11 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce 2. celé jméno žalobkyně, datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit parcelu parcelní číslo st. číslo, jejíž součástí je rodinný dům číslo popisné číslo, a dále parcelu parcelní číslo vše nacházející se v katastrálním území a obci obec, a tyto vyklizené nemovité věci předat žalobcům do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 18 623,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit pozemek – parcelu parcelní číslo st. číslo v katastrálním území Rokycany, včetně budovy adresa (rodinný dům), která je součástí tohoto pozemku, a dále pozemek – pozemkovou parcelu parc. číslo v katastrálním území Rokycany, a tyto nemovité věci vyklizené předat žalobcům, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne 5. 2. 2020 mezi insolvenčním správcem žalovaného příjmení jméno příjmení jako prodávajícím na straně jedné a žalobci jako kupujícími na straně druhé se žalobci stali spoluvlastníky ve výroku uvedených nemovitostí. Uvedené pozemky jsou zapsány v Katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Rokycany. Vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do Katastru nemovitostí ve prospěch žalobců byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Rokycany, č. j. V-430/2020-408. Právní účinky tohoto vkladu nastaly ke dni 6. 2. 2020. Žalovaný vlastnil předmětné nemovitosti do doby, než vlastnické právo k těmto nemovitostem přešlo na žalobce. V důsledku přechodu vlastnictví předmětných nemovitostí na žalobce žalovaný pozbyl oprávnění předmětné nemovitosti užívat. Navzdory této skutečnosti však žalovaný předmětné nemovitosti stále užívá a z jeho chování není patrno, že by měl v úmyslu tyto nemovitosti dobrovolně vyklidit, a to i přes dne 13. 4. 2021 žalobci zaslanou písemnou výzvu, aby žalovaný předmětné nemovitosti vyklidil a vyklizené předal žalobcům nejpozději do 30. 4. 2021. Žalobci požadovali též náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nesouhlasí s tím, že k datu podání žaloby byl dán důvod pro to, aby byl povinen nemovitosti vyklidit. Žalovaný v dané věci učinil námitku spornosti vlastnického práva a i nadále se považuje za vlastníka předmětných nemovitostí, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z číslo. Žalovaný rovněž zahájil řízení o neplatnost kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020 před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020, ve smyslu ust. § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, když v tomto řízení nebylo dosud ve věci pravomocně rozhodnuto. V tomto řízení soud řeší otázku platnosti samotné kupní smlouvy, které se žalobci dovolávají v řízení o vyklizení nemovitosti. V řízení o vyklizení nemovitosti soud nemůže tuto otázku řešit. Účastníky řízení ve věci před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020 jsou taktéž žalobci, kteří prokazatelně před podáním žaloby věděli, že probíhá řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy a i přesto, minimálně předčasně, podali žalobu na vyklizení nemovitosti. Dokud nebude rozhodnuto pravomocně o tom, zda kupní smlouva je či není neplatná, žaloba na vyklizení není důvodná. Žaloba tak byla podána nedůvodně a předčasně. Žalovaný rovněž namítá, že sami žalobci zpochybňovali platnost kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020 uzavřené za žalovaného insolvenčním správcem JUDr. příjmení, když jednostranným právním jednáním od této kupní smlouvy odstoupili, což plyne z dopisu ze dne 25. 5. 2020, jež byl právním zástupcem adresován insolvenčnímu soudu. jméno žalobci tak zpochybnili platnost uzavřené kupní smlouvy, když žalobci sami činili podnět k dohlédací činnosti soudu. Žalobci uvádějí v dopise ze dne 25. 5. 2021, že insolvenční správce nikdy nesplnil svou povinnost ze smlouvy, jejíž porušení bylo důvodem pro odstoupení od shora citované kupní smlouvy, tedy povinnost předat kupujícímu předmět koupě se všemi klíči od rodinného domu a jeho příslušenství. jméno žalobci tedy od kupní smlouvy odstoupili jednostranným právním jednáním a nyní se dovolávají při žalobě o vyklizení té samé smlouvy, jež měla zaniknout odstoupením od smlouvy. Žalovaný k tomu dodává, že v dané věci zřejmě insolvenční správce řádně neinformoval žalobce o tom, že nemovitost užívá se svou rodinou žalovaný, insolvenční správce při své činnosti pochybil, což bylo zřejmě i důvodem pro odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020. Následně žalobci žádali o vydání kupní ceny, k čemuž dle informací žalovaného dosud nedošlo, když insolvenční správce odmítl uznat odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020, jak plyne z dopisu insolvenčního správce ze dne 24. 6. 2020. Žalovaný dodává, že důrazně popírá, že by nesdělil to, že užívá nemovitost k bydlení, na základě odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020 následně žalobci jednali o možném řešení situace, když v důsledku pochybení insolvenčního správce, který nesplnil svoji smluvní povinnost z kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020, se žalobci a žalovaný snažili najít smírné řešení věci, avšak jednání nevedla ke smírnému vyřízení předmětné věci. Žalobci se ve své žalobě dovolávají kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020, od které jednostranným právním jednáním odstoupili, navíc z dopisu JUDr. příjmení ze dne 7. 5. 2020 je zřejmé, že sami žalobci odmítli dne 22. 4. 2020 nemovitosti převzít. Žalovaný tedy má za to, že pokud žalobci sami odmítli dne 22. 4. 2020 nemovitosti převzít, následně odstoupili od kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020 pro porušení povinností insolvenčního správce, nemůže být žaloba o vyklizení důvodná. Navíc v situaci, kdy je veden spor o platnost samotné kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020, nelze dle názoru žalovaného po žalovaném spravedlivě požadovat, aby nemovitosti vyklidil, jde o žalobu minimálně předčasnou. Je zde pochybnost o tom, zda insolvenční správce porušil svoje povinnosti, řádně a úplně informoval žalobce o právním stavu věci. V závěrečném vyjádření žalovaný namítal i nesprávnost předsmluvních ujednání a postupu insolvenčního správce při realizaci prodeje nemovitosti a postupu insolvenčního soudu v procesu zpeněžování majetkové podstaty, které žalovaný v tamním řízení shledává v tom, že nebylo projednáno odvolání dlužníka proti rozhodnutí o formě oddlužení.

