13 C 322/2024

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 58 668 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,08 % denně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částka s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a nákladů za služby spojené s užíváním bytu. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem jednotky č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v budově č. hodnota, jež je součástí pozemku parc. č. st. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v k. ú. adresa (dále jen „byt“), který žalovaný užíval na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. K ukončení nájemního vztahu došlo dne datum. Žalovaný dluží žalobkyni nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok Anonymizováno v celkové výši částka, nedoplatek za tyto služby za rok Anonymizováno ve výši částka, dlužné nájemné za rok Anonymizováno ve výši částka, a nedoplatek na ceně služeb spojených s užíváním bytu ve výši částka. Pro případ prodlení s placením peněžitého dluhu na nájemném a souvisejících službách byl mezi stranami v nájemní smlouvě sjednán úrok z prodlení ve výši 0,12 % ročně za každý den prodlení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzýván, avšak doposud neuhradil ničeho.

2. Soud provedl rozsáhlé pátrání po pobytu žalovaného, neboť lustrací v Informačním systému základních registrů bylo zjištěno, že žalovanému skončil trvalý pobyt na území České republiky ke dni datum. S ohledem na skutečnost, že se soudu nepodařilo zjistit aktuální faktické bydliště žalovaného ani místo jeho pobytu ke dni zahájení řízení a další šetření by bylo spojeno s velkými obtížemi, ustanovil soud žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, opatrovníka z řad advokátů. Opatrovník žalovaného se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota, k. ú. adresa, vedeného ke dni datum, má soud za prokázané, že žalobkyně byla vlastnicí bytové jednotky č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno ve Anonymizováno. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovaným jako nájemcem, soud zjistil, že předmětem nájmu byl uvedený byt o výměře Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum s možností automatického prodloužení. Měsíční nájemné činilo částka, zálohy na služby činily částka měsíčně. Pro případ prodlení bylo mezi stranami sjednáno právo žalobkyně coby pronajímatelky na smluvní úrok ve výši 0,12 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva byla opatřena podpisy smluvních stran a její součástí je protokol o předání bytu datovaný ke dni datum. Z listiny označené jako výpověď nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vypověděla nájem z důvodu neuhrazeného nájemného, záloh na služby a nedoplatku na vyúčtovaných službách. V listině vyčíslila dlužnou částku na částka. Z vyúčtování služeb za byt č. hodnota soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala za období roku Anonymizováno nedoplatek částka a za období od Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno do datum nedoplatek částka. Předžalobní výzvou ze dne datum pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka, sestávající z tvrzeného dluhu částka a nákladů na odstranění poškození bytu ve výši částka. Podací lístek právnická osoba prokazuje podání doporučené zásilky určené žalovanému na adresu adresa dne datum.

5. Dle ust. § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

6. Dle ust. § 2246 odst. 1 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

7. Dle ust. § 2247 odst. 1 o. z. si strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel.

8. Na základě právního posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Žalovaný se na základě nájemní smlouvy stal nájemcem bytu ve vlastnictví žalobkyně a zavázal se hradit sjednané nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Soud vzal za prokázané, že žalovaný neuhradil nedoplatek za služby za rok Anonymizováno ve výši částka, nedoplatek za služby za rok Anonymizováno ve výši částka, dlužné nájemné za rok Anonymizováno ve výši částka a nedoplatek za služby za rok Anonymizováno ve výši částka. Žalovanému proto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni celkem částka.

9. Podle § 1970 o. z. může věřitel při prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu požadovat úrok z prodlení. Nebyla-li jeho výše platně ujednána, řídí se nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 odst. 1 tohoto nařízení odpovídá úrok z prodlení ročně repo sazbě České národní banky pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Ke dni datum činil zákonný úrok z prodlení 14,75 % ročně, tj. 0,040 % denně. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyslovil, že ustanovení § 1970 o. z. upravuje jak úrok z prodlení v zákonné výši, tak smluvní. Podle tohoto ustanovení úrok z prodlení ve výši podle prováděcího předpisu (zákonný) nastupuje bez jakéhokoliv ujednání stran, strany si však mohou výši úroku z prodlení také sjednat (§ 1970 věta druhá o. z.). Je-li účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce (a členů jeho domácnosti), jsou však strany takové smlouvy při sjednávání výše úroků z prodlení pro případ prodlení s placením nájemného omezeny relativně kogentní úpravou nájmu bytu vyplývající z § 2235 odst. 1 o. z., případně úpravou v § 2239 o. z. Nejvyšší soud poukázal na to, že nájemce bytu je v rámci úpravy nájmu bytu a domu v občanském zákoníku chráněn, jedním z projevů této zvláštní ochrany je relativní kogentnost právní úpravy (§ 2235 odst. 1 o. z.) a ochrana vůči smluvní pokutě a nepřiměřeným smluvním ujednáním (§ 2239 o. z.). Optikou této ochrany je pak třeba poměřovat všechna ujednání stran týkající se nájmu. I při prodlení s placením nájemného za nájem bytu se uplatní obecná úprava důsledků prodlení obsažená v občanském zákoníku pro závazkové vztahy, nicméně s přihlédnutím k relativně kogentní úpravě nájmu bytu. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku dále uvedl, že podle § 2239 o. z. nelze utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty. Smluvní pokutu si tedy nelze sjednat ani pro případ prodlení s placením nájemného. A protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné (srovnej Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 1048 – 1080), nelze si sjednat pro případě prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 o. z. Na základě toho Nejvyšší soud uzavřel, že při prodlení s placením nájemného je nájemce bytu povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a smluvní úrok z prodlení nelze sjednat nad tuto výši.

10. V projednávané věci soud zjistil, že v čl. IV nájemní smlouvy si účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného právo žalobkyně coby pronajímatelky na smluvní úrok ve výši 0,12 % z dlužné částky za každý den prodlení (tj. 43,8 % ročně), tedy ve výši podstatně převyšující zákonný úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 14,75 % ročně). K takovému ujednání však nelze s poukazem na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu přihlížet (§ 2239 o. z.) a sjednání smluvního úroku z prodlení je tudíž neplatné. Žalobkyni tak vůči žalovanému náleží toliko úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

11. V rozsahu přesahujícím takto přiznaný zákonný úrok z prodlení, tedy v rozsahu ve výši 0,08 % denně z částky částka od datum do zaplacení coby rozdílu neplatně sjednaného smluvního úroku z prodlení ve výši 0,12 % denně požadovaného žalobkyní a úroku z prodlení stanoveného nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ke dni datum ve výši 14,75 % ročně (přepočteného pro lepší přehlednost na 0,040 % denně), nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.