11 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení nepřípustnosti prodeje zástavy

I. Žaloba se v plném rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované 1. zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 17 847,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce

III. Žalobkyně je povinna žalované 2. zaplatit náhradu nákladů řízení v částce 12 630,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla určena nepřípustnost prodeje zástavy podle § 46b zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dne 28. 5. 2021 bylo žalobkyni doručeno oznámení o dražbě nedobrovolné. V předmětném oznámení je uvedeno, kdo je navrhovatelem dražby, dlužníkem a zástavci. Předmětem této dražby je soubor nemovitých věcí – pozemek prac. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící stavba [adresa], rodinný dům, příslušná k části obce Psáry, pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [adresa], rodinný dům, příslušná k části obce Psáry, oba pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, na listu vlastnictví [číslo] v katastrální území Psáry, obec Psáry, stavba [adresa] rodinný dům, příslušná k části obce Psáry, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, stavba je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] v katastrální území Psáry, obec Psáry a pozemek je zapsán v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, na listu vlastnictví [číslo] v katastrální území Psáry, obec Psáry, pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zahrada, oba pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ, na listu vlastnictví [číslo] v katastrální území Psáry, obec Psáry. Žalobkyně svoji žalobu zdůvodnilatím, že 19. 5. 2020 žalobkyně jako úvěrovaný a žalovaná 1) jako úvěrující uzavřeli smlouvu o úvěru. Předmětem této smlouvy byl závazek žalované 1) poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 5 020 000 Kč a rovněž závazek žalobkyně vrátit tento úvěr žalované spolu se sjednaným pevným úrokem ve výši 1 204 400 Kč, a to nejpozději do 15. 5. 2021. Obsahem předmětné smlouvy bylo i stanovení celkové výše jistiny s úrokem a splátkový kalendář. Prvních jedenáct splátek bylo stanoveno ve výši 10 000 Kč a poslední dvanáctá ve výši 6 114 400 Kč se splatností 15. 5. 2021. Úvěr byl zajištěn zástavním právem a věcně právním zákazem zcizení a zatížení, zřízený ve prospěch žalované 1) k uvedeným nemovitým věcem. Zástavní právo bylo zřízeno zástavní smlouvou, kterou spolu dne 19. 5. 2020 uzavřeli žalovaná 1) jako zástavní věřitel a zástavci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Úvěr byl také zajištěn notářským zápisem sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení], resp. jejím zástupcem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], N364/20 s dohodou se svolením k vykonatelnosti tohoto zápisu. Žalobkyně tvrdí, že žalované 1) řádně a včas zaplatila prvních jedenáct splátek úvěru. V průběhu splácení se i snažila s žalovanou 1) dohodnout na předčasném splácení, žalovaná 1) však požadovala zaplacení částek vyšších, než které byly smluvně ujednány. Před splatností 12. splátky žalobkyně učinila výzvu žalované 1) k součinnosti ve vztahu ke splacení úvěru, vystavení kvitance a výmazu zástavního práva, žalovaná 1) však nereagovala. Žalobkyně uvedla, že žalovaná 1) již před splatností poslední splátky úvěru spolu s žalovanou 2) zahájily proces nedobrovolné dražby, ačkoliv v době oznámení o dražbě nebyl úvěr splatný. Žalovaná 1) žalobkyni nikdy nevyrozuměla o tom, že zamýšlí navrhnout nedobrovolnou dražbu. Pohledávku přihlášenou v dražební vyhlášce ve výši 10 892 479,05 Kč žalobkyně co do její výše popírá, jelikož je v rozporu se smlouvou.

2. Žalovaná 1) navrhla zamítnutí žaloby s odůvodnění, že předmětná pohledávka byla v době, kdy byla uzavřena smlouva s dražebníkem, již dávno splatná, to dokládá ostatně i exekuční titul a listiny. Pokud by tomu tak nebylo, je zřejmé, že ke splatnosti došlo i ohledně ostatních splátek již před zahájením tohoto řízení. Žalovaná 1) má za to, že dražebník postupoval správně, když vycházel z veřejného seznamu a dále z notářského zápisu jako exekučního titulu.

3. Žalobkyně se k prvému nařízenému jednání omluvila, k druhému nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, k výzvě soudu k doplnění tvrzení se nevyjádřila a nepředložila ani žádné důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud pro zjištění skutkového stavu vycházel z listin předložených žalovanou 1) a 2).

4. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou 1) jako úvěrovanou došlo dne 19. 5. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru, což nebylo mezi účastníky ani sporné. Na základě této smlouvy žalovaná 1) poskytla žalobkyni 5 020 000 Kč s tím, že žalobkyně svůj závazek následně splatí pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 000 Kč, splatnými vždy k 15. dni v měsíci, kdy poslední 12. splátka ve výši 6 114 400 Kč bude splacena nejpozději 15. 5. 2021 Smluvní strany si dále ujednaly úrok ve výši 1 204 400 Kč. Z úvěrové smlouvy vyplývá, že v případě, že bude úvěrovaný v prodlení po dobu delší 15 dnů s úhradou měsíční splátky či její části, stává se 16. dnem od začátku prodlení s úhradou měsíční splátky či její části splatný celý úvěr a úvěrovaný je povinen celou zbývající část úvěru, tj. jistinu včetně úroků, uhradit 16. den na účet úvěrujícího. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu žádným způsobem nedoložila, že řádně hradila splátky úvěru, ani nedoložila svá tvrzení, že od žalované 1) požadovala součinnost, které se jí nedostalo. Žalobkyně ani nevyvrátila tvrzení žalované 1), že žalobkyně z předmětného úvěru neuhradila už první splátku úvěru, čímž se dostala do prodlení a žalovaná 1) přistoupila ke zesplatnění celého úvěru.