3. Žalovaný navrhl přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci žaloby podané u Krajského soudu v Plzni, kde je věc vedená pod spisovou značkou 54 ICm 742/2020. Žalovaný se v tamní věci domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy, na základě které se žalobci domáhají v tomto řízení vyklizení nemovitostí. Soud neshledal důvody k přerušení řízení, když otázku platnosti kupní smlouvy (zejména ve vztahu k žalovaným namítanému zániku smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobců) může posoudit v tomto řízení sám.

4. Výpisem z Katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobci jsou vlastníky ve výroku uvedených nemovitostí. Z tohoto výpisu je též patrné, že je zde zaevidována poznámka spornosti. To dokládá tvrzení žalovaného, že žalovaný v dané věci učinil námitku spornosti vlastnického práva, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z číslo.

5. Soud tuto namítanou skutečnost hodnotil jako významnou z hlediska prokázání tvrzení, že se žalovaný domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. To ostatně dokládá níže uvedená žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy. Nicméně soud považuje tuto námitku spornosti za bezvýznamnou ve vztahu k vyvrácení tvrzení žalobců, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když případné odstoupení od smlouvy má účinky do okamžiku, kdy je zápis (vklad) v Katastru proveden, pouze na samotné účastníky (inter partes), tedy toliko na žalobce a insolvenčního správce. Platí zde tedy princip materiální publicity při nabývání věcí zapsaných ve veřejných seznamech. Nicméně materiální publicita je v zákoně konstrukčně provedena s vyvratitelnou právní domněnkou. Původním vlastníkům je ponechána možnost domáhat se odstranění nesouladu faktického a právního stavu i pomocí poznámky (námitky) spornosti. Této možnosti ostatně žalovaný využil. Soud tedy jako předběžnou otázku zkoumal, zda žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když vložená námitka spornosti sama o sobě nedokládá, že vlastníky nejsou žalobci, nýbrž toliko dokládá, že žalovaný tuto skutečnost sporuje.

6. Z insolvenčního spisu sp. zn. insolvenční spisová značka dlužníka celé jméno žalovaného bylo zjištěno, že usnesením tamního soudu ze dne 23. 4. 2018 byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a zároveň byl ustanoven insolvenčním správcem JUDr. jméno příjmení.

