11 C 122/2019

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. Ivo Hrušky a přísedících Ivany Brožové a Jaroslavy Holakovské ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o neplatnost skončení pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne , datum, dané žalovanou žalobci je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, bylo žalobci předáno okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, které bylo odůvodněno tím, že v období od , datum, do , datum, měl žalobce provádět bez souhlasu žalovaného výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem podnikání žalované. Navíc měl žalobce dle pracovní smlouvy každý týden předkládat stejnopis evidence pracovní doby u jiného zaměstnavatele, což neučinil. Tím měl porušit jemu stanovené povinnosti vyplývající z pracovního vztahu zvlášť hrubým způsobem. Dále dne , datum, měl žalobce odmítat výkon práce dle pracovní smlouvy a dle pokynů zaměstnavatele, resp. dne , datum, až , datum, měl odmítnout výkon přidělené práce a dne , datum, měl bez řádného důvodu do zaměstnání nenastoupit. Tím měl opět porušit jemu stanovené povinnosti vyplývající z pracovního vztahu zvlášť hrubým způsobem, neboť tuto dobu považuje žalovaná za neomluvenou absenci. Žalobce považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné, neboť pokud je žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru konstatováno, že měl provádět výdělečnou činnost shodnou s činností žalované pro jiného, není tato výtka konkrétní, resp. žalovaná žalobci nevytýkala samotné provádění výdělečné činnosti. Žalovaná pouze konstatuje, že žalobce měl povinnost dle pracovní smlouvy každý týden předkládat stejnopis evidence pracovní doby u jiného zaměstnavatele, což neučinil. Žalobce tak netuší, jaké jednání mu je vytýkáno, neboť v okamžitém zrušení pracovního poměru žádné jednání popsáno není. Navíc žalobce poukazuje na ustanovení čl. 10.5 pracovní smlouvy, z něhož je zřejmé, že zaměstnanec žalované může pro jiného zaměstnavatele shodnou činnost s předmětem podnikání žalované vykonávat, a to dokonce bez jejího souhlasu. Nad rámec ještě žalobce uvádí, že v pracovní smlouvě sjednanou povinnost žalobce splnil. Se společností , právnická osoba, . dne , datum, uzavřel dohodu o provedení práce, kterou se zavázal vykonávat práci pro tuto společnost do , datum, , tedy v době, kdy měl od žalované nařízené pracovní volno. Následně čerpal dovolenou. Ihned po opětovném nástupu do práce po dovolené dne , datum, předložil žalobce žalované kartu řidiče ke stažení, čím informoval žalovanou o výkonu práce pro jiného zaměstnavatele. K další výtce ze strany žalované, že absentoval v práci od , datum, do , datum, , uvedl, že k žádným absencím nedošlo, neboť , datum, byl žalobce řádně v zaměstnání. Bylo mu přiděleno vozidlo s RZ , SPZ, . Žalobce však zjistil, že vozidlo je v nevyhovujícím technickém a hygienickém stavu, proto odmítl s tímto vozidlem vykonávat práci, o čemž prostřednictvím SMS informoval centrálu žalované. Na to nebylo nijak ze strany žalované reagováno, technik , jméno FO, poslal žalobce domů s tím, že pro něj nemá práci. Stejné sdělení se opakovalo i dne , datum, a žalobce byl opět poslán domů. Dne , datum, žalobce se do zaměstnání nedostavil, neboť měl za to, že stav, kdy pro něj zaměstnavatel neměl práci, stále trvá, čekal na pokyn zaměstnavatele. Dne , datum, mu přišla SMS zpráva, dle které měl použít jiné vozidlo. Na základě toho se žalobce ihned dostavil do zaměstnání k převzetí vozidla. S ohledem na výše uvedené žalobce žalované dne , datum, odeslal sdělení, v němž uvedl, že trvá, aby jej žalovaná i nadále zaměstnávala. Žalobce dále uvedl, že postup žalované (předání okamžitého zrušení pracovního poměru) je výsledkem dlouhodobého konfliktního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, neboť žalovaná (pozn. zřejmě myšleno žalobce) se dlouhodobě domáhá realizace svých práv. Žalobce se domnívá, že žalovaná dlouhodobě porušovala pracovněprávní předpisy, proto jí zaslal dne , datum, výzvu, v níž požadoval úhradu za odpracované přesčasové hodiny. Žalovaná jeho požadavek jako nedůvodný odmítla, proto se žalobce spojil s právním zástupcem, který dne , datum, zaslal žalované žádost o vydání pracovněprávní dokumentace. Následně dne , datum, žalobce podal u inspektorátu práce podnět k provedení kontroly u žalované.

