11 C 160/2020

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem pozemků parcelní číslo vše ležící v katastrální uzemí a obci obec.

II. Žaloba na určení, že spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny pozemků parcelní číslo vše ležící v katastrální uzemí a obci obec je žalobce, se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je spoluvlastnicí pozemků parcelní číslo vše ležící v katastrální uzemí a obci obec, a to v podílu jedné poloviny. Navrhla též určení, že žalovaný je spoluvlastníkem druhé poloviny předmětných nemovitostí. Žaloba byla odůvodněna skutečností, že na listu vlastnictví číslo jsou uvedeni duplicitně dva vlastníci, a to žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně však nabyla jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí z titulu nabídky daru těchto nemovitostí ze dne datum, kterou učinil jméno celé jméno žalovaného, otec žalovaného. Rozhodnutím anonymizováno odboru anonymizováno národního výboru ze dne datum bylo potvrzeno přijetí daru s tím, že československý stát se stává vlastníkem nemovitostí. Na základě žádosti ze dne datum bylo vlastnické právo státu zapsáno do evidence nemovitostí a hospodářskou smlouvou uzavřenou dne datum předal ONV obec předmětné pozemky anonymizována dvě slova obec. Z odstupní smlouvy ze dne datum vyplývá, že jméno celé jméno žalovaného odstoupil od vlastnictví a držení jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí, které předal své manželce jméno příjmení. V roce 1965 tak jméno celé jméno žalovaného mohl darovat pouze svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny. Rozhodnutím anonymizována dvě slova v obec č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že předmětné nemovitosti v rozsahu jedné ideální poloviny dědí po zemřelém jméno celé jméno žalovaného žalovaný. Usnesením Okresního soudu v Rokycanech č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že předmětné nemovitosti v rozsahu jedné ideální poloviny dědí po zemřelé jméno příjmení žalovaný. Žalobkyně zastává názor, že z projevu vůle zachyceného v zápisu o nabídce daru z datum je zřejmé, že jméno celé jméno žalovaného daroval státu svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny. Tento majetek tak neměl být zahrnut do řízení o dědictví po jméno celé jméno žalovaného a žalovaný nemohl vlastnictví k těmto nemovitostem z tohoto titulu nabýt.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a rozhodnutí, že vlastníkem předmětných nemovitostí je on s odůvodněním, že jeho otec jméno celé jméno žalovaného nebyl oprávněn předmětné nemovitosti převést, neboť neměl souhlas spoluvlastníka, jeho manželky jméno příjmení. příjmení se stal spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v roce 1982 po smrti jeho otce. Po smrti jeho role v řízení v anonymizováno rok bylo rozhodnuto, že vlastníkem zbývajících podílů předmětných nemovitostí se stal žalovaný. 3. jméno celé jméno žalovaného (otec prvního žalovaného) se stal výlučným vlastníkem pozemku na základě smlouvy odstupní ze dne datum. Z odstupní smlouvy ze dne datum vyplývá, že polovinu pozemku převedl na svou manželku, jméno příjmení. Tento stav byl zaknihován a zapsán ve vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální uzemí. Dne datum učinil jméno celé jméno žalovaného nabídku daru státu, kterou stát – rozhodnutím anonymizováno v obec ze dne datum rozhodnutí číslo jednací přijal. Hospodářskými smlouvami byla správa tohoto národního majetku převedena nejprve na anonymizována dvě slova obec a posléze na anonymizováno obec. V zápise o nabídce daru však není údaj o nabývacím titulu, na základě kterého jméno celé jméno žalovaného vlastnické právo nabyl, je označován jako vlastník (výlučný) tam uvedených pozemků, který jako jediný vlastník (nikoli spoluvlsatník) nabídl darování předmětných pozemků.

4. Naproti tomu rozhodnutím Státního notářství v obec ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka bylo potvrzeno, že dědictví po jméno celé jméno žalovaného, zemřelém dne datum, nabyl anonymizováno zůstavitele celé jméno žalovaného, a to mimo i ideální polovinu předmětných pozemků. Tomu odpovídající předešlý stav v evidenci nemovitostí.

5. Duplicita vlastnictví ohledně téhož pozemku se podává i z výpisu z katastru nemovitostí, viz číslo listu 17.

6. Podle § 80 písm. c) o.s.ř. lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Stav katastru nemovitostí, podle něhož jako vlastníci téhož pozemku jsou nezávisle na sobě evidovány různé subjekty, odůvodňuje naléhavý právní zájem na žalovaném určení vlastnictví.

7. Ve shodě s rozsudkem ze dne datum ve věci Okresního soudu v Rokycanech vedené pod spisovou značkou 5 C 77/96-29, soud dospěl k závěru, že určení, zda spoluvlastníkem předmětných pozemků je žalobkyně či je tento pozemek ve vlastnictví žalovaného, závisí na posouzení, zda na základě nabídky daru ze strany jméno celé jméno žalovaného došlo k převodu pozemku na stát.

8. V době, kdy jméno celé jméno žalovaného učinil nabídku daru, byl pozemek v podílovém spoluvlastnictví. Proto převést vlastnictví k celé věci mohli jen oba spoluvlastníci, každý z nich byl oprávněn k převodu toliko svého spoluvlastnického podílu, a to podle § 140 občanského zákoníku v tehdy platném znění (dále jen obč. zák.) zásadně pouze se souhlasem druhého spoluvlastníka. Souhlas spoluvlastníka nebyl podle § 490 odst. 1 obč. zák. třeba v případě soukromého vlastnictví (např. k převodu spoluvlastnického podílu na nezastavěném pozemku).

9. V dané věci však nešlo o převod spoluvlastnického podílu, nýbrž – jak prokazuje obsah zápisu o nabídce daru a rozhodnutí o přijetí – předmětem převodu bylo vlastnictví celých nemovitostí, nikoli toloko spoluvlastnického dílu. Proto nemá význam, zda k převodu byl zapotřebí souhlas spoluvlastnice a zda jej udělila, jak uvádí žalovaný. Při posuzování platnosti právního úkonu směřujícího k převodu vlastnictví na stát nelze tento právní úkon rozdělit na části jakoby se týkající jednotlivých spoluvlastnických podílů, zabývat se předpoklady platnosti ve vztahu ke každému z nich a popřípadě rozhodnout na základě závěru o částečné neplatnosti právního úkonu ve smyslu § 41 obč. zák. Tím by se totiž v rozporu s obsahem hodnoceného právního úkonu a tedy nepřípustně měnil jeho předmět. Podstatné je, že úkon směřující k darování učinil pouze jméno celé jméno žalovaného že tak učinil ohledně celé věci (pozemku), ač nebyl výlučným vlastníkem, a proto k tomu nebyl oprávněn. V důsledku toho a vzhledem k ustanovení § 39 o.z. tak nemohlo dojít k platnému převodu pozemku na stát.

10. Naproti tomu bylo prokázáno nabytí vlastnictví žalovaným, a to ve vztahu k první ideální polovině předmětných pozemků děděním po jeho otci a ve vztahu k druhé ideální polovině předmětných pozemků děděním po jeho matce, jak bylo shora uvedeno. Z uvedených důvodů soud vyhověl návrhu žalovaného a určil, že žalovaný je vlastníkem předmětných nemovitostí Současně byla zamítnuta žaloba o určení vlastnictví žalobkyně, která neprokázala, že vlastnictví k předmětným nemovitostem nabyla.

11. Žalovaný byl v řízení úspěšný, měl v souladu s ustanovením § 142 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které však nepožadoval, proto soud rozhodl, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.