7. Z usnesení insolvenčního soudu ze dne 31. 7. 2018, č.j. 54 INS 4124/2018-B-11, kterým bylo zároveň rozhodnuto o tom, že dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, soud schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 22. 6. 2018 č. j. insolvenční spisová značka, bylo též schváleno oddlužení dlužníka celé jméno žalovaného zpeněžením majetkové podstaty (tedy včetně nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku). Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 8. 2018. Žalovaný namítal, že proti tomuto usnesení podal včasné odvolání. Z úředního záznamu ze dne 29. 8. 2018 však vyplývá, že žalovaný v tamní věci učinil elektronické podání, avšak toto podání nebylo řádně doplněno a tamní soud k němu tedy nepřihlížel.

8. Zdejší soud k námitce žalovaného učiněné v řízení u zdejšího soudu ohledně toho, že insolvenční správce, resp. insolvenční soud postupoval chybně, když se nevypořádal s odvoláním žalovaného, uvádí, že toto tvrzení žalovaný uvedl až při jednání dne 24. 2. 2022, tedy až po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení po poučení dle § 118b o.s.ř., které bylo dáno žalovanému dne 3. 12. 2021 (viz poučení číslo listu 48), soud k tomuto tvrzení tedy nepřihlížel. Nad rámec však zdejší soud uvádí, že v rámci provádění a hodnocení důkazu shora uvedeným insolvenčním spisem soud neshledal, že by postup tamního soudu byl chybný, jak žalovaný tvrdí.

9. Žalovaný následně podal u soudu žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne 5. 2. 2020. Dokumentem B-30 byla dne 26. 2. 2020 zveřejněna kupní smlouva uzavřená mezi insolvenčním správcem JUDr. příjmení a kupujícími, tedy žalobci. Tamní soud rozsudkem ze dne 19. 1. 2022 žalobu zamítl. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, žalovaný proti němu podal blanketní odvolání.

10. V tomto řízení žalovaný ve stručnosti namítá, že kupní smlouva ze dne 5. 2. 2020, na základě které se žalobci domáhají v tomto řízení vyklizení nemovitostí, je neplatná. Toto tvrzení vyvozoval z toho, že žalobci od uzavřené smlouvy odstoupili dne 25. 5. 2020, smlouva tedy zanikla.

11. Ze smlouvy ze dne 5. 2. 2020 soud zjistil, že insolvenční správce dlužníka celé jméno žalovaného na straně jedné a žalobci na straně druhé uzavřeli kupní smlouvu, na základě které žalobci koupili nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Insolvenční správce se zavázal tyto nemovitosti předat žalobcům vyklizené do deseti dnů od vkladu vlastnického práva k předmětu koupě na kupující v Katastru nemovitostí (viz článek IV. Bod 2 této smlouvy). S touto povinností však nebyla sjednána žádná sankce či rozvazovací podmínka.

12. Z písemnosti ze dne 4. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobci zaslali insolvenčnímu správci JUDr. příjmení odstoupení od shora uvedené kupní smlouvy.

13. Z přípisu JUDr. příjmení ze dne 7. 12. 2020 adresovanému Krajskému soudu v Plzni se podává, že insolvenční správce s žalobci uzavřel dne 30. 11. 2020 dohodu o narovnání. Z této dohody (viz č. l. 27) vyplývá, že strany této dohody mají za nesporné, že odstoupení od kupní smlouvy ze dne 4. 5. 2020 nebylo právně účinné. Žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí a nemají právo na vrácení kupní ceny.

14. Tuto skutečnost soud považuje za významnou. Po právní stránce považuje za relevantní s ohledem na shora uvedené, tedy s ohledem na to, že případné odstoupení od smlouvy má účinky do okamžiku, kdy je zápis (vklad) v Katastru proveden, pouze na samotné účastníky (inter partes), tedy toliko na žalobce a insolvenčního správce. Platí zde tedy princip materiální publicity při nabývání věcí zapsaných ve veřejných seznamech. Pokud smluvní strany (tedy žalobci a insolvenční správce) uzavřeli dohodu o narovnání ještě před tím, než byl proveden vklad do Katastru nemovitostí (soud v tomto směru doplňuje, že tímto nehodnotí, zda vůbec by bylo na základě předmětného odstoupení možné učinit zápis o změně vlastníka do Katastru nemovitostí), pak je zřejmé, že ke změně vlastníka nedošlo, vlastníky jsou stále žalobci.

15. Soud měl k dispozici také listinu (viz č. l. 30 vzadu), ze které se podává, že dne 22. 4. 2020 mělo dojít k předání předmětných nemovitostí, nicméně k tomuto nedošlo z důvodu podané žaloby na neplatnost kupní smlouvy.

16. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že ten pro banku anonymizováno prodával nemovitosti v insolvenci. Tehdy dostal pokyn od JUDr. příjmení, že má prodat i předmětnou nemovitost. S insolvenčním správcem nejprve nemovitosti prohlédli, poté zorganizovali prohlídky s případnými zájemci. Vše se konalo za přítomnosti žalovaného s partnerkou. Následně svědek vyhledal zájemce (tedy oba žalobce) a byla uzavřena kupní smlouva. Pak byla zaplacena kupní cena a mělo dojít k předání nemovitosti. Nemovitost předaná nebyla, neboť nebyl ze strany žalovaného umožněn vstup do nemovitosti. Svědek předmětné nemovitosti popsal jako stěží způsobilé k bydlení, když v domě bylo nahromaděno velké množství věcí.

17. Výpověď svědka tedy potvrzuje tvrzení žalobců, že nedošlo k předání předmětných nemovitostí, i tvrzení žalovaného, že předmětné nemovitosti obývá.

18. Z účastnické výpovědi žalovaného soud mimo jiné zjistil, že ten předmětné nemovitosti obývá společně s přítelkyní jméno příjmení a dětmi celé jméno žalovaného a jméno jméno příjmení. Dále popisoval jednání s insolvenčním správcem, které hodnotil jako nestandardní a divné.

19. Žalobce celé jméno žalobce ve své výpovědi popsal, jak předmětné nemovitosti s partnerkou pořídili, přičemž jeho výpověď korespondovala se shora provedenými listinnými důkazy.

20. Výzva ze dne 13. 4. 2021 dokládá, že žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí do 30. 4. 2021. Ze zprávy České pošty se podává, že písemnost se dostala do dispoziční sféry žalovaného, když byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalovaného. příjmení si však písemnost nepřevzal.

21. Podle ust. § 1040 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

22. Soud v daném řízení má za prokázané, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když vlastnictví nabyli shora uvedenou řádně uzavřenou kupní smlouvou. Platnost a účinnost této smlouvy byla zachovaná, přestože žalobci učinili úkon směřující k odstoupení od smlouvy, když následně před vkladem do Katastru nemovitostí s insolvenčním správcem uzavřeli dohodu o narovnání, dle které strany dohody deklarovaly, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalobci. Soud se tedy neztotožňuje s právním názorem žalovaného, že odstoupením od kupní smlouvy zaniklo vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem samotným odstoupením, kdy dle jeho názoru tento úkon nelze vzít zpět.

23. Podle § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

24. K zápisu do veřejného seznamu, jímž je v daném případě Katastr nemovitostí, na základě kterého by žalobci pozbyli vlastnické právo, však nedošlo. Vzhledem k následné dohodě o narovnání soud uzavřel, že žalobcům vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný vlastnické právo k předmětným nemovitostem shora uvedenou kupní smlouvou pozbyl a zároveň neuvedl jiný relevantní právní titul, na základě kterého by mu svědčilo právo na obývání a užívání předmětných nemovitostí, soud žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen předmětné nemovitosti vyklidit a předat žalobcům, a to ve lhůtě stanovené v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Soud stanovil lhůtu delší, když toto navrhli (ve prospěch žalovaného) žalobci.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 623,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za použití §12 odst. 4 advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 800 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 759 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 10. 2021 náhrada 235 Kč za 36 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 12. 2021 náhrada 252 Kč za 36 ujetých km (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 2. 2022 náhrada 272 Kč za 36 ujetých km (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l číslo km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 259 Kč ve výši 2 364,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.