2. Při své účastnické výpovědi doplnil, že vše začalo zjištěním, že mu nejsou propláceny přesčasy, na což zaměstnavatele upozornil. , Anonymizováno, mu plnění přesčasů odmítla. Poté došlo k „trestání“ jeho osoby, když při uzavírání pracovní smlouvy se dohodli, že bude mít nové vozidlo, bude jezdit ve dvojité posádce a bude vždy v pátek včas doma. Od toho upozornění však docházelo k častým změnám vozidel za stará vozidla a též byl postižen i finančně. Byly mu zkráceny náhrady cestovného. Dále mu ani nebyla uhrazena prémie za zácvik nových řidičů pana , Anonymizováno, a paní , jméno FO, . Dále mu bylo neoprávněně strženo 100 euro za jízdu ve svátek. Poté mu firma nařídila volno, což též vnímal jako jistý trest, když kvůli tomuto volnu přišel o finanční příjem. Zbýval mu tak příjem ve výši , částka, měsíčně, což sotva pokryje nájem. Za tímto volnem měla následovat jeho dovolená, proto přijal brigádu na jeden týden u společnosti Northwade s tím, že tato brigáda nijak nemohla ovlivnit jeho působení u žalované, když za touto brigádou byla právě ta dovolená. To, že přijal brigádu, oznámil Jiřímu , jméno FO, a panu , jméno FO, . Ani jeden z nich mu nedal najevo, že by na tom bylo něco špatně. Ostatní řidiči to také dělají. Neví, zda má nebo nemá nějakou dohodu se zaměstnavatelem ohledně možnosti výkonu práce u jiného zaměstnavatele. Nevzpomíná si vůbec, že by tuto otázku někdy řešili. Žalobce odmítal práci pouze v rámci přesčasových hodin, jinak nikdy jinou práci neodmítl. Pracoval 12 i 13 hodin denně, je logické, že měl pak přesčasy, přesto mu zaměstnavatel stále nařizoval další práci, přestože již měl odpracováno 40 hodin za týden. Dále odmítl dne , datum, řídit vozidlo z důvodu hygienických, poté, co se vrátil z dovolené a nařízeného volna. Vozidlo bylo velmi znečištěné. Odmítl to z obavy o jeho zdraví a zdraví jeho rodiny. Nejvíce mu vadil stav obytného prostoru. Dále mu vadil technický stav. Ve vozidle byla špína, prach, zbytky potravin, odpadky, i matrace byla znečištěná. Co se týče technického stavu, asi nejhorší byla ta díra na nástupu, kde mu mohla zůstat noha, mohl zakopnout a spadnout z výšky 1,5 metru. Také se stávalo, že u návěsů a vozidel chyběly technické kontroly, přesto byli řidiči nuceni s těmito vozidly jezdit. Ve vozidle to zapáchalo. Jeho přímým nadřízeným, co se týče přidělování práce, byla paní Šůchová, disponentka. Poté, co odmítl práci, z její strany žádná komunikace neprobíhala.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že je přesvědčena o platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které bylo z její strany učiněno vůči žalobci a které mu bylo doručeno dne , datum, . Žalovaná nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by ona poskytla žalobci souhlas ve smyslu § 304 zákoníku práce. Žalovaná tyto souhlasy zaměstnancům na pozici řidiče nikdy neposkytuje, neboť se jedná o práci v silničním provozu, kde se důsledně dbá na dodržování pracovní doby včetně zákonných přestávek u řidičů. Koordinace s dalším zaměstnavatelem je nereálná. Souhlas dle názoru žalované nelze dovodit ani ze smlouvy, naopak řidiči zaměstnaní u žalované jsou seznámeni již při vstupním školení s tím, že nemohou bez písemného souhlasu vykovávat pracovní činnost stejného druhu u jiného zaměstnavatele. Dále má žalovaná za to, že vymezení důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru je dostatečně určité, lze z něj jednoznačně dovodit jednání žalobce. K druhému důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla, že žalobci bylo vytýkáno odmítání výkonu práce, tedy úmyslné neuposlechnutí pokynu zaměstnavatele. Žalovaná ve shodě s žalobcem uvedla, že ten se dne , datum, dostavil do místa výkonu práce, kde mu byl předán nákladní automobil RZ , SPZ, , se kterým však žalobce odmítl z hygienických důvodů práci vykonávat. Dále v žalobě tvrdil, že vozidlo nebylo v řádném technickém stavu, oboje žalovaná odmítá. Následně mu technik sdělil, že jiné vozidlo žalobci poskytnout nemůže. Žalobce odmítal práci s tímto vozidlem i v následujících dnech, žalované tak nezbylo, než okamžitě ukončit pracovní poměr se žalobcem.

4. Žalobce k prokázání svých tvrzení navrhoval mimo jiné i výslech svědka , jméno FO, . Ten však jeho tvrzení, zejména co se týče stavu vozidla v době, kdy jej žalobce odmítl převzít, nepotvrdil. Svědek uvedl, že je zaměstnán ve společnosti , Anonymizováno, jako školící technik. Stará se o řidiče, co se týče techniky, řeší závady na autech. Práci i auta rozděluje , Anonymizováno, . Občas se stane, že řidič odmítne řídit vozidlo, a to z důvodu, že je vozidlo například špinavé. O čistotu vozidla se má starat vždy řidič, má ho předat čisté po ukončení jízdy, někdy se stane, že řidič vozidlo nepředá čisté, pak ho dá firma do čistírny a následně po řidiči žádá zaplacení nákladů na čistírnu. Kontrolu u vozidla provádí svědek až v době, kdy do něho má nasednout nový řidič. Vozidlo předávají technici. Při předání vozidla provádí vizuální kontrolu, kontrolují se pneumatiky, zda nejsou někde ostré hrany, zda je provedena technická kontrola, ale o to by se měli vždy starat řidiči. Obvykle řidič jezdí pořád na jednom a tom samém vozidle, proto si může i hlídat, kdy byla provedena poslední technická kontrola a kdy má být další. Taktéž řidič má vždy nahlásit, pokud dojde k nějaké nehodě nebo poškození vozidla, aby bylo možné toto vozidlo opravit. Žalobce po nástupu do zaměstnání začal jezdit s panem , jméno FO, na úplně novém vozidle , Anonymizováno, , po půl roce mu dali jiné vozidlo, nový , Anonymizováno, , poté začaly problémy s „dispem“, kdy žalobce odmítal se vracet v sobotu, proto mu dali nějaké jiné starší vozidlo.

