13 C 317/2023

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o sdělení čísla bankovního účtu, eventuálně o zaplacení částky 150 000 Kč

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do uhrazení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu obsahující eventuální petit, kterým se domáhal, aby soud uložil žalované povinnost písemně sdělit žalobci banku a číslo bankovního účtu zřízeného na jeho jméno na základě Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů po rozvodu manželství ze dne , datum, , na kterém je žalovanou složena částka , částka, ; eventuálně pro případ, že by žalovaná na bankovní účet zřízený na jméno žalovaného složila nižší částku než , částka, , tak aby byla žalovaná povinna sdělit žalobci banku a číslo bankovního účtu zřízeného na jeho jméno na základě Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů po rozvodu manželství ze dne , datum, a uhradit žalobci částku zbývající do částky , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku spolu s úrokem z prodlení z dlužné částky počínaje dnem , datum, do uhrazení; eventuálně pro případ, že by žalovanou v rozporu s Dohodou o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů po rozvodu manželství ze dne , datum, bankovní účet na jméno žalobce založen nebyl, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku spolu s úrokem z prodlení z dlužné částky počínaje dnem , datum, do uhrazení. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo rozvedeno manželství žalované a pana , Jméno žalobce, , nar. , datum, , který je otcem žalobce. V souvislosti s rozvodem manželství uzavřela žalovaná a otec žalobce dne , datum, Dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů manželů po rozvodu manželství (dále jen „Dohoda“), v jejímž článku VIII. odst. 1 se žalovaná zavázala v rámci vypořádání společného jmění manželů mimo jiné uhradit vypořádací podíl ve výši , částka, na nově založený bankovní účet žalobce, který byl v té době ještě nezletilý, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalované a otce žalobce. Žalobce nabyl plnoletosti dne , datum, a od tohoto dne je tedy plně oprávněn disponovat s částkou, která měla být žalovanou na základě Dohody složena na jeho bankovní účet. Žalovaná žalobci ani přes opakované výzvy nesdělila, zda v souladu s Dohodou došlo k založení bankovního účtu žalobce a složení částky ve výši , částka, na tento účet. Právní zástupce žalobce vyzýval žalovanou ke sdělení čísla žalobcova bankovního účtu, na kterém je částka , částka, složena, eventuálně k úhradě částky , částka, na bankovní účet žalobce, a to dopisem datovaným , datum, , který byl žalované doručen dne , datum, , avšak žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Žalobce se o svém nároku vyplývajícím z Dohody dozvěděl až po svých 18. narozeninách, a to konkrétně počátkem června 2021.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný žalobcem je zcela nedůvodný, neboť žalobce není k podání žaloby aktivně věcně legitimován, přičemž i pokud by soud shledal, že žalobci svědčí aktivní věcná legitimace k podání předmětné žaloby, je tento nárok již promlčen. Dohoda nezakládá žalobci žádné právo na plnění z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jedná se toliko o platební místo a nárok svědčí bývalému manželu žalované, tedy otci žalobce. V předmětném případě se tak jedná o nepravou smlouvu ve prospěch třetího (žalobce), který je pouze zmocněn k převzetí plnění od dlužníka a samostatná pohledávka mu nevzniká. Nárok na úhradu finančních prostředků z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů měl a mohl být uplatněn od , datum, , z čehož vyplývá, že ke dni , datum, nastalo promlčení tohoto nároku. Není pravdou, že by se žalobce dozvěděl o svém údajném právu až počátkem června 2021, neboť z SMS komunikace účastníků je patrné, že žalobce byl se svým údajným nárokem seznámen nejpozději ke dni , datum, . Od počátku běhu promlčecí doby měl tehdy nezletilý žalobce své zákonné zástupce, kterým ničeho nebránilo, aby nárok nejpozději v poslední den promlčecí lhůty uplatnili u soudu. Žalobce sám pak mohl svůj nárok uplatnit ještě v další roční lhůtě po nabytí zletilosti (nejpozději ke dni , datum, ). Žalobci, resp. otci žalobce jako jeho zákonnému zástupci, nebránila žádná překážka v uplatnění nároku před jeho promlčením.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Z Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů po rozvodu manželství ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uzavřela s otcem žalobce tuto dohodu, jejímžpředmětem je vypořádání vzájemných majetkových vztahů účastníků. V článku VIII. předmětné Dohody se žalovaná a otec žalobce dohodli na tom, že žalovaná v rámci vypořádání společného jmění manželů uhradí otci žalobce vypořádací podíl za movité věci ve výši , částka, (respektive tento podíl byl již uhrazen před podpisem předmětné Dohody, a to dne , datum, na účet otce žalobce) a dále vypořádací podíl ve výši , částka, s tím, že tato částka bude žalovanou uhrazena na nově založené bankovní účty nezletilých dětí, , jméno FO, a , Jméno žalobce, , každému částka ve výši , částka, , a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku, jímž bude rozvedeno manželství účastníků této Dohody. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že manželství žalované a otce žalobce uzavřené dne , datum, před , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, bylo rozvedeno. Z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzýval žalovanou před podáním žaloby ke sdělení čísla bankovního účtu, na který byla ve prospěch žalobce složena částka ve výši , částka, na základě čl. VIII. Dohody, eventuálně ke složení částky , částka, na bankovní účet žalobce ve lhůtě 10-ti dnů od data doručení předmětné výzvy. Z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce zaslal žalované výzvu ke sdělení čísla bankovního účtu, eventuálně k zaplacení částky , částka, na bankovní účet žalobce, rovněž prostřednictvím , tituly před jménem, , právnická osoba, , advokátky. Z SMS komunikace účastníků ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce kontaktoval žalovanou dne , datum, prostřednictvím SMS zprávy s tím, že mu jeho otec říkal, že má žalované napsat ohledně peněz, které má dostat na 18., načež mu žalovaná odpověděla, že peníze použila na částečné uhrazení dluhu za alimenty. Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dcera žalované , jméno FO, není klientem , právnická osoba, ., nemá u , právnická osoba, . vedeny žádné účty, ani jí nebyly poskytnuty jiné bankovní produkty. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že s částkou , částka, mělo být v rámci vypořádání majetkových vztahů po rozvodu manželství naloženo tak, jak je uvedeno v Dohodě, to znamená, že žalovaná předpokládala, že její bývalý manžel založí nezletilým dětem příslušné účty, na které ona následně složí částku , částka, způsobem uvedeným v Dohodě. Tento způsob úhrady předmětné částky vycházel z její vůle, kdy měla za to, že takto proběhne rozvod klidně, nicméně toto se nenaplnilo. Žalobce i jeho matka věděli o tom, že má být na jméno žalobce založen bankovní účet a následně na něj vložena částka , částka, . Důvodem toho, že částka , částka, měla být rozdělena na dvě poloviny a následně složena na bankovní účty nezletilých dětí, byl požadavek ze strany manžela, aby toto napomohlo klidnému průběhu rozvodu. Nebavili se o tom, jakým způsobem bude s těmito finančními prostředky dále naloženo. V době, kdy řešili vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, asi měl její tehdejší manžel bankovní účet. Žalovaná neřešila to, zda budou předmětné účty založeny, čekala na informaci od bývalého manžela, že příslušné bankovní účty založí, což se však nestalo. , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebyly doposud složeny na žádný bankovní účet, tedy ani na bankovní účet její dcery , jméno FO, , ani na bankovní účet žalobce. Komunikace mezi ní a žalobcem ohledně složení předmětné částky na bankovní účet probíhala od počátku až doposud pouze prostřednictvím té SMS komunikace, jež byla založena do spisu. Žalovaná nezaložila bankovní účet pro složení částky , částka, ani pro svoji nezletilou dceru Aničku, jelikož tato má založeno několik spoření a žalovaná tak neviděla důvod zakládat další účet. Žalobci založila ještě před osmnáctými narozeninami účet u ČSOB banky, kam mu spořila částku , částka, měsíčně, přičemž ohledně těchto peněz se domnívala, že se jednalo o její peníze. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu potvrdil pravost předmětné SMS komunikace probíhající mezi ním a žalovanou dne , datum, , přičemž také uvedl, že již dříve měl informaci o tom, že má získat nějakou částku do života, a to částku , částka, . Ze svědecké výpovědi otce žalobce , Jméno žalobce, soud zjistil, že v souvislosti s rozvodemmanželství se žalovanou docházelo v roce , Anonymizováno, k jejich komunikaci ohledně majetkového vypořádání, kdy navrhl, že by bylo rozumné, aby peníze v rámci tohoto vypořádání připadly dětem do začátku života, přičemž žalovaná s tímto neměla problém. Bavili se o částce, přičemž dospěli k závěru, že by každému z dětí, tedy dceři , Anonymizováno, i synovi , jméno FO, , mělo připadnout , částka, . Dohodu o vypořádání majetku uzavřenou se žalovanou četl a podepsal, tudíž je mu obsah této dohody znám. Následně u žalované zjišťoval, zda byly založeny bankovní účty, načež obdržel odpověď, že žalovaná bude tuto záležitost řešit s matkou žalobce , jméno FO, . Otec žalobce se tedy spokojil s tím, že celá záležitost bude vyřešena mezi žalovanou a matkou žalobce. Se žalobcem, tedy svým synem, o této záležitosti nekomunikoval, nicméně je možné, že tak týden až , Anonymizováno, , Anonymizováno, před jeho osmnáctými narozeninami se o tom žalobci zmínil. S matkou žalobce , jméno FO, komunikoval ve věci založení bankovního účet na jméno syna, a to asi tak půl roku po rozvodu, přičemž obdržel informaci o tom, že měla být žalovanou požádána o podpis nějaké dokumentace v souvislosti s tímto účtem. I poté, co proběhl rozvod se žalovanou, tak byl se svým synem v běžném kontaktu, nebyl ani žádným způsobem omezen v rodičovské odpovědnosti vůči žalobci a byl tedy jeho zákonným zástupcem. Byl také v běžném kontaktu s matkou žalobce, se kterou také komunikoval o obsahu dohody o vypořádání uzavřené se žalovanou. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je matkou žalobce, přičemž informaci o tom, že by měl její syn získat finanční prostředky v souvislosti s vypořádáním majetku mezi otcem žalobce a žalovanou, měla od té doby, kdy rozvod probíhal. Se žalovanou se přátelila, navštěvovaly se, přičemž žalovaná po ní požadovala podepsat nějakou listinu, která souvisela se zřízením spořicího účtu pro žalobce. Podepisovala v té době listiny, které jí žalovaná předložila. Uvedla, že nebyl důvod dále pátrat po tom, zda účet byl založen. V období kolem osmnáctých narozenin komunikovala o této záležitosti se žalobcem, nicméně s otcem žalobce o této záležitosti komunikovala již dříve a sdělila mu, že podepisovala listiny, které souvisely se založením bankovního účtu žalobce. Svého syna, žalobce, odkázala na komunikaci s jeho otcem, aby tuto záležitost dále řešili.

