13 C 256/2025

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl soudcem Mgr. Markem Votavou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 20 198,56 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím s odůvodněním, že v období od datum do datum byla ve Anonymizováno podezřelý výraz adresa žalované poskytnuta zdravotní péče, kterou je povinna uhradit z vlastních zdrojů, jelikož žalovaná, občanka Anonymizováno Anonymizováno, nebyla v rozhodném období zdravotně pojištěna. O této skutečnosti byla žalovaná informována podepsáním Hlášení o ošetření nepojištěného pacienta v rámci Anonymizováno adresa a s výše uvedeným vyslovila souhlas. Za poskytnutou zdravotní péči byla žalované vystavena faktura č. hodnota na částku částka, se splatností datum, kterou žalovaná převzala a podepsala. Jelikož žalovaná na předmětnou fakturu ničeho neuhradila, byla jí dne datum zaslána upomínka s výzvou k plnění. Žalovaná však žalobkyni doposud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Z faktury č. hodnota vystavené dne datum a splatné dne datum se podává, že žalobkyně vyúčtovala žalované za zdravotní péči poskytnutou jí ve dnech datum až datum na Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno částku částka. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit jako samoplátkyně, což stvrdila svým podpisem. Totožnost žalované ověřila žalobkyně z průkazu totožnosti č. IBAN. Z ověření platnosti pojištění zjistil soud, že žalovaná ke dni poskytnutí zdravotní péče nebyla pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzývána upomínkou ze dne datum, která jí byla zaslána na kontaktní adresu, kterou uvedla žalovaná.

5. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 tohoto ustanovení zaplatí příkazce poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.

6. Podle § 41 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, podle kterého je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen mj. uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.

7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou. Žalovaná nebyla ke dni poskytnutí zdravotní péče zdravotně pojištěna, a proto je povinna poskytnutou péči uhradit z vlastních prostředků. Poskytnutím služby tak došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí lékařské péče, přičemž k úhradě je z důvodu absence jejího pojištění povinna žalovaná (§ 41 zákona č. 372/2011 Sb.). Žalovaná však tuto svoji povinnost nesplnila, jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by svůj dluh zaplatila, s tím, že i samotný nárok se žalované nepodařilo zpochybnit. Za všech shora uvedených skutečností soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a stanovil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.