5. Jednou byl svědek přítomen tomu, že žalobce odmítl převzít auto. Bylo to v pondělí, měl převzít nějaké starší vozidlo, přišel s tím, že je tam tyfus, špína, že s tímto nepojede. Svědek s kolegou do vozidla šli a zjistili, že vozidlo bylo čisté, bylo vytřeno a utřený prach, jediné co bylo, tak na matraci byly nějaké dvě skvrny, svědek mu řekl, že stejně si tam dává prostěradlo, ať jede. Je běžné, že řidič si bere vlastní povlečení, deku a polštář a věci na spaní. Vozidlo bylo dle názoru svědka v pořádku. Volali na dispo, kde jim sdělili, že mají vozidlo vyčistit, ale svědek se domníval, že tam nebylo co čistit, byly tam pouze dva fleky na matraci. Žalobce byl po celou dobu na firmě, nejprve si šel převzít vozidlo, poté se vrátil, šel do jídelny. Svědek žalobci nic neříkal, když odmítl jet s vozidlem, žádnou jinou práci mu nedával. Žalobce přišel i druhý den do práce s tím, že řekl, že s tímto vozidlem nepojede, třetí den do práce už nepřišel, svědek měl už pro něho připravenou výpověď. Následně ve čtvrtek přišel s tím, že má převzít jiné vozidlo, svědek mu předal výpověď. Vozidlo, které žalobce nepřevzal, převzal jiný řidič a odjel. Auto před předáním technici prošli, neshledali nic závažného na jeho stavu.

6. K předloženým fotografiím na listu 24 až 31 svědek uvedl, že na nich je vidět běžně opotřebené vozidlo. Na jedné fotografii je vidět prasklý nášlap, pokud je někdo silnější a šlápne na to patou, tak se to občas stane. Před technickou se snaží plast vyměnit, aby to bylo vše v pořádku, jinak to ale nebrání provozu. Na kontrolce svítí porucha osvětlení, zřejmě je tam nějaká porucha, ze zprávy z displeje je patrné, že porucha osvětlení byla na registrační značce, je povinností řidiče, aby tuto poruchu odstranil, tedy vyměnil příslušnou žárovku a je jedno, zda to udělá řidič, který předal vozidlo nebo řidič, který vozidlo převzal. Žárovky se fasují ve skladě a jsou i ve vozidle, žárovek je vždy dostatek. Dole ještě svítí kontrolka tlaku v pneumatikách. Povinností řidiče je i kontrolovat tlak v pneumatikách. To, že řidič má tuto kontrolu provádět, je ve vnitřních směrnicích, je to takto běžné. Po předložení fotografií na čísle listu 40 až 44 svědek uvedl, že to jsou fotografie, které fotili s kolegou , jméno FO, , což je také technik. Na fotografii č. l. 43 je nafocen strop, na fotografii č. l. 44 jsou nafoceny dveře. Na fotografii č. l. 41 je vidět v prahu díra.

7. Svědek dále popsal, jak probíhají vstupní školení, které on vede. Mimo jiné uvedl, že rozhodně říká, že řidič nemůže být zaměstnán pro jiného zaměstnavatele, protože když má třeba placené volno, může se stát, že je z tohoto volna odvolán, že musí řídit vozidlo, ale pokud by řídil u jiného zaměstnavatele, tak by třeba nemohl z důvodu povinných zastávek toto vykonávat, což je nepřípustné. Jednou se stalo, že skutečně jiný řidič řídil pro jinou firmu, nicméně toto se pak řešilo tím, že byl s ním rozvázán pracovní poměr, protože to prostě nejde. Zda toto svědek říkal i na školení, kde byl žalobce, si již nepamatuje, nicméně by se divil, že by mu toto neříkal, když má naučené určité fráze a toto říká na všech školeních. Má za to, že to, že nemůžou jezdit někde jinde, je naprosto logické, prostě to nejde.

8. Výpověď svědka , jméno FO, byla ve shodě s výpovědí , jméno FO, , který je bratrancem žalobce a pracuje ve firmě , Anonymizováno, , s žalobcem jezdil asi 4 až 5 měsíců po jeho nástupu. Poté nastoupil na pozici technika. Svědek byl přítomen tomu, když žalobce odmítl převzít vozidlo k výkonu práce. Vozidlo, které mělo být předáno, svědek viděl. Má za to, že vozidlo bylo ve stavu způsobilém k jízdě. Bylo v dobrém technickém stavu. Myslí si, že tam bylo i čisto, díval se tam a dokonce vozidlo i fotil, a to hned ten den při prvním předání. Ve vozidle nebylo nic cítit. Z jeho pohledu to vozidlo bylo čisté a mohlo se s ním normálně odjet. Poté, co řidič odmítl vozidlo převzít, tak vozidlo nikdo nečistil. Zůstalo stát na stejném místě necelý týden. Poté se ještě jednou předávalo to samé vozidlo žalobci, který to opět odmítl, následně se předalo jinému řidiči, který s ním odjel.

9. Soud vyslechl též , jméno FO, , který též pracoval jako řidič u společnosti , Anonymizováno, . Ten se vyjadřoval k propácení přesčasů. Uvedl, že v dopravě se přesčasy neproplácejí. Měli pevnou mzdu a pak diety, které činily , Anonymizováno, , Anonymizováno, na den a k tomu jim měli dát , Anonymizováno, , Anonymizováno, na den kapesné, což však jim následně nevypláceli. K žádnému zaškolení nedošlo, oni s manželkou přešli rovnou z jiné firmy, přičemž jim zůstalo to samé vozidlo z jiné firmy. Neví, zda je možné pracovat jako řidič pro jinou společnost, než je jeho zaměstnavatel, on to nikdy neudělal.10. , jméno FO, vypověděla ve shodě se svědkem , jméno FO, , že s ním ve společnosti , Anonymizováno, pracovala od , datum, do , datum, . Nebyli nijak školeni, oni totiž přešli i s vozidlem ze společnosti , Anonymizováno, . Měli přiděleného technika, se kterým vše ohledně údržby řešili. Vozidlo s SPZ , SPZ, pamatuje, nemělo ledničku. Jednalo se o starší auto, které mělo nějaké vady, ale co se týče čistoty, tak nic závažného tam nebylo. Svědkyně dále uvedla, že vždy, když vozidlo předávali, tak jej vyčistila.