4. Soud rozhodl, že neprovede dokazování dotazem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., zda žalovaná zřídila v době po rozvodu bankovní účet na jméno žalobce, zda na tento bankovní účet vkládala částky a co s nimi bylo dále provedeno, neboť má za to, že provedení tohoto důkazu je nadbytečné, bylo by v rozporu s principem hospodárnosti a rychlosti soudního řízení, neboť žalovaná sama tvrdila, že ve prospěch žalobce nezřídila žádný bankovní účet, na který by vložila částku , částka, z titulu Dohody o vypořádání vzájemných majetkových poměrů pro dobu po rozvodu.

5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“).

6. Podle § 1767 odst. 1 obč. zák. má-li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění. Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.

7. Podle § 609 obč. zák. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

8. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

9. Podle § 611 obč. zák. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

10. Podle § 619 odst. 1 obč. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle § 629 odst. 1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v průběhu řízení uvedla, že částka , částka, nebyla doposud složena na žádný bankovní účet, tvoří předmět tohoto řízení nárok žalobce vůči žalované na zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky od , datum, do uhrazení.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a otcem žalobce , Jméno žalobce, , nar. , datum, , byla v souvislosti s jednáním o vypořádání jejich majetkových vztahů po rozvodu manželství uzavřena smlouva ve prospěch třetích osob ve smyslu ustanovení § 1767 obč. zák., na základě které mělo být s nárokem otce žalobce na zaplacení vypořádacího podílu ve výši , částka, naloženo v souladu s jeho vůlí tak, že tato částka bude rozdělena stejným dílem mezi tehdy nezletilé děti , jméno FO, a , Jméno žalobce, (žalobce). Bylo dohodnuto, že žalovaná uhradí každému nezletilému dítěti částku , částka, převodem na nově založený bankovní účet, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku, jímž bude rozvedeno manželství žalované a otce žalobce. Tato smlouva ve prospěch třetích osob (, jméno FO, a , Jméno žalobce, ) byla, byť formulačně nikoli zcela precizně, sjednána jakou vedlejší ujednání Dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů po rozvodu manželství uzavřené mezi žalovanou a otcem žalobce (viz čl. VIII. Ostatní skutečnosti). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že se v předmětném případě jedná o tzv. pravou smlouvu ve prospěch třetího, na základě které nabývá třetí osoba (žalobce) ze smlouvy přímé právo požadovat vůči žalované úhradu částky ve výši , částka, na svůj bankovní účet ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalované a otce žalobce, byť toto právo neplyne zcela jednoznačně z obsahu předmětného smluvního ujednání. V takovém případě je třeba přihlédnout k povaze a účelu tohoto smluvního ujednání, které bylo učiněno jako výsledek jednání žalované a , Jméno žalobce, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, ) ohledně vypořádání majetkových vztahů po rozvodu jejich manželství. , Jméno žalobce, , Anonymizováno, v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že v rámci komunikace se žalovanou ohledně majetkového vypořádání po rozvodu manželství navrhl, že by bylo rozumné, aby došlo k rozdělení částky , částka, odpovídající