5. Pokud žalobkyně popírá výši částky, která má být uspokojena prodejem zástavy v rámci dražby nedobrovolné, tak tuto námitku soud považuje za lichou, když žalobkyně s žalovanou 1) si v úvěrové smlouvě dohodly smluvní úrok ve výši 12 % ročně a to od počátku prodlení do zaplacení dlužné částky. Z úvěrové smlouvy dále plyne, že pro případ prodlení úvěrovaného se splacením úvěru a úroků si smluvní strany dohodly, že úvěrovaný je povinen uhradit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý byť jen započatý den prodlení. Stejné ujednání smluvních stran vyplývá i z notářského zápisu ke svolením k vykonatelnosti, sepsaným zástupcem JUDr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ [číslo], N 346/2020 dne 19. 5. 2020. Pokud tedy žalovaná 1) předložila soudu proces výpočtu celkové dlužné částky (na č. l. 114 -115 spisu), který byl proveden v souladu se shora zmíněnými ujednáními, vzal soud za prokázané, že částka 10 892 479,05 Kč jako přihlášená pohledávka je vyčíslena žalovanou 1 zcela správně.

6. Žalobkyně tvrdila, že oznámení o dražbě nedobrovolné obdržela 28. 5. 2021. Což je v souladu s předloženou doručenkou žalovanou 2.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

9. Podle ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná.

10. Dle odst. 2 téhož ustanovení v případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce.

11. Dle odst. 3 téhož ustanovení žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby.

12. Dle odst. 4 téhož ustanovení veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto.

13. Podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

14. V předmětném řízení soud nejprve zkoumal podmínku včasnosti podané žaloby, když podle § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách, lze žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Žalobkyně žalobu podala dne 14. 6. 2021, tedy 16 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. Podmínka včasnosti byla žalobkyni splněna.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žádná z námitek žalobkyně není důvodná a jako takovou žalobu v plném rozsahu zamítl. Žalovaná 1) totiž doložila, že mezi ní a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalobkyni poskytnuta částka 5 020 000 Kč, kterou žalobkyně čerpala. Toto nebylo ani ze strany žalobkyně zpochybňováno. Žalobkyně tedy měla povinnost poskytnuté peněžité plnění vrátit spolu s dohodnutými úroky a pro případ, že dojde k prodlení s úhradou byť jediné splátky, byla srozuměna se zesplatněním celého úvěru. Žalovaná 1) k zajištění své pohledávky uzavřela s žalobkyní jednak zástavní smlouvu k nemovitostem, a to konkrétně k zajištění budoucí peněžité pohledávky na zaplacení jistiny úvěru ve výši 5 020 000 Kč a budoucí peněžité pohledávky (pohledávky na úhradu smluvních pokut, úroků, úroku z prodlení, odměn, poplatků a dalších nároků) až do výše 9 000 000 Kč a dále notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. Žalovaná 1) tedy zcela v souladu s podmínkami úvěrové smlouvy využila svého práva, když žalobkyně svůj závazek z úvěrové smlouvy nesplnila, a zahájila proces uspokojení své pohledávky jedním ze zajišťujících institutů, a to konkrétně prodejem zastavených nemovitých věcí v rámci dražby nedobrovolné. Pokud žalobkyně zpochybňovala výši částky, která má být prodejem zástavy uspokojena, zde žalovaná 1 zcela věrohodně vyvrátila toto tvrzení žalobkyně předloženým procesem výpočtu celkové dlužné částky, jak bylo vysvětleno shora. A konečně pokud žalobkyně zpochybňovala oprávněnost nařízené veřejné dražby nedobrovolné s odůvodněním, že jí žalovaná 1) o tomto nikdy písemně nevyrozuměla, soud konstatuje, že podmínkou zakládající oprávněnost konání veřejné dražby nedobrovolné je oznamovací povinnost dražebníka, což bylo v této věci žalovanou 2) splněno doporučeným dopisem ze dne 28. 4. 2021, doručeným žalobkyni 28. 5. 2021, jak vyplývá z doručenky předložené žalovanou.

16. O náhradě nákladů řízení žalované 1) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že jí přiznal, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 847,05 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 3. 2023 a z částky 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 3. 2023 náhrada 2 103,35 Kč za 168 ujetých km v částce 1 503,35 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,5 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 303,35 Kč ve výši 2 793,70 Kč.

17. O náhradě nákladů řízení žalované 2) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že jí přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 630,92 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 3. 2023 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 3. 2023 náhrada 2 038,78 Kč za 170 ujetých km v částce 1 438,78 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,4 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 438,78 Kč ve výši 2 192,14 Kč.