11. Svědkyně , jméno FO, , která je sestřenicí žalobce a je zaměstnána u žalované, potvrdila výpověď žalobce, že jí žalobce zaučoval zhruba 2 až 3 týdny. O odměnách za zaučování slyšela, ale také slyšela, že v té době to zrovna rušili. Dále uvedla, že každý řidič má po sobě vždy vozidlo uklidit. O školení ohledně čistoty vozidla neslyšela, ani se ho neúčastnila. Se štěnicemi ve vozidle se nikdy nesetkala. Neví, že by nějaký řidič řídil pro jiného zaměstnavatele, myslí, že to ani možné není.

12. Svědkyně , jméno FO, , bývalá řidička vnitrostátní kamionové dopravy u žalované, uvedla, že u žalované působila jako řidička od roku 2017 do roku 2019. Žalobce nezná. Také ona uvedla, že v práci vykazovala velké množství přesčasových hodin, nicméně žalovaná neřešila, resp. řešila to pouze jednou po krátký čas, když žalovaná přestala řidičům vyplácet příplatek za přesčasy, kdy společně s několika dalšími řidiči odmítala vykonávat práci v přesčasových hodinách. Jednou se stalo, že převzala vozidlo technicky nezpůsobilé, postupovala tak, že informovala dispo, domluvila se s nimi, že odjede jeden den, pak vozidlo předá. Ve vozidle by však nespala. Bylo znečištěné, všude prach, popel, zápach z cigaret. Vozidlo i špatně brzdilo. Druhý den jí bylo předáno jiné vozidlo. K fotografiím vozidla, které předložil žalobce, uvedla, že s takové vozidlo, pokud by převzala, by řešila s dispečerem. Na matraci vyfocené na fotografii by odmítala spát. Připustila, že ve vozidle je i druhá matrace. Vozidlo by řešila i z toho důvodu, aby to znečištění a závady nešly na její vrub. K vozidlům se značkou začínající , Anonymizováno, uvedla, že jsou stará, nebyla v nich lednice. K fotografii č. l. 31 uvedla, že prasklou žárovku a dohuštění pneumatik by zajistila sama, je to práce řidiče. Když nastoupila do zaměstnání, školení trvalo asi dvě hodiny, bylo jí technikem vysvětlováno, jak s vozidlem zacházet. Nikdy neřešila, zda může pracovat pro jiného zaměstnavatele, nicméně řidiči se o tom spolu bavili. Jednou požádala o možnost řídit vozidlo z , právnická osoba, , když její přítel, taky řidič kamionu, potřeboval pomoct. Zaměstnavatel s tím souhlasil s tím, že to je na její zodpovědnost. Jednou taktéž si vzala dovolenou a jela se svým kamarádem do , Anonymizováno, , kde po dobu asi sedmi hodin řídila, aby svému kamarádovi pomohla. Nicméně to dělala zadarmo, zaměstnavateli o tom neřekla, když řídila, kartu řidiče do vozidla vsunula. Nikdo to neřešil, domnívá se, že to ani nikdo nezjistil.

13. Svědek , jméno FO, , technik a školitel ve společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., si vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, nevybavil, nebyl schopen se vyjádřit ke stavu tohoto vozidla. Popsal však, že pokud nějaký řidič sdělí, že nechce s vozidlem jet, protože je znečištěné, tak ho požádají, aby ho převezl k nim, a když toto odmítne, tak vozidlo převezou k nim sami. Následně zhodnotí situaci, způsob údržby vozidla. Toto se stává nárazově, nejvíce 2x do měsíce. K evidenci provozu vozidla a jízdy řidiče svědek uvedl, že společnost užívá systém , Anonymizováno, , který umožnuje pořizovat záznam o tom, jak vozidlo je provozováno, a to včetně záznamu konkrétního řidiče pomocí jeho karty, tento záznam se uchovává po dobu jednoho roku. Svědek dále uvedl, že působí ve společnosti jako školitel, což spočívá v tom, že pokud přijde nový řidič, tak jej má seznámit s chodem firmy, například i s ovládáním vozidla, včetně ovládání tachografu. Dále jsou řidiči motivování k tomu, aby jezdili ekonomicky, ekonomickou jízdu vyhodnocuje právě systém Fleetboard, který hodnotí předvídavost řidiče, způsob jízdy a vyhodnocuje i jednotlivé trasy. Dále jsou řidiči v rámci školení informováni o tom, jakým způsobem se mají o vozidlo starat. Drobné závady a nedostatky musí řidič řešit sám. Je logické, že když by řidič zavolal, že mu ve , Anonymizováno, praskla žárovka, tak tam nebude poslán výjezd, aby mu vyměnili žárovku. Svědek dále uvedl, že ač jej to s ohledem na jeho pracovní pozici nezajímá, ví o tom, že jednou se stalo, že jeden řidič se chtěl podívat do Švédska, proto si vzal dovolenou a oznámil dopředu dispu, že tam pojede a že se vrátí v sobotu, aby s tím takto počítali. Po předložení fotografie č. l. 25 svědek připustil, že vidí skvrny na matraci. Uvedl, že pokud by to řidiči vadilo, tak toto je možné vyřešit mokrou cestou nebo výměnou matrace. Toto by však jako závadu neposoudil, protože vozidla jsou vybavena vždy dvěma postelemi s dvěma matracemi, které jsou stejné, řidič tedy mohl užít druhou postel či druhou matraci, pokud matrace nezapáchá, tak mohl přes matraci povléknout prostěradlo. Obdobně se vyjádřil i k ostatním fotografiím, na nichž žádné závady znemožňující použití vozidla neshledal, případné znečištění by bylo odstranitelné. Ani prasklina na nášlapu dle jeho názoru nezpůsobuje nezpůsobilost provozu vozidla, kvůli této závadě na prahu se svědkovi nestalo, že by někdo odmítl vozidlo převzít. S tímto typem závad se setkal zhruba u každého devátého auta v odpovídajícím stáří. Svědek však zároveň potvrdil výpověď obžalovaného, když sice uvedl, že se mu nestalo, že by někdo kvůli takovému znečištění odmítl řídit vozidlo, avšak pokud by řidič odmítl jet s takovýmto vozidlem, tak v té době měli skoro 600 vozidel, mohli by mu nabídnout jiné vozidlo.

14. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že touto vznikl pracovní poměr mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem. To je ostatně mezi stranami nesporné. Smluvní strany si sjednaly, že žalobce bude vykonávat práci „řidiče MKD“ s místem výkonu práce v Teplicích. Pracovní poměr byl sjednán od , datum, na dobu neurčitou. Pracovní doba byla sjednána v rozsahu 40 hodin s tím, že může být nerovnoměrně rozvržena a zaměstnanec souhlasil s možností výkonu práce přesčas. V článku 10.5 si smluvní strany sjednaly toto: „Zaměstnanec se zavazuje, že bude informovat svého zaměstnavatele během platnosti této pracovní smlouvy o případném dalším pracovně právním vztahu. Bude-li zaměstnanec v dalším pracovně právním vztahu u jiného zaměstnavatele vykonávat práci řidiče, zavazuje se předkládat pravidelně každý týden stejnopis evidence odpracované doby u jiného zaměstnavatele.“ Na toto ustanovení žalobce odkazoval s tvrzením, že z něho lze dovodit souhlas zaměstnavatele s výkonem práce zaměstnance u jiného zaměstnavatele. Soud však z tohoto ujednání nemá za prokázané, že by skutečně žalovaná dala souhlas žalobci s výkonem práce řidiče u jiného zaměstnavatele, když z předmětného ustanovení toto prostě nevyplývá. Zmínka, že zaměstnanec bude vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele je pouze v takzvané „hypotéze“, tedy v popisu nějakého stavu, který pokud nastane, pak je třeba příslušné ujednání aplikovat. Toto ujednání však nic neříká, za jakým podmínek (či zda bezpodmínečně) takový stav (myšleno souhlas zaměstnavatele) může nastat. Žalobce tak svoje tvrzení, že dostal od zaměstnavatele souhlas s výkonem práce u jiného zaměstnavatele, neprokázal. Na tom nemohla nic změnit ani situace, pokud by se žalobci podařilo prokázat tvrzení, že jiný řidič výkon práce pro jiného zaměstnavatele vykonával. Nad rámec soud uvádí, že skutečnost, že se tak stalo, byla prokázána výpovědí svědka , jméno FO, , který však mimo jiné uvedl, že se tak stalo za situace, kdy výkon práce prováděl řidič v době, kdy čerpal dovolenou a s předchozím výslovným souhlasem zaměstnavatele. Nikoli tedy jako žalobce, který jízdu provedl v době, kdy měl a u zaměstnavatele nařízené volno a zaměstnavatel o záměru žalobce vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele předem nevěděl.

15. Z písemnosti ze dne , datum, , viz číslo listu 8, soud zjistil, že jejím obsahem je projev vůle zaměstnavatele, žalované, okamžitě zrušit pracovní poměr se žalobcem, což žalovaná v tomto dokumentu odůvodnila tím, že žalobce v období od , datum, do , datum, žalobce prováděl bez souhlasu zaměstnavatele výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, navíc byl dle pracovní smlouvy povinen v případě výkonu práce řidiče předkládat každý týden stejnopis evidence pracovní doby u jiného zaměstnavatele. Tímto jednáním mohl způsobit škodu velkého rozsahu, mohlo dojít k nedodržení povinných přestávek řidiče. Dále žalovaná žalobci vytkla, že dne , datum, odmítal vykonávat práci ve smyslu pracovní smlouvy a dle pokynů zaměstnavatele, když dne , datum, a , datum, odmítl vykonávat přidělenou práci a dne , datum, bez řádného důvodu nenastoupil do zaměstnání, což žalovaná považovala za neomluvenou absenci.

16. Žalobce namítal, že z předmětného dokumentu nevyplývá, že by žalovaná žalobci vytýkala samotné provádění výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem žalovaného, když žalovaná následně uvedla, že žalobce měl předkládat evidenci pracovní doby u jiného zaměstnavatele. Následně žalobce uvedl, že není zřejmé, k čemu se vztahuje tvrzení žalované v předmětném dokumentu: „tímto svým jednáním jste mohl sobě…“, co měla žalovaná na mysli. Žalobce tak netuší, jaké jednání je mu vytýkáno. Soud s tímto výkladem žalobce nesouhlasí. Z předmětného dokumentu jasně vyplývá, že žalovaná vytýkala jednak to, že žalobce v období od , datum, do , datum, prováděla bez jejího souhlasu výdělečnou činnost pro jiného zaměstnavatele a jednak to, že následně žalobce nepředložil stejnopis evidence pracovní doby u jiného zaměstnavatele a to ve lhůtě jednoho týdne. To vyplývá z obsahu dokumentu, zejména z toho, že druhý důvod je uveden slovem „navíc“, z čehož je zřejmé, že žalovaná nepředložení evidence považuje za další porušení (resp. jeho gradaci) povinností žalobce, které mu vyplývaly z pracovního poměru. Z dokumentu je tak zcela jednoznačně patrné, jaké jednání je žalobci vytýkáno.