jeho vypořádacímu podílu rovnoměrně mezi obě tehdy nezletilé děti, tedy tak, aby každému nezletilému připadla částka , částka, . Rovněž žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že důvodem toho, že částka , částka, měla být rozdělena na dvě poloviny a následně složena na bankovní účty nezletilých dětí, byl požadavek ze strany manžela, aby to napomohlo klidnému průběhu rozvodu. Z pohledu účelu předmětného smluvního ujednání dospěl soud k závěru, že tímto účelem mělo být právě uzavření tzv. pravé smlouvy ve prospěch třetího, na základě které třetí osoby nabyly přímé právo požadovat vůči žalované úhradu jedné poloviny částky odpovídající vypořádacímu podílu jejich otce. Jedná se přitom o ujednání, které není v obdobných dohodách manželů o způsobu vypořádání jejich majetkových vztahů po rozvodu ničím zcela výjimečným. Soud tak nepřisvědčil námitce žalované, že se v předmětném případě jedná toliko o tzv. nepravou smlouvu ve prospěch třetích osob, kdy nově zřízené bankovní účty nezletilých dětí měly být pouze platebním místem pro úhradu vypořádacího podílu jejich otce ve výši , částka, , neboť dospěl k závěru, že takováto konstrukce jednak neodpovídá vůli , Jméno žalobce, , Anonymizováno, ve vztahu k tomu, jak mělo být naloženo s jeho vypořádacím podílem, jednak postrádá logické opodstatnění, aby mu měl být předmětný vypořádací podíl hrazen žalovanou takto poměrně komplikovaným způsobem (tj. rozdělen na dvě poloviny a následně hrazenprostřednictvím nově zřízených bankovních účtů tehdy nezletilých dětí) v situaci, kdy mohl být uhrazen přímo na bankovní účet, kterým otec žalobce disponoval. Ostatně vypořádací podíl za movité věci ve výši , částka, byl žalovanou uhrazen přímo na bankovní účet otce žalobce. Soud v této souvislosti současně poukazuje na ustanovení § 1767 odst. 2 věty druhé obč. zák., podle kterého se má za to, že třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí. S poukazem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobce je ve věci aktivně legitimovaným účastníkem, pokud se týká jeho nároku na zaplacení částky ve výši , částka, vůči žalované.

14. Splatnost předmětného nároku žalobce vůči žalované nastala dnem , datum, , tedy uplynutím lhůty 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství žalované a otce žalobce, jenž nabyl právní moci dne , datum, . Následujícího dne, tj. dne , datum, , se tak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou předmětné částky žalobci, přičemž tento den je rovněž prvním dnem, kdy žalobce, resp. jeho zákonní zástupci, mohli poprvé uplatnit právo na zaplacení dlužné částky u soudu. Není přitom pochyb o tom, že zákonní zástupci žalobce, zejména pak jeho otec, který byl přímým účastníkem předmětné dohody uzavřené ve prospěch žalobce, ale i jeho matka, která byla o existenci předmětného nároku žalobce informována, měli vědomost o tom, že je zde splatný závazek žalované.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení nároku žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, zabýval se tedy soud tím, zda nárok žalobce je či není promlčen. Po bedlivém zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že námitka promlčení nároku vznesená žalovanou je důvodná, neboť splatnost nároku žalobce nastala dnem , datum, (viz výše) a žaloba byla žalobcem podána ke zdejšímu soudu až dne , datum, , tedy po uplynutí zákonné tříleté promlčení lhůty (§ 629 odst. 1 obč. zák.).

