11 C 212/2024

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A pro vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo , hodnota, , nacházející se v domě na adrese , adresa, , , Jméno žalované B, - , adresa, a vyklizený předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala vyklizení bytu číslo , hodnota, , nacházející se v domě na adrese , adresa, , , Jméno žalované B, - , adresa, , s odůvodněním, že žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložila žalobkyně výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Na základě mezi účastníky uzavřené nájemní smlouvy ze dne , datum, přenechala žalobkyně předmětný byt do užívání žalované, a to na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájmu bytu, a nájemní smlouva neobsahovala ustanovení zaručující obnovu nájmu, došlo uplynutím sjednané doby k ukončení nájemního vztahu a nájem skončil ke dni , datum, . Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne , datum, a zároveň byla žalovaná vyzvána, aby předmětný byt vyklidila a vyklizený předala žalobkyni, což však v tam určené lhůtě neučinila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem výše uvedeného bytu. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, uzavřené účastníky tohoto řízení se podává, že žalobkyně pronajala žalované výše uvedený byt na dobu určitou. Dopisem ze dne , datum, oznámila žalobkyně žalované, že nájem předmětného bytu nebude obnoven a skončí tedy ke dni , datum, , zároveň byla žalovaná vyzvána, aby k uvedenému datu byt vyklidila a vyklizený předala žalobkyni. Žalovaná tak doposud neučinila.Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.Účastníci tedy dne , datum, uzavřeli nájemní smlouvu na předmětný byt, a to na dobu určitou, přičemž tato doba uplynula. Nájemní smlouva tak zanikla ke dni , datum, . Žalované tedy odpadl právní důvod užívání bytu, dalším setrváváním v předmětném bytě tak žalovaná zasahuje do výkonu vlastnického práva žalobkyně, a proto žalobkyně má právo na ochranu dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku. Z uvedeného důvodu soud žalobě. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .