4 C 7/2018

Plný text

Okresní soud v Rokycanech rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ludmily Horské a přísedících Jaroslavy Výborné a Bc. Evy Komínkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená Mgr. jméno příjmení advokátem se sídlem adresa o náhradu škody v důsledku nemoci z povolání, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni bolestné ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 9. 2015 do 30. 8. 2017 ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 18. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna platit žalobkyni z účinností od 1. 4. 2019 peněžitý důchod ve výši odpovídající rozdílu mezi částkou [částka] hrubého měsíčně a částkou odpovídající výši hrubého měsíčního výdělku žalobkyně, přičemž měsíční peněžitý důchod je splatný vždy do 5. dne následujícího měsíce.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni dlužný peněžitý důchod za období od 1. 11. 2017 do 31. 3. 2019 ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu hotových výdajů spojených s uplatněním nároku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ztížení společenského uplatnění ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu za operační jizvu ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> <b>IX. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rokycanech na náhradu nákladů státu částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>X. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Rokycanech soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Krajský soud v Plzni usnesením č. j. 15 Co 332/2019- 169 ze dne 28. 11 2019 zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 4 cC 7/ 2018 [číslo] s tím, že absence řádného odůvodnění vedla k nepřezkoumatelnosti rozsudku a znemožnila odvolacímu soudu přezkoumat jeho věcnou správnost. Soud prvního stupně následně provedl důkazy, již dříve navržené žalovanou, zejména výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] a vypracování znaleckého posudku. Ani po doplnění dokazování nedoznal skutkový stav změn.

2. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně domáhala změny žalobního petitu a zaplacení částek dále uvedených. Na základě lékařského posudku o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání jde o částku [částka], náhradu na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti do [datum] požadovala ve výši [částka], dále požadovala náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do [datum] ve výši [částka], peněžitý důchod od [datum], náhradu hotových výdajů spojených s uplatněním nároku ve výši [částka], náhradu za operační jizvu ve výši [částka] a za ztížení společenského uplatnění požadovala [částka]. Usnesením ze dne [datum] soud změnu žalobního petitu připustil. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracovala u žalované jako dělnice obsluhující [anonymizována dvě slova] v rámci výroby součástek do [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] do [anonymizováno]. V období od [datum] do [datum] byla v dočasné pracovní neschopnosti pro bolesti [anonymizována dvě slova], v [anonymizováno] [rok] u ní byla diagnostikována [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] III. stupně. V [anonymizováno] [rok] se žalobkyně podrobila operačnímu výkonu v nemocnici [obec], kde byla provedena implantace náhrady [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Klinika pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice v [obec] po hygienickém šetření [anonymizováno] hygienickou stanicí [příjmení] kraje, jehož součástí bylo i měření lokální svalové zátěže, dospěla k závěru, na jehož základě dne [datum] vydala lékařský posudek, ve kterém byla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] žalobkyně uznána za nemoc z povolání.

3. Po provedeném dokazování trvala žalobkyně na tom, aby žalobě bylo vyhověno, protože bylo prokázáno, po šetření, k němuž podklady předložila žalovaná, že při pracovní činnosti žalobkyně byl překračován limit pro celosměnný počet pohybů [anonymizována dvě slova] a nemoc žalobkyně byla kvalifikována jako nemoc z povolání. Skutečnost, že žalobkyně odpracovala 8 přesčasových hodin v roce [rok], na rozvoj onemocnění nemohla mít vliv. Žalobkyně v minulosti pracovala v dělnických profesích a do budoucna je omezena v získání vhodného zaměstnání. Výše požadovaného odškodnění vychází z rozhodného období za II. čtvrtletí [anonymizováno] [rok], které je pro žalobkyni výhodnější. Pro výpočet pravděpodobného výdělku do budoucna byly údaje o základní mzdě a pravidelných odměnách odsouhlaseny žalovanou.

4. Odkázala rovněž na závěry znaleckého posudku [celé jméno znalce] a zdůraznila, že žalovaná proti posudku o uznání onemocnění žalobkyně nemocí z povolání nepodala opravný prostředek, přestože tak učinit mohla. Závěr znaleckého posudku potvrdil, že měření ze dne [datum] nemá žádnou souvislost s pracovními podmínkami, za kterých pracovala u žalované žalobkyně a nemůže zpochybnit závěry vyplývající z prvního měření, které se vysloveně týkalo proměření pracovní činnosti žalobkyně. Znalec vyloučil jakýkoliv podíl obecného onemocnění žalobkyně, ať již genetického či degenerativního původu na zdravotním stavu. Odmítla námitky na nepřítomnost tlumočníka při šetření na pracovišti, když od jednatele žalované jako podnikatele je třeba očekávat větší míru obezřetnosti a profesionality. Podle ní posudek z [anonymizováno] [rok] vycházel ze zcela jiné organizace práce, z pomalejšího pracovního tempa, byl zpracován dle jiné metodiky a k jinému účelu. Žalovaná, přestože překročení limitů bylo objektivně zjištěno a vyplývá z videozáznamů hygienické zprávy, odmítla poskytnout žalobkyni plnění a snaží se výsledky šetření dodatečně zpochybňovat, ačkoliv v minulosti k prováděnému šetření a hygienickým výsledkům výhrady neměla. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jelikož posudek ze dne [datum] podle ní vychází z nesprávných vstupních dat o měření svalové zátěže žalobkyně a z předpokladu, že žalobkyně vyrobí počet kusů daného výrobku každou směnu po celý rok. Poukázala na celkovou produkci žalované, včetně seznamu prodaných [anonymizováno] za léta [rok] [rok] a prodaných [anonymizováno] za roky [rok] a [rok], z nichž je evidentní, že prodala za celý rok nepoměrně méně kusů, než kolik měla žalobkyně dle tvrzeného počtu lisovacích operací vyrobit. Poukázala na skutečnost, že podle znaleckého posudku, který nechala na své náklady vyhotovit, žádný limit, daný nařízením vlády č. 361/2007 Sb. překročen nebyl. Po provedeném dokazování poukázala na skutečnost, že při vypracování posudku vycházely zpracovatelky z údajů pana [celé jméno svědka], který byl zaměstnancem žalované. Dne [datum] nebyl měření přítomen jednatel žalované, ale jeho syn, což by nebylo podstatné, pokud by informace pro zpracovatele byly odpovídající. Ti nebrali v úvahu ani odlišné materiály výrobků, ani to, že žalobkyně pracovala i na jiných výkonech, např. výrobě [anonymizováno] a [anonymizováno], jak uvedla svědkyně [celé jméno svědkyně] a jaké skutečné množství výrobků zpracovala, když není možné, aby množství dle jejich výpočtů fakticky žalobkyně vyrobila. Žalovaná lituje zdravotního stavu žalobkyně, ale důvod nemoci není na straně žalované, ale i jinde. Poukázala na ustanovení § 270 zákoníku práce s tím, že v případě vyhovění žalobě, by měl být nárok žalobkyně krácen, protože pracovala v přesčasech s [anonymizováno] a na svém onemocnění se spolupodílela. Požádala o přiznání náhrady nákladů řízení.

6. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně počala pracovat u žalované jako dělnice ve dvousměnném provozu na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] Lékařskou zprávou ze dne [datum] a z ní vycházejícího lékařského posudku o uznání nemoci z povolání Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice [obec] zn. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že při výkonu práce dělnice u žalobkyně byla určena diagnóza [anonymizováno 6 slov], která byla uznána jako nemoc z povolání.

7. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně], přednosty Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně byla doporučena na kliniku ošetřujícími lékaři, neboť trpěla [anonymizováno 6 slov] stupně, což je ve smyslu nařízení vlády č. 290/295 Sb. hodnoceno jako nemoc z povolání z jednostranného zatížení. Stav [anonymizována dvě slova] stupně nevzniká náhle, podle zátěže vznikne během šesti měsíců až roku. Posudky o zjištění nemoci z povolání nebo o bodovém ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění jsou posílány zaměstnavateli doporučeně, s možností podat odvolání, ze strany zaměstnavatele žalobkyně klinika pracovního lékařství žádné odvolání neobdržela.

8. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná žalobkyni, že s ohledem na skutečnost, že dle § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce nesmí podle lékařského posudku vykonávat práci dělnice, převádí ji na pozici [anonymizována dvě slova].

9. Lékařským posudkem o bodovém ohodnocení bolesti pro nemoc z povolání ze dne [datum] bylo prokázáno, že Klinika pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice [obec] ohodnotila bolestné žalobkyně v souvislosti s poškozením zdraví: [číslo] nemoci [anonymizováno 5 slov] nebo [anonymizováno] nebo [anonymizováno] nebo [anonymizováno] končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování těžké formy 200 body. Za vystavení posudku byla žalobkyni vyúčtována částka [částka] Lékařský posudek o bodovém ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro nemoc z povolání ze dne [datum] dokládá, že Klinika pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice [obec] ohodnotila ztížení společenského uplatnění žalobkyně v souvislosti s poškozením zdraví: [datum] objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti 500 body. Za vystavení posudku, byla žalobkyni vyúčtována částka [částka]. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně požadovala od žalované odškodnění, související s nemocí z povolání.

10. Žalobkyně jako účastnice řízení uvedla, že v [anonymizováno] [rok] ji začala pobolívat [anonymizováno], na [anonymizováno] byla objednána k MUDr. [anonymizována dvě slova] [příjmení] nemocnice a bolesti se začaly řešit. Bylo jí doporučeno nosit [anonymizováno], dostala léky na bolest, po následné kontrole a návštěvě chirurga a absolvování rehabilitace dostala doporučení na kliniku v [obec], kde ji operovali a dostala [anonymizována tři slova]. První šetření u žalované proběhlo v [anonymizováno] [rok], při druhém šetření v [anonymizována dvě slova] roku docházelo k měření. Probíhalo to tak, že vybrané pracovnici, která dříve pracovala na rovnání [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] a na [anonymizováno] měřicí přístroje, pak prováděla činnost, kterou dělala dříve žalobkyně a výsledky jejích tělesných reakcí se měřily. Na šetření dne [datum] byly přítomni zástupci hygieny, zaměstnavatel, seřizovač i žalobkyně, tedy všichni, kterých se to týkalo a zapisovalo se, v čem činnost žalobkyně spočívala. S protokolem z tohoto šetření byla seznámena a rozsahu její činnosti odpovídá. V současné době má [anonymizováno] v pořádku, ale musí si na ni dávat pozor, nesmí zvedat nic těžkého, ani například zlomit klacek a byla upozorněna i na to, že je nebezpečné [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno], že se stalo, že došlo k vytržení [anonymizováno]. Výrobky, které předložil soudu k nahlédnutí jednatel žalované, nebyly jedinými výrobky, které dělala. Do [anonymizováno] [rok] se zpracovávaly [anonymizováno] jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] x [anonymizováno] cm odpovídá, ale [anonymizováno] byly i menší a kromě toho se ještě zpracovávaly [anonymizováno], což byl rozměr asi [anonymizováno] a jindy až [anonymizováno] cm, kdy do středu musela prorazit [anonymizováno]. Práce sice normovaná nebyla, ale na její úkon navazovaly další činnosti, takže přicházel další člověk a plechy si odebíral, aby mohl dělat svou práci. Její činnost spočívala v tom, že vkládala [anonymizována dvě slova] do [anonymizováno], a když provedla operaci cca na tisíci kusech, [anonymizováno] stroj přenastavil a na téže [anonymizováno] provedla další operaci. [anonymizováno] sestává ze dvou částí a na každé součástce se prováděly dvě operace. Za směnu udělala třeba [anonymizována dvě slova] výrobků, ale vzhledem k tomu, že se v průběhu směny stroj přenastavoval, měla za sebou vlastně [anonymizována dvě slova] úchopů [anonymizována dvě slova], někdy další den dělala stejnou součástku, ale i jiné výrobky. Každou směnu se nevyráběla [anonymizováno] o průměru [anonymizováno] mm. Seřizovač určoval, jaký typ výrobku má zpracovat, takže se třeba stalo, že jeden den měla zpracovat [anonymizována dvě slova] výrobků, což učinila, ale po přenastavení stroje stihla zpracovat jenom 500 z nich na druhou část operace a další část operace zůstala na další den. Když šlo o větší výrobky, měla jich zpracovat [anonymizováno] nebo [anonymizována dvě slova] za den. V [anonymizováno] [rok] někdy v [anonymizováno] byla jednatelem požádána, zda by nezůstala v práci déle. V té době už měla bolesti, nosila ortézu, takže pracovala [anonymizována dvě slova] a šlo jí to pomaleji.

11. Protokolem [anonymizováno] hygienické stanice [příjmení] kraje (č. l. 48) ze šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posouzení nemoci z povolání ze dne [datum] bylo doloženo, že za účasti jednatele žalované [jméno] [příjmení], právního zástupce žalované, asistentky [jméno] [příjmení] a žalobkyně, byl pracovnicím hygienické stanice sdělen popis pracovní činnosti žalobkyně s tím, že každodenně obsluhovala [anonymizována dvě slova] [příjmení] a pracovala na výrobě součástek do [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] do [anonymizováno], materiál byl [anonymizováno] a [anonymizováno]. Protokol obsahuje i podrobný popis rozměrů výrobků a jejich hmotnost, když například [anonymizována dvě slova] byly o rozměrech [číslo] cm, [anonymizováno] 35 cm, [anonymizováno] měly [anonymizováno] 45 cm a hmotnost [hmotnost], větší [anonymizováno] měly rozměry až 80 [anonymizováno] a hmotnost [hmotnost]. [příjmení] [anonymizováno] na [anonymizováno] měly rozměry [anonymizováno] cm. Následně bylo dne [datum] provedeno měření lokální svalové zátěže žalobkyně a to Zdravotním ústavem se sídlem v [obec], Laboratoř fyziologie práce [obec]. Protokol [číslo] dokládá, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [celé jméno svědka] [anonymizována dvě slova] na dílně. Hodnoceny byly změny [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] skupin [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] z téhož dne dokládá, jaké pracovní operace přesně při měření lokální svalové zátěže byly figurantkou prováděny. Četnost pracovních pohybů byla zkalkulována na základě videozáznamu měření pracovní činnosti a výsledky byly interpretovány tak, že při provádění práce žalobkyní jsou překračovány v průměrné směně dané hygienické limity pro celosměnový počet pohybů [anonymizováno] a [anonymizováno] včetně [anonymizováno] s ohledem na vynakládané [anonymizováno] síly u extenzorové svalové skupiny [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] včetně [anonymizováno] (čl. 81).

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že už k šetření ze dne [datum] předkládala pracovní smlouvu žalobkyně, adresu ošetřujícího lékaře a počet hodin, odpracovaných žalobkyní, zpracovaných účetní. Při měření byla přítomna u toho, když [celé jméno svědkyně] byly připevněny měřicí přístroje, ale přesný popis pracovní činnosti žalobkyně neznala.

13. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], lékařky laboratoře Fyziologie práce zdravotního ústavu, soud zjistil, že měření v [anonymizováno] [rok] a v [anonymizováno] [rok] na bývalém pracovišti žalované byla prováděna za různými účely a různou technikou. Při měření pro zjištění nemoci z povolání nebyly překročeny limity průměrného procenta svalových sil, ale byl překročen limit pro počet pohybů, který se vztahuje ke svalové síle. Měření se provádí pro každý typ výrobku a následně je učiněn propočet za celou směnu podle jednotlivých typů výrobků. Limity ochrany zdraví při práci jsou stanoveny nařízením vlády 361/2007 Sb.. Měření předchází hygienické šetření na pracovišti, při němž se sleduje průběh práce, někdy i po dobu šesti měsíců a podklady zpracovává Krajská hygienická stanice [obec]. Měření v [anonymizováno] [rok] vycházela z údajů zaměstnavatele a žádnou souvislost s nemocí z povolání neměla.

14. Ze svědecké výpovědi Mgr. [celé jméno svědkyně], pracovnice Krajské hygienické stanice [obec], vyplynulo, že při podezření na nemoc z povolání žádá klinika pracovního lékařství hygienickou stanici o posouzení podmínek. Hygienická stanice shromáždí podklady k šetření a popis obvyklé práce zaměstnance. V [anonymizováno] [rok] za účasti žalobkyně a žalované bylo přesné zjištěno, jakou práci žalobkyně vykonávala, a následně bylo objednáno měření u státního zdravotního ústavu. Na základě měření byla klinice pracovního lékařství podána zpráva, že došlo k překročení limitů dle nařízení vlády 361/2007 Sb. V protokole o měření byl uveden počet výrobků, zpracovaných ve sledovaném časovém úseku.

15. Svědkyně [celé jméno svědkyně] jako odborný referent [anonymizováno] hygienické stanice [obec] potvrdila, že se účastnila hygienickému šetření, které předcházelo měření, jímž měly být ověřeny podmínky onemocnění žalobkyně za účelem zjištění, že šlo o profesionální onemocnění. S výsledky měření zdravotního ústavu byla seznámena žalobkyně telefonicky, žalovaná elektronickou zprávou. Žalovaná se následně dotazovala, jaké by správně měly být počty pohybů při činnosti žalobkyně. Obvykle se během šesti měsíců zjišťují všechny prováděné činnosti zaměstnance, promítnou se do průměrné pracovní směny. Žalobkyně dělala různé činnosti, nebylo evidováno, jak dlouho každá z nich probíhala, při měření bylo odsouhlaseno, že činnosti mohou být rozděleny ve stejném poměru. Z výkazu počtu vyrobených kusů za celý rok nelze určit, jaký je na výrobě podíl konkrétního zaměstnance.

16. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že u žalované společnosti pracovala [anonymizována dvě slova], a to do [datum], jako dělnice – [anonymizována dvě slova]. Žalobkyni zná. Nepamatovala si přesně, kdy na žádost [anonymizováno] [příjmení] za účasti hygieny a právního zástupce žalované, působila jako figurantka na [anonymizováno] Pan [celé jméno svědka] věděl, jakou práci žalobkyně dělala, takže svědkyni posadil k [anonymizováno], kde se dělaly [anonymizováno], tři čtvrtě hodiny pracovala asi s [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]. Protože by bylo složité [anonymizována dvě slova], simulovala, že dává do [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] asi [anonymizována dvě slova] a pak z toho vzniklo něco zahnutého, co se dávalo do [anonymizováno]. Jak dlouho probíhala tato simulace, nevěděla, vše se natáčelo na video. Práce žalobkyně spočívala v tom, že obsluhovala několik [anonymizováno]. Pokud práci neměla, šla na jiný úsek, kde např. stáčela [anonymizováno] spolu se [anonymizováno] a [anonymizováno]. Pokud zase naopak bylo hodně práce u [anonymizováno], chodil tam vypomáhat někdo z jiného oddělení. Práce na [anonymizováno] probíhala tak, že se udělala jedna operace na výrobku, pak to pan [celé jméno svědka] [anonymizováno] a na tom samém výrobku se udělala další operace.

17. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že u žalované společnosti pracoval [anonymizováno] let jako [anonymizováno], se žalobkyní pracoval [anonymizována dvě slova] let. Přiděloval jí práci, která spočívala v tom, že seděla u [anonymizováno], šlapala na pedál a [anonymizováno] různé [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] nebo z [anonymizováno]. Základní produkt bylo vyříznuté [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] brala žalobkyně z jednoho stolu, do koše házela polotovary. Rozměry [anonymizováno] byly nejmenší [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] mm, váhu polotovaru nevěděl. Počet zpracovaných [anonymizováno] závisel na jejich velikosti a také na potřebě zaměstnavatele. [anonymizováno] u žalované je asi [anonymizováno], nejprve se na nich střídali různí zaměstnanci, v poslední době pracovala žalobkyně na velkém [anonymizováno] sama, protože řekla, že to stihne. Tento [anonymizováno] zpracovává výrobky od nejmenších po největší, jenom se mění matrice. Ty měnil svědek a k přehazování docházelo podle toho, kolik se dělalo výrobků, takže někdy byla změna jednou za dva dny a někdy i 2x denně. Když probíhalo měření s figurantkou paní [celé jméno svědkyně], [anonymizováno] po domluvě nastavil na nejmenší výrobek. U celého měření nebyl, jaký byl výsledek měření, si nepamatoval. Na bolesti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] si žalobkyně stěžovala tak poslední rok práce. U žalované se moc přesčasů nedělalo, jednatel vždy požádal, zda by na přesčas nešli, vždycky to bylo jenom pár lidí. Potvrdil, že pracovnicím hygieny sděloval, kolik kusů asi zpracuje žalobkyně za směnu.

18. Z protokolu o autorizovaném měření č [číslo] dne [datum] se podává, že předmětem měření byla objektivizace lokální svalové zátěže na pracovišti obsluhy lisu [příjmení] a lisu [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Na základě výsledků bylo doporučeno při lisování filtrů, parabol a ostatní činnosti práci žen při pracovní činnosti dělnice rozložit pracovní činnosti v průměrné pracovní směně dle tohoto protokolu. Na zpracování autorizovaného měření se rovněž podílel Zdravotní ústav se sídlem v [obec], Laboratoř fyziologie [obec], za žalovanou se měření účastnil jednatel [jméno] [příjmení] a asistentka [celé jméno svědka].

19. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] bylo prokázáno, že onemocnění žalobkyně, [anonymizována čtyři slova] stupně vpravo dle nálezů z měření lokální svalové zátěže ze dne [datum] a z kamerového záznamu z prvního měření je nemocní z povolání. Odpracování [anonymizováno] přesčasových hodin v [anonymizováno] [rok] a [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] [rok] na vznik [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], ani na uznání nemoci z povolání nemělo žádný vliv. Nemoc z povolání byla zjištěna podle lékařského posudku dne [datum]. První zápis potíží [anonymizována dvě slova] je ze dne [datum] a spekulace o možných bolestivých stavech před tímto datem nejsou doložené ani zdravotnickou dokumentací ani radiodiagnostickým vyšetřením. Znalec ohodnotil bolest při vzniku nemoci z povolání a při snižování následků nemoci z povolání 230 body a ztížení společenského uplatnění za nemoc z povolání celkem 5 body. Podle znalce způsob a povaha pracovního zatěžování [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] při uvedené práci žalobkyně vzniknout mohla, neboť svalovou činností docházelo ke konkrétnímu přetěžování části poškozeného [anonymizováno], na kterém bylo objektivizované poškození v klinické míře, která splňovala podmínky pro přiznání nemoci z povolání.