16. Soud se rovněž zabýval otázkou souladu námitky promlčení vznesené žalovanou s dobrými mravy, kdy platí, že posouzení námitky promlčení jako rozporné s dobrými mravy je namístě toliko výjimečně. Promlčení je totiž zákonný institut, jenž sleduje legitimní cíle, a jeho (pro věřitele nepříznivé) následky jsou těmito cíli principiálně ospravedlněny. Aby bylo namístě zájmy stojící v pozadí promlčení potlačit, musejí zde být přítomny zvláštní, mimořádné důvody, pro něž věřitel své právo včas neuplatnil a s ohledem na něž by se nastoupení účinků promlčení vůči němu jevilo příliš tvrdé. Nejvyšší soud k tomuto obecnému vymezení předpokladů kvalifikace námitky promlčení jako nemravné doplňuje dva další (kumulativně vyžadované) faktory, a sice že námitka promlčení je zneužitím práva ze strany dlužníka a zároveň věřitel marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil. V daném případě má soud za to, že promlčení nároku žalobce je důsledkem liknavosti přístupu jeho zákonných zástupců k uplatnění předmětného nároku, a tedy, že tito de facto zavinili marné uplynutí promlčecí lhůty. Tato okolnost nesvědčí pro závěr o přítomnosti mimořádných důvodů, pro které nebylo toto právo uplatněno včas. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR neuplatnil-li totiž věřitel právo včas v důsledku svého nedbalého počínání (jinými slovy, platí-li, že kdyby si počínal s náležitou péčí, k promlčení práva by nedošlo), lze z toho vyvodit, že zde nebyly dány objektivně omluvitelné důvody, pro něž věřitel své právo včas neuplatnil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže při uplatňování práva pochybil jeho nositel, není zpravidla přiléhavé přičítat toto pochybení k tíži povinnému. Je proto namístě zachovat dlužníku možnost dovolávat se promlčení, a to i v případě, že je zavinění uplynutí promlčecí lhůty oboustranné, tedy měl-li na něm podíl jak věřitel, tak dlužník (viz Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022).

17. I pokud by soud shledal, že by měla být námitka promlčení vznesená žalovanou v rozporu s dobrými mravy s ohledem na skutečnost, že to byli zákonní zástupci tehdy nezletilého žalobce, kteří svým liknavým přístupem zavinili promlčení práva žalobce, pak je nutnopoukázat na to, že okolnosti zakládající rozpor námitky promlčení s dobrými mravy nepůsobí stavení, prodloužení ani přerušení promlčecí lhůty; pouze vylučují platné dovolání se nastalého promlčení ze strany dlužníka. Tento účinek by nicméně neměl působit bez časového omezení. Není totiž obhajitelné, aby dočasná existence okolností, jež omlouvají neuplatnění práva ze strany věřitele, dotčené právo navždy vyloučila z režimu promlčení. Po věřiteli lze spravedlivě požadovat, aby poté, co odpadne důvod, pod jehož vlivem od včasného uplatnění práva upustil, jednal aktivně a svého práva se bez zbytečného odkladu domáhal (viz Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022). Právo dlužníka dovolávat se promlčení tak bude vyloučeno, pouze uplatní-li věřitel svou pohledávku v přiměřené lhůtě potom, co zmiňované okolnosti přestaly působit. Při delším, neomluvitelném, otálení věřitele dlužník znovunabude právo bránit se námitkou promlčení. Délka této lhůty bude posuzována podle okolností případu, zpravidla však může být poměrně krátká, jelikož se uplatňuje v situaci, kdy již věřiteli uplynula zákonem předepsaná promlčecí lhůta (viz Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2022). Žalobce nabyl zletilosti dnem , datum, , přičemž již před okamžikem nabytí zletilosti prokazatelně věděl o tom, že má vůči žalované nárok na zaplacení částky , částka, , o čemž svědčí k důkazu provedený výňatek SMS komunikace účastníků ze dne , datum, . Ze skutečnosti, že žalobce podal ke zdejšímu soudu předmětnou žalobu až dne , datum, , tj. po více než dvou letech, je zřejmé, že neuplatnil své právo u soudu ani v přiměřené lhůtě poté, co přestaly působit okolnosti v podobě liknavého přístupu jeho zákonných zástupců ve vztahu k uplatnění příslušného nároku.

18. Přestože promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, soud vzhledem k důvodné námitce promlčení nemohl žalobci právo na zaplacení žalované částky přiznat, neboť se požadované plnění stává tzv. naturální obligací a žalobu proto zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení žalované advokátem, mezi které náleží odměna stanovená podle § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši , částka, za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, , vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a účast na jednání před soudem dne , datum, ), což činí celkem , částka, ; paušální náhrada výdajů stanovená podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce , částka, za každý z výše uvedených pěti úkonů právní služby (celkem , částka, ); cestovné zástupkyně žalované ve výši , částka, při průměrné spotřebě dle velkého technického průkazu vozidla 6,7 l/100 km v případě dvou cest na jednání na trase , adresa, a zpět (126 km) vozidlem , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, roce 2024 při ceně benzinu Natural , částka, /l a sazbě základní náhrady , částka, /km a náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu při cestě na dvě jednání a zpět na trase , adresa, v délce 4 započatých půlhodin po , částka, (celkem , částka, ). Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalobce nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalované byla stanovena podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.