17. Skutečnost, že žalobce pro jiného zaměstnavatele pracovní činnost vykonával, potvrdil žalobce a byla prokázána dohodou o provedení práce ze dne , datum, , ze které vyplývá, že žalobce se se společností , právnická osoba, . dohodl na výkonu práce řidiče MKD (tedy totožné práce jako u žalované) v období do , datum, . Skutečnost, že žalobce pro jiného zaměstnavatele pracovní činnost vykonával, vyplývá také z denního protokolu řidiče (viz číslo listu 46), z něhož je patrné, že žalobce vykonával činnost řidiče ve dnech , datum, až , datum, .

18. Z sms komunikace (viz číslo listu 10) soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím svého zaměstnance Marka vyzvala žalobce k převzetí vozidla 5P9 1733 s tím, že jej má v pondělí převézt do Českých Velenic. Zpráva byla odeslána , datum, . Následně žalobce dne 19. 8. v 8 hodin uvedl: „Ahoj, vozidlo 5P9 1733 je v nehorázném stavu a bez lednice, z hygienických důvodů odmítám s tímto pracovat, žádám o nápravu nebo jiné vozidlo. Díky Jirka.“ Následně dne 21. 8. 11:35 se žalobce dotazoval, kdy bude nějaká práce, na což mu bylo vzápětí odpovězeno dotazem, zda má převzaté auto, na což žalobce reagoval tím, že s vozidlem 5P9 1733 odmítl pracovat, žádal o nápravu. Tímto dal žalobce zcela zřejmě najevo, že s tímto vozidlem pracovat nebude. Pak následovala výzva žalované, aby si převzal jiné vozidlo.

19. Z sms komunikace založené na čísle listu 53 je patrné, že dne , datum, žalovaná prostřednictvím své zaměstnankyně vyrozuměla žalobce, že má nařízenou dovolenou v termínu od 29. 7. do 16.

8. Na dotaz žalobce, co do , datum, ho informovala, že momentálně pro něj nemají práci. Žalobce na to reagoval, že dle jeho názoru se jedná o překážku ze strany zaměstnavatele a dle toho očekává kompenzaci dle zákoníku práce.

20. Žalobce tvrdil, že před tímto žalovanou vyzýval k dodržování pracovní doby (odmítal pracovat přesčasy, které by mu nebyly propláceny). Svá tvrzení doložil a prokázal přípisem ze dne , datum, , z něhož vyplývá, že vyzval žalovanou k proplacení přesčasů za období od , datum, do , datum, , dlužnou částku vyčíslil na , částka, za celkem , hodnota, hodin odpracovaných přesčasů. Z dopisu ze dne , datum, (viz číslo listu 14) je patrné, že žalovaná tento nárok žalobce odmítla jako neoprávněný.

21. Z podnětu ze dne , datum, , viz číslo listu 17, vyplývá, že žalobce prostřednictvím svého zástupce podal podnět na Oblastní inspektorát práce k provedení kontroly u zaměstnavatele, zda jsou dodržovány pracovněprávní předpisy stran vyplácení přesčasů zaměstnanci a prověření zákonnosti jednání zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnanci. Z dopisu ze dne , datum, , viz číslo listu 18, vyplývá, že žalobce podal stížnost na žalovanou u Úřadu pro ochranu osobních údajů, resp. požádal o prověření dodržování GDPR ze strany žalované.

22. Žalobce dále doložil fotodokumentaci vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, (viz číslo listu 24 až 31) na níž je vidět kabina nákladního vozidla včetně návěsu. V detailu jsou zobrazeny nečistoty v interiéru vozidla včetně jeho opotřebení (ošoupaný volant, díra v plastu, skvrny na matraci). Na palubním počítači je zobrazena porucha osvětlení a tachometr s počtem najetých kilometrů ukazuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, km. Z těchto fotografií nelze učinit jednoznačný závěr, že vozidlo není použitelné pro výkon práce řidiče bez ohrožení jeho zdraví. Nezpůsobilost vozidla z předložených fotografií a ani z výpovědí jednotlivých svědků jednoznačně nevyplývá. Na předložených fotografiích sice je patrné, že paluba vozidla nebyla zcela čistá, nicméně z předložených fotografií nevyplývá, že rozsah zaznamenaného znečištění byl tak významný, aby z něj bylo možné učinit závěr o nepoužitelnosti tohoto vozidla, nevybočoval z rozsahu znečištění a opotřebení způsobeného běžným provozem vozidla.

23. Žalovaná předložila též fotografie předmětného vozidla (viz číslo listu 40 až 44). Z těchto fotografií nelze dovodit tvrzení žalované, že vozidlo je v bezvadném stavu jak po technické tak po hygienické stránce. V podstatě lze s hodnocením tohoto důkazu ve vztahu k hodnocení tohoto důkazu odkázat na předchozí odstavec, když i z těchto fotografií lze dospět k závěru, že vozidlo sice bylo znečištěné a opotřebované, nicméně nikoli v takovém rozsahu, aby nebylo způsobilé k provozu.

24. Z protokolu o aktivitě vozidla, viz číslo listu 59, se podává, že na vozidle s registrační značkou , SPZ, byla zaznamenána aktivita dne , datum, od , právnická osoba, do 8:

34. Jako řidič v tomto čase zde figuroval žalobce. Tomu předcházela aktivita , jméno FO, . Následně po žalobci aktivita byla zaznamenána až , datum, , a to řidičem , jméno FO, .

