby. Z listin doložených žalobkyní a její odpovědi k výzvě za účelem doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní vyplývá, že tato mimo zjištění příjmu žalovaného jiné skutečnosti nezjišťovala a neověřovala, zejména pokud jde i o běžné výdaje. Soud má pochybnost zejména o jeho výdajích (jak za bydlení, tak i osobní), které nebyli jakkoliv poměřovány k zjištěnému příjmu. V souladu s ust. § 86 a 87 z.s.ú. ve spojení s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018 a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C - číslo učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost uloženou tímto ustanovením, neboť nedoložila, že by se vůbec touto otázkou zabývala a jakkoliv schopnost žalovaného úvěr splatit prověřovala. Uvedené smlouvy soud proto vyhodnotil jako právní jednání absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a související zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 588 o. z., jež mezi smluvními stranami od samého počátku nemohlo založit subjektivní práva ani povinnosti.

24. Právní předchůdce žalobkyně pak při ověřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného vyšel výlučně z údajů a listin, které mu poskytl jen žalovaný, aniž by však tyto blíže hodnotil a ověřoval jejich obsah. V tomto směru je třeba právnímu předchůdci žalobkyně vytknout, že blíže neověřoval charakter žalovaným uváděných výdajů„ dalších a osobních“ a jejích výdajů s bydlením. Žalovaný uvedl, že od roku 2006 je OSVČ, v oboru těžba dřeva, lesnictví. Pouze u smlouvy číslo) je sice uvedeno u podkladů daňové přiznání a živnostenský list, doloženy však nebyly. Nebylo uvedeno ani zdaňovací období. U druhé smlouvy toto úplně chybí. Současně se také právní předchůdce žalobkyně vůbec nezabýval tím, zda žalovaný, bude moci si zajistit dostatečný příjem pro splácení těchto dalších splátek, sjednaných na dobu 1 x 60 a 1x78 týdnů. Rovněž ze strany právního předchůdce žalobkyně vůbec nebylo zjišťováno, jaké jsou rodinné poměry žalovaného, byť uváděl, že žije s manželkou (její příjem rovněž jako dalšího člena domácnosti nebyl uváděn). S přihlédnutím ke konstatovaným nedostatkům, jež vykazuje postup spočívající ve zkoumání tzv. úvěruschopnosti žalovaného, nelze uzavřít jinak, než že je třeba sjednané závazky ze smluv 1 a 2 právně kvalifikovat jako právní jednání absolutně neplatná, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s.ú., a to pro rozpor se zákonem spojený se zjevným narušením veřejného pořádku.

25. Za daného stavu věci je tedy nutné na závazky ze smluv 1 a 2 nahlížet jako na právní jednání, která, jako celek, od samého počátku (ex tunc) nemohla vyvolávat zamýšlené právní účinky. Plnění, jež si z titulu těchto absolutně neplatných právních jednání, ve smyslu § 2993 o. z., vzájemně poskytli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, pak je třeba kvalifikovat jako bezdůvodná obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008). Žalobkyni tak náleží právo nárokovat plnění z bezdůvodného obohacení (založené vyplacením jistin), nikoli však právo na úhradu plnění odvozených od spotřebitelských úvěrů ze smluv 1 a 2 zahrnujících nezaplacené poplatky za administraci, nezaplacená inkasa, pojištění a nesplacené smluvní či zákonné úroky z prodlení. V této souvislosti ale nelze pominout, že žalovaný již před datem postoupení právnímu předchůdci žalobkyně plnil, konkrétně částkou částka v rámci splátek předepsaných ze smlouvy 1. Na smlouvu 2 plnil částkou částka. Z jistiny poskytnuté po podpisu Smlouvy 1 ji pak žalovaný zcela uhradil, ze smlouvy 2 pak uhradil částka. S plněním na uvedenou částku u smlouvy číslo) byl tedy žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., již v prodlení k datu datum. Žalobkyni tudíž ve smyslu § 1970 o. z. od uvedeného data vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle smlouvy číslo. Takto popsané plnění ve výroku II. tohoto rozsudku, soud uložil žalovanému k zaplacení.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 27. příjmení uplatněného nároku, představovaného rozdílem celkové výše původně nárokovaného plnění u smlouvy 2, celý nárok u smlouvy 1, včetně plnění kapitalizovaných, a plnění uložených žalovanému k úhradě, a dále též smluvním úrokům a úrokům z prodlení (vyjma úroku z prodlení z částky uvedené v bodu předchozím), soud výrokem I. a III. tohoto rozsudku zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalovaný byl v řízení úspěšnější. Žalobkyni bylo přiznáno toliko právo na úhradu částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Zatímco nárok na úhradu ostatních částek a dalšího příslušenství byl zamítnut. Žalovaný v řízení zůstal pasivní a nečinil na svou obranu žádné procení úkony, v řízení mu tak žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, které by mu žalobkyně měla nahradit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.