11 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 276 000 Kč s přísl.

I. Žaloba se v části, ve které se žalobci domáhali zaplacení částku 20 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 430 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 255 570 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 255 570 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 88 735,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobců. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům 276 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi insolvenčním správcem žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávajícím na straně jedné a žalobci jako kupujícími na straně druhé se žalobci stali spoluvlastníky parcely parcelní číslo st. [číslo], jejíž součástí je rodinný dům číslo popisné [číslo], a dále parcely parcelní [číslo] vše nacházející se v katastrálním území a obci [obec]. Vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do Katastru nemovitostí ve prospěch žalobců byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště Rokycany, č. j. V-430/2020-408. Právní účinky tohoto vkladu nastaly ke dni [datum]. Žalovaný vlastnil předmětné nemovitosti do doby, než vlastnické právo k těmto nemovitostem přešlo na žalobce. V důsledku přechodu vlastnictví předmětných nemovitostí na žalobce žalovaný pozbyl oprávnění předmětné nemovitosti užívat. Navzdory této skutečnosti však žalovaný předmětné nemovitosti stále užívá, přičemž toto neoprávněné užívání trvá již déle než 12 měsíců, čímž se na úkor žalobců bezdůvodně obohacuje. Majetkový vyjádřením prospěchu neoprávněného uživatele nemovitostí je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání nemovitosti, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy. Za užívání nemovitostí srovnatelných s rodinným domem postaveným na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] bylo v daném místě a čase požadováno nájemné v průměrné výši 23 000 Kč měsíčně. Žalovanému tak vznikl neoprávněným užíváním předmětných nemovitostí (tj. jak výše zmíněného rodinného domu, tak i souvisejících pozemků) majetkový prospěch ve výši nejméně 23 000 Kč za každý měsíc tohoto neoprávněného užívání, tedy celkem za 12 měsíců nejméně 276 000 Kč. Žalobci požadovali též náhradu nákladů řízení.

1. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť nesouhlasí s tím, že k datu podání žaloby byl dán důvod pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný ohledně předmětných nemovitostí učinil námitku spornosti vlastnického práva a i nadále se považuje za vlastníka předmětných nemovitostí, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z [číslo] 2020 [číslo]. Žalovaný rovněž zahájil řízení o neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum] před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020, ve smyslu ust. § 289 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, když v tomto řízení nebylo dosud ve věci pravomocně rozhodnuto. V tomto řízení soud řeší otázku platnosti samotné kupní smlouvy ze dne [datum]. Podle jeho názoru dokud nebude tato otázka pravomocně vyřešena, nelze uzavřít, že žalovaný užívá nemovitosti, zapsané v majetkové podstatě neoprávněně a nárok žalobců tak nemůže být dán. Účastníky řízení ve věci před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 ICm 742/2020 jsou taktéž žalobci, kteří prokazatelně před podáním žaloby věděli, že probíhá řízení o určení neplatnosti kupní smlouvy a i přesto, minimálně předčasně, podali žalobu na vyklizení nemovitosti. Dokud nebude rozhodnuto pravomocně o tom, zda kupní smlouva je či není neplatná, žaloba na úhradu bezdůvodného obohacení je nedůvodná a předčasná. Žalovaný rovněž namítá, že sami žalobci zpochybňovali platnost kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené za žalovaného insolvenčním správcem JUDr. [příjmení], když jednostranným právním jednáním od této kupní smlouvy odstoupili, což plyne z dopisu ze dne [datum], jež byl právním zástupcem adresován insolvenčnímu soudu. [jméno] žalobci tak zpochybnili platnost uzavřené kupní smlouvy, když žalobci sami činili podnět k dohlédací činnosti soudu. Žalobci uvádějí v dopise ze dne [datum], že insolvenční správce nikdy nesplnil svou povinnost ze smlouvy, jejíž porušení bylo důvodem pro odstoupení od shora citované kupní smlouvy, tedy povinnost předat kupujícímu předmět koupě se všemi klíči od rodinného domu a jeho příslušenství. [jméno] žalobci tedy od kupní smlouvy odstoupili jednostranným právním jednáním a nyní se dovolávají při žalobě o vydání bezdůvodného obohacení té samé smlouvy, jež měla zaniknout odstoupením od smlouvy. Žalovaný k tomu dodává, že v dané věci zřejmě insolvenční správce řádně neinformoval žalobce o tom, že nemovitost užívá se svou rodinou žalovaný, insolvenční správce při své činnosti tedy pochybil, což bylo zřejmě i důvodem pro odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný namítá, že i kdyby zde bezdůvodné obohacení na úkor žalobců vzniklo, jde v dané věci o škodu, způsobenou insolvenčním správcem dlužníků, který mylně informoval žalobce o tom, že nemovitost je tzv. právně a fakticky volná, porušil hrubým způsobem smluvní ujednání v kupní smlouvě ze dne [datum], nepředal ve sjednaném termínu nemovitost žalobcům, jak se zavázal a porušením této povinnosti mohl žalobcům svým jednáním způsobit škodu. Následně žalobci žádali o vydání kupní ceny, k čemuž dle informací žalovaného dosud nedošlo, když insolvenční správce odmítl uznat odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum], jak plyne z dopisu insolvenčního správce ze dne [datum]. Žalovaný dodává, že důrazně popírá, že by nesdělil to, že užívá nemovitost k bydlení, na základě odstoupení žalobců od kupní smlouvy ze dne [datum] následně žalobci jednali o možném řešení situace, když v důsledku pochybení insolvenčního správce, který nesplnil svoji smluvní povinnost z kupní smlouvy ze dne [datum], se žalobci a žalovaný snažili najít smírné řešení věci, avšak jednání nevedla ke smírnému vyřízení předmětné věci. Žalobci se ve své žalobě dovolávají kupní smlouvy ze dne [datum], od které jednostranným právním jednáním odstoupili, navíc z dopisu JUDr. [příjmení] ze dne [datum] je zřejmé, že sami žalobci odmítli dne [datum] nemovitosti převzít. Navíc v situaci, kdy je veden spor o platnost samotné kupní smlouvy ze dne [datum] nelze dle názoru žalovaného po žalovaném spravedlivě požadovat, aby vydal žalobcům jakékoliv bezdůvodné obohacení, jde o žalobu minimálně předčasnou. Je zde výrazná pochybnost o tom, zda insolvenční správce porušil svoje povinnosti, řádně a úplně informoval žalobce o právním stavu nemovitosti. Žalovaný pro úplnost přikládá i vyjádření ze dne [datum]. Žalovaný navíc věcně namítá, že žalobci deklarovali, že nemovitost chtějí pořizovat pro vlastní bydlení a žalovaný tak namítá to, že by byl důvodným nárok na vydání bezdůvodného obohacení, spočívající v ušlém nájemném za situace, kdy žalobci neměli v úmyslu používat nemovitost pro komerční účely. Při veškerých jednáních, jež právní zástupce vedl s právním zástupcem dlužníků, tito deklarovali zájem v nemovitosti bydlet. Nemohlo tak dojít k bezdůvodnému obohacení tak, jak jej specifikují žalobci, když účel zamýšlené koupě může potvrdit realitní makléř. Není tak prokázáno, že nemovitost žalobci pořizovali za účelem dalšího (výdělečného) pronájmu. Nejsou tak dány základní předpoklady pro důvodnost uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně navíc podala žalobu, kterou se domáhá náhrady škody vzniklé tím, že z důvodu nemožnosti užívat nemovitosti, museli s druhým žalobcem bydlení řešit jiným způsobem. Nároky jsou tak uplatněny duplicitně. Žalovaný též namítal, že od žalobců nepřevzal předžalobní výzvu.

2. Žalovaný následně navrhl přerušení řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci žaloby podané u Krajského soudu v Plzni, kde je věc vedená pod spisovou značkou 54 ICm 742/2020. Žalovaný se v tamní věci domáhal určení neplatnosti kupní smlouvy, na základě které se žalobci domáhají v tomto řízení vyklizení nemovitostí. Soud neshledal důvody k přerušení řízení, když otázku platnosti kupní smlouvy (zejména ve vztahu k žalovaným namítanému zániku smlouvy v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobců) může posoudit v tomto řízení sám jako otázku předběžnou.