25. Z protokolu, viz číslo listu 70, je patrné, že žalobce byl školitelem , jméno FO, dne , datum, mimo jiné seznámen s tím, že řidič má pečovat o vůz, kontrolovat pneumatiky, kabinu, plachtu a osvětlení.

26. Podle ustanovení § 55 odstavce 1 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP), zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný , podezřelý výraz, čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný , podezřelý výraz, čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

27. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zákon charakterizuje jako „výjimečné“. Zaměstnavatel může oprávněně okamžitě rozvázat pracovní poměr se svým zaměstnancem pouze v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby případné výpovědi z pracovního poměru. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek je třeba vycházet.

28. Žalobce argumentoval odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. sn. , spisová značka, , ze kterého dle žalobce jednoznačně vyplývá, že porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem je dáno tehdy, když neomluvené zameškání práce trvá nejméně po dobu pěti dnů, přičemž nelze ani mít za to, že je takto dáno bez dalšího, neboť je třeba přihlížet k dalším okolnostem jednotlivého případu. Soud ve vztahu k interpretaci odůvodnění zmíněného rozhodnutí žalobcem dospěl k jinému závěru. V odůvodnění zmíněného rozhodnutí nejvyššího soudu je ohledně žalobcem zmíněné pětidenní doby uvedeno toto: „Soudní praxe již dříve dospěla k závěru, že neomluvené zameškání práce v trvání pěti dnů zpravidla představuje – obecně vzato – samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Jednání zaměstnance znamenající porušení pracovní kázně však nelze posuzovat bez přihlédnutí k dalším okolnostem, které mohou mít vliv na celkové zhodnocení případu, jak výše uvedeno; z okolností, které vyšly v posuzované věci za řízení najevo, vyplývá, že při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně žalobcem a důvodů, pro které lze výjimečně rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením, mělo být kromě délky nepřítomnosti žalobce v práci také přihlédnuto zejména k důsledkům nepřítomnosti žalobce v práci pro žalovaného, k dosavadnímu postoji žalobce k plnění pracovních úkolů, k míře jeho zavinění a ke způsobu a intenzitě porušení jeho konkrétních pracovních povinností. Odvolací soud se však těmito okolnostmi nezabýval a neopatřil si k tomu všechny potřebné skutkové poznatky.“ Je tedy zřejmé, že rozhodně z textu předmětného rozhodnutí nevyplývá, že by k porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem odůvodňujícím rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením bylo vázáno na absenci v zaměstnání po dobu nejméně pěti pracovních dní. Naopak. Soud pouze konstatoval, že při neomluvené absenci v tomto rozsahu představuje obecně vzato samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Následně nejvyšší soud (shodně i s jeho dřívější i pozdější judikaturou) zdůraznil, že vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval.

29. Soud se s tímto právním názorem nejvyššího soudu zcela ztotožňuje. Podrobně zkoumal okolnosti, za kterých došlo k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením.

30. Žalobce poukazoval na to, že mezi žalobcem a žalovaným před okamžitým ukončením pracovního poměru existoval spor o vykonávání a vyplácení přesčasových hodin. Tento spor v podstatě vyvrcholil tím, že žalobce dal podnět na inspektorát práce. Jeho tvrzení byla prokázána zejména spisem inspektorátu práce, resp. závěry této instituce, ze kterých je zřejmé, že ze strany žalované došlo, a to i ve vztahu k žalobci, k jistým pochybením. Je zřejmé, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou nemusely být dobré. Nicméně porušení povinností zaměstnance obecně nelze ospravedlnit dřívějším porušením povinností zaměstnavatele. Lze toliko k němu přihlížet jako k okolnosti pro posouzení intenzity takovéhoto porušení.

31. Soud dospěl k závěru, že žalobce skutečně porušil své povinnosti vyplývající z pracovního vztahu se žalovanou, když opakovaně odmítal převzít jako řidič vozidlo k výkonu své práce. Žalobce neprokázal, že toto vozidlo nebylo způsobilé k výkonu práce, a to ať z důvodu hygienických, tak z důvodu technických. Ke svému tvrzení navrhoval řadu svědků, ani jeden z nich však, jak bylo shora uvedeno, nevypověděl, že předmětné vozidlo bylo v takovém stavu, ve kterém by jeho provozováním bylo ohroženo zdraví žalobce. Naopak z výslechu svědků , jméno FO, a , Anonymizováno, , kteří předmětné vozidlo viděli a následně jej i fotili, vyplývá, že vozidlo žádné vady bránící jeho provozu nevykazovalo. To vyplynulo i z výpovědi svědka , jméno FO, , který vozidlo převzal poté, co s ním odmítl jet žalobce. Tento svědek vozidlo při svém převzetí vyhodnotil jako čisté, když znečištěné vozidlo by nepřevzal. Skutečnost, že vozidlo nebylo nezpůsobilé k provozu, vyplývá i z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří shodně uvedli, že vozidlo předávali čisté. Svědek , jméno FO, dokonce tvrdil, že vozidlo vždy předávali čistější, než jej přebírali, přičemž z protokolu o aktivitě vozidla vyplývá, že to byly právě manželé , jméno FO, , po kterých měl žalobce vozidlo převzít. Ani z fotografií předmětného vozidla, a to ať předložených žalobcem, nebo žalovaným, nelze činit jednoznačný závěr, že vozidlo nebylo způsobilé k jeho provozu.