20. Svědkyně [celé jméno svědkyně] potvrdila, že zpracovala přehled výrobků, které žalobkyně produkuje a které prodala v jednotlivých letech. Na č. l. 33 spisu je zachycen prodej [anonymizováno] a na č. l. 34 prodej [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok] a [rok] Tyto výrobky nejsou vyráběny na sklad, ale k okamžitému prodeji, i když samozřejmě bezprostředně po vyrobení jsou uloženy ve skladu. O tom, jaký byl podíl pracovní činnosti žalobkyně na zhotovení jednotlivých výrobků, neví vůbec nic, neboť je jednatelkou firmy [právnická osoba] [obec], která pro žalovanou společnosti zpracovává mzdy a dohled nad účetnictvím. Přehled o výrobě [anonymizováno] za rok [rok] dokládá, že bylo vyrobeno [anonymizována dvě slova] kusů, za [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] kusů.

21. Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění bylo doloženo, v jaké výši od [datum] do [datum] pobírala žalobkyně nemocenské dávky. Přehled o mzdových údajích žalobkyně, vystavených žalovanou, dokládá, jaké byly příjmy žalobkyně před počátkem pracovní neschopnosti (č. l. 73) a po skončení pracovní neschopnosti (č. l. 74, [číslo]).

22. Podle § 269 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále z. p.) je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

23. Podle platné právní definice, uvedené v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Podle odstavce druhého, nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení. Nemoc žalobkyně je podřazena pod položku 9. přílohy, jako nemoc, která vzniká při práci, při které jsou příslušné struktury přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. Skutečnost, že žalobkyně trpí nemocí z povolání, byla v projednávané věci prokázána nejen lékařským posudkem o uznání nemoci z povolání Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice [obec] zn. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], ale i znaleckým posudkem [celé jméno znalce] Pokud bylo dne [datum] provedeno u žalované další autorizované měření, týkající se lokální svalové zátěže při [anonymizována tři slova] a ostatní činnosti, nemohl jeho výsledky brát soud v úvahu, neboť se vůbec nevztahují k výkonu konkrétní práce prováděné žalobkyní. Při hodnocení toho, zda žalobkyně trpí nemocí z povolání je proto nutné vycházet z odborných měření, která brala na zřetel popis pracovní činnosti žalobkyně za účasti [anonymizováno] [celé jméno svědka] a dalších zaměstnanců žalované, zejména však z měření, která byla prováděna na pracovišti žalobkyně a která zachycovala její konkrétní pracovní zátěž. Argumenty žalované, že výpočty pracovních úkonů, které byly výsledkem provedeného měření, neodpovídají počtu výrobků, produkovaných žalovanou, nemohou obstát. Žalovaná nezpochybnila, že žalobkyně prováděla při [anonymizována dvě slova], případně [anonymizováno], úchopy [anonymizováno] a [anonymizováno] výrobků několikrát u jednoho prototypu, takže počet úchopů je nepochybně vyšší než počet výrobků hotových, určených k prodeji. Z popisu produkce žalované, zejména pokud jde o [anonymizováno], se podává množství výrobků za jednotlivé roky, předcházející onemocnění žalobkyně. Úkony žalobkyně, vedoucí k zajištění této produkce, jsou ve skutečnosti několikanásobně vyšší. Soud má proto za to, že pro posouzení pracovního zatížení žalobkyně jsou rozhodná provedená měření a závěry lékařského a znaleckého posudku, které jednoznačně určily, že žalobkyně trpí nemocí z povolání.

24. S ohledem na provedená skutková zjištění soud dospěl k závěru, že bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně trpí nemocí z povolání, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody a žalovaná jako zaměstnavatel žalobkyně v posledních deseti letech před zjištěním nemoci z povolání, za vzniklou škodu odpovídá.

25. Tvrdila-li žalovaná, že se žalobkyně na vzniku škody spolupodílela, nezbylo soudu, než se zabývat i ustanovením § 270 z. p., které vymezuje případy, v nichž se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu prokáže-li, že vznikla z vymezených důvodů. V projednávané věci žalovaná netvrdila, tudíž ani nemohla prokázat, že na straně žalobkyně vznikla škoda tím, že svým zaviněním porušila právní předpisy nebo ostatní předpisy, nebo v důsledku [anonymizována dvě slova] nebo že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody, nebo že si žalobkyně počínala v rozporu s obvyklým [anonymizována dvě slova]. Žalovaná pouze poukázala na to, že žalobkyně, ač si stěžovala na bolesti [anonymizována dvě slova] a nosila [anonymizováno], pracovala v [anonymizováno] [rok] nad rámec běžné pracovní doby. Dokladem o mzdě žalobkyně za rok [rok] bylo doloženo, že sice v [anonymizováno] [rok] pracovala [anonymizováno] hodin přes čas, ale byla to její jediná přesčasová práce v celém roce a z tohoto jednoho vybočení z obvyklého pracovního režimu nelze vyvozovat závěry tvrzené žalovanou a sice, že se na vzniku škody spolupodílela a její nároky by měly být kráceny.

26. Škoda, spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození. Z provedeného dokazování je zřejmé, že po zjištění nemoci z povolání nebyla žalovaná schopná nadále vykonávat původní práci.

27. Bylo-li ze mzdového listu žalobkyně zjištěno, že její denní hrubý výdělek za rozhodné období druhého čtvrtletí roku [rok] činil [částka], byla by dosáhla, pokud by nebylo [anonymizována dvě slova] pracovní neschopnosti, příjem [částka]. Žalobkyni však bylo na nemocenských dávkách a náhradě mzdy vyplaceno jen [částka]. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši [částka]. Po skončení pracovní neschopnosti byla žalobkyně s účinností od [datum] převedena na práci administrativního asistenta s pravděpodobným výdělkem v roce [rok] ve výši [částka] a od [datum] ve výši [částka]. S ohledem na rozdíl příjmu žalobkyně před zjištěním nemoci z povolání a vypláceným příjmem administrativní pracovnice vznikl žalobkyni nárok na ztrátu na výdělku od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Od [datum] pak žalobkyni vznikl nárok na peněžitý důchod ve výši odpovídající rozdílu mezi částkou [částka] hrubého měsíčně a částkou odpovídající výši hrubého měsíčného výdělku před zjištěním nemoci z povolání. V této části soud žalobkyni vyhověl s ohledem na ustanovení § 271a a §271b zákoníku práce.

28. Jak bylo prokázáno lékařskými posudky o bodovém ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, vznikl žalobkyni nárok na bolestné v počtu 200 bodů a za ztížení společenského uplatnění v počtu 500 bodů. Hodnota bodu činí v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 částku [částka] za jeden bod. Za odškodnění bolesti tak žalobkyni náleží částka [částka] a za odškodnění ztížení společenského uplatnění částka [částka].

29. Dle § 271e zaměstnanci u něhož byla zjištěna nemoc z povolání je zaměstnavatel povinen poskytnout i náhradu za věcnou škodu s ohledem na provedená skutková zjištění soud přiznal žalobkyni i náklady vynaložené za pořízení znaleckých posudků v částce [anonymizována dvě slova] a [částka] a za [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. Přestože v průběhu řízení žalovaná naznačovala, že je ochotna uzavřít se žalobkyní dohodu o narovnání všech vzájemných vztahů včetně skončení pracovního poměru, k uzavření dohody nedošlo a výsledek nepřinesla ani nařízená mediace. Není pochyb o tom, že žalovaná je v prodlení pokud jde o úhradu nároku žalobkyně, vzniklých v souvislosti zjištěnou nemocí z povolání a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení, uplatněné dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle jejího požadavku v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna, stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty [částka], představující částku [částka] za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., před soudy obou stupňů a z jedenácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

31. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek vychází z ustanovení § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Základ poplatku dle § 6 odst. 1, 2 a 3 téhož zákona je součet uplatněných peněžitých plnění ve výši [částka] a výše poplatku dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku, představuje 5% z této částky, tedy [částka].