Okresní soud v Rokycanech · Rozsudek

11 C 10/2022

č. j. 11 C 10/2022-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSRO:2022:11.C.10.2022.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 380 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 380 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do 18. 12. 2020 částkou 16 689,71 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 14 380 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovaným dne 24. 12. 2005 uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytla částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 990 Kč splácet v 39 týdenních splátkách po 410 Kč. Žalovaný splátky neplatil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou o půjčce ze dne 24. 12. 2005 [číslo] je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], se žalovaným uzavřela platnou smlouvu o půjčce, na základě které mu poskytla výše uvedenou částku, kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal spolu se souhrnným poplatkem splácet ve výše uvedených týdenních splátkách. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020, o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Podle § 657 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Protože bylo prokázáno, že byla mezi shora uvedenými smluvními stranami uzavřena smlouva o půjčce a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že žalovaný nesplatil dluh vzniklý z předmětné smlouvy, tak soud žalobě vyhověl, když aktivní legitimace žalobkyně vznikla platným a účinným postoupením pohledávky ze dne 18. 12. 2020. Podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení se splněním peněžitého dluhu má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Soud tedy přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy z nesplacené části dlužné částky ve výši stanovené v nařízení vlády číslo 142/1994 Sb. Žalobkykyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 380 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.