32. Soud toto shora uvedené porušení vyhodnotil jako zvlášť závažné, když je třeba přihlédnout ke specifickému výkonu práce řidiče, při kterém jsou jak na řidiče, tak na jeho zaměstnavatele, kladeny vyšší nároky na časovou organizaci práce. To vyplývá na jedné straně z nutnosti plnit řádně a včas zakázky a na druhé straně z nutnosti dodržování všech předpisů, zejména vztahujících se k nutnosti dodržování povinných přestávek a doby odpočinku řidičů. Na zaměstnavatele je tedy kladen větší tlak na logistiku jednotlivých řidičů a jednotlivých vozidel, čehož si žalobce, jako zkušený řidič z povolání, musel být vědom. Přesto neuposlechl pokyn zaměstnavatele a s vozidlem odmítl pracovat. To se nestalo pouze jednou, nýbrž s vozidlem odmítl práce vykonávat, jak sám uvedl, i druhý den. Třetí den již do zaměstnání vůbec nedorazil. Soud dospěl k závěru, že nelze po žalované jako zaměstnavateli, spravedlivě požadoval, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby případné výpovědi z pracovního poměru, když z chování žalobce (viz žalobcem předložená sms komunikace mezi ním a „dispem“) bylo patrné, že trvale odmítal s konkrétním vozidlem práci vykonávat.

33. Na tom nemění nic ani způsob, kterým žalovaná předala okamžité zrušení pracovního poměru, když lze přisvědčit žalobci, že tento způsob nesplňuje limity poctivého chování, když žalobce byl pod záminkou převzetí jiného vozidla vylákán z bydliště do zaměstnání jen za účelem předání shora uvedeného dokumentu.

34. Podle § 304 odst. 1 ZP zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.

35. Soud dospěl k závěru, že žalobce porušil své povinnosti vyplývající z pracovního vztahu se žalovanou také tím, že bez písemného souhlasu zaměstnavatele vykonával výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, když v době , datum, do , datum, , tedy v době, kdy byl zaměstnán u žalované, dokonce ani nečerpal řádnou dovolenou, vykonával práci řidiče mezinárodní kamionové dopravy pro společnost , právnická osoba, . Proto žalovaná byla oprávněna se žalobcem jednostranně rozvázat pracovní poměr i z tohoto důvodu. Pokud žalobce argumentoval tím, že o nutnosti předchozího souhlasu zaměstnavatele s výkonem pro jiného zaměstnavatele nebyl žalobce nikým proškolen, tak k tomu soud podotýká, že toto skutečně nebylo prokázáno, nicméně je to irelevantní, neboť tato povinnost vyplývá žalobci přímo ze zákona a pokud žalobce toto nevěděl, nelze to klást k tíži žalované. Platí totiž zásada, že neznalost zákona neomlouvá. Taktéž nelze přistoupit na argument, že pokud i jiní řidiči vykonali cestu pro jiného zaměstnavatele, pak tak mohl činit i žalobce. V tomto řízení sice bylo prokázáno, že se tomu tak skutečně stalo, například svědkyně , jméno FO, potvrdila, že nákladní vozidlo při své osmidenní dovolené na sedm hodin skutečně řídila, nicméně to byla, jak vyplývá z její výpovědi, za zcela odlišných podmínek, než se tak stalo u žalobce. Tato svědkyně řídila daleko kratší dobu, neřídila vozidlo v jiném pracovněprávním poměru a neřídila vozidlo v době pracovního volna, ale o dovolené.

36. Soud i ohledně tohoto porušení povinností žalobce hodnotil jeho intenzitu, resp. zda toto porušení je možné hodnotit natolik závažné, aby byla žalovaná oprávněna podle shora citovaného ustanovení § 55 odstavce 1 ZP zrušit pracovní poměr okamžitě. Na jedné straně lze do jisté míry chápat argumenty žalobce, který tvrdil, že s ohledem na zprávu zaměstnavatele, že v předmětném období pro něj nemá práci a po tomto období měl čerpat dovolenou, tak se žalobce mohl domnívat, že tím zaměstnavateli nemůže způsobit žádnou újmu, nicméně není tomu tak zcela. Je třeba znovu připomenout, že žalobce pro žalovaného vykonává práci řidiče, při které jsou jak na řidiče, tak na jeho zaměstnavatele, kladeny vyšší nároky na časovou organizaci práce. To vyplývá na jedné straně z nutnosti plnit řádně a včas zakázky a na druhé straně z nutnosti dodržování všech předpisů, zejména vztahujících se k nutnosti dodržování povinných přestávek a doby odpočinku řidičů. Na zaměstnavatele je tedy kladen větší tlak na logistiku jednotlivých řidičů a jednotlivých vozidel, čehož si žalobce, jako zkušený řidič z povolání, musel být vědom. V daném případě žalobce vykonával práci řidiče pro společnost , právnická osoba, . v době, kdy sice mu bylo ze strany žalované sděleno, že pro něj v té době nemá práci, nicméně přesto pobíral plný plat a měl tak být připraven na pokyn zaměstnavatele do práce kdykoli v pracovní době nastoupit, to ovšem nebyl. A nebyl by toho schopen ani v řádech dnů po případné výzvě žalované. Soud s ohledem na zvýšenou náročnost na časovou organizaci konkrétní práce vyplývající mimo jiné z nutnosti dodržování povinných přestávek a doby odpočinku řidičů, i toto jednání žalobce vyhodnotil jako porušení jeho povinností zvlášť hrubým způsobem. Proto okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bylo dáno ve smyslu § 55 odstavce 1 písm. b) ZP oprávněně.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., konkrétně za přípravu a převzetí právního zastoupení, za účast u jednání ve dnech , datum, , , datum, a , datum, (obě trvající déle než dvě hodiny, kdy soud přiznal žalované právo na náhradu za dva úkony právní služby za každé z těchto dvou jednání), , datum, a , datum, a dále za vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a , datum, , včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., a dále v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 36 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .