13 C 51/2026

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 36 640 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, smluvní pokutu ve výši , částka, a náhradu nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Kromě toho byla žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalovaná nezaplatila ničeho.

2. Účastnice řízení na základě výzvy soudu svým postojem daly najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: z doložené smlouvy o úvěru soud zjistil, že skutková tvrzení jsou shodná s tvrzením žalobkyně. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN u sjednaného úvěru činí 5 517,15 %. Smlouva odkazuje na sazebník žalobkyně. Žalobkyně ověřovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr formou výpisů z bankovního účtu žalované a lustrací ve veřejně dostupných databázích.

4. Na základě předložených listin dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to pokud jde o částku , částka, , neboť má za to, že výše uvedená smlouva nebyla platně uzavřena. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši , částka, uhradit dále úroky ve výši 40 % měsíčně z jistiny. RPSN předmětného úvěru činí 5 517,15 %. Takto sjednanou výši úroků a roční procentní sazby nákladů považuje soud podle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za neplatná ujednání, a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, navíc ve spojení se sjednáním nejvyšší možné smluvní pokuty pro případ prodlení dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2024 činila cca 10 % ročně. Jelikož ujednání o úrocích je nezbytnou součástí smlouvy o úvěru a nejde je oddělit od ostatního obsahu smlouvy, je nutno jako nemravnou posoudit smlouvu jako celek.

5. Žalobkyně doložila, že ve smyslu § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného spotřebitele, neboť informace poskytnuté spotřebitelem o své schopnosti splácet ověřila doklady o příjmech žalované, výpisy z bankovního účtu žalované a provedla lustraci ve veřejně dostupných databázích.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku , částka, , přičemž na tuto pohledávku ničeho nezaplatila a je tak povinna vrátit žalobkyni přijaté bezdůvodné obohacení v plné výši. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí rovněž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě k plnění odeslané žalované dne , datum, . Dle § 573 o. z. se předmětná výzva k plnění dostala do sféry žalované dne , datum, , přičemž žalobkyně žalované stanovila lhůtu k plnění v délce 3 dnů. Jelikož tak žalovaná neučinila, dostala se od , datum, do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

7. Ve zbylé části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť oba účastníci řízení měli v předmětné věci úspěch toliko částečný, a to téměř rovnocenný.