11 C 35/2025

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruškou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o výživné pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen s účinností od , datum, přispívat na výživu žalobkyně částkou , částka, měsíčně, a to do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na dlužném výživném za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby byl žalovaný povinen s účinností od , datum, přispívat na výživu žalobkyně částkou , částka, měsíčně, a to do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, zamítá.

IV. Tímto se ve vztahu k žalobkyni mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, .

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému, tedy otci žalobkyně, uložena povinnost platit výživné pro její osobu ve výši , částka, měsíčně ode dne , datum, . Uvedla, že v současné době činí výživné částku , částka, , naposledy bylo o vyživovací povinnosti žalovaného rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, . Žalobkyně v současné době studuje střední školu v Plzni. Výživné, které jí žalovaný hradí, využívá na dopravu do školy, školní pomůcky, stravu, ošacení a lékařská ošetření, zejména na zubaře a brýle. Žalovaný pracuje pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jeho příjem není žalobkyni znám. Její matka pobírá invalidní důchod 3. stupně ve výši , částka, měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že uznává nárok žalobkyně na výživné, má však za to, že by jeho výše měla odpovídat odůvodněným potřebám žalobkyně, stejně jako finanční situaci žalovaného, přičemž žalovaný má za to, že částka , částka, měsíčně tomuto neodpovídá. Poukázal na ustanovení § 857 a § 858 občanského zákoníku, kde se uvádí, že rodičovská odpovědnost zahrnuje práva a povinností rodičů, mimo jiné je zde i uvedeno, že právem rodiče je usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními. K tomuto žalovaný uvedl, že od roku 2015 není s žalobkyní v žádném kontaktu, kdy mu byl dlouhou dobu kontakt s ní odpírán, její matka v minulosti odmítla žalovanému jakýkoliv styk s žalobkyní. Žalovaný tedy neměl žádnou možnost na žalobkyni výchovně působit, byl mu odepřen styk a jakýkoliv kontakt s ní. Pro doplnění žalovaný uvedl, že žalobkyně není jeho biologickou dcerou, nýbrž žalovaný žalobkyni osvojil v době, kdy žil v manželském soužití s její matkou. Žalovaný má za to, že matka žalobkyně, jakožto druhý rodič, má nesporně vůči žalobkyni stejné povinnosti jako žalovaný, a měla by se tudíž i ona podílet na její výživě. Žalovaný je zaměstnán u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s průměrným příjmem cca , částka, měsíčně. Jeho pravidelné měsíční výdaje pak sestávají z úhrady splátek hypotéky ve výši , částka, , splátek životního pojištění ve výši , částka, , nájmu bytu včetně služeb spojených s užíváním bytu ve výši , částka, , náklady na dopravu činí , částka, , za stravu, oblečení a lékařskou péči žalovaný platí měsíčně , částka, , náklady na domácnost pak činí , částka, . Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, a to vůči žalobkyni, které platí částku , částka, měsíčně, a dále vůči nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , jíž hradí částku , částka, měsíčně. Žalovaný uvedl, že žalobkyně jej v minulosti nikdy nepožádala o jakékoliv dobrovolné přispění nad rámec stanoveného výživného, nikdy jej ani nepožádala o vyšší výživné. Žalovaný navrhl, aby soud výživné na základě všech uvedených okolností určil dle svého uvážení.

3. Žalovaný při účastnickém výslechu uvedl, že trvalý pobyt má evidovaný na adrese , adresa, , právnická osoba, , kde zčásti žije, většinu doby ale žije v Plzni. Pobírá mzdu , částka, a jiný příjem nemá. Pobírá rovněž náhrady na dojíždění ve výši přibližně , částka, měsíčně, jejich výše se každý měsíc mění. Vlastní chatu, kterou splácí hypotékou ve výši , částka, měsíčně, a vozidlo , jméno FO, . Co se týče dluhů, má pouze zmíněnou hypotéku, ze které mu zbývá doplatit , částka, . Má dvě vyživovací povinnosti vůči nezl. dceři , jméno FO, a žalobkyni, přičemž žádný dluh na výživném nemá.

4. Žalobkyně při účastnickém výslechu uvedla, že v současné době studuje na střední škole v Plzni – , právnická osoba, , Anonymizováno, , studuje zde obor návrhář modelů. Bydlí v , adresa, společně se svými prarodiči, sestrou a matkou. Její matka přispívá prarodičům na elektřinu a vodu, rovněž také na jídlo pro žalobkyni, o kterou se prarodiče starají. Neví, jakou částkou její matka takto přispívá. Do školy jezdí žalobkyně denně vlakem, v rámci školní výuky pak jezdí tramvají do ateliérů. Za dopravu měsíčně zaplatí většinou přes , částka, . Žalobkyně nemá představu o výši nákladů na bydlení, její prarodiče jí vaří a perou na vlastní náklady. Za telefon platí žalobkyně , částka, měsíčně. Dále jí vznikají náklady na školní pomůcky, jako jsou čtvrtky, barvy, tužky a látky. Ve druhém a třetím roce studia se pak pořádá malířský kurz, který si musí žalobkyně hradit částkou , částka, . Průměrné měsíční výdaje v souvislosti se školní docházku činí zhruba , částka, . Prarodiče za žalobkyni platí příspěvek na maturitní ples ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v současné době nemá v souvislosti se svým zdravotním stavem žádné zvýšené náklady, do svých 18 let ale pobírala příspěvek na péči ve výši , částka, , který již nepobírá. Na brýle vynaložila částku , částka, , obvykle jí vydrží asi dva roky, nyní si bude pořizovat brýle nové. Její matka jí peníze žádné nedává, na výživu žalobkyni přispívá spíše tak, že jí občas něco koupí. Peníze jí dává pouze babička, a to , částka, měsíčně. Žalovaný hradí výživné ve výši , částka, , což žalobkyni nestačí.

5. Soud dále provedl účastníky navržené listinné důkazy. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně je ve školním roce 2024/2025 žákyní třetího ročníku , právnická osoba, živnostenské, kde studuje obor modelářství a návrhářství oděvů. Rozsudkem Okresního soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo prokázáno, že rodiče tehdy nezletilé žalobkyně uzavřeli dohodu, v níž se otec zavázal s účinností od , datum, přispívat na výživu žalobkyně částkou , částka, . Dle potvrzení zaměstnavatele ze dne , datum, činila průměrná měsíční mzda žalovaného v období od května 2024 do října 2024 částku , částka, . Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, se podává, že žalovaný uzavřel nájemní smlouvu, v níž se zavázal hradit nájemné ve výši , částka, měsíčně a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, měsíčně. Výpisy z účtu žalovaného pak dokládají, že žalovaný hradí splátky úvěru ve výši , částka, měsíčně a rovněž částku , částka, za elektřinu. Z žádanky o změnu investičního životního pojištění vyplývá, že žalovaný hradí životní pojištění ve výši , částka, měsíčně.

6. Soud při jednání dne , datum, rozhodl o tom, že nebude provádět žalobkyní navržené důkazy, konkrétně důkaz výslechem dědečka žalobkyně, důkaz dokladem o zakoupení brýlí ani novou zprávou od zaměstnavatele žalovaného ohledně příspěvku na bydlení, stejně jako důkazy, jejichž provedení žalobkyně navrhla ve svém podání ze dne , datum, . Při jednání soudu dne , datum, byli účastníci poučeni dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby ve lhůtě 2 týdnů doložili listinné důkazy k prokázání svých tvrzených výdajů. Dále byli poučení ve smyslu § 118b o. s. ř., že všechny skutečnosti a důkazy je nutné uvést ve lhůtě 3 týdnů ode dne jednání. Tato lhůta uběhla dne , datum, , k tomuto dni tedy nastala koncentrace řízení, po níž již nelze přihlížet k žádným dalším navrženým důkazům s výjimkou důkazů uvedených v ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. Jelikož sama žalobkyně uvedla, že jí navržené důkazy mají prokazovat relevantní změnu poměrů na straně žalobkyně, její výdaje a majetkovou situaci obou rodičů žalobkyně, dospěl soud k závěru, že tyto důkazy již není možné provést, neboť se nejedná o důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků ani o důkazy, které by žalobkyně nemohla bez své viny včas uvést ani o důkazy, které by žalobkyně navrhla poté, co byla vyzvána k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Je sice pravdou, že žalobkyně nebyla při prvním jednání zastoupena svou advokátkou, nicméně tato skutečnost nemá na okamžik koncentrace řízení vliv. S ohledem na shora uvedené má tedy soud za to, že k důkazům, které byly po této lhůtě žalobkyní navrženy, nelze přihlížet, a proto tyto důkazy neprovedl.

7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 921 odst. 1 o. z., výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 o. z., výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zvýšení výživného je namístě, přičemž za adekvátní považuje částku 4 800 Kč, tedy zvýšení o 2 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně a jejího účastnického výslechu má soud za to, že od posledního rozhodnutí o výživném na straně žalobkyně skutečně došlo ke změně poměrů a k navýšení jejích výdajů, a to zejména v souvislosti se změnou školy, kdy žalobkyně nyní studuje střední školu, přičemž umělecký obor vyžaduje i jisté výdaje nad rámec běžného studia střední školy, jak ostatně uvedla i žalobkyně. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že naposledy bylo o výživném rozhodováno v roce 2016. S ohledem na takto dlouhou dobu od posledního rozhodnutí o výživném lze tedy zvýšení výdajů dovodit i věkem žalobkyně, stejně jako růstem cen běžných denních výdajů. Co se týče výše výživného, zde soud vycházel z poměrů na straně žalobkyně a žalovaného. Je namístě zde zmínit, že žalovaným zmiňovaná práva a povinnosti zahrnuty v rodičovské odpovědnosti se netýkají stanovení vyživovací povinnosti rodičů, neboť vyživovací povinnost není součástí rodičovské odpovědnosti, ale jedná se o zvláštní povinnost mezi rodiči a potomky, a tedy skutečnost, že žalovaný neměl možnost žalobkyni usměrňovat výchovnými prostředky, nebral soud při stanovení výše výživného v potaz, stejně jako skutečnost, že žalobkyně není biologickou dcerou žalovaného. Soud tedy v prvé řadě zjišťoval poměry žalobkyně, která žije ve společné domácnosti se svou matkou, sestrou a svými prarodiči. Připustila, že se o ní starají její prarodiče, na což jim její matka přispívá finančně. V souvislosti s bydlením tedy žalobkyně nemá pravidelné měsíční výdaje. Zvýšené výdaje má však žalobkyně v souvislosti se svým studiem, neboť denně dojíždí do školy v Plzni, kupuje si školní pomůcky a hradí si malířský kurz. Rovněž si hradí platby za telefon a pravidelně si kupuje nové brýle. Na druhé straně žalovaný prokázal, že s příjmy ve výši zhruba , částka, měsíčně hradí hypotéku, nájemné za byt, životní pojištění a rovněž má dvě vyživovací povinnosti, kdy žalobkyni hradí částku , částka, a nezl. , jméno FO, částku , částka, . Žalovaný sice vyčíslil náklady na dopravu ve výši , částka, , ve svém účastnickém výslechu však připustil, že nad rámec mzdy dostává náhrady na dojíždění ve výši kolem , částka, . Tyto náhrady tedy soud zohlednil v celkových příjmech a výdajích a dospěl k závěru, že je ve schopnostech žalovaného hradit výživné o , částka, vyšší než dosud, aniž by se tím zásadně snížila jeho životní úroveň. Tuto částku soud považuje za adekvátní i potřebám žalobkyně, u níž na jedné straně bezpochyby došlo k navýšení nákladů, na druhou stranu se však nejedná o tak zásadní navýšení, které by odůvodňovalo zvýšení výživného o částku , částka, měsíčně. Soud proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl pouze částečně a výživné zvýšil o částku , částka, , a to se zpětnou účinností ke dni , datum, , jak navrhla žalobkyně, v souladu s ustanovením § 922 odst. 1 o. z. Nedoplatek dlužného výživného ode dne , datum, ve výši , částka, soud žalovanému uložil zaplatit ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, kdy zohlednil zejména skutečnost, že právě zvýšení výživného představuje pro žalovaného určitou finanční zátěž, přičemž je v zájmu žalovaného i žalobkyně, aby byl žalovaný v prvé řadě schopen řádně hradit běžné výživné. Z tohoto důvodu tedy soud poskytl žalovanému k zaplacení dlužného výživného lhůtu delší, než jakou předpokládá ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalovanému, který byl ve věci z části úspěšný, nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení dle úspěchu ve věci. Náklady žalovaného sestávají z 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání soudu, doplnění důkazů na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) po , částka, dle § 9 odst. 2 a § 7 a. t., včetně náhrady hotových výdajů z těchto úkonů dle § 13 odst. 4 a. t. po , částka, (tj. celkem , částka, ), z cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a. t. za cestu z Plzně do , adresa, a zpět na jednání soudu dne , datum, a , datum, (80 km, při spotřebě 5,4l/100 km, sazba , částka, /km a cena nafty , částka, /l) ve výši , částka, , z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t. za 4 započaté půlhodiny po , částka, v celkové výši , částka, a dále z 21% DPH z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tedy náklady žalovaného činí částku , částka, . Jelikož úspěch žalovaného ve věci činil 61,5 % a neúspěch 38,5 %, náleží žalovanému náhrada 23 % z nákladů řízení, tedy ve výši , částka, . Soud tedy uložil žalobkyni povinnost náklady řízení žalovaného v této výši nahradit, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.