3. Výpisem z Katastru nemovitostí je prokázáno, že žalobci jsou vlastníky ve výroku uvedených nemovitostí. Z tohoto výpisu je též patrné, že je zde zaevidována poznámka spornosti. To dokládá tvrzení žalovaného, že žalovaný v dané věci učinil námitku spornosti vlastnického práva, když řízení o námitce spornosti je vedeno Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Rokycany pod sp. zn. Z [číslo] 2020 [číslo].

4. Soud tuto namítanou skutečnost hodnotil jako významnou z hlediska prokázání tvrzení, že se žalovaný domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. To ostatně dokládá níže uvedená žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy. Nicméně soud považuje tuto námitku spornosti za bezvýznamnou ve vztahu k vyvrácení tvrzení žalobců, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když případné odstoupení od smlouvy má účinky do okamžiku, kdy je zápis (vklad) v Katastru proveden, pouze na samotné účastníky (inter partes), tedy toliko na žalobce a insolvenčního správce. Platí zde tedy princip materiální publicity při nabývání věcí zapsaných ve veřejných seznamech. Nicméně materiální publicita je v zákoně konstrukčně provedena s vyvratitelnou právní domněnkou. Původním vlastníkům je ponechána možnost domáhat se odstranění nesouladu faktického a právního stavu i pomocí poznámky (námitky) spornosti. Této možnosti ostatně žalovaný využil. Soud tedy jako předběžnou otázku zkoumal, zda žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když vložená námitka spornosti sama o sobě nedokládá, že vlastníky nejsou žalobci, nýbrž toliko dokládá, že žalovaný tuto skutečnost sporuje.

5. Z insolvenčního spisu sp. zn. [insolvenční spisová značka] dlužníka [celé jméno žalovaného] bylo zjištěno, že usnesením tamního soudu ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka, bylo povoleno řešení úpadku oddlužením a zároveň byl ustanoven insolvenčním správcem JUDr. [jméno] [příjmení].

6. Z usnesení insolvenčního soudu ze dne 31. 7. 2018, č.j. 54 INS 4124/2018-B-11, kterým bylo zároveň rozhodnuto o tom, že dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, soud schválil zprávu o přezkumu zveřejněnou dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], bylo též schváleno oddlužení dlužníka [celé jméno žalovaného] zpeněžením majetkové podstaty (tedy včetně nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku). Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaný namítal, že proti tomuto usnesení podal včasné odvolání. Z úředního záznamu ze dne [datum] však vyplývá, že žalovaný v tamní věci učinil elektronické podání, avšak toto podání nebylo řádně doplněno a tamní soud k němu tedy nepřihlížel.

7. Zdejší soud k námitce žalovaného učiněné v řízení u zdejšího soudu ohledně toho, že insolvenční správce, resp. insolvenční soud postupoval chybně, když se nevypořádal s odvoláním žalovaného, uvádí, že toto tvrzení žalovaný uvedl až při jednání dne [datum], tedy až po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení po poučení dle § 118b o.s.ř., které bylo dáno žalovanému dne [datum] (viz poučení číslo listu 59), soud k tomuto tvrzení tedy nemohl přihlížet. Nad rámec však zdejší soud uvádí, že v rámci provádění a hodnocení důkazu shora uvedeným insolvenčním spisem soud neshledal, že by postup tamního soudu byl chybný, jak žalovaný tvrdí.

8. Žalovaný následně podal u soudu žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum]. Dokumentem B-30 byla dne [datum] zveřejněna kupní smlouva uzavřená mezi insolvenčním správcem JUDr. [příjmení] a kupujícími, tedy žalobci. Tamní soud rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, žalovaný proti němu podal odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

9. V tomto řízení žalovaný ve stručnosti namítá, že kupní smlouva ze dne [datum], na základě které se žalobci domáhají v tomto řízení vyklizení nemovitostí, je neplatná. Toto tvrzení vyvozoval z toho, že žalobci od uzavřené smlouvy odstoupili dne [datum], smlouva tedy zanikla.

10. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že insolvenční správce dlužníka [celé jméno žalovaného] na straně jedné a žalobci na straně druhé uzavřeli kupní smlouvu, na základě které žalobci koupili nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Insolvenční správce se zavázal tyto nemovitosti předat žalobcům vyklizené do deseti dnů od vkladu vlastnického práva k předmětu koupě na kupující v Katastru nemovitostí (viz článek IV. Bod 2 této smlouvy). S touto povinností však nebyla sjednána žádná sankce či rozvazovací podmínka.

11. Z písemnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci zaslali insolvenčnímu správci JUDr. [příjmení] odstoupení od shora uvedené kupní smlouvy.

12. Z přípisu JUDr. [příjmení] ze dne [datum] adresovanému Krajskému soudu v Plzni se podává, že insolvenční správce s žalobci uzavřel dne [datum] dohodu o narovnání. Z této dohody (viz č. l. 27) vyplývá, že strany této dohody mají za nesporné, že odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] nebylo právně účinné. Žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí a nemají právo na vrácení kupní ceny.

13. Tuto skutečnost soud považuje za významnou. Po právní stránce považuje za relevantní s ohledem na shora uvedené, tedy s ohledem na to, že případné odstoupení od smlouvy má účinky do okamžiku, kdy je zápis (vklad) v Katastru proveden, pouze na samotné účastníky (inter partes), tedy toliko na žalobce a insolvenčního správce. Platí zde tedy princip materiální publicity při nabývání věcí zapsaných ve veřejných seznamech. Pokud smluvní strany (tedy žalobci a insolvenční správce) uzavřeli dohodu o narovnání ještě před tím, než byl proveden vklad do Katastru nemovitostí (soud v tomto směru doplňuje, že tímto nehodnotí, zda vůbec by bylo na základě předmětného odstoupení možné učinit zápis o změně vlastníka do Katastru nemovitostí), pak je zřejmé, že ke změně vlastníka nedošlo, vlastníky jsou stále žalobci.

14. Soud měl k dispozici také listinu (viz č. l. 30 vzadu), ze které se podává, že dne [datum] mělo dojít k předání předmětných nemovitostí, nicméně k tomuto nedošlo z důvodu podané žaloby na neplatnost kupní smlouvy.

15. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] (učiněné v souběžně vedeném řízení pod sp.zn. 11 C 58 2021, jehož účastníky jsou stejní účastníci jako v tomto řízení) bylo zjištěno, že ten pro banku Oberbank prodával nemovitosti v insolvenci. Tehdy dostal pokyn od JUDr. [příjmení], že má prodat i předmětnou nemovitost. S insolvenčním správcem nejprve nemovitosti prohlédli, poté zorganizovali prohlídky s případnými zájemci. Vše se konalo za přítomnosti žalovaného s partnerkou. Následně svědek vyhledal zájemce (tedy oba žalobce) a byla uzavřena kupní smlouva. Pak byla zaplacena kupní cena a mělo dojít k předání nemovitosti. Nemovitost předaná nebyla, neboť nebyl ze strany žalovaného umožněn vstup do nemovitosti. Svědek předmětné nemovitosti popsal jako stěží způsobilé k bydlení, když v domě bylo nahromaděno velké množství věcí.

16. Výpověď svědka tedy potvrzuje tvrzení žalobců, že nedošlo k předání předmětných nemovitostí, i tvrzení žalovaného, že předmětné nemovitosti obývá.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného soud mimo jiné zjistil, že ten předmětné nemovitosti stále obývá. Dále popisoval jednání s insolvenčním správcem, které hodnotil jako nestandardní a nesprávné.

18. Žalobce [celé jméno žalobce] ve své výpovědi popsal, jak předmětné nemovitosti s partnerkou pořídili, přičemž jeho výpověď korespondovala se shora provedenými listinnými důkazy.

19. Výzva ze dne [datum] dokládá, že žalobci vyzvali žalovaného k vyklizení předmětných nemovitostí do [datum]. Ze zprávy České pošty se podává, že písemnost se dostala do dispoziční sféry žalovaného, když byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalovaného. [příjmení] si však písemnost nepřevzal.

20. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] dne [datum] soud zjistil, že znalcem zjištěná obvyklá cena za užívání předmětných nemovitostí za období od února 2020 do března 2021 činí 255 570 Kč. Znalec své závěry při jednání konaném dne [datum] přednesl a i logicky odůvodnil. Soud neshledal v jeho závěrech ani důvodech, které ho vedly k učinění jeho závěrů o ceně za užívání předmětných nemovitostí, žádné nesrovnalosti a logické či faktické chyby, které by jeho závěry byly sto zpochybnit, proto z těchto závěrů vycházel. Zároveň nevyhověl návrhu žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť k tomu prostě nebyl důvod, když neperfektnost znaleckého posudku vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] z ničeho nevyplývala.

21. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

22. Soud v daném řízení má za prokázané, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitostí, když vlastnictví nabyli shora uvedenou řádně uzavřenou kupní smlouvou. Platnost a účinnost této smlouvy byla zachovaná, přestože žalobci učinili úkon směřující k odstoupení od smlouvy, když následně před vkladem do Katastru nemovitostí s insolvenčním správcem uzavřeli dohodu o narovnání, dle které strany dohody deklarovaly, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalobci. Soud se tedy neztotožňuje s právním názorem žalovaného, že odstoupením od kupní smlouvy zaniklo vlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem samotným odstoupením, kdy dle jeho názoru tento úkon nelze vzít zpět.

23. Podle § 1105 občanského zákoníku převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

24. K zápisu do veřejného seznamu, jímž je v daném případě Katastr nemovitostí, na základě kterého by žalobci pozbyli vlastnické právo, však nedošlo. Vzhledem k následné dohodě o narovnání soud uzavřel, že žalobcům vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný vlastnické právo k předmětným nemovitostem shora uvedenou kupní smlouvou pozbyl a zároveň neuvedl jiný relevantní právní titul, na základě kterého by mu svědčilo právo na obývání a užívání předmětných nemovitostí, přesto však předmětné nemovitosti obývá, soud dospěl k závěru, že tímto se bezdůvodně obohacuje. Proto byla žaloba ve svém základu podaná oprávněně.

26. Výši bezdůvodného obohacení se žalobcům podařilo prokázat pouze částečně, když žalobci požadovali zaplacení částky 276 000 Kč. Ze shora zmíněného znaleckého posudku však vyplynulo, že obvyklá cena užívání předmětných nemovitostí za žalované období činilo 255 570 Kč. Proto soud žalobě vyhověl toliko částečně a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit tuto částku spolu s úrokem z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobci uplatnili úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného. Soud uložil žalovanému shora uvedenou povinnost splnit ve lhůtě stanovené v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Ve zbytku pak žalobu zamítl, když v tomto rozsahu se žalobcům nepodařilo prokázat, že by se žalovaný na jejich úkor bezdůvodně obohatil.

27. Pokud žalovaný namítal, že žalobci neměli v úmyslu předmětné nemovitosti pronajímat, což v důsledku mělo mít vliv na výši možného bezdůvodného obohacení, soud se zcela ztotožňuje s argumentem žalobců, kteří již ve své žalobě poukázali právní větu judikovanou např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 8. 2000, sp. zn. 26 Cdo 84/99, dle které:„ Na Majetkovým vyjádřením prospěchu neoprávněného uživatele nemovitosti je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání nemovitosti, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy“.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 88 735,40 Kč, přičemž tato částka představuje 85 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 276 000 Kč sestávající z částky 7 536 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. za každého z žalobců s tím, že odměna byla snížena z původní částky 9 420 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 7 536 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za písemné podání nebo návrh ve věci samé) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 18 840 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 7 536 Kč za každý z šesti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 56 520 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 292,55 Kč za 36 ujetých km (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 77 152,55 Kč ve výši 16 202,04 Kč.